Kdy byla založena Universita Karlova?

Šifra jnk v Hospodářských novinách správně uvádí, že 26. ledna 1347. Papežská bulla však nebylo žádné pouhé "oznámení založení", nýbrž založení samé.

Na článek reagoval zastydlý český positivista, Michal Svatoš. Sice obratně bruslí ("Papež v ní neudělil souhlas k panovníkovu a arcibiskupovu záměru, ale oznámil založení (zřízení) nové univerzity z papežské moci, jak bylo zvykem u středověkých univerzit. Důvodem papežské fundace bylo, aby pražské univerzitě byla zaručena obecná platnost nabytého vzdělání a udělovaných titulů, které mohl zaručit pro celý křesťanský svět jen papež a ne zemský suverén. Vlastní založení bylo však až na vládci té země a města, v níž univerzita působila.") a nezamlčuje, že Karel IV. vydal dvě listiny, nicméně pouze tu, kterou vydal z titulu českého krále vydává za zakládací (ze 7. dubna 1348), zatímco v podstatě identickou, kterou Karel IV. vydal z titulu římského krále (ze dne 14. ledna 1349, eisenašský diplom) označuje za udělení immunit.

Ve skutečnosti jsou obě Karlovy listiny udělením immunit. První v Českém království, druhá v Římské říši. Ale to nám anticírkevní historik zamlčuje. Naštěstí se můžete na všechny 3 inkriminované listiny podívat sami:

1. Zakládací listina University Karlovy: "ustanovujeme, aby ve zmíněném městě Praze vzkvétalo na věčné budoucí časy obecné učení v kterémkoli povoleném oboru."
2. Imunity českého krále pro Universitu Karlovu: "založit, zřídit a nově vybudovat [tj. iniciace, původ myšlenky] obecné učení. Na tomto učení budou zajisté doktoři, mistři a žáci na všech fakultách. Jim slibujeme skvělé statky a těm z nich, které shledáme toho hodnými, udělíme královské dary. Doktory, mistry a žáky při vstupu a na kterékoli fakultě, všechny i každého zvlášť, ať přijdou odkudkoli, chceme držeti při příchodu, při pobytu i odchodu pod zvláštní ochranou a záštitou naší svrchovanosti. [tj. vlastní právní akt udělení immunity] A jsme odhodláni dát každému z nich pevnou záruku, že štědře propůjčíme všechna privilegia, výsady a svobody, kterých z královské moci užívají a jimž se těší doktoři a žáci, jak na učení pařížském, tak boloňském, všem a každému, kdo by sem chtěl přijít, a postaráme se, aby tyto svobody byly ode všech a od každého zvlášť neporušitelně zachovávány."
3. Imunity římského krále pro Universitu Karlovu: "A tak, když z prozíravého uvážení apoštolského stolce pro ozdobu a pro povznesení stavu výše zmíněného království v městě Praze, která bude známa jako sídelní město téhož království, bylo zřízeno obecné učení" [sám král vysvětluje, kdo UK založil] "my tudíž s rozvážnou myslí a po předchozí zralé úvaze jsme potvrdili pro šťastné povznesení stavu výše zmíněného království s jistým naším vědomím výše dotčené učení, doktory, mistry, studenty a jejich služebníky a veškerou obec téhož učení ve všech jejich zvláštních i obecných milostech, poctách, zproštěních od břemen, svobodách, vyjmutích z práva a zvyklostech, kterými byla již dříve vyznamenána jiná obecná učení od slavných římských císařů a králů, od nynějška nadále pro věčné budoucí časy z naší královské pravomoci, jež nám přísluší jako římskému králi ze Svaté říše římské." [= immunity v Římské říši]
   

Je evidentní, že universita jako církevní korporace nemohla být založena světským panovníkem. Rovněž každá právnická osoba se zakládá pouze jednou, nikoliv 2x, jak se v dojemné shodě se Svatošem domnívají wikipedisté. Dále se nám Svatoš pokouší namluvit, že university se od Církve emancipovaly již ve "12./13. století", ačkoliv ve skutečnosti k tomu došlo až v renaissanci.

Na závěr symptomatický jev. Svatoš Klementa VI. (latinsky Clemens VI) vydává za Klimenta, což byl tradiční kommunistický usus, který měl rozlišit papeže a kommunistického presidenta.