Pěknou analysu přinesl Karel Dolejší na Britských listech. Příčina je jasná: V žádném případě nejde o bezpečnost Israele, jak lživě tvrdí šéfka strany Vpřed. Amatérsky vyrobené rakety vypálené z Gazy za celou dobu nezabily ani 10 Israelců. Jejich účinnost je prakticky nullová. Ve skutečnosti jde o volby: v Israeli i v Palestině. V Israeli se chce Vpřed vymezit vůči Jednotě, která Vpřed obviňuje ze zrady israelských zájmů. V Palestině jde o to, aby socialistické Otevření nebylo drtivě poraženo islamistickým Elánem.
Ani v historii nebyl Israeli žádný počet arabských mrtvol dost velký, aby nemohl být zneužit pro vnitropolitické cíle. Pokud si odmyslíme vraždu Folke Bernadotteho, koordinovanou s kommunistickou Prahou, což nebyl Arab a zavraždili ho ještě terroristé z Lehi, tak israelský státní terrorism začíná vyhnáním Palestinců z Falúdže v březnu a dubnu 1949. Legalisací vyhnání byl zákon o prevenci infitrace z 16. srpna 1954, který byl v příkrém rozporu s mezinárodním právem, zejména resolucí valného shromáždění OSN č. 194.
Nemohu souhlasit, ale to by bylo na delší debatu. Chybná je už Vaše premisa, s níž posuzujete nebezpečnost raket tím, jakou reálnou škodu způsobily. Ve skutečnosti jsou daleko důležitější jejich psychologické účinky. V tom tkví podstata terorismu: relativně jednoduchými prostředky zastrašit velký počet lidí a vynucovat si tak splnění politických požadavků.
OdpovědětVymazatRakety objektivně nebezpečné nejsou. Israel má pochopitelně oprávnění na nutnou obranu, ale tím rozhodně není usmrcení 300 Palestinců, včetně 20 dětí.
OdpovědětVymazatV tom případě by nebylo důvodu trestat osoby, které telefonicky ohlásí, že tam nebo jinam umístily bombu. Objektivně přece žádné nebezpečí nezpůsobily.
OdpovědětVymazatPokud tam ta bomba skutečně je, tak by rozhodně trestáni za onen telefonát být neměly, naopak by to měla být polehčující okolnost, pokud se na umístění bomby podílely.
OdpovědětVymazatNo to jistě, ale tento výjimečný případ jsem na mysli zjevně neměl.
OdpovědětVymazat