Ignoranti všech zemí, spojte se!

Že Bohumil Doležal vůbec nerozumí právu, je známá věc, ale takové hloubky jeho hloupé názory dosáhly poprvé.

Zbytečnost konat nesmírně nákladné a zdlouhavé hlavní líčení za situace, kdy se obviněný doznal a všechny potřebné důkazy byly provedeny v přípravném řízení, je přitom evidentní na první pohled: dohadovací řízení (obdoba z USA známého plea bargaining), v němž se obviněný se státním zástupcem domluví na trestu a soud pak tuto dohodu pouze schválí, by přitom umožnilo věnovat energii na ty případy, kdy obvinění vinu popírají – a v důsledku přetíženosti soudů nesmyslnou agendou tak dnes odhadem 5–10 % obviněných končí za mřížemi nevinně, jen proto, že soud neměl čas obžalobu řádně přezkoumat a soudilo se podle zásady "nezdržujte, nemáme jen vás".

Dlužno dodat, že v odporu k dohadovacímu řízení není B. Doležal osamocen: vlády ustoupila tlaku oposice a omezila případy, které má být možno takto uzavřít, na trestné činy se sazbou do pěti let, místo do osmi, jak původně ministerstvo spravedlnosti navrhovalo.

Petice za svobodu slova

Podpořte Siného v petici Siné, jeho život, jeho dílo, jeho prdel a… Philippe Val. Překlad inkriminovaného textu, který vyvolal skandál: »Jean Sarkozy, důstojný syn svého fotra a už obecný radní za UMP, vyšel skoro s potleskem ze svého trestního processu za nehodu na motorce. Sám státní zástupce požádal o jeho osvobození! Je třeba říci, že poškozený je Arab! A to není všechno: Vyhlásil ochotu konvertovat na judaism, jakmile se ožení se svou snoubenkou, židovkou a dědičkou zakladatelů obchodního řetězce Darty. Bude mít vydlážděnou životní dráhu, náš maličký!«

Za tyto řádky byl novinářem z Nouvel Observateur Claudem Askolovitchem obviněn z antisemitismu (tedy nikoli urážky presidenta nebo jeho rodiny!) a za to vyhozen z humoristického časopisu Charlie Hebdo; redakce se od něj distancovala. Týdenník Charlie Hebdo se považuje za bojovníka za svobodu slova a zveřejnil mj. i karikatury Proroka, které otřásly světem. Pokud někdo z vás potřeboval jasnou a zřetelnou demonstraci dvojího metru, týdenník Charlie Hebdo mu ji tímto nabízí.

Sine, jehož první žena byla židovka, Askolovitche zažaloval pro urážku a případ kommentoval slovy: "Už se ani nesmí říct nahlas slovo žid".

V.

Updated.

Dotaz na Tomáše Pecinu

Při své poslední návštěvě Prahy jsem šel okolo svého oblíbeného knihkupectví v Perlové ulici. Ve výkladní skříni mne uhodila do očí "Kniha o kundě". Nevím, o čem je a který avantgardní myslitel chce posunout umění "dopředu" (nebo se aspoň zviditelnit). Ale tato kniha ležela na jiné, kterou částečně zakrývala - "Pražský rabinát".

Mohu knihkupectví v Perlové ulici zažalovat za antisemitský projev? Nebo bych měl pouze zalarmovat Ligu proti antisemitismu, neboť zodpovědným lidem v tomto knihkupectví zřejmě šest milionů nestačilo?

Změny na tomto blogu

Vzhledem k události, o níž se píše jinde, a k dočasnému přerušení aktivit vlastníka tohoto blogu, vyhlašuji blog Wikipedie za troll-free zone: trollování zde nebude tolerováno a trollové, současní nebo minulí, budou bez pardonu vykazováni.

Jde o věc zásadního významu: jakkoli lze mít za to, že ne všichni trollové by byli schopni skutku, který tyto změny vyvolal, jde přesto o osoby, jež svým jednáním prokázaly, že nejsou ochotny respektovat ve vztahu k ostatním zásady základní slušnosti, a mělo by s nimi být patřičně naloženo. Smír s trollem je nemožný, pokus o něj jen nahrává jeho asociálním aktivitám a vytváří to v něm pocit vlastní výjimečnosti a důležitosti. S neslušným člověkem se nelze domluvit. Jedinou adekvátní reakcí na trolling je proto 1. trvalé ignorování a 2. nekompromisní ostrakisace.

Několika trollům již byl přístup na blog Wikipedie odepřen, další budou následovat podle svých zásluh. Vítáme názory, vítáme i kritiku, ale nebudeme zde snášet sprostotu a urážky.

Shrnutí

Boutros el Uam udal Guye Peterse jeho zaměstnavateli, že diskutuje na serveru http://www.sprcha.com v pracovní době. Identifikoval, že Guy Peters je zaměstnancem Úřadu pro ochranu osobních údajů, a požádal šéfa tohoto úřadu, aby proti němu zakročil.

Nepochybuji vůbec o tom, že Boutros el Uam žádný udavač není. Je to morální gigant, kterému jde o zachování patřičného milieu netových diskusí. Guy Peters si za to může stoprocentně sám, stejně jako jsem si to stoprocentně způsobil před dvěma a půl lety já sám. Jsme oba zlí a hloupí, a Boutros je čestný a spravedlivý. Aleš Zeman a Tomáš mají pravdu, Sprcha je ethicky pevný kollektiv a my dva jsme opovrženíhodní plazi.

Jen bych připomněl, že Ivanovi "staří" by narazili na kůl nejen bonzáka, ale i jeho kumpány...

Já bych si dovolil k tomu doplnit odkaz na jeden text, jímž v druhém pololetí loňského roku začaly proslulé Mauleho orgie slušnosti. Dále úryvek z jeho prvního, nevyžádaného a typicky moulovsky slušného e-mailu, kterými mne pak ze svého vlastního popudu na základě nevysvětlitelného hnutí mysli začal bombardovat: "Rovnez zvazuji podani zaloby za rozsirovani pomluv, ve svetle Vasich lzivych komentaru o mem manzelskem stavu a vami vymyslenem "mrdani prostitutek". Prinejmensim zverejneni vasich komentaru v ceskem tisku."

Nemusím jistě připomínat, že cílem mých hrozeb, které jsem mu neveřejně v odpověď na jeho spamy zaslal, bylo, aby Maule ukončil zasílání spamů, kterými má schránka již přetékala. Byly účinné a otravat přestal. Své hrozby jsem pak přirozeně nenaplnil, ač v Mauleho paranoidní fantasii je tomu naopak: "coz pochopitelne k nulovemu ucinku okamzite [tj. 11. října 2007 ve 23:13] provedl." Jediné, k čemu doopravdy došlo, že jsem 14. listopadu 2007 v 0:19 reagoval na typicky maulovskou lež, že přichází na ZMP pro "obcasne nahlednuti na progres rozpadu zlynchovane osobnosti", ačkoliv byl na ZMP častěji než já (já tam ten den byl jen 2x). 

G. P.

Labouristická fiaska v doplňovacích volbách

Zdá se, že dlouhá doba levicové vlády ve Spojeném království končí.

Písně o radaru

Nedávno jsem si konečně poslechl píseň Kuš Mr Bush a musím říct, že je minimálně stejně hloupoučká jako Dobrý den prapore. Je však nutné uznat, že v případě protiradarové písně se nevystavuje posměchu člen vlády ani jiný vrcholný politik.

Návrat starých časů?

Performanci Milana Kohouta přerušila po stížnostech ředitele banky policie, píší Blisty.
Nahraďte si "performanci Milana Kohouta" slovy "koncert Plastic People", "ředitele banky" "místním občanem" a vítejte v r. 1976.

Oznámení

Ačkoliv Wikipedie prosperuje a v poslední době ji čte téměř 300 čtenářů denně, rozhodl jsem se, že až do odvolání přeruším svou činnost na tomto blogu.

Příčinou je udání Petra Mauleho ("Zadne udani jsem neposlal, pozadal jsem o to, aby prestal s udavanim soukromych informaci, posilenych lzivymi vymysly."), které poslal předsedovi Úřadu pro ochrany osobních údajů. Doufám, než se to vyřeší, že Petr Maule, ať už pod svým pravým jménem nebo jako DJing cheb pako, Václav Písecký I., Boutros el Uam, Sowfiw, Tancibůrek, Dr.benway, Petr nebo jeho 17 různých IP adres (152.135.235.0/16, 69.181.0/256, 128.170.0.0/16 etc.) nenapáchá více škod než dosud a neublíží těm, na nichž se rozhodl kompensovat své problémy. Jsou důkazy, jak se Maule vydával za jiné lidi jako je Aleš Vodňanský či David Pavlíček.

Omlouvám se proto, že nebudu reagovat na kommentáře, které jste sem již poslali nebo pošlete. Případné reakce nepište prosím sem, ale pošlete mi je na e-mailovou adresu, kterou uvádím na své stránce, nebo na Gmail.

Přispěvatele žádám, aby to i beze mne řídili stejně dobře jako v minulém mezidobí ZMP řídil mM.

Updated.

---

Vzhledem k sílící aktivitě jednoho trolla, který se realisoval postováním desítek identických textů k různým článkům, jsem dočasně zakázal komentáře jiným uživatelům než bloggerům. Omlouvám se, ale kdo to má pořád mazat?
T.P.

---

Příspívání jsem pro všechny na zkoušku opět zapnul. V případě potřeby doporučuji spíše zapnout moderování, neboť není tak omezující a všechny výblitky se tam dají smazat jedním tlačítkem. I když chápu, že 18 výblitků v řadě je rekord usilovnosti, který nebyl dosud překonán.

AndyO blahopřeji, že mne přimněla reagovat, ač jsem to neměl v úmyslu. Myslím, že je sice pohodlné se stavět nechápavou, ale tím své špatné svědomí nezakryjete. Tak tedy ještě jednou, naprosto polopatisticky: Petr Maule udal svého bývalého kamaráda jeho zaměstnavateli. Jméno udaného není naprosto nutné zveřejňovat, protože každý myslící člověk se ho dovtípí. Pokud tedy: "Jakékoliv psaní do práce či rodině diskutéra neschvaluji ani v nejmenším, právě naopak. Sama jsem něco podobného zažila a tahání problémů z netu do osobního života pokládám za opravdovou sviňárnu," tak jste tedy na tady na tahu, abyste bez vytáček napsala, co si myslíte o jednání Petra Mauleho.

V zájmu audiatur et altera pars nutno dodat, že Petr Maule popírá, že by vystupoval pod přezdívkami Sowfiw nebo Tancibůrek: "TY KRAVO WEGERSKA, KDY TI KONECNE DO TVE TUPE HLAVY DORAZI INFORMACE, ZE NEJSEM SOFWIW A ZE CHEB V MEM NICKU NENI MESTO? PROJDI SI SVUJ FIZLACKY ARCHIV PRISPEVKU A ZKONTROLUJ SI IPECKA A STYL PSANI TY FALESNY ZUZANE!!!" Nicméně, jedním z důkazů, že Maule a Sowfiw je jedna osoba, je i to, že oba používají MSIE 6.0 a Win XP. Jaká náhoda!

Reakce oběti Petra Mauleho: "3/Je naivni se domnivat, ze nebyt tech prispevku trollove by neprisli. Prichazeli i kdyz jsem byla 14 dni na dovolene, nebo i kdyz jsem sem na zacatku roku neprispivala dva mesice. Otirali se tu o mne stejne jako v me pritomnosti. Rozbili fora v BL, pak se prestehovali na sprchu, vystvali odtud slusne lidi a znicili ji taky, (udrzet takove diskusni forum v provozu chce uricty dusevni potencial a tim tam vladne malokdo, takze tam uz se taky nic nedeje) a ted prisli borit sem. O mne a nektere dalsi lidi, ktere specialne nenavidi, se otiraji pravidelne i pod clanky, kam neprispivam, treba v lidovkach, jejichz fora vetsinou vubec nectu atd...To je obsese na psych. leceni, ale oni se nikdy lecit nepujdou.. " K tomu dodávám, že Petr Maule lže, když tvrdí, že jsem ho někde udal. Na rozdíl od něj udavač nejsem: "Zadne udani jsem neposlal, pozadal jsem [jeho zaměstnavatele] o to, aby prestal s udavanim soukromych informaci, posilenych lzivymi vymysly."

G. P.

"Svým způsobem nám taky nastavují křivé zrcadlo, neboť, a to si přiznejme, v každém z nás je trochu toho trolla. Člověk na ně může zareagovat dvojím způsobem. Buď se rovněž potrollí, nebo se naopak polepší. Díky trollům jsme si tady kupříkladu přestali vzájemně nadávat (nemyslím vás) a jsme schopni daleko víc ocenit slušnou diskusi i s oponentem, který má úplně jiné názory a zdá se, že nás někdy vůbec nechápe"

Amen.

Udáváním v zaměstnání překročili místní trollové mez, kterou podle mého názoru nelze přejít mlčením. Proto vyhlašuji program absolutní intolerance: budu mazat nejen příspěvky, které jsou urážlivé samy o sobě, ale i texty osob, které v minulosti trollovaly a urážely druhé, bez ohledu na obsah (týká se mj. Magna Maxima, Michaely nebo AndyO). Snad se tím o leccos zajímavého připravíme, ale není možné tolerovat jednání, které končí tak ohavnými skutky, jako je udávání lidí za účast v diskusi v jejich (nevirtuálním) zaměstnání. Snahou o smír s trolly to začíná a tímhle to nutně končí.
T.P.

Souhlasím. Je pro ně charakteristická neschopnost rozlišit jakékoliv spory na Internetu a pokus někomu zruinovat osobní život. Tím, jak v tomhle svinstvu kryjí svého kamaráda, vystavují vysvědčení sami sobě. Vidí třísku v oku druhého (možná nepřiměřený způsob, jak jsem se v roce 2006 snažil Mauleho vykázat ze ZMP, když sem přišel trollovat) a nevidí trám v oku svém (totální Michaelino selhání v ochraně Vodníkova soukromí před Maulem). Maule není osočen. Je pravdivě popsán jeho skutek a jako illustrace dodán jeho typický trolling.

G. P.

Trocha melodie nikoho nezabije

Když se tu tak občas postují hudební klipy, tak na odlehčení pár zajímavostí z mé strany:

Parzival - AD


Chumbawamba - Tubthumping


Wumpscut - Homo Gothikus Industrialis

Ne základnám odhaleno

Věra Tydlitátová píše: "renegátské uskupení podivných spolků včetně explicitních antisemitů zvané NE základnám".

Konec předposranosti

Věra Tydlitátová to napsala zcela správně: Ruska se nemusíme bát. Jak už mnohokrát dokázal Bohumil Doležal, Rusko si troufne pouze na oslabené kusy. Budeme-li jednotní v obraně, můžeme se spolehnout na NATO a Rusko si na nás netroufne. Konec předposranosti.

Radar - Češi podávají ruce americkému mesianismu

Velice zajímavý a podnětný článek studenta ze Sheffieldu.

Namátkou jen několik pasáží:

Ve jménu tohoto přesvědčení i za posledních třicet let Spojené státy aktivně podporovaly teroristické oddíly, autoritativní režimy, nebo se samy účastnily vojenských intervencí, pokud to svědčilo americkým zájmům a jejich přesvědčení o „dobru."

Lze jednoduše odvodit, jak to Izrael myslí - používá dvojí míru - my vlastnit nukleární zbraně můžeme, Írán ne. My máme právo útočit na suverenitu jiného státu, pokud to udělají Arabové, jsou to teroristé a „fundamentalisté."

To, že je Rusko jakýsi „absolutní nepřítel" České republiky je poněkud zavádějící. Rusko není nadšené americkým radarem. To však není důsledkem jakési "neo-imperiální touhy" ovládat své bývalé satelity, jak například velmi vulgárním způsobem poukázala jistá blogerka Tydlidátová, ale geopolitickým faktem, který je nutné akceptovat.

Benjamin Barber má pravdu, když říká, že v mezinárodní politice bychom měli odmítnout oba fundamentalismy - jak ten americký, tak ten islámský - jak „McWorld," tak „Džihád".

Globalisace světové pop music

Původní španělská verse


Převzatá španělská verse


Převzatá portugalská verse


Převzatá česká verse


Převzatá polská verse – a capella.


Převzatá japonská verse

One of Us

Co je český, to je hezký

Neodolal jsem, a tento link z Jiného práva prostě musím zkopírovat i sem. Podle tamních údajů má být šiřitelem (ne-li dokonce vydavatelem) svěžího dílka Ministerstvo zemědělství ČR – tomu se snad ani nechce věřit!

Vláda Ignáců Pospíšilů v Polsku

Kam to vede, když se k moci dostanou lidé podobní cynickému Náckovi Pospíšilovi, ukazuje Michaela Marksová-Tominová.

Geremek mrtev

Je to až neuvěřitelné, kolik státníků zahynulo při automobilové nehodě.

Velký test české části původní wikipedie

Protože wikipedisté neustále tvrdí, že 100 000 stránek české části původní wikipedie znamená, že wiki je použitelná jako standardní encyklopedie, rozhodl jsem se jejich tvrzení otestovat v praxi. Náhodně jsem vybral těchto 10 článků:

1. Microsoft Office. Předmět článku důvěrně znám. Článek sám přiznává, že je pahýl. Je to pouhý výčet součástí tohoho kancelářského balíku, bez jakéholiv pokusu o vysvětlení synergie. Závěr: Článek je k ničemu.
   
2. Inline brusle. Článek sám přiznává, že je nekvalitní. Obsahuje někoholik náhodně vybraných charakteristik této pomůcky, navíc smíchané se sportem, který se jí provozuje. Závěr: Článek je k ničemu.
3. Tomismus a novotomismus. Ačkoliv článek nepřiznává, že je pahýl, čiší to z něj. Obsahuje pouze několiv vnějškových popisů bez pokusu popsat podstatu jevu. Závěr: Článek je k ničemu.
4. Seznam československých a českých finalistů na grandslamových turnajích v tenise. Jeden z nekonečných seznamů wiki. Svou funkci jistě plní, ale encyklopedie není pouhá statistika. Závěr: Článek není encyklopedický.
5. Take This to Your Grave. Ačkoliv se tento text předstírá, že je článek, ve skutečnosti je to opět pouhá suchá statistika, bez jakéhokoliv pokusu o uměleckokritický rozbor tohoto alba. Závěr: Článek je k ničemu.
6. Jizerka (pravostranný přítok Jizery). Poměrně vyčerpávající popis jednoho potoka. Ještě mapku a byl by článek dokonalý. Závěr: první článek hodný toho jména.
   
7. Megalodon. Článek sám sebe označuje za pahýl. Já bych nebyl tak přísný, tento popis vymřelé paryby považuji za dostatečný. Závěr: druhý článek hodný toho jména.
8. Dave Mattacks. Nesmyslný seznam toho, s kým vším temto umělec nahrával, bez jakéholiv pokusu o zhodnocení jeho kvalit a přínosu pro umění. Závěr: Článek je k ničemu.
9. Tuhaň. Symetrické přesměrování. Závěr: Není co hodnotit.
   
10. Souhvězdí Jižní ryby. Článek sám sebe označuje za pahýl. Je to suchý popis, z čeho se skládá toto souhvězdí. Závěr: Ačkoliv je to pouhá deskripce (nikoliv analysa), takový článek do encyklopedie patří.
    

Výsledek je jasný. Máte 30 % (± 10 %) chanci, že v české části původní wikipedie narazíte na slušný článek. Musíte se přitom smířit s tím, že se bude jednat o positivistický popis na úrovni 19. století, nikoliv moderní analysu na úrovni Encyclopedie Britannica.

Znovu se tak potvrdilo, že wiki není žádná encyklopedie, nýbrž pouhé strukturované úložiště znalostí.

Další ruské vydírání

Bohumil Doležal: "Ruská federace během posledního týdne výrazně (skoro na polovinu) zmenšila své dodávky ropy do ČR. O důvodech lze jen spekulovat, nesdělila je (pochopitelně). Optimisté se domnívají, že jde o běžné technické problémy, které se touto roční dobou opakují (Rusové ovšem sdělili, že výpadek potrvá celý červenec). Myslím, že k optimismu nejsou žádné důvody. Rusové testují českou veřejnost, české sousedy, Evropskou unii a konec konců i Američany."

Je prvořadým zahraničně politickým úkolem ČR zmenšit svou závislost na dodávkách surovin z Ruska. Ať to stojí, co to stojí.

Rusové a Arabové

Opět Finrod Felagund.

Těžké starosti trollů

Cituji: "Bylo by dobré nezobrazovat ani čas příspěvku. Člověk klikne na odkaz na článek, přečte si, jakou hovadinu on či některá z jeho skopových hlav stvořila, a v několika minutách sem napíše odpověď. Pak není těžké si podle časů dát dohromady, kdo odkud píše." (pravopisné chyby opraveny)

Tvář Ne základnám

Make love, not initiatives.

Význam Locarna

Je málo známý fakt, že k Mnichovu jsme se zavázali v Locarnu, konkrétně rozhodčí smlouvou mezi Československem a Německem, vyhlášenou pod č. 215/1926 Sb. z. a n.

Zkušenost odjinud

Zajímavý poznatek: "A nejsou to jen filmy, co se v "nedabujících" zemích titulkuje - je to například i zpravodajství. V České republice (a dalších zemích) je zvykem pustit přes originál projevu kohokoliv tázaného televizní zpravodajskou redakcí simultánní překlad. V "titulkujících" zemích se zpravidla nechává originál a doplňují se titulky."

Modely společnosti

Převzato z Nekorektně, autor Finrod Felagund: "Soudě podle mých osobních zkušeností to v Evropě vypadá přibližně takhle - setkávají se +-4 přístupy k tomuto problému, které jsou do různé míry namixované v té které zemi. Označil bych je takhle: anglosaský, francouzský, jihoevropský a ruský. To, co Vy i já chválíme, že funguje a že tam jsou ti "Mirkové Dušínové" většinově zastoupeni a demokratický proces opravdu sklízí své ovoce, jsem nazval anglosaským modelem, protože je postaven na anglosaské tradici úcty k zákonům a vůbec celém principu common law, kdy zákony tvoří reálné situace a každý soudce cítí povinnost (právě kvůli precedentu) neudělat ze zákona šmejd, protože se mu může příště stát, že i on sám bude svůj precedens potřebovat v jiné kauze. Zároveň je tam silná tradice parlamentarismu (všechny ty "tinger", tedy severské parlamenty, jsou na té tradici postaveny, tzn. Althing (IS), Stortinget (NO), Riksdag (SE) a Folketinget (DK)), která se promítla i do britského politického systému a třebaže je v USA tradice silného prezidenta, úcta k zákonům se přenesla i tam.

Oproti tomu francouzský model je to, co považují za ideální kavárenští levičáčtí intelektuálové, tedy jakýsi nesmyslnými pravidly svázaný stát, který se pak snadno svrhává revolucí, protože svou neschopností vládnout vytváří pro revoluce ideální záminku. Pro tento systém je typická schopnost si cokoliv vyřvat a chovat se docela bezohledně ve jménu jakéhosi vyššího principu. Kořeny toho sahají do roku 1789.

Jihoevropský model je nejsytěji koncentrován v Itálii. Jde o systém, v němž je stát povětšinou tak neschopný a plný úplatných politiků, že na právo kašle každý a společnosti se účastní mafie, která je kolikrát vnímaná jako vymahatel práva, kde stát selhává i běžnými lidmi (proto sicilská a kalábrijská mafie tak dlouho vydržela, protože měla podporu "zdola"). Tento systém je charakteristický naprostým nedostatkem konsensu, střídáním politických extrémů a rozštěpením společnosti zpravidla mezi jakýkoliv druh fašistů a jakýkoliv druh bolševiků.

A konečně ruský model je nám důvěrně známé samoděržaví, v němž co je dobré pro vůdce je dobré pro společnost, vše se podřizuje "národní hrdosti" (jak to nazývají Rusové), tedy "tomu, aby se nás svět bál a tím jsme měli respekt" (tak to nazývám já) a člověk jako individuum neznamená zpravidla vůbec nic. Změna systému je takřka nemožná, proto lidé kašlou na zákony a dělají si svoje s tím, že "Moskva je daleko", tedy s přesvědčením, že je nikdo nepotrestá. Stát je vnímán jako nástroj represe.

Odhadem bych napsal procentuální podíl jednotlivých principů v jednotlivých evropských zemích tak, jak to vnímám já:

ČR: jihoevropský 5%, anglosaský 15%, ruský a francouzský oba po 40%.
Slovensko: jihoevropský tak 35%, anglosaský 5%, francouzský 10% a ruský 50%.
Polsko: anglosaský 70%, jihoevropský 0%, francouzský a ruský po 15%.
Norsko, Švédsko, Dánsko: anglosaský 80%, francouzský 20%, zbytek 0%."

Updated.

Tvář českého neokonzervatismu

Přišel s tím blog Délský potápěč, ale o tu fotku se nelze nepodělit. Původně pochází z Nekorektně, kde to ovšem autor (ale není zcela jisté, zda je na fotce on) myslí smrtelně vážně.

Počítačová analysa šachových mistrů světa

Nejvíce zajímavá je asi tabulka od taktických (Steinitz) po posiční (Capablanca) šachové velmistry.

Přehled wiki terroru vůči nováčkům

Blokování nevhodných uživatelských jmen. Odhadem až 50 % účtů je tam naprosto neoprávněně.

Těhotenská dohoda

via wiki. Zajímavý případ se stal v Gloucester, MA. Příčiny jsou neznámé. "But Amanda Ireland, who graduated from Gloucester High on June 8, thinks she knows why these girls wanted to get pregnant. Ireland, 18, gave birth her freshman year and says some of her now pregnant schoolmates regularly approached her in the hall, remarking how lucky she was to have a baby. "They're so excited to finally have someone to love them unconditionally," Ireland says."

Polemika mezi Tomášem Pecinou a Michaelou

motto: Lidi! Pamatujte si: Pokud k vám přijde exhibovat nějaký takový jedinec, tak jeho komentář bez výčitky smažte. Smazat komentář od hovada není cenzura, není to potlačení cizího názoru, je to věc soukromé psychohygieny!

Byla velice usilovná a jako pars pro toto si můžete přečíst jeden illustrativní úryvek.

Nesouhlasím s Tomášem Pecinu, že nemá cenu se zabývat texty hulvátů. Oni si hulvátstvím posilují své nízké sebevědomí, ale to nezmená, že po škrtnutí hulvátství nezůstane vůbec nic jako u textů trollů. To je právě od nich nejvíce odlišuje.

Dvojí metr. K dvojímu metru se klidně přiznám. Na splašky Neslušného wikipedisty jsem allergický, k hulvátství MMM jsem více tolerantní než normální lidé. Wikipedie nikdy nebyla myšlena jako objektivní medium, to by byla naprosto bezbarvá a nikdo by ji nečetl. Takto ji čte 200–250 lidí denně a Neslušný wikipedista je na ní fysicky závislý.

Anonym v. pseudonym. Někteří lidé diskutují pod svým pravým jménem, např. Tomáš Pecina. Já jsem od toho po strašlivých zkušenostech s gaunery z české části původní wikipedie upustil. Někteří lidé používají pseudonymů či křestních jmen, ale svou identitu netají, např. Vodník nebo Petra. To má nevýhodu v tom, že takový člověk se může stát snadnou obětí trollů, což Michaela není s to pochopit. A pak jsou zde anonymové jako Beren či Neslušný wikipedista, o jejichž identitě je možno jen spekulovat (jedná se o Egga?), kteří svou anonymitu míní jako ochranu před následky svého sprosťáctví. Slovy Cyrila Höschla: "Do anonymity se utíkají zpravidla mimořádní zbabělci." Podotýkám, že Míša, Petra, Medvídek i má maličkost patří do prostřední kategorie, takže nechápu nesmyslné Míšino rozlišování.

Oko za oko, zub za zub. Trollové jsou zlo. Je však velká otázka, jak s nimi bojovat. Já zkouším aplikovat tuto starou židovskou zásadu. Je otázkou, jak se osvědčí. Prosté zablokování IP adresy by možná bylo lepší, ale to zde nefunguje.

Trolling není kritika a vice versa. AndyO si oba koncepty plete. Tak se jí pokusím rozdíl názorně vysvětlit. Její příspěvek, na nějž odkazuji, je kritikou. Texty, v nichž bez důkazů Vodníka obviňuje z antisemitismu, jsou trollingem.

Postoj Michaely. Michaela na Sprchu píše velice sporadicky a možná proto v ní postoj Klanu zůstal nejvíce zakořeněn. V kostce: My jsme ti jediní spravedliví, máme právo trestat všechny kolem sebe. Michaela není s to pochopit, že existují přirozené sympathie. Proto bych hulvátství Magna nikdy nemazal, zatímco ostatní by ho nejradši mazali za pochodu. Naproti mne šíleně irrituje Neslušný wikipedista, ale ostatní s ním zřejmě problém nemají.

Na Klanu bylo nejhorší, jak na základě velice pochybných kritérií vyzdvihnul na piedestal některé osoby. Obvykle čím větší macho, tím větší hrdina. Nyní je to Medvídek. Nic proti němu, ať sem klidně píše, ale můj favorit to není. A Klanu doporučuji, ať sleduje blog Rudy Havlíka, tam onen machism dosáhl zjevně vrcholu. Wikipedie touto cestou nikdy nepůjde, neboť jsem feminista a věřím na prospěšnost odstranění genderu.

Konec Sprchy. Jedna z věcí, která mne rovněž silně irrituje, je selektivní paměť. Každý, kdo u toho byl, přeci dobře ví, že Sprcha skončila tak, že Jezovec překročil veškeré pravomoci, které měl, a svévolně ze Sprchy vykopnul Husitu, Neckáře a Ivana. My ostatní jsme na protest proti tomu ze Sprchy dobrovolně odešli a založili Vrbu. Tak jaképak: "Co Sprše hodně ublížilo je, že se ve snaze o skutečně otevřenou a demokratickou diskusi dlouho bránila tomu, zamést s každým nepohodlným názorem tak rázným způsobem, jako se to děje zde a na Vrbě"? Každý přeci vidí, jak později odpadávali všichni, kteří se Klanu nehodili do krámu, od Elvise, přes Nonamea, Davida Pavlíčka po Cnema. Dnes je Sprcha zombie, protože tam Klan nastolil terror a trolling Boutrose nejen, že netrestá, ale dokonce chválí.

Navíc ten odchod nastolil novou realitu. Když po krachu Jezovce jako technického správce nový správce Pajout vyhlásil amnestii, bylo už pozdě. Propast byla příliš široká a všem pokusům ji přemostit (např. ze strany Alexe Juchelky) Klan rázně zamezil.

Demokracie a censura. Oba pojmy spolu nijak nesouvisí, jak dokazuje například první republika. V Israeli je zakázáno popírat holocaust, a přesto zůstavá demokracií. Neznalost tohoto faktu svědčí o blátivém myšlení. Navíc bojující demokracie je koncept, který vychází z Magnova oblíbence Carla Schmitta.

Další verbální přečiny

Kdy už to skončí?

Příběh p. Hedvíčka

Na okraj Dezidorova příspěvku.

Ještě k nedávné přestřelce

Omlouvám se Tomáši Pecinovi, ale ještě se vrátím k nedávné přestřelce. Ostatní texty, které Magnovi vymazal, skutečně hraničily s trollingem, a proto nemá cenu je jakkoliv obnovovat. Zaujal ale mne věcný obsah, který jsem z něho vydestilloval.

Magnovi vadí text Moulové na Internetu, protože se dotýká jeho kamaráda. Tak co kdyby místo kritiky kritiky se snažil svému příteli domluvit? Ačkoliv jsem stejně jako p. Juchelka nad ním zlomil hůl, třeba by to od něj vzal.

Jinak si myslím, že by Magnus neměl ostatní soudit podle sebe a pokud mu vadí, že mu na Wikipedii něco smazali, měl by se zamyslit, do jaké míry je otevřená Sprcha.

Co a jak číst

Jak je vidět na blogu Malého čtenáře, je četba bellettrie ušlechtilá zábava. Magnus Maximus si ale myslí opak a ve svém rozhorlení nepřesně čte texty. Nepsal jsem, že 75 knih přečetl v originále, nýbrž jen to, že jejich autoři nebyli Češi.

Jinak je čast číst a čas přemýšlet. Teď je, myslím, čas číst. Duchovní roztříštěnost je sporná. Domnívám se, že je to opak fanatismu a představy, že mám jednou pro vždy o všem jasno, ale mohu se mýlit. Alogičnost je pouhý Magnův předsudek pramenící z toho, že mám na mnoho věcí radikálně odlišné názory než on.

Člověk bellettrii nečte pro myšlenky. Člověk ji čte pro příběhy, pro podobenství. Proto je také Bible příběhů plná. Filosofické texty jsou sice plné myšlenek, ale také často jalových spekulací o počtu andělů na špičce jehly. K čemu nám jsou ustavičné ontologické dohady?

Zhodnocení debaty

V poslední době jsem naštěstí na Internet neměl moc času. Proto jsem se ani nemohl zapojit do debaty, která se na Wikipedii rozhořela. Teprve nyní, s odstupem, přičiním několik neučesaných poznámek.

Děkuji Tomáši Pecinovi i Vodníkovi, když mažou trolly. Je to velice záslužná a nevděčná práce, ale díky ní není z blogu Wikipedie stoka.

Poněkud jiná situace je s hulváty. Zde bych se přimlouval za co největší toleranci, byť nikomu nemohu vyčítat allergii na Magna Maxima. Pokud Vám osobně jeho příspěvek nevadí, tak ho prosím nemažte. Domnívám se, že by měla být mírnější kritéria na lidi, které známe osobně, s pochopitelnou výjimkou trolla Petra Mauleho, který se na Internetu chová jako skutečné Pako. Svou přezdívku si nezvolil náhodně.

K Magnovi i Michaele chovám osobní sympathie, tak je prosím, pokud možno, berte jako mé hosty. Jak víte, sympathie jsou zhusta irracionální, ale já si opravdu rád přečtu, co Magnus o mně píše. Ač s tím asi budou mnozí nesouhlasit, máme podobné zkušenosti i názory, tak mi jeho texty (na rozdíl od podobných Tomáše ze Sprchy) přijdou inspirativní.

S některými trolly si nevím rady. Osobně neznám jediný příspěvek "slušného wikipedisty", který by za něco stál. Mazat ho paušálně? Mne více než jeho trolling (který obvykle zase tak hrozný není, jen urputný) vadí neskutečná blábolivost jeho textů. Myslím, že Wikipedie není místo, kam je každý oprávněn psát cokoliv, co ho napadne.

Nicméně, vše má své meze. Jeden příspěvek Michaely jsem smazal, protože se snížila k trollingu, věřím, že neúmyslně. Ačkoliv se jinak řídím starou židovskou zásadou oko za oko, zub za zub, tentokrát to nechám bez povšimnutí. Zde je onen příspěvek zbavený trollingu:

Podívejte Tomáši, je pravda, že na ZMPfree jsem četla příspěvky, které byly daleko za pro mne únosnou mezí způsobu vyjadřování se o druhém. Prostě co je moc je příliš a GP mne bylo líto,.. jenže pak jsem si vzpomněla, že podobné hrůzy a příliš silná vyjádření jsem četla z klábosnice GP mnohokrát předtím a že si to v podstatě zaslouží. Takže bych vás chápala kdyby tenhle blog byl prostý hrubostí na adresy nejrůznějších internetových oponentů anonyma Petra Urbana. Pokud tenhle blog unese to co tu tenhle anonym napáchal (a další jeho kámoši), unese jistě i příspěvky mého manžela, i když na něj máte alergii. Na alergii si vemte prášek a zkuste zůstat nestranný. To tomuhle blogu prospěje nejvíc.

Updated.

Ustavičné obviňování z censury

Tenhle článek jsem chtěl napsat už dávno. Pak jsem si to rozmyslel, což zjevně byla chyba.

Na blogu Wikipedie mají oprávnění mazat tři lidé: Tomáš Pecina, Vodník a já. Pokud se tedy stane, že Váš příspěvek bude vymazán, není třeba z toho hned obviňovat mne. Ač si mnozí myslí pravý opak, jsem poměrně tolerantní. Nechávám zde příspěvky, kteří by jiní smazali.

Na Wikipedii se v zásadě mažou příspěvky dvou typů lidí. Za prvé jsou to trollové. Na ně jsem asi allergický více než ostatní, takže to vypadá, že troll, jehož dosud poslední reinkarnací je "slušný wikipedista" (což je z rodu poctivých pracujících či znepokojeného diváka), to bude brzy mít spočítané. Jednoduše totiž nechci, aby Wikipedii zasviňoval nesmysly, nebo z ní dělal chat.

Jiným problémem jsou lidé, pro něž je nejpříhodnější termín – hulváti – jako je AndyO nebo Magnus Maximus. Osobně bych je nemazal, ale Vodník i Tomáš Pecina jsou na ně allergičtí. Proto mám pro ně jednu radu: Chovejte se slušně, není to snad takový problém, a nikdo Vás mazat nebude.

A pro zvědavé čtenáře Wikipedie přináším podstatnou část smazaného příspěvku Magna Maxima:

Páni,... tady je to jako v pionýrském kroužku boj o odznak "Pilný čtenář"..... nabízí se pozorování, že píítrsovi nezbývá pro beletristicky polyglotická orgies žádný čas na vlastní myšlení a tvorbu kloudných názorů. Duchovní roztříštěnost a alogičnost, nikam se nevyvíjející po dlouhá léta co na ně na netu narážím, je asi nutným důsledkem.

Čím jsem starší , tím je mi jasnější, že nedokážu vlastně číst v žádném jazyku, že v beletrii je 1 myšlenka na 500stránek, zatímco v filosofických traktátech naopak, že nutno spíš šetřit čas a nepouštět inflačně do myšlení proud cizí řeči, cizí ve smyslu řeči kohokoliv druhého.

Když už tu byla zmínka o beletrii židovských autorů, tak kromě Kafky a Potoka doporučuju cokoliv od I.B.Singera..což ovšem jen trapně nesu dříví do lesa, neboť místní čtenáři Trpajzlíků a Kapesních průvodců jej mají dávno ve svém deníčku...

Cynický Ignác Pospíšil se modlí

a já mu přeju, aby mu Bůh seslal holku a on konečně přestal být protivný, věčně nadržený, panic.

Rozumný názor

Miloše Čermáka.

Rovnější mezi rovnými

JKB nikdy nezklame: "Zhrzení samolibí editoři, kteří jsou přirozeně schopni zapšknout i v důsledku diskusí jen mezi sebou, tu najednou nacházejí ventil. A jako houfec sršňů se ruku v ruce (či žihadlo v žihadle) vrhnou na redaktorku, se kterou by se - snad, možná, proč ne - bylo bývalo dalo jednat i jinak a s jiným výsledkem (tu možnost s ní nějak komunikovat jste zničili již svými prvními reakcemi, ona jistě vaše šplechty četla). Působí to jako nereflektovaná reakce stáda z řetězu utržených ... těchto ... snad sudokopýtníků. -jkb- (cs.source) 13:34, 1. 7. 2008 (UTC)"

JKB může nadávat, komu chce, a nikdy se mu nic nestane. Já napsal: "Laskavě si odpusťte nekompetentní zásahy do cizích článků." a byl jsem zablokován na doživotí.

Moudrý Cynik opět promluvil

Nedá mi to, abych se s Vámi nepodělil o tuto perlu ducha pod licencí GFDL: "Podle mne by stránka měla být zamčena. Že se pornovandal nevzdal, všichni víme, neotravuje jen jkb a má velkou výdrž, nedávno se ozval. Navíc oslovit jkb zde není žádoucí, protože tady diskusi moc nečte a odkazuje z ní tam, kde příspěvky čte. Bohužel musím konstatovat, že toto „řešení“ pouze opět dokazuje, jak špatné tu máme správce. Možná by se dalo říci zlomyslné, v tomto případě. --Cynik 16:34, 7. 7. 2008 (UTC)" (opravena hrubka)

Miroslav Josef

Chtěl bych postupně v medailonech představit význačné wikipedisty. První je Miroslav Josef.

V textu o sobě mimo jiné uvedl: "Jedna z věcí, kterou vidím jako zcela zásadní problém WIKIPEDIE bych shnul asi takto - co není ozdrojováno to jako neexistovalo. Nelze všechno ozdrojovat, tyto názory jsou nesmyslné. Není možné ozdrojovat existenci Boží, nelze ozdrojovat moudrost přírody, nelze nijak doložit např. nesmyslnost představy, že člověk je pánem přírody, neřku-li jejím majitelem, že lze přírodu (chcete-li Boha) ukřičet, přehlasovat, ukecat, přelstít, obechcat popřípadě dokonale popsat v nějakém článku. Celý tento proncip je v jádru kontraproduktivní a nesmyslný v tom smyslu, že to, co není někde psáno vlastně jakoby neplatilo (parafrázuji : co není napsáno na internetu neexistuje). Toto je jeden z hlavních problémů WIKIPEDIE. Je sice otevřená, ale její otevřenost je fakticky velice omezená. Ba nakonec se zdá, že je to otevřená pro spouty podružných informací a to hlavní a podstatné jako by jí unikalo."

Je to až nepochopitelné, že někdo může být tak význačný wikipedista a při tom nechápat ty nejzákladnější principy původní wikipedie. Nuže, nejde o to, že by měl někdo zdrojovat existenci Boha, ale že by měl zdrojovat tvrzení, že existuje, např. Biblí nebo Koránem.

Jinak člověk je majitelem přírody, protože ji ovládá.

Ruské vyhrožování

via Bohumil Doležal.

Policejní mluvčí a ministr vnitra

Pojicejní mluvčí Andrea Procházková hovoří o akcích proti Queer Parade v Brně a zjevně vůbec neví, o čem mluví.



Není však sama, Ivan Langer je tam tom stejně.

A pak má někdo informace z Ministerstva vnitra České republiky brát vážně...

Novodobý stav Velké Rusi neboli Moskevska

via Jezovec. Recense v Respektu: "Rusko jej už tehdy [v roce 1690] šokovalo zvláštní směsí civilizační zaostalosti a dokonale propracovaného státního dohledu. Každý obyvatel i cizinec tu je přísně evidován a průběžně sledován, „aby nemohl uniknout“, jak se psalo v carských výnosech. Moskvané „toho mezi sebou mnoho nenamluví, chovají se opatrně, jeden se bojí druhého, nemají k sobě navzájem důvěru, jsou podezřívaví a nevěří si“, píše jezuita. Pozastavuje se i nad tím, že v Rusku neexistuje žádný psaný zákon, vše se řídí vůlí, popřípadě jen okamžitou náladou cara. Základním mechanismem vládnutí je všeobecné donašečství. Tresty jsou přísné – popravy, bití, vyhnanství do mrazivých pustin. Brutalitu světské moci doplňuje neuvěřitelná omezenost pravoslavného duchovenstva, které často nezná ani otčenáš."

Šílený Mercy

Tak byl další správce papežštější než papež. Přitom by si takto vůbec nemusel naběhnout, kdyby si uvědomil, že jakýkoliv odkaz je plně legální.

Ale třeba ho spletl Mormegilův právní blábol. Tak je na to wiki se vším. Inženýři píší o právu, lékaři o softwaru a neúspěšní vysokoškoláci úplně o všem.

Vazba za verbální trestný čin

Via Tomáš Pecina. Oč šlo? Jistý muž podal na policii v Plzni celkem dvě udání na dvě různé soudkyně. Místo toho byl však sám obviněn ze spáchání trestného činu útoku na státní orgán podle § 154 odst. 2 tr. zákona. V průběhu trestního řízení mu bylo nařízeno psychiatrické pozorování. Když se na ně nedostavil, tak byl vzat do vazby. Dostal se tedy do vězení jen za to, že napsal podání k správnímu úřadu. Absurdní.

Důležité si je uvědomit rozdíl od křivého obvinění podle § 174 odst. 1 tr. zák. "Uvedeného trestného činu se dopustí ten, kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání. Trestní oznámení, která obviněný podal na obě soudkyně, obsahují velmi příkré, negativní a hrubě formulované hodnocení jejich postupu při rozhodování opatrovnických věcí, ale nejsou v nich uvedeny skutečnosti, kterými i kdyby se případně potvrdily, by soudkyně naplnily znaky některého trestného činu."

Cynik Ignác Pospíšil a jeho Lord Hoven

Původní text nahrazen odkazem na báseň Filipa Sklenáře.

Updated.

Zelená revoluce

Zelená revoluce v letech 1945–1985 znamenala celosvětový růst produkce obilí 2,5x. Jen v Indii vzrostla roční produkce pšenice z 10 millionů tun v roce 1968 na 73 millionů tun v roce 2006. A podobná čísla platí i pro rýži. Celosvětový přebytek potravin se zastavil až letos.

Kdo ratifikuje mezinárodní smlouvy

Ignorantští novináři, např. Václav Moravec, si myslí, že parlament. Ve skutečnosti se presidentské smlouvy od toho jmenují presidentské, že je ratifikuje hlava státu. Zákonodárný sbor s tím toliko vyslovuje souhlas.

Rádl o pravoslaví

Emanuel Rádl: "Nacionální rozdrobení křesťanského Orientu pochází ze slabosti tohoto křesťanství, které nedovedlo udržet jednotnou organizaci ovládanou jedním duchem, a rozpadlo se tedy na přírodní součástky, které od té doby ovládá jen jednotný zvyk, nikoli jednotné přesvědčení… Orientální nacionální církve zůstaly kulturně bezvýznamné, nestavše se zdrojem nových idejí ani pro svou vlast, ani pro lidstvo… Nic nenasvědčuje tomu, že by "slovanská bohoslužba" soluňských bratří patřila jinam než do této orientální slabosti myšlenkové vůči přírodním poměrům, jakými je i jazyk. Slovanští věrozvěstové "činili ústupky" jazyku, kdežto náš západní nacionalismus vidí v jazyku kulturní sílu. Připomeňme si ještě jednou důvod, který věrozvěstové mají pro zavedení slovanské bohoslužby: je prý to lid "tvrdé šíje", a proto prý je třeba povolit jeho hlouposti a mluvit k němu slovansky a ne latinsky. Bylo by možno takovým trapným způsobem odůvodňovat ideály reformační nebo moderní demokratismus? … Šlo o rozpor mezi počínajícím se pravoslavím a katolictvím. Pravoslaví, mystičtější a ideově malátnější, podrobovalo se více místním slabostem, za jakou pokládalo řeč domorodců; katolictví, energičtější, hájilo práva kulturního jazyka, jakým byla tehdy latina. Šlo za druhé o právní otázku, kdo za panujících právních poměrů má církevně vládnout nad Moravou a sousedními zeměmi. papež rozhodl svým mocným slovem, že právo patří jemu…"

Tradiční ruský imperialism

Ruská chauvinistka, Natalia Naročnickaja (Наталия Алексеевна Нарочницкая), nepřímo přiznává tradiční cíl ruského imperialismu – teplé moře: "We are gradually being pushed to the northeast of the Eurasian continent away from the seas . . . to the place where the depths of freezing is more than two meters".

Léčitelé

Povídání k tomu.

Filmové sterotypy

Ladislav Dvořák: "No a pak tu máme samozřejmě venkovany – ty bodré, věčně pivem zpitomělé obyvatele české kotliny, kteří se sice celý den motají ve špinavých monterkách, ale v podvečer, inspirováni zlatavým mokem jsou schopni rozebírat s panem farářem pasáže z bible, nejlépe rovnou v latině."

Zelená ideologie

Bohumil Doležal ji shnul v kostce: "Kromě toho, co Stranu zelených štěpí do dvou nesmiřitelných frakcí, které si jdou zuřivě po krku, jsou tu i věci, které je kupodivu pořád ještě spojují. Jedním z nich je přístup k energetickým problémům. Jejich vztah k jaderné energii velmi připomíná vztah věřících muslimů k vepřovému, a dělat s nimi energetickou politiku musí být stejně obtížné jako vypracovávat společný kosmický program s uskupením, které staví na tom, že země je placatá. Navíc odpor zejména k využití jaderné energie je prvním přikázáním zeleného náboženství, a pokud by se v této věci předseda Bursík projevil jako heretik, ztratil by i ten zbytek autority, který ještě ve straně."

Konečný rozsudek Šinágl ca Grebeníček

Blančiny kalhotky s temným stínem v rozkroku asi ničím nepřebiju, ale pro příznivce bývalého předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka mám taky nějaké hodnotné čtení.

Výpisky z četby VII

Pavel Torch: Pouta rozkoše. In Právo, Salon 3. 7. 2008, p. 3

"„Víš, na co bych měla chuť?“ zeptala se. „Abys mě připoutal. Támhle. K tý pelesti.“ Její větu rozfázovala polknutí a já jsem musel polknout taky. Došlo mi, že kvůli doučování dějin architektury jsme se tedy určitě nesešli. … „Nikdy sis nechtěl svázat holku?“ probleskly Blance zuby v rychlém úsměvu. „Ehm… ani ne,“ snažil jsem se neupolykat k smrti. Tyčila se přede mnou jako… jako… Nevím. To byl můj problém s Blankou.

* * *

Její bradavky byly překvapivě bledé. Byly tam jen snad kvůli měřítku. Abych si uvědomil, jak jsou ta prsa velká – a jak jsem já sám nepatrný. Blanka sebou hodila na postel, zády k pelesti. Zvedla ruce a já uviděl dokonale vyholená podpaží. Pak zase připažila, protože si vzpomněla, že se musí vysoukat z džín. Objevily se bělostné bavlněné kalhotky s temným stínem v rozkroku.

* * *

„Makej!“ křikla Blanka. Vytrhl jsem z držáku na vnitřní straně dveří rockerský opasek se stříbrným kováním. „Jóóóó!“ ocenila ho Blanka. „A teď dělej, co jsi vždycky chtěl dělat!“A při pohledu na můj nechápavý výraz dodala: „Zmlať mě!“ Polknul jsem, ale pak jsem se pustil do svěřeného úkolu. Takhle se asi cítí studenti, kteří chtějí stavět Tančící domy a musí si nejdřív odtrpět hodiny dějin architektury. Jenže já jsem žádný Tančící dům stavět nechtěl. Zprvu jsem ji řemenem po prsou sotva pohladil. „Přitlač! Chci to právě vod tebe! Vod takový nuly, která se zmůže jen na dějiny architektury! Rockeři mě už nezajímaj!“ zasyčela na mě a blaženě se prohnula, když se na jejích nezařaditelných geometrických útvarech začal objevovat rastr podlitin. Pokoušel jsem se šlehy umístit kamsi do tušeného zlatého řezu. „Chtěl bys to ještě jinak, viď?“ uhadovala má invenční studentka. „Chceš se dívat, jak si to dělám, že jo?! Tak mi vodepni ruku, ať si tam dosáhnu.“ Stín na bílých kalhotkách potemněl ještě víc. Vsunul jsem klíč do zámku pout. „Víš, co bych chtěla? Někdy? Zažít?“ chroptěla mi Blanka do ucha. „Abys mě tím řemenem hnal takhle po ulici!“"

Další informace. Pavel Torch odpovídá na zemanovskou otázku lépe než Magnus Maximus. Ale je to pravda básníka, nikoliv banální konvenční pravda, a je v tom jakýsi zádrhel.

Zdeněk Adamec na české Wikipedii

Článek Zdeněk Adamec se stal na české Wikipedii terčem hned dvou hlasování. Jak z prvního, tak z druhého vyvázl nesmazán.

Hlasovat pro smazání bylo v druhém hlasování i pro mnohé radikální delecionisty příliš, ale současný trend ukazuje, že je třeba se obávat toho, že se skupina lidí, která se nadokáže prosadit v hlasováních, pokusí změnit jejich pravidla tak, aby mohla lépe mazat a ignorovat vůli komunity.

Simon Mol na další Wikipedii

Známý bojovník proti rasismu Simon Mol získal již v květnu článek o své osobě na další jazykové verzi Wikipedie. Tentokráte o něm píše ta v esperantu.

Ač by šlo ony články jistě v mnohém vylepšit, a ten v hornolužické srbštině obsahuje výraznou jazykovou chybu, tak se zdá, že osoba dostahuje značné známosti a její encyklopedické zaznamenávání není jen dílem "jednoho grafomana".

Nenažranost

Nejhorší je, že si Topolánek nejspíše opravdu neuvědomuje, co dělá špatně.

Uštval se

Předčasná smrt.

To je právník?

Poslanec JUDr. Stanislav Křeček kommentuje návrh nového občanského zákoníku. Hned v první větě napsal: "Dlouho očekávaná novela občanského zákoníku je konečně na světě tedy resp. na webových stránkách ministerstva spravedlnosti." Rozdíl mezi novým zákonem a novelou se učí hned v první hodině studia práv. Zřejmě je to dělostřelecká příprava na to, že ČSSD bude hlasovat proti NOZ v rámci své nullové tolerance.

Spojené státy velkorakouské

Byl to rumunský plán.

Tohle by se u nás stát nemohlo

V USA nemají občanky. Tak se stalo, že při vstupu do klubu byl Obama požádán o členský průkaz. ""Zapomněl jsem ho. Mohu vám říci své jméno," uvedl podle svědků Obama. Konverzace pak údajně probíhala následovně: "Vaše příjmení?", zeptala se recepční. "Obama," odpověděl kandidát a Wheelerová vyťukala jméno do počítače s databází členů. "A křestní jméno?" pokračovala. "Barack." Když se na monitoru objevila Obamova fotografie, začala prý úřednice rudnout. "Promiňte, pane budoucí prezidente," dostala pak už jen ze sebe."

Kdyby se toto stalo v ČR, měl by smůlu. Bez občanky či jiné průkazky by ho nikam nepustili.

Další Snítilý

Ukazuje se, že vedení ČSSD má své poslance v hrsti skoro stejným způsobem jako Sládek neblahé paměti: "Paroubek mu prý řekl, že když nepodpoří ve volbě Jana Švejnara, zveřejní informace o údajných nesrovnalostech při čerpání dotace ve firmě, kde poslanec působil."

Ja nechcem, aby som mal problémy!

Pádná odpověď Vrbovi

Správce Vrba před rokem postoval článek, jak je chování správců na cs: ideální. Nemá cenu, abych všechny ty nesmysly vyvracel bod po bodu, stejně by to nemělo žádný význam; naši nepoučitelní správci jsou nepoučitelní.

Tak jen jeden bod. P. Vrba napsal: "Na české Wikipedii se do posledního okamžiku opíráme o zásadu "předpokládejte dobrou vůli", ano předpokládá se dobrá vůle i v případech, kdy někdo vyhlásí její opak a z jeho chování vyplyne, že to myslí vážně." Jak je to ve skutečnosti? Byl jsem zablokován na doživotí za to, že p. Hedvíček na svém blogu zveřejnil fotografii -jkb-.

Vágní slovo antisemitism

Když Magnus na Vrbě postoval svou definici, tak jsem se zaradoval. Konečně rozumné slovo. Později však svůj post otočil o 180°. Podle jeho upřesněné definice je antisemitism každé nepřátelství vůči Židům, tj. vůči Israeli i vůči judaismu.

Podle této logiky je antisemitism nepřátelství i vůči křesťanství, protože ho založil buď Žid Ježíš, nebo Žid sv. Pavel. Stejným antisemitismem je nepřátelství vůči islámu, protože ho založil Semita Muhammad.

Zkrátka a dobře, kdo se chce vyhnout blátivému myšlení, měl by pojem antisemitism úplně přestat používat.

Ženský pohled

Eva Pallotto napsala výstižný článek o ženském holení. Myslím, že není podstatné, kdo tento trend nastavil. Příčina asi, jako obvykle, bude multikausální, takže nemá cenu to řešit. Podstatnější je, že ženské holení utužuje gender. Žena, která není dostatečně vyholena, není ženou, nýbrž opicí. Společenský útlak nejhrubšího kalibru. Feministé by proto měli hlasitěji bojovat za to, aby si každá žena mohla se svým tělem dělat to, co uzná sama za vhodné.

S tím souvisí i mýthus chloupku uvízlého mezi zuby. Byť si lze představit cumlání Venušina pahorku, určitě to není primární cíl orálního sexu. Tak kde se ten mém vzal? A někdy se šíří v dosti bizzarrní podobě. Jedna moje kamarádka si sice oholila mons veneris, ale labia maiora nechala netknuté.

"Hungry"? Is that a country?

Karl May II

Můj citát Martina Maniše nevzbudil žádnou pozornost. Proto ocituji Jana Skácela: "Kdo to byl Karel May? Každý, kdo v mládí spolykal všech 65 svazků tohoto pilného spisovatele, odpoví bez rozpaků: Karel May byl trojjediný. Skládal se ze spisovatele Karla Maye, v některých vydáních dra Karla Maye, a ze dvou vlastnoručně napsaných a vymyšlených hrdinů. Old Shaterhanda a Kara ben Nemsiho … spisy Karla Maye nutno čísti před dosažením třinácti let. Nutno je čísti za mřížemi dětství. byly vydumány ve vězeňské cele a říkejte si co chcete, i dětinský náš věk je ve skutečnosti jakýsi krásný kriminál. Chceme se z něho za každou cenu dostat; až zmoudříme, rádi bychom se třeba na chvíli vrátili, ale mříže jsou z druhé strany. Ba ani my, staří ctitelé Karla Maye, májovky nečteme. My si je vzpomínáme."

Výpisky z četby - Stanislav Kostka Neumann

Protesty.
I.

Proč rvem se? Proč se bijem? Pro ty davy,
ty davy bědné, davy rozespalé,
v nichž není trocha síly rvát se spolu
za čest svou aspoň, když ne za vítězství?
Je dohráno... A ticho, hrozné ticho...
To tragedie byla pro arénu,
kde diváci i zatleskat jsou líni.
Proč rvem se? Proč se bijem? Pro ty davy,
jež, krvežíznivé, o nová čísla
žurnálů svádí pouliční bitky?
Jsme stále v ohni, stále poraženi,
jdem do boje juž napřed poraženi...
A davy? Hlučí na svých promenádách
a politiku žvaní v pivovaře
a fráse lapou z tribun, z parlamentu.
To abys automaty měl, ne svaly,
by, když duch zoufá, dále pracovaly. –
Ach, hochu, ticho! – – Lépe takhle bít se,
než takového vítěze jít v stopách!

Hořká rýže (1949)

Aisselles poilues: "Ça me rappelle Silvana Mangano dans "Riz amer" … une aisselle féminine poilue c'est TRES sexy et malheureusement aujourd'hui trop rare, dans notre époque de folie dépilatoire et d'artificialisation des corps … Bref l'épilation est un avatar de la répression sexuelle. (Comme le porno dominant où justement les "acteurs" et "actrices" sont tous épilés)." Odpověď Medvídkovi + dodatek: "Isn't it funny how aspect of womanhood that turn men off having sex with women - like body hair, natural aromas and periods - are given the label of 'dirty' or 'unclean'...? While a man can be grizzley and smell and it's like 'i'm a real man baby grrr'..."

Na známou notu

Nejvíce se mi líbil tento: "- Pane Koperník, jen naprostý ignorant jako vy může něco podobného tvrdit... Proti vašemu názoru jsou prověřené autority typu pana Ptolemaia! Jestli chcete být zajímavý za každou cenu, tak byste se měl raději věnovat něčemu, co umíte, pokud něco takového vůbec je. Jinak budete se svými nevědeckými názory na planety stále za šaška. S pozdravem ing. Janek od Zvonu"

Skvělá pointa

Jakýsi Výzkumný Ústav Čar a Kouzel napsal: "Aniž bych nějak zpochybňoval hloubku genderově-sociálního vhledu či polemizoval o tom, zda se na negativní image USA podepsali více republikáni bombardující neexistující ZHN v Iráku nebo demokraté a pravdolásková smíchovská matrona metající humanitární bomby na Evropu, rád bych upozornil, že sama paní Rodham-Clinton vedla kampaň s ústředním claimem "Hillary for President" (viz. http://www.hillaryclinton.com)

Na přelomu šedesátých let, pokud známo, nepálila podprsenku, ale praktikovala u komunistů Treuhafta, Walkerové a Burensteina. Ani Bill nepálil povolávací rozkaz v USA, nýbrž cestou z Moskvy v Praze diskutoval s Marií Švermovou a Bedřichem Kopoldem, kterak lépe zaříditi svět.

To jen ten trouba McCain seděl pět a půl roku v lágru."

Koubského blábol

aKB napsal text, jímž vyjadřuje tradiční moravskou skepsi k demokracii: "Náš zítřek závisí na tom, kdo bude americkým prezidentem, jak se rozhodne čínské politbyro, co doopravdy chce Putin, kam napřou svou pozornost velcí mezinárodní investoři, kolik ropy dají vytěžit saúdští princové, jak vysoké mzdy si vynutí indičtí počítačoví inženýři, jak dobré nervy má izraelský generální štáb, s kým se spojí Hugo Chávez..."

Jsem poslední, který by zpochybňoval, že tyto věci mají význam. Ale pořád ještě je podstatnější, jaký bude systém zdravotního pojištění, zda lze propustit z práce bez udání důvodu, nebo zda lze popírat holocaust. Na to Putin ani Chávez nemají sebemenší vliv, i kdyby si to Koubský stokrát přál.

A nesmysl pramenící z právního bezvědomí: "Snazší je trefovat se do Lisabonské smlouvy nebo antidiskriminačního zákona. Což jsou normy, které sice formální suverenitu českých úřadů bezpochyby omezují, stejně jako každá evropská legislativa, ale přinejmenším nám neškodí." snad ani nebudu kommentovat.

Pro vyváženost pohled z druhé strany.

Eurorealisté opět lžou

Ladislav Jakl publikoval nesmírně lživý článek o návrhu antidiskrimačního zákona. Jádrem jeho tvrzení je, že antidiskriminační zákon musíme přijmout a že jsme tím ztratili souverainitu. Těžko si představit větší nesmysl, když je to právě naopak.

ČR v žádném případě nemusí přijmout antidiskriminační zákon. Je to čistě její rozhodnutí, zda ho přijme čili nic. Pokud ne, tak tím poruší své závazky k EU (Typicky klausovský přístup k morálce: Chci do klubu, ale jeho pravidla hodlám úmyslně porušovat.), ale tento zákon zde nebude. Kdybychom opravdu ztratili souverainitu, bylo by to právě naopak: V EU by přijali antidiskriminační zákon s působností pro ČR bez ohledu na to, co si o tom český parlament myslí.

Řádění cynika Ignáce Pospíšila

Tolerance wiki establishmentu mne nijak nepřekvapuje.

Wiki establishment rokuje

via Malý čtenář. Někdo jim sáhnul na bebí.

Definiční znaky moderního umění

Jsou dva: originalita a authenticita. Ponechme nyní originalitu stranou a soustřeďme se na authenticitu. Podle tohoto požadavku má být umění především pravdivé. Pokud se jedná o text z historie, mají všechna fakta sedět. Tím velice dráždí blogger Michal Matoušek, který ve svém cyklu Jen aby se nezapomnělo vydává texty s falešnou authenticitou, když reálný fakt rád obětuje vyznění textu nebo něco zamlčí. Jeho čtenáři mu to vyčítají jako kolovrátek. "odpusťte mi tu nejdebilnější otázku: je to pravda?" "Nejsem memoárista, a nemám potřebu jím být." etc.

Updated.

Intervence dříve a dnes

Katarský princ chce vstoupit do sporu Vesecká a spol. v. Benešová. Obě strany jsou proti tomu, ale podle nesmyslné právní úpravy bude záležet jen na Ceplovi, zda to připustí: § 93 odst. 2 věta druh OSŘ: "O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh." V normálním státě o tom rozhoduje ta strana, v jejíž prospěch chce intervenovat.

Definice antisemitismu

Magnus poskytl na Vrbě definici antisemitismu: "Každé nepřátelství namířené proti existenci židovského národa; je-li existence – přežití a pokračování Židů – dnes zaručeno státem Israel, je nepřátelství k Israeli antisemitismem." Pozoruhodné. Takže nenávist k judaismu antisemitismem není, stejně jako prosazování dvounárodního státu. Výborně, přeci jen jistý pokrok.

Mýthy o českých dějinách

Vždycky jsem si myslel, že české dějiny se na základní i střední škole probírají na úkor obecných natolik podrobně, že základní fakta musí znát úplně každý a že třeba znalost data bitvy na Bílé hoře je definičním znakem Čecha.

Pak přišel ale Zahradil se spoustou blábolů, v diskussi k jeho textu bylo mnoho blábolů a dokonce i na ZMP. Pokusím se to uvést na pravou míru. Už se o to pokusil O. Š., ale domnívám se, že si štětec namočil do příliš černé barvy, že ve skutečnosti Zahradilův text není tak hrozný.

Význam roku 1526
V tomto roce v českých zemích vymřela jagellonská dynastie. Bylo nutno zvolit nového českého krále. Stal se jím Ferdinand I. Habsburský. Na státoprávním postavení České koruny se tím vůbec nic nezměnilo, České království zůstalo naprosto stejně samostatné jako bylo před tím. Nevolila se ani žádná šlechta.

Pražská defenestrace 1618
Jaké byly její příčiny? S národem neměly sebemenší souvislost. V roce 1615 byl přijat zákon o ochraně češtiny jako státního jazyka; Slavata i Martinic byli Češi jako poleno.

Spor byl o něco úplně jiného: o německý protestantský kostel (spíše pouhou kapli) v Hrobě a v Broumově. Protestanté měli zkrátka dost, jak katholíci neustále porušovali Rudolfův Majestát.

Persekuce protestantů po roce 1620
Hrůzy z 1620s se v českých dějinách opakovaly až za první světové války. Byla to nepřímá genocida českého národa. (Nepřímá proto, že cílem nebyli Češi, ale protestanti. Nicméně většina Čechů byla protestanty.) Srovnávat ji ale s bartolomějskou nocí, jiným massakrem protestantů, je nesmysl. Bartolomějská noc bylo vraždění, naproti tomu persekuce protestantů po roce 1620 byla legální, na základě theorie o propadlých právech.

Pozoruhodná nedůslednost

"Experiment mladé novinářky Alexandry Jolkinové trval dva měsíce. Po textových zprávách se s ministrem scházela. "Investigaci" utla, když se jí Kastens začal intimně dotýkat… Sám ministr Kastens tato fakta nepopírá. Tvrdí však, že věděl, že se jedná o hru, a jen zkoušel, jak daleko je novinářka ochotna zajít." Pochopitelně, když se novinářka zastavila na půl cesty.

Blábolící Jan Zahradil

Srovnání (byť nevyřčené) mezi Lisabonskou smlouvou a popravou 27 českých stavů by zasloužilo titul "kulhající paralela roku".

Za pozornost stojí zejména věty:

Mám na mysli některé šlechtické rody, jež za tehdejší kolaboraci s habsburskou mocí i za později prokázané služby, získaly majetek, uloupený v pobělohorských konfiskacích.

-jak mohla šlechta kolaborovat s někým, koho si v roce 1526 legálně zvolila?

nebo

Plně se zde odráží sice pochopitelná, ale neomluvitelná myšlenková nesamostatnost a duševní plytkost značné části české postkomunistické inteligence, její schopnost vždy se přizpůsobit převažující většině, horlivá snaha být právě teď údajně „moderní“ a to i pokud jde o výklad českých dějin.

-myšlenkovou plytkost zde spíše předvádí Zahradil (jím podaný výklad českých dějin nestojí za komentář), když opakuje notorické nesmysly nejedlovské historiografie o době temna, nebo Bílé hoře, coby konci samostatného českého státu.

Minulý čas

Existuje několik základních druhů:

1. aorist (praeteritum, fr. le passé simple, ang. simple past). V češtině zanikl v 15. století; latina ho nikdy neměla.
   
1. silný (asigmatický, zastaralý): u zavřeného kmene, např. ved-: ved, vede, vede / vedom, vedete, vedu.
2. mladší aorist slabý – nahradil silný aorist: vedech, vede, vede / vedechom, vedeste, vedechu.
3. slabý (sigmatický): u otevřeného kmene, např. da-: dach, da, da / dachom, daste, dachu. Aorist slovesa být je pomocné sloveso u kondicionálu.
   
2. souminulý čas (imperfektum, fr. l'imparfait, ang. past continuous). V češtině zaniklo v 15. století. Sloveso vést: vediech, vedieše, vedieše / vediechom, vedieste, vediechu
3. předpřítomný čas (perfektum, fr. le passé composé, ang. present perfect). Je to v češtině jediný používaný minulý čas; podobný jev nastává v němčině. Např. jsem přišel znamená doslova jsem přišlý.
4. předminulý čas (plusquamperfektum, fr. le passé antérieur, ang. past perfect nebo pluperfect). Od 19. století v češtině zastaralé: byl jsem řekl.

Zajímavá je též synaeresis: Marja, dušij tělu, neu-mie-ra-jú.

Vzor les

Genitiv a lokál.

Další "antisemitský" článek na Blistech

S podobně odvážným překročením známých tabu se setkávám poprvé!

Z článku vyjímám:

Problém Izraele je samozřejmě nejen problémem zahraničněpolitickým. Má mnohem hlubší rozměr a nejedná se o nic jiného, než o soužití Čechů a Ž/židů. Je-li totiž v Čechách, na Moravě a ve Slezsku řeč o Izraeli z jiných než sionistických pozic, je často i řeč o antisemitismu a je zřejmé, že se tím myslí antisemitismus nás Čechů. Je to ale ještě závažnější: Podle dnes platného diskursu na české mediální a intelektuální scéně se totiž o antisemitismu a rasismu začíná křičet vždycky, když se nějaký Čech přihlásí ke svému češství a nedělá to jen tak, jak nám to pravidelně předvádí Česká televize, totiž sypáním si popela na hlavu a hledáním vlastních národních hříchů.

...záchranné lano Izraeli tehdy hodilo Československo, nikoli ono Československo masarykovské a benešovské, na něž dnešní doba pohlíží shovívavě, ale Československo gottwaldovské, v němž se právě začal rozjíždět teror proti Čechům a Slovákům pod pláštíkem „budování komunismu“.
Přesto, anebo právě proto, neboť velká část tehdejšího světa včetně předmnichovského spojence Československa Velké Británie dodržovala embargo OSN na dodávky zbraní na Blízký východ, se proizraelským aktivistům v aparátu komunistických stran a státu podařilo „podvést“ Stalina a zajistit si pro Izrael souhlas s masivními dodávkami zbraní z československých zbrojovek. Pod pláštíkem, že Izrael se stane oporou socialismu na Blízkém východě. Jestli tomu Stalin skutečně uvěřil, byl blázen – jinak se ale jeho počínání vysvětlit nedá. Ta lež svou roli ovšem splnila – Izrael se útoku sousedních arabských států ubránil.

...zcela se ztotožňuji se Zídkovým viděním, že není důvod k žádné (české) hrdosti nad tím, že Československo Izrael pomohlo zachránit. V té době totiž Češi „svůj“ stát vůbec nekontrolovali a byli vydáni napospas internacionálním budovatelům komunismu, když hlavním městem státu se stávala spíše Moskva než Praha.

Od obdivovatelů Izraele v České republice, ať už Čechů či Ž/židů, bych tedy očekával především jasnou odpověď na otázku: Čí zemi patří vaše loajalita - České republice, nebo Izraeli ? Pokud bude odpověď znít Izraeli, bylo by fér z takovéhoto postoje vyvodit i náležité důsledky. Jako třeba vzdát se jakýchkoli zásahů do politických záležitostí České republiky. Byl by to naprosto logický a férový přístup. Vůči těm Čechům, pro které slovo český národ neztratilo na významu, i vůči těm, co je odložili do starého železa a dobrovolně se degradovali jen na česky mluvící obyvatele české kotliny.
Pro ty, co by snad v uvedeném řešení spatřovali jakousi „diskriminaci“ „nepravých“ (čti: neetnických) Čechů raději hned zdůrazním, že o zkoumání krve dotyčných nebylo a není řeči. Řeč je o státní loajalitě, a ne o krvi. Tu jsme ostatně my Češi ve své historii nikdy příliš (a vlastně, pokud vím, nikdy) nezkoumali.
Nejde ale jen o vymezení Ž/židů a Čechů s ohledem na dva státy, Izrael a Českou republiku. Jde i o právo těch Čechů (či Slováků), kteří mají židovský původ a dávno se považují a nás ostatní by ani nenapadlo a ani jsme to nikdy neprováděli, jim toto právo upírat, považovat se nadále výhradně za Čechy ( či Slováky). Vztahuje se snad i na ně ona „povinnost“, hlásaná sionistickým hnutím, prohlásit se za uvědomělé Židy a zapojit se do obhajování zájmů Izraele – byť třeba na půdě jiných států?
Je-li to tak, jedná se o zvrácení asimilačního procesu židovského obyvatelstva, jehož počátky sahají do novodobého emancipačního úsilí českého národa a jehož příznivci byla řada předních osobností židovského původu. Jinými slovy, o vražení klínu mezi Čechy a Ž/židy, a to na základě - a právě na základě – příslušné, dostatečné či naopak nedostatečné, židovské krve. Snad jako důsledek toho, že asimilační proces se zde v Čechách nezdařil – a Ž/židé jsou v českých zemích stále utiskováni, zbavování základních práv a slobod a snad i persekvováni?

Chomsky ve své výpovědi vrhá světlo i na zdroje extremismu v Palestině, když cituje výrok Chaima Weizmanna, budoucího prvního prezidenta Izraele: „Nebezpeční jsou pro nás (rozuměj: sionisty) umírnění Arabové, a ne arabští extremisté.“

Není podivné a přímo na hlavu postavené, když ti samí hlasatelé „občanství“, ne-li „světoobčanství“ a „humanismu“ ten právě současný a účinkující nacionalismus a šovinismus státu Izraele velkoryse přehlížejí nebo přímo podporují - nebo dokonce se mu obdivují?

Je pravda, že světová veřejnost, tedy většina evropských národů se po porážce hitlerovského Německa dívala na vznik Izraele spíše se sympatiemi. Interpretovat to jako jakýsi „pocit viny“ je poněkud urážlivé. Měli mít snad Rusové pocit viny za to, že v bojích s Němci ztratili přes 20 milionů životů? Nebo snad Francouzi za své ztráty na životech, které utrpěli v bojích s nacisty? Nebo Angličané? Pocit viny před kým? Namísto pocitu vděku, který by se snad tedy spíše dal očekávat, a to vděku, že většina evropských národů se s utrpením Ž/židů naopak solidarizovala, a některé vlastní krví vybojovaly vítězství nad nacismem, se objevuje pohrdlivé – „měli jste výčitky svědomí“.
Více méně sympatie či dokonce podpora Izraeli, které Ž/židé získali od evropských národů po druhé světové válce, znamenaly, že zakladatelé židovského státu skutečně dostali jakýsi bianco šek. V žádném případě to ale nebylo poselství, dělejte si v Palestině co chcete. Bez ohledu na morálku a naše – evropské – kulturní a morální normy. A už teprve ne to nebylo požehnání jakémukoliv budoucímu teroru vůči Palestincům.
Ono více méně skryté obviňování druhých národů z „antisemitismus“ a latentní „nenávisti“ k Ž/židům je v podstatě paranoidní vidění světa, které můžeme také považovat za druh nenávisti či přímo rasismu. Pokud se obhájci Izraele a jeho politiky skutečně domnívají, že „druhým národům nemohou věřit“, tedy že tyto národy jsou špatné, je to velmi pohrdlivý přístup, který svědčí o tom, že takové národy považují – z morálního hlediska – za méněcenné.

Vyjmenováním židovských vědců, politiků a umělců nelze smýt vinu z rukou židovských zločinců. Tak jako to nelze učinit v případě žádného jiného národa. Nebo snad – máme si myslet – v historii vždy docházelo pouze k jednostrannému ubližování Ž/židů ze strany nežidů, a nikdy naopak, a i ti zločinci byli vždy a výhradně na straně nežidů, a nikdy ne Ž/židů? To by byla velmi, velmi neuvěřitelná historie, a velmi, velmi neuvěřitelný stav světa.

My, Češi i Ž/židé, kteří k Izraeli žádnou loajalitu necítíme, bychom nikdy neměli zapomenout na ony libanonské holčičky, které Izraelci předloni zabili při náletu na libanonská města. V naší paměti by měli mít přesně stejné místo, jako ti nežidé i Ž/židé, které nacisti zabili za druhé světové války.
Všechno ostatní je rasismus.

Další Topolánkův úlet

Premiér prohlásil: ""Kdyby v této zemi soudili normální soudci, tak by jejich výroky [o korrupci] byly předmětem žaloby," řekl předseda vlády novinářům."

Poznámka: ČTK zhruba od 7. 1. 2008 již nemaže své staré zprávy.

Vidíš vo všetkom fašizmus?

Web Beo.sk zahájil kampaň „Vidíš vo všetkom fašizmus? / Potom patríš na psychiatriu“, která upozorňuje na počínání určitých paranoidních jedinců, kteří ve všem vidí nacismus, fašismus a kdo ví co ještě. Na tom by nebylo vceklu nic zajímavého, ale kampaň si díky zprávě na TASRu, který kopíruje většina slovenských médií, získala určitou pozornost.

SME.sk však informace špatně vyhodnotilo a článek vyšel pod názvem Antifašistická kampaň paroduje slovanistickú. Když jim došlo, že jsou trochu mimo, titulek byl změněn a článek získal nový název Ľudia proti rasizmu: Kampaň "Vidíš všade fašizmus? Potom patríš na psychiatriu" je nezmyselná, což je zajímavý posun v tom, že pozornost je kladena na názor kritiků a ne kampaň samotnou.

Ale co, pořád lepší, než když SME propaguje leteckou společnost AXEjet.

Hezké přirovnání

Bohumil Doležal: Poslanec Wolf je „utečenec“, který překonal pomyslnou železnou oponu. "Politika zostřování třídního boje, na niž Paroubek najel a teď mu nezbývá než v ní pokračovat, se nedá provozovat příliš dlouho."

Requiem za Sprchu

Ačkoliv mi to Tomáš Pecina nedoporučuje, přeci jen si neodpustím ještě jeden článek ke Sprše.

Po Velkém rozkolu Sprchy na Klan a Vrbu odešel ze Sprchy i Elvis. Poslední jeho příspěvek pochází ze 4. 8. 2005, vynechám-li jeden pozdrav ze záhrobí. Svůj názor pár měsíců před odchodem vyjádřil jasně a pak také napsal něco ke klanům: "Tak to dopada, kdyz se berou veci moc vazne. Jeden ze Sprchy chtel mit “civilizovany diskuzni server” a misto toho z ni byla stoka, dalsi z toho chtel mit “Hospodu u Klabacky” a kdyz to skoncilo jak na obrazku Josefa Lady tak utekl s krvavym nosem, dalsi zase uporne kartacoval husberalske graffiti az nezbyl cas na nic jineho. Jednoho pridrzleho kriklouna z ty hospody nekolikrat vyhodili [asi Neckáře] a on se vzdycky vratil, protoze to nebere moc vazne, to je myslim v takovych pripadech moudre … Klany byla jenom sranda a BTW i hlavni duvod rebelu odchodu ze Sprchy - znamkovani - je pryc, protoze uz nikdo neznamkuje."

Amen.

Updated.

Poslední text záhadného JN

Záhadný JN svůj poslední delší text postoval v lednu 2006.

Nacionální bolševici nyní také v Česku

Na internetu se objevila webová prezentace "Československého Nacionálně-bolševického portálu, vydávaného českou sekcí Nacionálně bolševické strany. Česká verze ovšem představuje spíše místo pro přetiskování materiálů z jiných českých zdrojů (Altermédii počínaje a A-Kontra konče) a českých překladů děl Eduarda Limonova.

Úsměvná je zejména úvodní strana s vyobrazením Husa, Žižky a Limonova. K bližšímu prostudování doporučuji hlavně jejich propagační materiály.

Zajímavé je, že ideologie, která by se dala nazvat "národním bolševismem", nemá kořeny u Limonova a v Rusku vůbec, nýbrž v Německu 20. a 30. let, kde za "národní bolševiky" můžeme považovat lidi jako byl Ernst Röhm, Gregor Strasser, Otto Strasser, nebo Ernst Niekisch.

Výmarská Schwarze Front má ovšem s československou obskurností pramálo společného.

Patočkův text

Četl jsem některé Patočkovy texty a nepřišly mi špatné. Za to Už dost jsou samá cliché, cliché, cliché. "Snad nikdy se nepodařilo hnutí za zastavení jaderné elektrárny Temelín zesměšnit obludnou stavbu i s jejími obhájci tak, jako když na chladicí věži v údajně neprodyšně střeženém areálu uspořádali ohňostroj."

J-pop

Morning Musume ~ Morning Coffee (lyrics)

Blábol na Blistech

Z pera Sandry Wainové.

Ruský vojenský poradce

Zajímavým svědectvím o životě v Rusku za cara je životní příběh Alexandra Bulatoviče. Jako důstojník carské armády se zúčastnil expedice do Habeše. V letech 1897–9 byl vojenským poradcem habešského císaře v jeho válce s Itálií.

V roce 1903 se z něho stal mnich. Byl hlavním propagátorem herese imjaslavie na Athosu. V roce 1913 byl hlavním velitelem obrany Athosu proti ruské invasi, při níž padli 4 mniši a 48 jich bylo zraněno. Heretici byli uvězněni a přinuceni žít v místě, které jim kázala jejich прописка.

Za první světové války vstoupil do ruské armády jako kaplan. Účastnil se však bojových operací a v mnoha případech osobně vedl vojáky do útoku. V roce 1919 byl zavražděn bolševiky.

Imjaslavie

Je pravoslavná herese, která tvrdí, že Bůh jako slovo je vlastní Bůh.

Bankomat v latině

Ve Vatikánu mají bankomat v latině.