25. října 2007

Sprostý vrah Radomír Luža

motto: "To by mě, Neckaři, zajímalo – spíš v žíněné košili a bičuješ se denně devítiocasou kočkou? Měl bys." Andy O

Andy O, jak známo, obdivuje sprostého vraha, Radomíra Lužu (* 1922), kterého od potrestání za hnusné vraždy zachránil jen nechvalně známý amnestijní zákon č. 115/1946 Sb.: "Jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispěti k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů, není bezprávné ani tehdy, bylo-li by jinak podle platných předpisů trestné." – např. vražda, znásilnění apod., a považuje ho za "skutečného hrdinu". Zřejmě jí vraždy a lynche imponují.

Jak se vlastně z Radomíra Luži stal sprostý vrah? Napsal o tom Miroslav Šiška: Příběh o odvetě za smrt generála Luži. In Právo 30. 12. 2006, p. 16.

Hrdina II. odboje, generál Vojtěch Luža (1891–1944) byl vedle Josefa Grni po zatčení Vladimíra Krajiny (31. ledna 1943) nepochybným vůdcem českého odboje. Dne 2. října 1944 byl ve vesnici Hřiště zastřelen českými četníky, když se svým pobočníkem Josefem Korešem zpanikařili při perlustraci a vytáhli zbraně. Vojtěch Luža byl zastřelen na místě, Josef Koreš spáchal sebevraždu.

Syn Vojtěcha Luži Radomír se rozhodl, že zavraždí ty, kteří zavinili smrt jeho otce: "Když podával Radomír Luža partyzánskému veliteli Svatoňovi hlášení o smrti otce a jeho pobočníka, sám navrhl, aby byli četníci z přibyslavské četnické stanice za trest zastřeleni. „Navrhl jsem,“ píše v pamětech, „že tam bezpodmínečně půjdu. Nejen kvůli otci, ale jako varování všem podlézavcům, kteří se mohou přetrhnout při plnění německých příkazů.“"

Partisánské commando složené z 8 Rusů a 4 Čechů dne 26. října 1944 přepadlo četnickou stanici v Přibyslavi. "V budově stanice zajistili pět četníků, z nichž však pouze dva – Bohuslav Mečíř a Stanislav Kunderka stříleli v Hříšti. „Ani jeden nevyjádřil sebemenší lítost, ani předstíranou,“ píše Luža v pamětech, „a všichni svalovali vinu na starostu Honzu a tvrdili, že když jim ohlásil přítomnost dvou neznámých, neměli na vybranou a museli je jít zkontrolovat.“ „Tak proč jste to neudělali?“ zeptal se jich Luža. „Jejich legitimace byly v pořádku. Kdybyste řekli, ať vám je ukážou, tak tím by všechno skončilo.“ Četníci jen pokrčili rameny. „Museli jsme vykonat rozsudek i na těch třech, kteří ve Votavově hostinci nebyli,“ uzavírá Luža. „Kdybychom někoho z nich nechali na živu, všechno by ohlásil gestapu do Jihlavy a do hodiny by všechny četnické stanice na Českomoravské vysočině vyhlásily poplach. Nikdo z četníků až do poslední chvíle nečekal, že bude zastřelen.“ Luža opouštěl četnickou stanici jako poslední. Na dveře připíchl na listu papíru napsanou výstrahu: Toto se stane těm, kdo zrazují náš odboj. Tito lidé zavraždili příslušníky odboje a stihl je spravedlivý trest."

Popis vraždy na MV (PDF): "Dne 26. října 1944 kolem osmé hodiny večer zabušili partyzáni nadveře četnické stanice v Přibyslavi a ohlásili se jako německá policie. Po vpuštění do stanice ji rychle obsadili. Momentálně byl přítomen jen jeden četník, ale další se objevili za chvíli. Na příkaz partyzánů museli ještě dojít pro velitele stanice vrchního Mečíře, který byl nemocný doma. Pak se přítomní četníci Bohuslav Mečíř, Stanislav Onderka, Karel Sojka, Ondřej Otevřel a Jiří Hörner dozvěděli, že byli odsouzeni k trestu smrti za vraždu generála Vojtěcha Luži a poručíka Josefa Koreše! Po seznámení s rozsudkem byli postupně odváděni do sklepa a tam popravováni. Exekuci přežil jen strážmistr Hörner, který byl střelou jen omráčen, a protože ho zavalila mrtvá těla kolegů, akci partyzánů přežil. Mezi čtyřmi mrtvými byli jen dva ze tří četníků podílejících se na smrti generála Luži. Třetí strážmistr Josef Navrátil již tou dobou sloužil jinde, ale ani on se konce války nedožil. Zemřel v dubnu 1945 na následky těžkého zranění při náletu na Tišnov… Exekuci unikl naopak starosta Hřiště Jaroslav Honza, protože partyzáni při návratu z Přibyslavi museli změnit trasu pochodu. V obavě o svůj život se potom uchýlil k příbuzným do Havlíčkova Brodu. Od protektorátních orgánů krátce předtím dostal tři tisíce korun, které však nechtěl převzít. Začátkem listopadu je pak poslal slepeckému ústavu v Praze. Soud, který se s ním konal po válce, jej osvobodil."

Jak je vidět, Jaroslav Honza, kterého měl Radomír Luža v plánu zavraždit rovněž, byl soudem III. republiky, který rozhodně nebyl "zrádcům a kollaborantům" nakloněn, místo trestu smrti osvobozen. A to je ta nejlepší odpověď všem, kteří uctívají pochybné hrdiny.

9 komentářů:

  1. Zdá se, že Vám Andy zprostředkovává možnost vysvětlit Vaše stanovisko panu Lužovi osobně.

    Kdybych vůči této osobě necítil to, co cítím, už dávno, nepochybně bych to musel cítit teď. Typické jednání totalitou pokroucené "noblessy": nemám argumenty, tož alespoň budu žalovat. Pokud si tyto typy vůbec berou do úst slovo "morálka", není divu, že se v Česku jeho obsah už dávno vyprázdnil.

    OdpovědětVymazat
  2. A nevím, co má tato osoba na mysli, když píše: "Vodník samozřejmě tohle nechce přiznat, i když to moc dobře ví."

    V žádném případě není pravda, že "všichni se mu smějí, straší ho". To možná stádo pomlouvačných, zakomplexovaných Jahuů ze Sprchy. My ostatní se mu sice občas smějeme, ale poněkud v jiném smyslu, než intelektuální elita ze Sprchy. Nevím o tom, že by ho někdo strašil - opět, kromě udavačů a žalobníčků ze Sprchy.

    Domovnice sama si stěžovala, že mi nemůže odpovědět, ačkoli podle správce tohoto webu sem může psát a podle Juchelky může psát i na Vrbu. Nic ji v tom tedy nebrání, pouze opět hloupě lže.

    OdpovědětVymazat
  3. Bude mi potěšením. Zpětná vazba je vždy důležitá. Nicméně musím říci, že mne její udavačství nepřekvapuje. To je definiční znak každé noblessy.

    OdpovědětVymazat
  4. Hledal jsem nějaké informace o svém jmenovci a narazil na tohle.
    "Sprostý vrah" ... zajímavý názor.
    Rád bych se na něj podíval i z druhé strany.

    Proč četník Navrátil a další vtrhli do hostince s napřaženými pistolemi a proč se před touto akcí tolik domlouvali?

    Co by se stalo kdyby se Vojtěch Luža a Josef Koreš vzdali?
    To už bude asi více spekulativní, ale podle mého by je stejně zatkli a V. Luža s Korešem by skončili na popravišti (četníci věděli od starosty že utíkají před gestapem).

    Nechci ospravedlňovat následný čin R. Luži, ale tak jak je to podáno v tomto článku, mi přijde, že jde spíše o horlivé pošpinění R. Luži spojené s mi neznámou rivalitou mezi autorem tohoto blogu a nějakým přispěvovatelem "Andy O".

    OdpovědětVymazat
  5. Několik poznámek:

    1. Vojtěch Luža je nezpochybnitelným hrdinou odboje. Nejsem ale specialista na dějiny odboje, takže Vám nedokážu říci, zda jeho smrti nešlo zabránit. Vrah Luža tvrdí opak toho, co Vy: „Jejich legitimace byly v pořádku. Kdybyste řekli, ať vám je ukážou, tak tím by všechno skončilo.“
    2. Zatímco usmrcení Mečíře a Kunderky by snad ještě šlo pochopit jako více než svérázný výkon spravedlnosti (připomeňme, že Honza byl po válce osvobozen a Navrátil této svérázné "spravedlnosti" unikl), usmrcení Sojky, Otevřela a pokus zabít Hörnera není ničím jiným než sprostou vraždou, za kterou by Luža v každém normálním státě dostal minimálně doživotí a nikoliv státní vyznamenání.

    OdpovědětVymazat
  6. Guy Peters: Já se nevyznám v žádných dějinách. :)

    ad 1. Trochu nechápu v čem si to má protiřečit.
    V. Luža s Korešem měli dle všeho doklady v pořádku a četníci tam vběhli s odjištěnými zbraněmi. Kdyby je normálně legitimovali, tak by se nic z toho neudálo.
    Tím jsem chtěl naznačit, že ti tři četníci nebyli uplně bez viny když zvolili takovou metodu. No možná že Mečíř a Onderka museli takto jednat na popud Navrátila... takže nakonec by si to "zasloužil" jen Navrátil, kterému se exekuce vyhnula.

    ad 2. Tady bych souhlasil.

    OdpovědětVymazat
  7. Reakce: "podle mého by je stejně zatkli a V. Luža s Korešem by skončili na popravišti (četníci věděli od starosty že utíkají před gestapem)." x „Jejich legitimace byly v pořádku. Kdybyste řekli, ať vám je ukážou, tak tím by všechno skončilo.“

    OdpovědětVymazat
  8. "podle mého by je stejně zatkli a V. Luža s Korešem by skončili na popravišti (četníci věděli od starosty že utíkají před gestapem)."
    Když už přišli s vytáhnutými zbraněmi, tak je nejspíš chtěli zatknout. Proto jsem napsal do závorky "(četníci věděli od starosty že utíkají před gestapem)" a myslel že to tak bude dostatečně vysvětlující.

    „Jejich legitimace byly v pořádku. Kdybyste řekli, ať vám je ukážou, tak tím by všechno skončilo.“
    Chápu tak, že kdyby tam přišli četníci bez vytáhnutých zbraní, nechtěli je zatknout a žádali o legitimaci, tak by nejpíš k ničemu nedošlo.

    OdpovědětVymazat
  9. Zírám, že jsou tady vlastně dva názory:
    1. hodnocení čistě podle práva (t.zn. prosazovat právo v neprávu - Dura Lex, Sed Lex),
    2. hodnocení bez ohledu na společenskou situaci, kdy např. mohl být trestán smrtí i poslech zahraničního rozhlasu!
    Připomíná mi to jeden citát:
    Psaná historie je něco co se nikdy nestalo
    a je to sepsáno někým kdo při tom nebyl.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>