17. srpna 2006

Diskusse o americké základně

Jsem stoupencem americké základny. Přispěje ke zvýšení bezpečnosti USA a tím nepřímo i ČR. USA totiž ve 20. století 2x českým zemím pomohly: v roce 1918 a v roce 1944-5.

Oslabení našeho spojence USA, např. islámskými fašisty, je tak oslabením i ČR. Pokud se terroristé rozhodnout napadnout protiraketovou základnu, která je ničím neohrožuje, je zjevné, že to bude pouze předehra k většímu konfliktu, v němž stejně nebude moci ČR zůstat stranou.

Otázka právní postavení základny je čistě otázkou smlouvy s USA. Je jen na ČR, jaké povinnosti bude mít.

Na území ČSSR pobývala vojska toliko SSSR, nikoliv celé Organisace varšavské smlouvy. Jednalo se o okupaci, byť dodatečně legalisovanou. Zde naopak bez souhlasu ČR americká armáda působit nebude.

USA jsou ve válce s terrorismem, stejně jako Španělsko, UK a další státy. Mají přirozené právo na sebeobranu.

Podle mého názoru je reciprocita ve vztahu ke spojenci i v zájmu žen, možná především jich. Demilitarisace není možná, pokud nepřítel - islámští fašisté - stupňují svou agresivitu. Co se týká kriminality, statistické údaje svědčí o tom, že v okolí základny se sníží, nikoliv zvýší. Ojedinělé excesy samozřejmě existují, ale ty nejde absolutisovat, byť jsou tíživé. Kriminalitu nleze z podstaty věci eliminovat, pouze snižovat.

Chtěl bych uzavřít tím, že těžko můžeme po USA požadovat, aby ČR pomohly, když ČR není ochotna pomoci jim.

Kdo chce, může podepsat petici.

Updated.

43 komentářů:

  1. V tomto seznamu jsou "rozkvetajici demokracije" kalibru Gruzinska, Kyrgyzstanu, Uzbekistanu, Senegalu, Ghany, Mali, Sierra Leony a Vietnamu.

    A taky Německo, Itálie, Velká Británie.

    OdpovědětVymazat
  2. Ja jsem tez pro otevreni vojenske zakladny USA v Cesku, nejen tam, vubec vsude mozne, kde se da takova zakladna otevrit. Neni to ale z duvodu bezpecnosti CR nebo USA.

    Ja jsem totiz akcionarem vojensko-prumysloveho komplexu v USA - Lockheed-Martin, Raytheon, Boeing atd. Hledani nepritele a obrana, nebo preventivni utok proti nemu je dulezitou aktivitou. Podobne jako treba Phillip Morris jde do Ciny prodavat cigarety, tak my akcionari zase potrebujeme nove trhy pro nase vyrobky - rakety a protirakety, fosforove bomby, letadla, atd. Rika se tomu odborne business development.

    A valka proti terorismu, blizkovychodni konflikt, antagonizace Iraku a vubec vsech statu mimo USA a Izraele, to je DOBRY business development. Kdyz to takhle pujde par let, vydelam vic penez nez sam vazim a odstehuju se z Haify na Floridu a zapojim se tam do mistni ping-pongove lify senioru, ktera je tam nejrozvinutejsi na svete.

    OdpovědětVymazat
  3. Američtí pracovníci se budou v Česku stravovat, trávit volný čas a také vyprávět o nás ve své zemi.

    No jo. Občas mám pocit, že idiocie je pandemická.

    Dnes USA instaluje sve zakladny pouze v tech podradnejsich zemich ke kterym Cesko rozhodne patri.

    USA zřizují základny tam, kde jim to dovolí. Jinde je z historických důvodů buď mají (Německo), nebo nemají a nikdy mít nebudou (Francie).

    OdpovědětVymazat
  4. Přispěje ke zvýšení bezpečnosti USA a tím nepřímo i ČR.

    To si nemyslím. Základna bezpečnost České republiky objektivně sníží, minimálně v krátkodobém horizontu.

    To samo o sobě není důvodem ji odmítat; vzpomeňme, že podpis Mnichovské dohody bezpečnost západních zemí objektivně zvýšil, přesto to nebyl nejlepší nápad.

    OdpovědětVymazat
  5. Zásadní nesouhlas!

    Problémy USA s islamofašisty jsou jejich problémy. Nadrobili si je sami svou podporou Israele, nevím, proč by je ČR musela vylizovat s nimi. Pokud by byla Amerika nebo Evropa skutečně napadena, bylo by to něco jiného. Ale zde se vytvořil problém, načež je nám řečeno: "To je i váš problém! (není!) Měli byste nám pomoct vás bránit!" S touto demagogií oblbli dokonale např. čtenáře NP.

    Srovnávat tuto situaci se sovětskou okupací jistě nelze - kromě jediného: je to rovněž přítomnost vojsk cizí velmoci na našem území. Přítomnost, kterou už nadále nebudeme moct ovlivnit (nikdo nebude moct říct, až tam ta základna bude, "anebo né"), jakkoli se ta velmoc momentálně tváří přátelsky (na to mohou spoléhat jen opravdoví naivkové).

    "Nepřítel - islámští fašisté - stupňují svou agresivitu"(?) úměrně tomu, jak se stupňuje agresivita vůči nim. Týká se USA, Israele a zemí, které jim dobrovolně pomáhají (GB, Austrálie a žadoní si o to i ČR).

    Chtěl bych uzavřít tím, že těžko může USA po ČR požadovat, aby ČR pomohla, když si americká vláda své problémy vytváří sama, a to mnohdy i navzdory vůli vlastních občanů (propaganda Fox Nieuws nefunguje na všechny tak dokonale, jako na některé nejmenované trolly).

    OdpovědětVymazat
  6. Ano, ale důležité jsou dlouhodobé aspekty. Hitler také krátkodobě vyhrával.

    OdpovědětVymazat
  7. Problém je v tom, že nevíme, oč islámským fašistům jde. Můžeme se jen dohadovat.

    Španělsko, myslím, nebylo předním spojencem USA. Přesto na to doplatilo. Islámští fašisté si vybírají podle snadnosti cíle.

    OdpovědětVymazat
  8. Problémy USA s islamofašisty jsou jejich problémy.

    V zahraniční politice není místo pro altruismus. Je existence amerických "problémů" pro Českou republiku dobrá (tj. měli bychom se snažit Arabům proti USA a Israeli pomoci), nebo je z našich posic škodlivá?

    OdpovědětVymazat
  9. Islamske rezimy nejsou zadne liberalni demokracie ale fasismus je, kdyz se vlada a velky business spoji,vytvori monopol na hospodarskou a politickou moc, utoci pod falesnou zaminkou na jine zeme a nedodrzuje mezinarodni smlouvy.

    To je marxistická definice, která implikuje, že fašismus je krajně-pravicovou ideologií. Proti gustu ovšem...

    Fašismus, který není snadné definovat, je ideologie založená na potlačení individuální svobody ve prospěch proponovaného zájmu celku. Od komunismu se odlišuje tím, že výrobní prostředky nevyvlastňuje, ale kontroluje jejich vlastníky stejně jako ostatní populaci. Ve výsledku je to stejné: když neuděláte, co si stranovláda přeje, fašisté i komunisté vás fysicky zlikvidují.

    V USA se objevily náznaky fašistického převratu krátce po 9/11: když jste řekl, že nesouhlasíte s oficiální versí události, dostal jste se v lepším případě pod kontrolu tajných služeb a v horším případě do vězení pro podporu terorismu. Intensita tohoto potlačování lidských práv a individální svobody není zdaleka taková, že by se o USA dalo hovořit jako o fašistickém státu.

    Islamisté mají k fašismu podstatně blíž.

    OdpovědětVymazat
  10. Termín "islamofašismus" je samozřejmě pitomý, stejně jako "kommunismus", "demokracie" nebo "antisemitismus". Já jsem ho nekriticky převzal, protože je pořád lepší označení nepřítele než "Islám". Pokud se stane kodifikovaným termínem pro teroristy s extremisty s muslimským pozadím, nebude se dát nic dělat.

    OdpovědětVymazat
  11. Fašismus není přesně definován: "Její otec je jedním z nejznámějších íránských satiriků, kterého poprvé poslal do exilu fašistický íránský šach, jehož financovaly a vyzbrojily západní vlády."

    O KSA pochybuji. Většina islámských fašistů jsou sunnité. Wahhabismus jim naprosto vyhovuje.

    Díky za odkaz, ale španělsky neumím.

    OdpovědětVymazat
  12. ad Tomáš Pecina. Ano, správně. Už bychom se jednou pro vždy měli zbavit marxistických cliché.

    Ano, souhlasím s tím, že fašismus je extrémní kolektivismus, s tím, že právo na vlastnictví zůstavává zachováno.

    OdpovědětVymazat
  13. Kommunism i demokracie jsou termíny, které jsou naprosto v pořádku.

    Antisemitismus je rasistický termín, který implikuje, že jedinými Semity jsou Židé. Při použití v tomto významu se dostanete k absurditám, že Arab je označen za antisemitu - zřejmě self-hating Semite. Ve skutečnosti se jedná o antižidovství (anti-Jewish); termín antijudaismus bych ponechal pro kritiku náboženství.

    OdpovědětVymazat
  14. Meiner Meinung nach, termín fašismus je historicky podmíněný a neměl by se používat, právě i pro svou neurčitost, jako generické označení pro každou totalitní ideologii. Komunisté nadávali do fašistů každému, kdo nevyznával tzv. marxismus-leninismus, a neměli bychom následovat jejich příkladu.

    Radikální islamisté, ač to bude znít na první pohled překvapivě, jsou pravičáci - vyznávají tradiční hodnoty východní společnosti, rodinu, řád, v žádném případě ne rovnostářství a kolektivismus. V tom jsou podobní např. irským republikánům. Myslím, že levicové islamistické režimy (dnes už víceméně jen Libye) jsou historicky podmíněnou anomálií a bez vnější (sovětské) podpory zmizí.

    OdpovědětVymazat
  15. Souhlasím s analysou Tomáše Peciny až na ten kollektivism. Kollektiv je vše, co přesahuje individuum, tedy i rodina či kommunita. Islámští fašisté jsou kollektivisty.

    OdpovědětVymazat
  16. Ten citát je Čulíkův překlad Independentu. Byl bych ocitoval originál, ale ten už je nyní nepřístupný.

    Demokracie i kommunismus jsou jasné věci. Byl jím i fašismus, ale ten je dnes mrtev. Není proto důvod toto slovo nepoužívat v novém významu, když je uprázděné.

    A jak označíme člověka, který fanaticky nenávidí Araby? Např. Ovadia Josef. To není antisemita? Proč je Arab horším / méně významným Semitou než Žid?

    OdpovědětVymazat
  17. S Itálií měli soudruzi problém, tam byla levicová podstata fašismu příliš patrná.

    OdpovědětVymazat
  18. Ad kolektivismus: Zde bude zřejmě nutné jemnější dělení. Kolektivismus chápu jako nadřazení zájmu celku nad zájem jedince, povinnost podřídit své zájmy potřebám kolektivu; pouhý požadavek, aby jedinec pro celek pracoval, je tak přirozený, že snad ani nemá vlastní termín.

    Kupř. Konservativní strana tvrdí, že každý občan je spoluzodpovědný za stav veřejných věcí a je povinen se na jejich správě podílet. Přesto nejsme kolektivisty. Liberální názor naopak tuto povinnost nestipuluje, vychází z názoru, že k blahobytu postačí pursuit of self-interest každého individua.

    OdpovědětVymazat
  19. Nejpravdepodobneji slo o teroristicky utok na objednavku. Jednalo se o ovlivneni vysledku voleb.

    Také si to myslím. Do budoucna bude stále více teroristických útoků "objednáváno" tajnými službami. Bylo by nelogické, kdyby si vlády neobyčejné účinnosti terorismu na medii zpracované masy nepovšimly a nevyužívaly ho ve svůj prospěch.

    OdpovědětVymazat
  20. Ano, a proto s výjimkou liberalismu, a do značné míry též anarchismu, jsou všechna politická hnutí kollektivistická.

    Klíčové dělení (jako všude) je, čí zájem má přednost v případě konfliktu: blaho jednotlivce, nebo blaho společnosti? Ani liberalismus nechce, aby blaho jednotlivce bylo na úkor blaha jiného jednotlivce. Jde však o věci typu vyvlastnění či povinné vojenské služby, kdy na značný úkor jednotlivce dostávají jiní jednotlivci poměrně malý užitek, byť v celku je ten užitek vysoký.

    OdpovědětVymazat
  21. "nevyužívaly ho ve svůj prospěch." Nemyslím. Nebezpečí je příliš vysoké. Zatímco normálně politikovi hrozí jen nezvolení, takže si pár let pobyde v teplíčku v oposici, v případě zinscenovaného terrorismu mu hrozí doživotí a navždy černá skvrna v dějinách.

    OdpovědětVymazat
  22. Nebezpečí je příliš vysoké.

    Nebezpečí je značné, ale cena je lákavá. Bez 911 by Bush skončil po prvním termu, s cejchem nejpitomějšího presidenta v dějinách země. Leckdy nemusí jít přímo o objednávku, stačí, pod záminkou sledování, určité věci umožnit, nevšimnout si, nevidět, no a pak už bude pozdě.

    OdpovědětVymazat
  23. Ano, a proto s výjimkou liberalismu, a do značné míry též anarchismu, jsou všechna politická hnutí kollektivistická.

    V tomto smyslu máte jistě pravdu, ale pak se zcela stírá rozdíl mezi "kolektivismem" - říkejme mu Z-kolektivismus, na rozdíl od P-kolektivismu - praktikovaným socialisty a komunisty a Z-kolektivismem konservativním.

    Podle mě nelze u konservativců o P-kolektivismu vůbec hovořit, kupř. přerozdělování je pro nás nutným zlem, kdežto pro socialisty je to cesta k prosperitě.

    OdpovědětVymazat
  24. Ad vneckar: skvělý link! :-)))

    OdpovědětVymazat
  25. Ad VZ: demokracie, komunismus i antisemitismus znamenají něco jiného než byl jejich původní význam nebo než je jejich přesný překlad.

    Demokracie = "vláda lidu" v žádném případě vládou lidu není (a něco takového ve skupině lidí větší než několik stovek, max. tisíc, IMHO není možné). Je to systém, ve kterém volení zástupci vykonávají moc v zájmu buď svém nebo cizím, popř. nadnárodním, často proti zájmu lidu, který je zvolil a který nemá vládu vůbec žádnou.

    Kommunismus je utopická Marxova představa o ideální společnosti, ale označuje se jím totalitní systém, ohánějící se levicovou marxistickou ideologií. Přičemž systém sám o sobě tvrdil, že kommunismus teprve buduje a nazýval se "socialismem" (kterým ovšem také nebyl).

    Antisemitismus jste rozvedl sám.

    OdpovědětVymazat
  26. To je otázka. Myslím, že si Bush nevedl tak špatně, aby nebyl znovu zvolen. Kerry nic pořádného nenabídl.

    No, zanedbání povinné péče zní logičtěji. Pokud to však udělali ve Španělsku, tak si moc nepomohli. :-)

    OdpovědětVymazat
  27. Kollektivismus je vždy jen jeden.

    Co se týká přerozdělování, je to jen prostředek, nikoliv cíl. Socialisté si myslí, že blahobyt se zajistí tím, že se chudým dá, co stát vezme od bohatých, konservativci si myslí, že to lépe zajistí dobrovolná charita. A ani socialisté nevydáváji přerozdělování za cestu k prosperitě, nýbrž ho poavžují za nutné zlo, jehož se však neštítí.

    Volba prostředků není systémový rozdíl.

    OdpovědětVymazat
  28. Demokracie byla, je a bude vládou lidu. Nechápu, co by na nynějším systému mělo být protidemokratického.

    To, že Marx říkal kommunismus svým chimérám, nemá žádnou relevanci, stejně jako to, že křesťané považují Muhammada za falešného proroka, nemá žádnou relevanci pro muslimy.

    Kommumismus sám sebe označoval za kommunismus. Přečtěte si P. N. Fedosejeva et al.: Základy vědeckého komunismu. Svoboda,
    Praha 1971, pp. 227 - 228.

    OdpovědětVymazat
  29. Hlubšího významu to ale nemá, stejně jako nemá význam, že kommunisté označovali svůj systém za "socialistickou demokracii", která je údajně vyšší formou než demokracie buržoasní.

    OdpovědětVymazat
  30. "Vědecký kommunismus" byla teorie, nikoli praktický reálně existující systém. To, jak říkal Marx svým chimairám, význam má, pokud tím termínem standardní politologie označuje něco úplně jiného.

    To označení bylo "lidová" nikoli "socialistická" demokracie.

    O té vládě lidu v tzv. "demokraciích" jsme se už kdysi bezvýsledně pohadovali na Sprše. Tu zas já považuji za chimairu Vaši!

    OdpovědětVymazat
  31. Kollektivismus je vždy jen jeden.

    Pak ale uděláte z konservativců kolektivisty, ačkoli kupř. Vámi zmiňované vyvlastňování odmítáme stejně vehementně jako liberálové.

    Mnozí socialisté věří, že zdrojem bohatství je přerozdělování, protože správná alokace veřejných prostředků je nejefektivnějším způsobem podnikání. V České republice je jich celé jedno křídlo ČSSD.

    OdpovědětVymazat
  32. A, sorry, s orthografií máte pravdu: Χίμαιρα.

    Jaký význam mají Marxovy přeludy?

    "Lidová" demokracie byl systém před vybudováním "socialismu". Já však měl na mysli volby kandidátů Národní fronty apod.

    OdpovědětVymazat
  33. Jistě, může se o něm mluvit. Každý ale pozná, zda se mluví o fašismu historickém či současném, stejně jako každý pozná, zda se mluví o demokracii athénské či dnešní.

    OdpovědětVymazat
  34. Však nepochybně kollektivisty jsou. S kým myslíte, že Thatcherová ve straně bojovala? Kdo byli ti wets?

    ad socialisté. To je pomluva.

    OdpovědětVymazat
  35. "Jaký význam mají Marxovy přeludy?"
    Nemluvil jsem o jeho přeludech, nýbrž o tom, jak je pojmenoval. To má význam ex post proto, jelikož standardní politologie použila tohoto termínu pro něco jiného než pro co ho použil on sám. Myslím, že má na něj "autorské právo" a že standardní politologie zavedla pro ten termín stejně chybný usus jako má třeba "antisemitismus".

    OdpovědětVymazat
  36. Nějaké autorské právo je k ničemu. Jak víte, ve středověku se realismu říkalo něčemu úplně jinému. Máme proto navždy ten pojem zanechat středověké filosofii, ačkoliv spor o reálie je již dávno passé?

    Kommunism, natož pak socialism, s Marxem nestojí a nepadá.

    OdpovědětVymazat
  37. Však nepochybně kollektivisty jsou.

    Omyl. Konservativismus je individualistický. Úspěch celku je plodem práce svobodných, odpovědných jedinců.

    ad socialisté. To je pomluva.

    Obávám se, že v případě takového Špidly nikoli. Bohatství nevzniká primárně prací, ale tím, že stát její výsledky moudře a efektivně přerozdělí, čímž vytvoří nové příležitosti a "urovnává hřiště". Podnikatel je v tomto pojetí (špidlismu) nepřítelem lidu, protože sleduje vlastní, partikulární zájmy, a je proto nutno jeho intrinsicky špatná podnikatelská rozhodnutí podřizovat masivní státní regulaci. Což je samozřejmě naprosto zhoubná ideologie, jejíž plody začínáme nyní sklízet.

    OdpovědětVymazat
  38. Domnívám se, že si pletete konservatism s liberalismem. Ideálem konservativce není svobodný odpovědný jedinec (k čemu by člověku v řádně fungujícím státě svoboda byla?), nýbrž správné místo pro každého. "Každý na své místo." Konservativce bolí bezdomovci, neboť je to porušení řádu.

    O existenci špidlismu pochybuji. Ale to by nám mohl zjistit Vodník rozhovorem s dotyčným.

    OdpovědětVymazat
  39. Domnívám se, že si pletete konservatism s liberalismem.

    Já mám zase pocit, že jste v pojetí konservativismu zůstal u Ludvíka XIV. - tedy nic proti feudalismu!

    Jen počkejte, až stranu zmodernisuji...

    Ideálem konservativce není svobodný odpovědný jedinec (k čemu by člověku v řádně fungujícím státě svoboda byla?), nýbrž správné místo pro každého.

    Na rozdíl od liberálů, pro které je svoboda konečným cílem (ultimate end), pro nás je prostředkem k udržení řádu. Společnost nesvobodných jedinců nikdy konservativnímu ideálu odpovídat nebude, protože nesvoboda není slučitelná s odpovědností.

    Abyste mohl odpovědnost prosazovat, musíte k tomu mít prostor individuálního rozhodování. Nepřáteli svobody jsou socialisté, ne konservativci.

    OdpovědětVymazat
  40. Vyjádřil jsem se k tomu ve svém článku Konservativci.

    Ludvík XIV. je hezká nadsázka, ale on pohodlně stačí Coolidge či Hoover, i když ten druhý už měl blízko k neokonservativcům.

    Ano, svoboda má jisté místo, ale dosti omezené.

    OdpovědětVymazat
  41. Ano, svoboda má jisté místo, ale dosti omezené.

    Kterému, jak je zřejmé, nerozumíte.

    Konservativní komunita je tvořena společenstvím svobodných jedinců, kteří jednají vědomě v její prospěch. Zatímco socialisté činí občany pouhými figurkami, pohybujícími se v úzkých mantinelech masivní státní regulace, a liberálové jsou přesvědčeni, že komunita musí být bojištěm, kde se - podle daných pravidel a v atomisovaném prostředí - prosazují nejschopnější, konservativci vycházejí z toho, že každému s jeho svobodou rozhodování přísluší odpovědnost za celek. Ani socialisté, ani liberálové tento koncept nesdílejí, protože u nich je základem normativní, nikoli nadnormativní regulace - u liberálů slabá, u socialistů silná.

    OdpovědětVymazat
  42. Tedy je ta svoboda pomyslná, neboť celek má před svobodným individuem přednost.

    OdpovědětVymazat
  43. Dekuji Vam za sireni odkazu na nas web, v nasledujicich tydnech planujeme nasi aktivitu postupne zvysovat, pokud byste meli zajem nam pomoci, rozesilejte odkaz dale, vasim znamym, lidem ve vasem e-mailovem adresari etc. Pro dalsi otazky muzete napsat rovnez na mail@prozakladnu.cz
    S pozdravem Tomas Caslavka, www.prozakladnu.cz

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>