Ačkoliv Češi jsou poměrně dobří šachisté, mají jen málo svých zahájení, prakticky jen Rétiho hru (A04–A09: 1. Nf3). Karlu Opočenskému (1892–1975) jeho systém sicilské obrany vzal Najdorf. (B90–B99: 1. e4 c5 2. Nf3 d6 3. d4 cxd4 4. Nxd4 Nf6 5. Nc3 a6).
Naštěstí zde máme třetí zahájení: Distlův gambit (generický C44: 1. e4 e5 2. Nf3 Nc6 3. Nxe5). Ve světě je sice obvykle zván Irish gambit nebo Chicago gambit, ale toto zahájení si nenecháme vzít!
Ani Distl, když hrál otevřenou hru (1. e4 e5 2. Nf3 Nc6), nehrál pokaždé své zahájení. Někdy hrál i skotskou hru (C45: 1. e4 e5 2. Nf3 Nc6 3. d4). Nicméně v roce 1918 uspořádal v Praze turnaj, který Distlův gambit vyvrátil.
Laici často Distlův gambit zaměňují s Müller-Schulzovým gambitem (halloweenský gambit), který je sice založen na stejném principu oběti jezdce, ale vychází ze hry čtyř jezdců (C49: 1. e4 e5 2. Nf3 Nc6 3. Nc3 Nf6 4. Bb5 Bb4).
Réti nebyl přece Čech.
OdpovědětVymazatAno, máte pravdu, byl to Němec. Nicméně žil v Praze, takže bych ho Böhmisch považoval.
OdpovědětVymazatZadržte - ty jsme si vyhnali, takže se teď s nimi nemůžeme identifikovat.
OdpovědětVymazatTo záleží na každém. S Kafkou se rovněž identifikujeme.
OdpovědětVymazatTo je taky vrchol chucpe a důkaz, že peníze (Čechům) nesmrdí. Kdyby se Kafka dožil r. 1945, byl by "odsunut", ale jak znám Čechy, nějaký důvod k jeho komerčnímu využívání by si stejně našli.
OdpovědětVymazat