Irracionalita

Přiznám se, že mne fascinuje vše bizzarrní, pokud je to opravdu bizzarrní. Není podle mne pochyb, že Leo Pavlát, který diskutoval na blogu Michala Semína, je skutečný Leo Pavlát a že tomu, co napsal, skutečně věří.

Diskutovat roli židů ve VŘSR nemá žádný smysl stejně jako diskutovat roli křesťanů či muslimů. Věřící s tímhle podnikem neměli vůbec nic společného.

Co se týká Židů, tak nikdo přeci netvrdí, že by se ve VŘSR angažovali z nacionálních důvodů. Pojem "židobolševici" naznačuje, že bolševici byli Židé, nikoliv, že bolševici byli židovští nacionalisté, tedy sionisté. S tím má Pavlát problém: "ve jménu komunistické ideologie se naopak Židé judaismu i židovské národní příslušnosti zříkali." Tak o tom jsem neslyšel. Kommunism měl k nacionalismu reservovaný postoj, ale nikoho odnárodňovat nechtěl.

Čistá židovská ethnicita. Co to má být? Každý přeci patří do toho národa, kam se sám řadí a k němuž ho řadí ostatní. Popíral snad Sverdlov svou národnost?

Je otázkou, zda se židovští kommunisté chtěli vymanit z židovského prostředí. Analysovat jejich vlastní percepci by bezpochyby bylo zajímavé. Já jsem o tom nic nečetl, jen anekdotu, že se Lenin se Trockým během VŘSR mezi sebou bavili německy: ""Taková změna, skrývat se před Pereverzevovou policií v jeden okamžik, a být u moci následující okamžik, Es schwindelt (to s jedním zatočí)." A doplnil svá slova vířivým posunkem ruky." Byl to citát Büchnera: "Jeder Mensch ist ein Abgrund, es schwindelt einem, wenn man hinabsieht."

Tvrzení, že Židé podlehli illusi, že komunistická ideologie jim dá rovnoprávnost, je častou výmluvou. Ve skutečnosti by jim rovnoprávnost dali i demokraté: liberálové i socialisté. Po únorové revoluci snad nebyli rovnoprávní?

Pokud Světový židovský kongress není representantem světového židovstva, čím je? A ano, Židé mají na VŘSR metafysickou vinu. Je znakem mravní vyspělosti národa, pokud se za své minulé zločiny dokáže omluvit. Židé se tak řadí po bok Čechům, kteří to rovněž nedokáží.

Závěrem musím přiznat, že mne fascinují ty hrátky se slovy: ""židobolševik" se stalo jedním z hesel pro vyhlazování Židů za 2. světové války nacisty", "Evropa má židovsko-křesťanskou civilisaci" apod. Jako kdyby slova byla vše a věci nic. Přitom už Shakespeare napsal: "Co růži zvou, i zváno jinak vonělo by stejně".

Další fascinující ukázka berenismu

Cituji:

Odblokování člověka, který slibuje nápravu svého chování, vidím jako velmi pozitivní věc, mělo by se to dělat častěji, protože je velká naděje, že bude za svou šanci vděčný a nepošlape ji.

Neobyčejná perla ryzího berenismu. Přeloženo do běžné řeči: Právo editovat wikipedii je privilegium a velká čest. Kdokoli se proviní a o tuto výsadu je připraven, musí se dvojnásob snažit, aby jej božskými atributy nadaní správci/dozorci přijali zpět mezi loyální dělníky/otroky wikipedie.

Skutečnost je pochopitelně jiná: správci na projektu a na práci druhých jen parasitují a vesměs wikipedii nijak neprospívají, skutečnými tvůrci wikipedie jsou znerovnoprávnění, správci nejrůznějšími způsoby terorisovaní a utlačovaní editoři. Dobrá organisace správců a roztříštěnost oposice zatím brání změně, a tak editoři většinou jen "hlasují nohama" a projekt opouštějí.

Petr Paulczynski je sympaťák

Petr Paulczynski je sympaťák. Ne se všemi jeho názory lze souhlasit, ale na článek a dopis skutečný antisemitismus vyvolávajícího udavače reagoval přiměřeným způsobem. Škoda, že nekandiduje do Senátu.

Není to isolovaný případ

via Nautilus. "„Setkáváme se často s případy lidí, kteří přijdou s vymyšleným obviněním, tento je ale zcela výjimečný,“ citovala agentura Reuters mluvčího okresního soudu v saském Hainichenu Lutze Hasselmanna." Nesmysl, Kapitán má pravdu: "Jedná se o známý jev. Stejně jako v dobách inkvizice ochotní svědci viděli poletující čarodějnice nebo sabat u sousedky, i dnes generují slabší povahy svědectví na společenskou objednávku."

Rozhovor se Sarah Palin

Přiznala v něm: "other than a trip to visit soldiers in Kuwait and Germany last year, her only other foreign travel was to Mexico and Canada."

Lavrov v. Miliband

Lavrov tvrdí, že ve známém telefonickém rozhovoru s Milibandem nenadával britskému ministru zahraničí, nýbrž toliko citoval názor nejmenovaného evropského ministra zahraničí na Míšu Saakašviliho: "Je to zasraný šílenec."

Zrušení moderace

Protože na tento blog píše stále více lidí, kteří jsou určitě netrpěliví, kdy už bude jejich příspěvek zmoderován, zkusil jsem moderování vypnout. Bohužel, moulové (trollové) jako Petr Maule nikdy nespí, takže bylo nutné moderování opět zapnout, jinak bychom se umazali k smrti. Přesto bych chtěl dát stálým přispěvatelům nabídku: Pošlete mi e-mail a já Vás pozvu na LW. Nebudete mít z toho žádné povinnosti, jen Váš text nebude podléhat moderaci.

Updated.

Doležal o vztahu Paroubka ke Klausovi a Zemanovi

Jen zřídkakdy se stane, aby někdo dokázal vyslovit o thematu medialně znovu a znovu, celé roky propíraném a neskutečně otřepaném opravdu novou myšlenku a odkrýt nový úhel pohledu. Včera se to podařilo Bohumilu Doležalovi:

Paroubek není intelektuál jako Zeman, necítí s Klausem žádnou solidaritu, je to zkušený normalizační manažer a lidi jako Klaus považuje za vzbouřené podržtašky, s nimiž je třeba zamést (tak, jako se mu to brilantně podařilo se Zemanem).

Homofóbije a Wikipédije

Web D-FENS komentuje dění na české Wikipedii. Některé věci mi přijdou tak týden či dva zpátky, ale jinak je vidět, že si dění na Wikipedii všímá stále více lidí.

Manifest berenismu

Posvátnou mantrou právních ignorantů na české části původní wikipedie je: "Blokování není trest! Je to pouhé opatření." Koho by zajímalo podrobnější odůvodnění této hluboké myšlenky, může si je přečíst.

Nechodím ke kováříčkům, když mohu ke kováři, a proto jsem se nedávno Berena otázal, zda již nenastal čas ukončit ten směšný lynch, který vůči mně trvá již 3 roky. Pravil, že nesmím rok pomlouvat (čti: kritisovat) wikipedisty a wikipedii. To je mi svoboda slova milejší.

"Někdo se dopustí ošklivých osobních útoků a dostane ban. Po čase projeví účinnou lítost, slíbí, že už si na to dá pozor, že už to neudělá … pokud má ban jako u nás pouze ochrannou funkci, lze ho zrušit rovnou, protože hrozba opakování je díky vyjádření provinilce zanedbatelná." Inu, v pokročilém berenismu toto platí jen pro cyniky. Mně to doživotí nechtějí zkrátit ani na 20 let, jak jsem je slušně žádal.

Kánon české literatury

Dlouhá léta pracuji na kánonu světové literatury. Proto mne zaujala Corwexova poznámka o současném středoškolském kánonu české literatury: "minimálně středními školami se táhne spíše mírně promýcený než obohacený kánon z dob ČSSR, a hlavně bych v jeho vyjádření viděl kromě povzdechu prostě upozornění na ošidnost kánonů, byť je třeba jejich utváření zrovna méně spjato se státní politikou. Vší tou suchopárnou postkoloniální, feministickou a podobnou literaturou na to téma se prokousávat nehodlám, ale snad se nikdo nebude tvářit, že dosazením Klímy a vyškrtnutím Majerové jsme získali nějaký definitivní panteon."

Je pozoruhodné, jak se literatura stále ještě učí po jménech, nikoliv po dílech. Jako kdyby všechna díla jednoho autora byla geniální, zatímco autor jedné knihy nestál za zmínku. Přitom Nejkrásnější svět se určitě v pubertě dá číst.

Tak tady jsou knihy mého zárodečného českého kánonu:

1. Karel Hynek Mácha: Máj
2. Karel Jaromír Erben: Kytice
3. Božena Němcová: Babička
4. Jan Neruda: Povídky malostranské
5. Alois Jirásek: Temno
6. Petr Bezruč: Slezské písně
7. Ladislav Klíma: Utrpení knížete Sternenhocha
8. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
9. Jiří Wolker: Těžká hodina
10. Rudolf Těsnohlídek: Liška Bystrouška
11. Jaroslav Durych: Sedmikráska
12. Vladislav Vančura: Rozmarné léto
13. Karel Čapek: Povidky z jedné a druhé kapsy
14. Karel Čapek: Ze života hmyzu
15. Eduard Bass: Cirkus Humberto
16. Vladimír Neff: Sňatky z rozumu
17. Josef Škvorecký: Zbabělci
18. Vladimír Holan: Noc s Hamletem
19. Václav Havel: Zahradní slavnost
20. Vladimír Páral: Milenci a vrazi
21. Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále
22. Milan Kundera: Nesnesitelná lehkost bytí

Updated na základě diskusse pod článkem. Dětskou literaturu jsem po úvaze škrtnul. Patří do jiného kánonu.

Význam slov

Tak jsem hodlal věc vyjasnit, ale i Tomáš Pecina i Kapitán mne pochopili příliš doslovně. Debata přeci nebyla o dualitě vědec – inženýr, kterou oba chápou příliš doslovně, nýbrž o dualitě primární a sekundární pramen. Proto jsem vymodeloval vědce, který používá primární prameny (samozřejmě, že ne vždy) a inženýra, který používá sekundární prameny (samozřejmě, že ne vždy). Asi to bylo příliš abstraktní a oba pojmy příliš zatíženy svým obvyklým významem.

Ve skutečnosti v ČR skoro žádný vědec, tj. člověk který posune theorii, není. Jsou tu jen samí výzkumníci, tj. lidé, kteří produkují data pro vědce.

Polemika s Kapitánem

Kapitán napsal polemiku s mým starším článkem. Obávám se, že každý hovoříme o něčem poněkud jiném. Pokusím se tedy znovu a lépe vysvětlit své postoje, když zůstaly nepochopeny.

Základem každého poznání je přesné pojmosloví. Nemám-li přesné pojmy, nemůžu mít ani relevantní poznání. Používám-li pleonasmy jako je trvalé bydliště, davový lynch či lidová demokracie, mé poznání je rozplizlé už definičně a málo smysluplné.

Nejprve k pojmu intelektuál. Znamená prostě: vzdělanec. Tento pojem není přesně definovaný, takže nemá smyslu na něm stavět snahu o důkladnější poznání. Slouží pouze k prvnímu přiblížení. Podle restriktivní francouzské definice je vzdělencem ten, komu vyjde jeho vlastní kniha. Mně se více zamlouvá extensivní definice, že intelektuálem je ten, kdo se zamýšlí nad tím, jak věci fungují a je k tomu vybaven určitou sadou vědomostí. K tomu však není třeba "papír", který čecháčkové tak přeceňují. Právním intelektuálem je Tomáš Pecina, protože se zamýšlí nad tím, jak právo funguje. Právními intelektuály není mnoho právníků (raději nebudu jmenovat), protože právo jen tupě aplikují, případě jsou schopni pouze triviální úvahy.

Společně s Julesem Vernem bych odlišit vědce / umělce, kteří přinášejí originální výtvory, a inženýra (tím myslím ideální typ, nikoliv absolventa ČVUT), který je jen používá. Samozřejmě, že to používání není mechanická robotická práce a vyžaduje myšlení. Ale úplně jiného druhu než je kreativita tvůrců. Když si bude inženýr hrát na vědce, nebude ani tím, ani oním, nýbrž směšným strýčkem Františkem ze Saturnina. Když vědec nebude ve svém základu inženýrem, nebude vědcem, nýbrž Diogénem ze sudu. Géniové rostou na ramenech obrů. Ale uznávám, že druhá these je sporná. Přilišné poznání může bránit intuici. Genialita je irracionální a nevypočitatelná.

Inženýr primární prameny nepotřebuje. Naproti tomu musí dokonale znát sekundární literaturu. Výběr sekundární literatury není aktem víry, nýbrž aplikací znalosti. Pak se nemůže stát, že bude ignorovat závěry moderní biologie o užitečnosti homosexuality pro populaci, když se na celou věc chceme dívat biologicky. Jsem také "inženýr" a snažím se nebýt ignorantem.

Nepochybuji o tom, že vědec / umělec je něco víc než inženýr. Géniů je velice málo. Proto je taková škoda, že mstivý udavač zašlapal Luboše Motla, ať už si o jeho mimovědecké činnosti myslíme cokoliv. Nemají géniové nárok na vyšší míru tolerance okolí?

Na závěr bych chtěl dodat, abychom si nepletli vědce s pouhým výzkumníkem, jak činí obecný jazyk, protože výzkumník není nic než inženýr sui generis.

Updated.

Výpověď oběti mediální štvanice

Věra Jourová, která v letech 2004-2006 byla náměstkyně ministrů ČSSD pro místní rozvoj (Jiřího Paroubka a Radko Martínka).

Michal Semín o Rusku

Je vždy osvěžující si přečíst něco, co nezapadá do mediálního mainstreamu. Tak i hlas katholického ultrakonservativce: "Ruský národ byl nejmocnějším národem Sovětského svazu, a nese tedy největší míru odpovědnosti za spáchané zločiny a příkoří, způsobená okolním národům. Přesto bychom neměli zapomínat na to, že příčinou rozpínavosti SSSR nebyla snaha Ruska dobýt svět, ale mesianistická ideologie komunismu, jež byla Rusku implantována zvenčí. Komunismus se nezrodil v Rusku (většina bolševických vůdců byla židovského původu) a je to jen shoda historických okolností a určité rysy ruské národní povahy, jež z Rusů učinily mozkové centrum komunistické říše. Komunistická ideologie hraje v současné ruské společnosti jen zanedbatelnou roli. Daleko důležitější úlohu dnes hraje státem podporované národovectví a pravoslaví. Tím se také dnešní Rusko liší od Západu, kde je ohled na národ či náboženství ze strany státu téměř nulový. Mám k ruskému pravoslaví z řady důvodů kritický postoj, ale jedno mu upřít nemohu – v dnešním Rusku je hrází proti libertinismu, trůnícímu v západních demokraciích."

Pozornosti doporučuji i následnou diskussi mezi autorem a Leo Pavlátem.

Updated.

Politické názory Václava Klause

Jsou do značné míry záhadou. Bývá označován tu za liberála, tu za konservativce, ale nic z toho nesedí. Sofistikovanější nálepka zní, že je "konservativně–liberální", ale to je podobný nesmysl, jako kdyby někdo řekl, že je "horko–studený". Konservativism a liberalism jsou jako oheň a voda. Byť mají v porovnání se socialismem mnohé společné, v některých aspektech (homosexualita, svoboda projevu, euthanasie, potraty) se člověk musí vždy rozhodnout, zda bude liberálem či konservativcem.

Proto je nutno přivítat flame war, která se na Jiném právu rozvinula o článku, který se původně jmenoval Václav Klaus se přihlásil k ideovým základům totality. Takto explicitně formulovaný odpor většiny právníků k ekonomovi Klausovi nakonec nenechal tu menšinu, která jeho názory sdílí, klidnou. Své názory proto v diskussi představil i blízký spolupracovník presidenta republiky, Pavel Hasenkopf.

První komplexní hodnocení Václava Klause přinesl Tomáš Pecina. Ačkoliv jeho text je výstižnou zkratkou, ve výsledku se jedná spíše o karikaturu. Byť i karikatura může mnohé osvětlit, osobně dávám přednost neutrální deskripci.

Vynechám názory protistrany na theorii práva, protože se domnívám, že president republiky v tomto oboru ucelené názory nemá, takže přejímá názory Hasenkopfovy. Podstatnější jsou názory politické, které jsou zjevně autentické. Je problém, jak je představit, aby z toho nevznikla aforistická zkratka. Proto zvolím rozsáhlé, co nejvýstižnější, citace:

ideály do právní teorie nepatří. Různá společenská uspořádání jsou různě chtěná různými skupinami lidí, právo je jen zboží svého druhu, a prohlásit některé vztahy za přirozené považuji za poměrně pokrytecký způsob, jak svým představám de lege ferenda poskytnout výhodu ještě před jednáním.

Iusnaturalismus patří do politiky a ne do práva, a kdo se k němu hlásí, minul se povoláním: Měl se dát na politiku a ne na právo. Svým způsobem je takový člověk demokracii mnohem nebezpečnější, než sebešílenější poslanec, protože onen poslanec podléhá aspoň nějaké veřejné kontrole – i kdyby byl sebepitomnější, pořád má větší právo rozhodovat o tom, jak mají druzí žít, než z řetězu platného práva utržený soudce, který někdy není odpovědný ani sám před sebou.

Oněmi měkčími variantami [zrušení dělby moci] jsou zcela nepochybně myšleny jakékoli pokusy o vychýlení checks and balances z rovnováhy, např. o odpoutání jedné moci od zbylých dvou. Takovou měkčí variantou byl třeba včerejší názor Petra Pitharta, který ve svém projevu zjevně pozapomněl, že zákonodárcem je Parlament a nikoli vláda, stejně jako různé pokusy o nekontrolovatelnost justice.

Neexistuje žádná absolutní spravedlnost, absolutní přirozenost, žádné absolutní dobro, žádné absolutní zlo.

Smyslem tvorby práva není najít správné uspořádání, smyslem je najít fungující uspořádání - takové, abychom se tu pokud možno nepokousali. Tudíž je třeba vycházet z toho, co lidi chtějí, a ne z toho, co si myslíme, že je pro ně dobré.

Vám se normativní teorie nelíbí? Mně ano. Vše tam do sebe zapadá s matematickou přesností a netřeba si tudíž nic domýšlet, vymýšlet a vůbec cucat z prstu.

Důvod, proč Václav Klaus není liberálem, přesvědčivě ukázal Matěj Šuster. Je však konservativcem? Není, protože má neúctu k odkazu předků a Církev mu nic neříká. Je neokonservativcem? Není, protože Nové americké století není koncept, který by podporoval. Čím tedy je?

Připadá mi, že je jakýmsi postmoderním positivitistou. Postmoderním je proto, že sdílí skepsi k velkým vyprávěním jako je (paleo-, ale i neo-)konservativism. "[P]rávo je - a má být - výsledkem (a nástrojem) politiky. Nikoli naopak. Cítí-li právník vnitřní potřebu právo tvořit, nechť kandiduje do parlamentu a získá k tomu mandát." Já jako koherenční iusnaturalista se naopak společně s konservativci domnívám, že politika je nástrojem práva.

Positivistou je proto, že se hlásí k preskriptivním positivistům (J. Allen, J. Waldron, T. Campbell, J. Goldsworthy): "Demokratičtí právní positivisté požadují, aby jmenovaní soudci byli co nejvíce omezeni rozhodnutími volených zákonodárců." Ve své absolutisaci demokracie je tak Klaus velice blízko neokonservativcům, kteří svým konceptem bránící se (opevněné) demokracie (jejím autorem je potomní přední nacista Carl Schmitt) ji často redukují na tyrannii většiny. Jak říká Jan Petrov: "Materiální i imateriální blahobyt společnosti závisí na jemném vybalancování mezi vládou lidu a vládou řádu. A soudci ÚS (jmenováni poměrně nepřímo) a prezident (volen jen o málo příměji) reprezentují spíš ten řád."

Updated.

Zajímavý rozhovor s Vojtěchem Ceplem Sr.

Podnikl ho Tomáš Němeček. Musím říci, že absolutně nesouhlasím s ideou státních agentů provocateurů. Ačkoliv novináři jako agenti provocateuři jsou rovněž zlo, nelze je nahrazovat zlem větším. Ceplova představa regulace agentů provocateurů je více než naivní.

Jsou katholíci homofobní?

Jan Záruba narazil na zajímavý problém: Jsou katholíci homofobní? Je to problém stejného druhu jako: Jsou pravoslavní antisemitští?

Nemá smysl debatovat o míře korrelace. Je rovněž zjevné, že mezi katholíky mnoho LGBT aktivistů nebude. Skeptický postoj k homosexuální ideologii však z nich ještě nedělá homofoby per se. K tomu se ještě musí přidružit intolerance, odpor k jinakosti a hluboký fanatism, tedy de facto nenávist k lidem.

Problém všech homofobů je indoktrinace. "Občanská práva na úkor řádné rodiny ale nesmí dostat," píše IoannesM. Od kdy jsou něčí práva na úkor jiného? To je právě ta ústřední, ničím, nepodložená these intolerantů. Mají pocit, že když homosexuálové budou mocí žít svobodně, když bude zakázána jejich diskriminace, že se zhroutí tradiční hodnoty a zbortí se svět.

Osobně nepovažuji homosexulitu za natolik přitažlivou, že i kdyby byla sebevíce propagována, že by nějaký heterosexuál kvůli tomu odhodil svou orientaci, rodina skončila, porodnost se snížila. Je proto zjevné, že podobné obavy homofobů jsou největším důkazem jejich latentní, potlačené, homosexuality.

Homosexuálové jsou stejní lidé jako my. I oni mají stejnou touhu po posvátnu, i oni chtějí zakoušet obřady. S výjimkou severských zemí naprostá většina lidí žije v manželství. Pokud homosexuálům stejnopohlavní manželství odepřeme, činíme z nich lidi druhé kategorie, kteří nemají nárok na státem posvěcený láskyplný monogamní vztah. To je ten hlavní důvod, i když ani nesmírnou byrokracii jako způsob, jak obejít potřebu úředně posvěceného vztahu, rozhodně nepovažuji za elegantní řešení.

Je na čase registrované partnerství zrušit a nahradit ho regulérním manželstvím osob stejného pohlaví, se stejnými právy, včetně ničím neomezené adopce.

Jinak sdílím názor, že starý Řím zanikl vinou křesťanství. Bylo legalisováno v roce 313 a netrvalo ani 200 let (476) a tisíciletá říše zanikla.

Aktron se probudil

Hlavní autor české verse Uncyclopedie, Aktron, se konečně probudil a souhlasil s potrestáním Cynika. Správně. Co kdyby tedy v rámci záchvatu náhlé schopnosti správně uvažovat konečně napravil své dávné selhání a odstranil své porušení zákona o ochraně osobních údajů?

Konec katholické kliky na wiki?

Pod tímto názvem jsou označováni na wiki, ale je to dosti nespravedlivé vůči všem slušným katholíkům. Ve skutečnosti se jedná o homofobní kliku, a ačkoliv jsou katholíci Cynik, IoannesM a Ludek její integrální součástí, patří k ní i trockista JKB a marxista-leninista Ioannes Pragensis.

Daniel Baránek udělal s homofobním adolescentem IoannesemM krátký process, nicméně další homofob Ludek navrhuje neuvěřitelné zkrácení Cynikova bloku na pouhé 4 (sic!) dny. Jsem zvědav, zda tento nesmysl projde, a pro případ, že ano, jsem Ludeka upozornil, že nebudu litovat svého času na zahájení arbitrage s Cynikem. Tento škůdce a patentovaný nevzdělanec totiž nemá na ní co pohledávat; měli jsme s tímto homofobem udělat krátký process již v roce 2004, je chyba, že jsme k tomu nepřistoupili.

Ioannes Pragensis a jeho sprosťáctví

Marxistický učenec a patentovaný zbabělec Ioannes Pragensis zneužívá toho, že wiki edituje anonymně a blog, který tam v rozporu s určením domovských stránek vytvořil, jako kdyby jinde nebylo pro jeho blog místa dost, zneužívá k pomlouvání lidí, kteří se tam proti němu nemohou dostatečně účinně bránit. V e-mailech se sice podepisuje věrohodně znějícím jménem, ale jak znám jeho zbabělost, určitě je falešné. Internet alespoň o něm neprozradil vůbec nic relevantního.

Co nablábolil ve svém posledním narušení wikipedie? "Silný pocit deja [sic!] vu nad Felipem, potom osvícení: Došlo mi, že Felipe je další instancí obecného lidského typu, který už kolem Wikipedie v minulosti prošel několikrát. Nazval jsem ho pracovně Génius českého internetu a řadím do něj kromě básníka F. S. například také politologa dr. dr. J. B.-B., publicistu Mgr. či Bc. R. H., právníka a filozofa JUDr. PhDr. Mgr. et Mgr. H. L. nebo zakladatele české Wikipedie a právníka V. Z. [odstraněno porušování zákona o ochraně osobních údajů] Přes jejich velkou odlišnost je spojuje to, že jejich obrovské vzdělání a rozhled jim umožňuje posuzovat kohokoli a cokoli, zvlášť na českém internetu. Protože však z nějakých důvodů jejich dílo není dosud příliš známo a citováno v akademické obci, mají problém prosadit své názory uvnitř Wikipedie a články o nich – pokud vůbec existují – nedosahují takové kvality, jakou si jejich předmět zasluhuje. Tím pádem dochází k zákonitému konfliktu a na blozích, které si tito velikáni vedou, se pak objevují nevybíravé kritiky Wikipedie a wikipedistů. Bohužel my průměrní nevzdělanci, kteří tvoříme většinu editorů Wikipedie, nejsme schopni jejich genialitu docenit."

Předně jsem rád, že jsem před tím blábolistou utajil své tituly, takže jeho příspěvek zní správně absurdně, po připomenutí faktu, že externě učím na vysoké škole. Ale to není jediný blábol tohoto samozvaného marxisty. Náš patentovaný znalec wikipedie, Ioannes Pragensis, mne označuje za "zakladatele české Wikipedie". Pomineme-li fakt, že neexistuje nic takového jako "česká Wikipedie", protože původní wikipedie je jen jedna, měl by si tento "znalec" nastudovat, kdo českou versi původní wikipedie skutečně založil. ("Já vím, nemyslel jsem vlastně celý ten odstavec úplně doslova. Ale rozhodně nelze popřít, že pan Z. [odstraněno porušování zákona o ochraně osobních údajů] českou WP v jejích počátcích silně ovlivnil.") Pak by snad přestal mluvit z cesty a přestal mi upírat vzdělání historika, což si vygooglovat mohl, kdyby nebyl příslovečně líný. To bylo také příčinou, proč nezmínil Rostu, Tompecinu, Jan-a-novaka, Tangera a další kritiky nízké úrovně a neodbornosti Ioanna Pragensis a jemu podobných.

Je-li kvalita příspěvků Ioanna Pragensis stejná jako tento jeho výplod, je zjevné, proč česká část původní wikipedie nemá s encyklopedií nic společného, ba ani s kvalitním úložištěm znalostí. Chybí mu totiž to hlavní: spolehlivost, protože není "myšlena tak úplně doslova". Bohužel, pokud budou na wiki i nadále psát Ioannes Pragensis a jemu podobní, spolehlivost se bude i nadále snižovat.

Svou hlavní professí jsem státní úředník. Nechápu proto, proč by "mé dílo mělo být známo a citováno v akademické obci". Přesto ignoranta Ioanna ubezpečuji, že mne citoval prof. Eliáš, hlavní autor nového občanského zákoníku. Možná je to pro Ioanna málo, nevím. Nejspíše to tato karikatura vzdělance vůbec netuší, protože to neumí vygooglovat.

Tleskám Vrbovi

Konečně se někdo odhodlal ke kroku, k němuž nikdy nikdo neměl před tím odvahu. Jen je otázka, zda není pozdě; mělo k tomu dojít už před 3 lety a mnohému zlu by bylo zabráněno.

Nerad bych byl lacině pomstychtivý, ale věřím, že zmíněné zablokování bylo efektivní a myslím, že na ně jednou budeme s nostalgií vzpomínat.

Updated.

Marxista Ioannes Pragensis a jeho pojetí svobody slova

Marxista Ioannes Pragensis, kterého nikdy nezajímaly prameny, protože u nich hrozí, že by na jejich základě bylo možno skutečnost vyložit jiným, než jeho oblíbeným brožurkovým způsobem, na wiki napsal: "V parlamentu dokonce bývá dobrým zvykem svobodu slova rozšířit nad rámec jinak běžných zákonů a poslancům dát imunitu vzhledem k jejich projevům na parlamentní půdě." Panebože, zač mne trestáš? Proč opět taková ignorance? Ve skutečnosti ve státech s vyšší úrovní svobody slova, kde neexistují verbální trestné činy (např. ve Spojeném království), není v otázce svobody slova mezi poslancem a normálním člověkem žádný rozdíl.

Na druhou stranu, i když je to marxista, není to žádný blbec: "Internet má navíc tu nepříjemnou vlastnost, že snadno zesiluje negativní reakce: od do Vás oblázkem, vy do něj kamenem, on do Vás cihlou, vy do něj balvanem."

Pohled zevnitř

Příspěvek Jiřího Havla.

Siné Hebdo

Kdysi jsem tady informoval o skandálním porušování svobody slova ve Francii. Situace se vyvíjí tak, že výtvarník Siné si založil svůj vlastní časopis Siné Hebdo.

Patafysický kurs na Wikiversitě

via Malý čtenář. Kurs Práce na Wikipedii mne naprosto nadchl. Bohužel nemá dosud potřebný počet účastníků, aby se rozběhl.

Rozhodně uvažuji o tom, že se přihlásím. Ale nebude mi na škodu, že jsem na cs: zablokovaný na doživotí? Třeba mi na základě absolvování takového rekvalifikačního kursu a vymývání mozků psaním essaiů doživotí zkrátí. Třeba na 20 let, to by určitě bodlo.

Přesná analysa novinářské práce

via Malý čtenář. Na rozdíl od něj si myslím, že nejen recense knihy, ale též TV pořadu je úžasná. Vyjímám některé momenty:

"Novinář, na rozdíl od běžného občana a voliče, bohužel často nabývá dojmu, že „byl u toho“. Často opravdu někde je. Ale nikdy není v zásadě tam, kde by toužil být: tedy někde tam, kde se konají rozhodnutí, na místě při tvorbě základních koncepcí, natož u diskrétních telefonických rozhovorů. Slabost své absence většina novinářů dohání zdůrazňováním své izolované výjimečnosti a často zoufalou snahou o fabulační vatu."

"Žádný novinář se do zákulisí nemá šanci dostat. Může občas zajít na tiskovou konferenci (pokud pracuje v týdeníku, to „občas“ si může dovolit, v deníku je z něj vyloženě „otrok diktafonu“), ale co dál? Ano, může klást ostré a drzé dotazy a dělat celostránkové rozhovory (ať už tvrdě jako Renata Kalenská v Lidových novinách nebo ideologicky jako Alexandr Kramer v Právu), a v neposlední řadě se může třeba i o víkendu pouštět do svižných reportáží v terénu."

"O tom, jaké vztahy budoval za své éry ministr Zieleniec, tu není žádná kritická zmínka. Škoda. Autorovi by slušelo, kdyby uvedl, že se například právě Kavanovi podařilo navázat diplomatické styky se zeměmi, o něž ta Zieleniecova diplomacie nejevila zájem vůbec (například země Latinské Ameriky), zrekonstruovat rozbitou středoevropskou spolupráci (zničenou právě arogantní Zieleniecovou diplomacií) a v neposlední řadě vyvážit jednostrannou orientaci na Spojené státy americké. To je vůbec Taberymu hodně proti mysli, že může být i nějaká politika, která snad nepodporuje politiku USA."

Manifest neokonservativismu

Mladá fronta to napsala jasně: "Ale zároveň Západ musí mít jasno v tom, proč má a musí podporovat Gruzii. Protože tato malá země se rozhodla podstoupit nebývalý experiment – připojit se k Západu, utéci od Ruska. A to je zkrátka výzva, která se neodmítá. Nic více, nic méně … Tedy: o Gruzii s Ruskem soupeříme a je v našem zájmu ten střet vyhrát. Rusko to dobře ví, a má proto výhodu. Pokud v Unii či USA někdo tvrdí něco jiného, buď lže, nebo nerozumí prostým počtům globální politiky."

Další novinářská provokace

Vždy před zásadními politickými rozhodnutími (o weekendu bude důležitý sjezd Strany zelených) se objeví načasovaná novinářská provokace. Tentokrát je její obětí Jan Morava, poslanec ODS, který se stal obětí svého hujerství.

Jak to vidím já? Novináři by za své účastenství (zřejmě návod) na trestné činnosti měli být trestně stíháni – snad by je příště přešla chuť na provokace. Vlastimil Tlustý by měl opustit politiku. Jan Morava by měl zpytovat svědomí a pro nás ostatní platí: "Kdo je bez viny, ať hodí kamenem."

Z celé affairy vyplývá jedno hlavní poučení: Názorně vidíme, jak by to dopadlo, kdyby oprávnění provokovat měla policie. Zdá se, že si novináři opět pletou své povolání. Dřív si hráli na politiky, nyní si hrají Českou obchodní inspekci. Kdo bude jejich obětí příště?

Roger Scruton: "Také média v tom hrají roli – neměla by se honit za skandály, nýbrž opravdu hlídat, aby politici plnili, co plnit mají."

Update: Topolánek to vidí stejně jako já: "Mají média právo, pokud nejde o spáchaný zločin nebo nějaký přečin proti demokracii, používat zpravodajské prostředky, mají právo používat aktivit agentů provokatérů? Já říkám, že ne, a v tom případě s tím musíme něco udělat." Premiérovi tleskám.

Pro různé ignoranty

Yerida je známý, studovaný a široce diskutovaný fenomén: "In Israel, the number of emigrants exceeded the number of immigrants for the first time in 20 years … Almost half of the country's young people were thinking of leaving the country, the report said. Their reasons included dissatisfaction with the government, the education system, a lack of confidence in the political ruling class and concern over the security situation."

Vévodkyně z Langeais

S božskou Gretou Garbo.

Wheel wars na wiki

Vzhledem ke zcela off topic diskussi jsem původní článek přemístil jinam.

Zde by měl být časem článek o první české wheel war na wiki. Zatím jen stručně: Přijde mi naprosto neuvěřitelné, jaké mé vůdce homofobní kliky na wiki – Cynik – privilegia. Dokonce i marxista Ioannes Pragensis považuje 24 hodin bloku za příliš přísných (sic!). Já jsem na wiki zablokován na doživotí, pane Pražský. Patrně zaslouženě, měl jsem s Cynikem příliš mnoho sporů. Ostatně Ross Hedvíček to napsal jasně: "Je mi uplnou zahadou, jak muzou arbitri na Wikipedii tak zaryte predstirat, ze nechapou, ze Cinik zacina veskere sarvatky na Wikipedii, ze smyslem jeho Wiki-cinnosti je sekyrovat lidi? A jak muzou cekat, ze kdyz je nekdo napaden, ze se nebude branit? Co to je? Nejaka Wiki-mnichovska dohoda?"

Řešení je rovněž známé roky: "Jste mladez tvoriva, tak vymyslete verejne znamy a nekde tady postovany SAZEBNIK, aby kazdy vedel dopredu, co muze za co ocekavat. Napriklad: Za hadani se s Cinikem je sazba SABLONA a 24 hodin blok. Za druhe hadani se s Cinikem SABLONA a 48 hodin blok. Za treti hadani se s Cinikem - SABLONA a blokovat Cinika, protoze to uz zacina byt podezrele!!!:-))) Rosta 16:05, 16. 1. 2006 (UTC)"

To be updated.

Smrt byrokrata

Knihomyš všem správcům wiki doporučuje k zhlédnutí velice sujetově výstižný film La muerte de un burocrata.

Updated.

Další úžasná vymoženost Pavla Béma

Dnes jsem přetrpěl hodinovou frontu na další úžasnou vymoženost Pavla Béma: OpenCard. Ne, že by elektronisace jízdenek byla sama o sobě něco špatného, ale logistika této akce je smutným vysvědčením ODS. Už jen ty formuláře. Člověk si je sice může stáhnout z Internetu, ale pak s nimi musí pěkně osobně do fronty. Potřebné formuláře jsou dva, ale druhý není interaktivní, takže člověk musí ty samé osobní údaje hezky zopakovat.

Nejsem ostříleným frontovým bojovníkem z dob kommunismu, takže neznám užitečné fígle. Zkusil jsem tam jít dopoledne, ale hodinové čekání není něco, co bych považoval za promptní vyřízení žádosti. Odhaduji, že bude potřeba 1 000 000 karet. Jestli si ODS myslí, že pro takový počet jsou dostačující 2 úřednice na jedno kontaktní místo, tak je hluboce na omylu. Kdybych byl pražský občan, tak bych v krajských volbách nikdy ODS nevolil.

Update: V tomhle článku jsem zachycen na fotce, jak poctivě stojím ve frontě. Ani jsem si nevšimnul, že mne někdo fotí.

Israel především

Nejasnosti ("John McCain's decision to select a vice presidential running mate that endorsed Pat Buchanan for President in 2000 is a direct affront to all Jewish Americans.") kolem Sarah Palin byly úspěšně rozptýleny: "Palin expressed her deep, personal and lifelong commitment to the safety and well-being of Israel". Volí se president a vicepresident USA, nebo Státu Israel?

Spor o fakta a o názory

Na diskussích na Internetu je nejhorší, jak si diskutéři neuvědomují rozdíl mezi fakty a názory. Zatímco to, že JFK nezemřel přirozenou smrtí, je fakt, to, že ho zavraždili Rusové, je názor, protože to nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit. Názor je mínění o věci, která je nedokazatelná nebo jinak nejistá (např. teprve nastane).

Ten, kdo nerespektuje fakta, je blbec, k němuž mám nullovou toleranci. Naproti tomu odlišné názory jsou potřebné, aby se společnost mohla rozvíjet, byť Barbora Tachecí svého času neuznávala nic jiného než fakta. Přesto se v ČR hlasatelé odlišných názorů mlátí palicí po hlavě, jako kdyby měl někdo patent na rozum a jako kdyby unifikace názorů a potlačování plurality někam vedlo.

Jak Jan Koukal škodí wikipedii

Čtěte přímo na jeho diskussní stránce. Co je mu vyčítáno? "Vaše výpady na mou stranu, kdy jste mne například v této věci nesmyslně žádal zablokovat (to jsem si tuším vůči Vám já nikdy nedovolil, já to vůbec dělávám velmi zřídka), mne nějak zvlášť k práci na Wikipedii nemotivují."

Americká a česká morálka

Recepce pořadu The Moment of Truth v. Nic než pravda: "V americké verzi - v kultuře prosycené protestantskou morálkou s danými a zjevnými kodexy chování - funguje Nic než pravda přinejmenším jako bezpečný ventil pokrytecky spravedlivého rozhořčení. Kompars ve studiu bučí a příbuzní nebo nejbližší soutěžícího, kteří mu mají "dělat" svědomí, jsou na své lavici odpověďmi pohoršení.

V české mutaci se všichni zúčastnění chovají, jako kdyby to byla nějaká zjednodušenější verze Milionáře, protože možnosti nejsou čtyři, ale je to pořád padesát na padesát.

Tak to bere publikum, které odměňuje každou "pravdivou" odpověď, byť by byla sebetrapnější, i patroni soutěžícího, jejichž jedinou reakcí bývá: "Jeď, Lucko, jeď dál.""

Hrubá Mercyho neslušnost

Je známým faktem, že Mercy patří k těm nejhorším despotům wikipedie, protože jako správce se chová jako hulvát utržený ze řetězu. Cituji ŠJůa: "Pohled do historie stránky potvrzuje, že neregistrovaní uživatelé z IP adres začínajících 85.160 se opakovaně 29. 8. 2008 a 26. 8. 2008 pokoušeli odstranit z článku právě jen ty údaje, ke kterým dosud nejsou externí zdroje, přičemž Mercy a BobM tyto změny bez ověření a v rozporu s pravidly vraceli (v případě vrácení data narození, které zpěvačka ani žádný veřejný zdroj nezveřejňují, jde i o hrubou neslušnost a porušení ochrany osobních údajů). Z toho je zřejmé, že motivem k žádosti o úplné smazání článku je zejména rozčarování zpěvačky i autora článku z porušování zákonů, lidské slušnosti a našich vlastních pravidel ze strany dvou wikipedistů. (1. října 2007 se krom toho dvakrát pokoušel stránku vyprázdnit jakýsi uživatel z IP adresy 81.30.240.6.). --ŠJů 29. 8. 2008, 21:00 (UTC)"

Pokračování polemiky s Magnem Maximem

Bohumil Doležal ve svém velkém rozhovoru pro Respekt řekl: "Tady se zavedla divná praxe, které nerozumím: v jedněch novinách nesmíte polemizovat s autory druhých novin. Nevím, kdo si tu blbost vymyslel, ale třeba Mladá fronta to dodržovala velmi tvrdě. To byla myslím strašná chyba, protože v důsledku toho u nás zanikly seriózní dialog, polemika, hádka jako běžný žánr. V solidní polemice musím konstatovat, co můj odpůrce řekl a proč s ním nesouhlasím. Dneska můžete názor autora zničit, jak chcete, a obrátit ho na hlavu a on se nemůže bránit, protože jste ho necitoval. Takhle se lidi pomlouvají, místo aby se opravdu hádali. Přitom je tak strašně důležité umět se hádat, rozpoznat, jaké chyby dělá váš oponent."

Nám po rozpadu Sprchy na Sprchu a Vrbu přišlo divné, že najednou "na sebe prskáme" ze dvou (nyní více) míst. Ale je to přirozené. Na serveru neokonservativního Klanu nemůže být místo též pro tradicionalisty či liberály. To by však nemělo bránit kultivované diskussi. Pomiňme nyní to, že Magnus Maximus není kultivovanosti schopen a soustřeďme se na to, že je schopen myšlenky.

V polemice s mým článkem Magnus píše: "Zajímavé je, že Evropa na kontinentě konservatismus, jakoby bez citu pro něj, nadlouho odhodila, a to velmi lehce. Zdroje se vytratily napůl v osvícenství a úplně v národoveckém romantismu 19. století. A dnes, po postmoderně, zde už žádný konservativism "nehrozí", leda jakýmsi neautentickým rozhodnutím pro něj, s uzávorkováním nebo odhlédnutím od mnoha jeho diskursních "ale". Neautentickým proto, že k němu potřebujem monotheismus, akcent na individualismus, odpor k velkým politickým systémům a silnému státu, minimalisaci významu národa atd. Přitom kontinent jede formou vládnutí již 200 let, kromě totalitních úchylek, ve francouzské megabyrokratické tradici, paternalistické a odtržené od potřeb lidí."

Na tom něco je. Národovectví není skutečný konservativism, nýbrž tupá modernita. Fungující byrokratický stát nemůže být cíl, nýbrž pouhý předpoklad.

Stejně jako národovectví je však nutno odmítnout monotheism. V nekonečných debatách, zda je lepší katholictví či pravoslaví, lutheránství či kalvinism, se daleko nedostaneme. Judaism není řešení, protože svět se požidovštit nechce a ani Židé by o to nestáli. Zbývá jen islám. To má být výsledek?

Zdá se, že možné východisko je skutečně v řecké a římském pohanství, koneckonců evropská civilisace je řecko-křesťanská, takže stačí odvrhnout tu druhou část přívlastku. Ale pozor, abychom nedopadli jako Julián Apostata! Jed z Judey je mocný:

Já slzy lil a zoufale pjal ruce
k té bílé Akropoli Athenině,
ne za svůj život, ale za smrt prosil,
na půdě athenské já za smrt prosil,
neb Hellenem jsem.
Říkali mi sice,
že k velkým věcem vyhlédl mě císař –
však já bych nejraději byl odvrhl všecko,
i rod i jméno...
A ten Konstantius,
vrah rodu svého, křesťany je chválen
jak vyvolený páně, v němž se dobře
zlíbilo bohu jejich!
Nízcí, podlí
jsou Galilejští!...

Úžasná vládní stránka

Vláda pro vás. Doporučuji kliknout na jednotlivé podstránky a sledovat obří fotografii Mirka Topolánka.

Udal p. Zuna, nebo bude jen žalovat?

Tomáš Pecina mne upozornil na naprosto zmatenou zprávu šifry jp v Právu. Z této karikatury na informaci nelze seznat, zda p. Zuna už udal a nyní se chystá též žalovat, nebo zda žalovat nikoho nebude, nýbrž bude jen udávat.

Zhoubné dědictví realismu

Zatímco v anglosaském světě je vládnoucí doktrínou nominalism, v kontinentální Evropě je to realism. To má závažné praktické důsledky.

Starý vtip o BDSM říká: Masochista nabízí sadistovi nůžky, aby ho mučil. Sadista si je vezme a … nic nedělá, protože tím masochistu mučí nejvíc. Tenhle vtip vymyslil nějaký realista. V praxi je totiž pár sadista – masochista to nejlepší, co může být, protože si navzájem uspokojují své potřeby: sadisty dominovat, masochisty být v područí. Odkud se tedy vzal ten vtip? Nepochopením funkce pojmů a dotažením logiky ad absurdum.

V praxi existují lidé, kteří chtějí dominovat. Iatrologie je pojmenovala jako sadisty. Realista si řekne: Není dominance bez překonání skutečného odporu. Proto sadista nemůže být masochistou uspokojen. To je dotažení logiky ad absurdum popřením reality. Ta ale realistu nezajímá, protože uvažuje čistě jen abstraktně. Magnus Maximus dokonce napsal: "Otázka nestojí, jak a co přesně se stalo, ale … jaký smysl to nabude, jaká interpretace to uchopí."

Jedním z důvodů, proč jsou české diskusse na Internetu tak nechutné, je to, že jsou sporem o principy, nikoliv o věci. Příkladem může být spor o radar v Brdech. To je typický spor o věc. Ne však pro většinu diskutérů. Ty raději diskutují o tom, zda radar (obecně) slouží míru či válce. Dotažením logiky ad absurdum dovodí, že válce, protože kdo má radar, cítí se bezpečný proti protiútoku, a proto může beztrestně útočit. Co na tom, že tato diskusse zcela opomíjí konkrétní okolnosti? To horlivým diskutérům nevadí, protože diskutují o principech, k nimž expertní znalost faktů není potřeba.

Typickým výrazovým prostředkem realisty jsou allegorie a složitá přirovnání, nejlépe pohádky. Co na tom, že každý popis složité reality něco vynechává a jde o to, zda je to podstatné čili nic? U pohádky či allegorie může každý v podstatě libovolně modelovat situaci a nikdo nemůže kritisovat, že něco důležitého zamlčuje. Vždyť je to jen pohádka / allegorie.

Zhoubná podstata realismu vede k tomu, že lidé zde neuvažují přesně, protože realita je nezajímá a ideální svět si mohou naformulovat jakkoliv. Co jsem se jen navysvětloval, že pojem "trvalé bydliště" je nesmyslný. Setkal jsem se jen s posměchem. Co je platné, že v právu je mezi žalobou a udáním zásadní rozdíl? Novináře to nezajímá.

Důsledkem jsou pak spory, jako tento na wiki mezi ŠJů a Formolem. Byť jsou oba velice kvalitními encyklopedisty, neposlouchají se, nýbrž se navzájem trumfují v tom, kdo je větší vědec. ŠJů má přesnější pojmosloví, nicméně Formol správně zdůrazňuje právo na informační šablonu (non) lege artis. Když může mít článek infobox, upozornění na Národní knihovnu, proč ne též upozornění na stanovisko odborné společnosti?

Updated.

Náboženský dualism

Narazil jsem na zajímavé texty, které se blíže zabývají náboženským dualismem, který se vine jako herese celým středověkem. Jeden rozebírá vztah Boha na jedné straně a Hospodina (Satana) na straně druhé. Výsledkem je připomenutí orientální asijské krutosti v Bibli.

Vrcholem dualismu byli kathaři (albigenští): "When they came to the great city of Beziers; which is said to have contained more than a hundred thousand men, they laid siege to it ; and in the sight of them all the heretics defiled in an unspeakable manner the book of the sacred gospel; and then cast it from the wall towards the Christians, and sending arrows after it, cried: " There is your law, miserable wretches!" But Christ, the author of the gospel, did not suffcr such an insult to be hurled at Him unavenged. For some of His followers, burning with zeal for the faith, placed ladders against the wall, and like lions, after the example of those of whom we read in the book of the Maccabbees (2 Macc.xi.ii), fearlessly climbed the walls, and while the hcretics were stricken with panic from on high and fled, they opened the gates to the others, and so gained possession of the city."

Revoluce a kontrarevoluce

Zdá se, že čím dál více lidí je stejně jako já unaveno dnešním sterilním neokonservativním mediálním discoursem, jehož součástí je neoliberalism v ekonomice (privatisace, deregulace & globalisace). Levice je myšlenkově vyprázděná (kromě Blairovy třetí cesty, ale to je již centrism), a proto je nutno se ohlednout napravo. V poslední době vzniklo několik textů o alternativní pravici, a proto se na ni podívejme podrobněji.

Kdo k alternativní pravici patří:

1. národovci / nacionalisté, včetně eurorealistů. Dříve jsem je házel do jednoho pytle s chauvinisty, ale je třeba rozlišovat mezi nacionalisty typu Mečiara a chauvinisty typu Miloševiće či Saakašviliho, kteří se dopustili aggresse vůči jiným ethnikům / státům.
   
2. fašisté. Protože se establishment otřásá odporem, kdykoliv toto označení slyší, říkají si dnes korporativisté. V Itálii jsou legální jako Sociální akce (Azione Sociale, AS), ve Španělsku jako Falange.
   
3. tradicionální katholíci.
   

Kdo stojí mimo:

1. rasističtí populisté z Národní strany.
2. neonacisté z Národního odporu a Dělnické strany.

Jsem evropský federalista a liberál, a proto je mi nacionalism a eurorealism Konzervativní koalice (Konzervativní strana, Koruna Česká, Právo a Spravedlnost a Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu) odporný. Jsem stoupenec antidiskriminačního zákona a lisabonské smlouvy, i když tu považuji za nedostatečnou.

Konzervativní strana není konservativní, nýbrž neokonservativní, takže její program nelze odlišit od ODS, když si odmyslíme odpor k neoliberalismu. Paleokonservativci střihu Pata Buchanana v ČR vůbec nejsou.

V zásadě však všichni zůstávají na půdě 19. století a jejich programem je návrat do let 1848–1960. Jen menší část chce demontovat osvícenství. K nim patří tradicionální katholíci, kteří nesouhlasí s II. vatikánským koncilem a jejichž ideálem je modernistický projekt tridentského koncilu. Ještě dále jdou guénonisté, kteří odmítají i gothiku. Ale těch je jen hrstka.

Scientisté na wiki

Jako v mnoha dalších věcech jsem první obětí scientistů na wiki – "mezi takové reflexy dnes může patřit poptávka po různé „alternativní“ racionalitě, na kterou idioti klasické modernity reagují tažením proti „pavědě“". Prosazoval jsem totiž na wiki formulaci, že "podle některých názorů je zeměkoule ve skutečnosti placatá", což byl jeden z důvodů, proč jsem byl zablokován na doživotí jako výsměch principu NPOV.

Je pozoruhodné, že ačkoliv scientisté píší na wiki již roky, pořád ještě si nenašli čas prostudovat si vůbec nejdůležitější pravidlo původní wikipedie, WP:NPOV.

Poučení pro Boutrose

Kapitán píše na Nautilu.

Mýthy o vzniku Israele

Největší výhodou Magna Maxima je, že předvádí neokonservativní mýthy ve výstižné zkratce. Ostatní neokonservativci obvykle tak naivní nejsou. Tak opět proveďme jejich dekonstrukci:

tj arabové žicící v tureckém područí a pak v britském protektorátu Palestina tam nikdy neměli žádnou státotvornou svrchovanost.
Arabové tam měli stejné státoprávní postavení jako Židé. Jejich záležitosti spravovala Supreme Muslim Council (SMC). Na straně Židů to byla Sochnut (židovská agentura). Arabové vytvoření arabské agentury úmyslně odmítli, což byla pochopitelně chyba.

Když konečně mohli mít stát v r 48, tak to odmítli,začali a prohráli válku
Ve skutečnosti byli mezi Židy antikolonialisté v menšině. Spojený židovsko-arabský protibritský odboj chtěl vytvořit prosovětský Nathan Yellin-Mor.

Příliš se dnes nemluví o židovských terroristech z Etzel a Lehi, jimž Sochnut v roce 1944 vyhlásila (občanskou) válku, která trvala až do dubna 1945. Hlavní roli ve spolupráci s MI5 hrál budoucí starosta Jerusaléma v letech 1965–93 ("I’d love the city to be empty of Arabs"), Teddy "Scorpion" Kollek. Jak však Britové poznali: "Unfortunately, the Jewish Agency's lists of so-called terrorists continues to include numerous people who have no terror connections, but politically speaking are undesirable to the Jewish Agency. This adds to the difficulties the police has in separating the sheep from the goats."

Židovské vězení pro židovské terroristy během Saisony, v němž byli vyslýcháni a mučeni.

Židovští terroristé se ještě v roce 1952 pokoušeli zavraždit Konrada Adenauera. Obětí atentátu se stal jeden německý policista. "We thought the Germans should pay directly to the survivors of the Holocaust and that the government of Israel should not take the money from them in the name of the Jewish people and buy tractors with it for the kibbutzim."

Čas na "konzervativní revoluci"?

Další velmi zajímavý článek Ondřeje Šlechty na Délském potápěči. Začal jsem kommentovat tam, zde jen upoutávku pro čtenáře.

Mimosní kritika

Na základě Kapitánovy upoutávky jsem si přečetl Čulíkovu kritiku filmu Kameňák. Něco tak mimosního se jen tak nevidí. Pro ty, co film Kameňák neviděli, připomínám, že jsou to zfilmované vtipy, nic víc.

Vtip, aby byl sdělný, musí vycházet ze stereotypů svých konsumentů. Čulík kritisuje, že hrdinové nevedou politicky korrektní domácnost: "Při snídani v rodině Novákových manželka kmitá a připravuje všem členům rodiny jídlo – otec Novák si při tom nevzrušeně čte noviny. Typicky musí manželka vést domácnost a zaopatřit muže a zároveň přitom ještě vykonávat odbornou profesi. Otec si stěžuje, že matka řádně nevaří. Jaksi očekává, že protože je matka, bude vařit." Těžko si představit, že by politicky korrektní domácnost působila uvěřitelně. Ledaže by to byl humorný záměr, ale tím by film přestal být pouhou sbírkou vtipů a dostal by vyšší cíl.

Se symptomatickou ignorancí se Čulík diví: "Film je v tomto smyslu svou charakterizací nedůsledný – pokud totiž Novák manželku nenávidí, proč se s ní miluje?" Inu proto, že celá řádka vtipů se odehrává po souloži a režisér nevěděl (nebo možná nechtěl), jak tam soulož dostat jinak.

Kapitán píše: "Musím říct, že jsem se jeho čtení jsem se bavil minimálně stejně dobře, jako při filmu samém." Vzhledem k tomu, že mám jiné ustrojení než Kapitán, jsem měl při obém spíše pocit trapnosti.

Biden a Palin – co mají společného?

Je to naprosto jasné. Oba jsou výrazem snahy presidentských kandidátů získat osiřelé voliče Hilary Clinton. Vicepresident nemá prakticky žádné pravomoci, a proto je jeho reálný význam nullový. To se změní pouze v okamžiku, kdy se uprázdní stolec presidenta.

Romantický pohled neokonservativců

motto: "Israel je jediná záruka, co Židi mají, aby se neopakovala Endlösung! To dobře vědí. Je to to nejlepší, čeho pro své přežití za 2000 let dosáhli. Je to pro mnohé smysl jejich dějin. Nepřátelství k Israeli je de facto posíláním Židů do plynu." Magnus Maximus

Tak si tento romantický kitsch rozeberme bod po bodu:

1. jediná záruka. Sami Israelci přiznávají, že jsou jen ostrovem v arabském moři. Sama o sobě je tedy tato záruka dosti chabá. Nicméně Israelci svými schopnostmi dosáhli toho, že mají nepřiznané atomové zbraně a věrného spojence USA, které jsou ochotny kvůli nim jít do války (Irák).
2. co Židi mají. Znakem liberálně-demokratického státu je, že je občanský, tj. že v případě Israele v něm rovná práva mají Židé i Arabové, Israelci i Palestinci. Pokud je postaven na rasistických základech (je to stát Židů pro Židy), nejedná se o nic jiného než o apartheid.
3. aby se neopakovala Endlösung. Co si máme myslet o "konečném řešení", nám přikazuje trestní zákon, čímž končí jakákoliv smysluplná diskusse.
4. To dobře vědí. Myslím, že massová emigrace z Israele je důkazem, že to nevědí. Hlasují nohama, protože v současné době je Israel na celém světě pro Židy nejméně bezpečným místem. Přes všechno usilovné hledání antisemitismu v Evropě, je v Israeli ze všech států světa největší nebezpečí, že člověka pro židovskou národnost někdo zabije.
5. Je to to nejlepší, čeho pro své přežití za 2000 let dosáhli. Ne, mají mnohem účinnější prostředky.
6. Je to pro mnohé smysl jejich dějin. Lidé věří různým věcem, například neposkvrněnému početí Panny Marie.
7. de facto posíláním Židů do plynu. Problém je, že tím je prakticky všechno. Přehnaným používáním tato frase ztratí reálný obsah.
   

Miracetiho prozření?

Miraceti, zdá se, konečně prozřel, že s blbci, jako je cynik Ignác Pospíšil, a marxisty, jako je Ioannes Pragensis, to daleko nedotáhne. Všimnul si, že každá individualita, která na wiki omylem zabrousí, se okamžitě s tou klikou průměrných dostane do konfliktu.

Nicméně, i Miraceti má své meze: "Příště už to nejspíš půjde přes ŽoK a dost pravděpodobně to pro Tebe může skončit trvalým banem." Přesto, že je to Miracetiho arrogance, které by měl být zatnut tipec, byl to právě Miraceti, který mne úspěšně vyštípal z cs:. Stačilo mu na to jen ve správném čase založit 2 stránky.

Zdá se, že wiki je nereformovatelná jako kommunism. Uhrovité adolescenty přitahuje jako med vosy z podstaty věci.

Jak Petersovi vrtěli před nosem psem

Zajímavé svědectví české válečné zpravodajky o tom, jak nám vyráběli válku v Jugoslávii, připomíná slavný film Wag the Dog.

Věra Tydlitátová

Stal jsem se pravidelným čtenářem blogu paní Tydlitátové. Někdy se bavím, někdy mi zůstává rozum stát. Jako například při čtení tohoto článku. Schválně nebudu nic kommentovat a zajímal by mě váš názor. Jen na vysvětlenou: paní Tydlitátová je zakládající členkou Ligy proti antisemitismu, jejímž cílem je mj. "monitorovat veškeré projevy antisemitismu a antijudaismu na veřejnosti, v médiích včetně internetu, a v politické kultuře."

Bytí a čas

Ukázka z anglického překladu: John Macquarrie a Edward Robinson (Blackwell Publishing, 1962)

K tomu je případný citát Alberta Einsteina: "Any fool can make things bigger, more complex, and more violent. It takes a touch of genius—and a lot of courage—to move in the opposite direction."

Updated.

Je to test mezinárodního postavení Ruska

Zatímco amerického klienta Kosovo uznává 46 států (¼ zeměkoule a 21 z 27 států EU), zatím se nezdá, že by někdo následoval krok Ruska a rovněž uznal ruské klienty Jižní Osetii a Abcházii. Pokud se k Rusku nikdo nepřipojí, dostane se do mezinárodní isolace, a to bez ohledu na to, že rusofobní pohled na události je více než svérázný: "Tbilisi zareagovalo na ruské a jihoosetské provokace a ve snaze znovu dostat pod kontrolu vzbouřenecké území poslalo 8. srpna vojáky do jihoosetského správního střediska Cchinvali. Rusko odpovědělo masivním útokem po zemi, ve vzduchu i na moři, během kterého gruzínské síly zatlačilo hluboko do vnitrozemí Gruzie. Po několika dnech bojů, které zanechaly nejméně stovky mrtvých a tisíce raněných a desetitisíce lidí vyhnaly z domovů, se aktivita přesunula na diplomatickou půdu."

Pravda a láska o opposiční smlouvě

Film novináře Respektu Erika Taberyho: Vládneme, nerušit. Trochu tam zanikl fakt, že nakonec Pravda a láska prosadila svou prostřednictvím dnes už polozapomenutého premiéra Vladimíra Špidly.

Vyléčený propagátor homosexuality?

Zdá se, že některým lidem otevře oči až tragická životní zkušenost. Neprve zastávají takovéto názory, po intenzivní životní zkušenosti se za ně omlouvají a veřejně přiznávají motivaci svého někdejšího jednání.

Samozřejmě žijeme ve světě virtuální reality a editace mohl teoreticky provádět někdo jiný z IP adresy původního editora, ale ono přiznání, které skončilo zablokováním, působí upřímným dojmem.

Intelligentní článek o českých dějinách

Napsal Ondřej Šlechta.

Debata o nethematu

Naprosto přesně to vystihl Václav Krása.

České veřejné mínění

Kapitán píše: "Nejzábavnější je ovšem nálepka antisemita. U národa, který na onu zmíněnou propagovanou odrůdu Semitů nemá nijak vyhraněný názor, natož pak extrémně negativní, způsobuje každá pozitivní diskriminace nebo třeba bizarní uzákonění oficiální verze historie (ať je jakkoli pravdivá) kontraproduktivní reakce. Obecně přijímaný názor, že popírač masového vraždění Židů během války je hňup, je nahrazen přesvědčením, že zákonodárce trestně stíhající tohoto hňupa je nebezpečný šílenec." To potvrzuji.

O Ježíšovi

z wiki: "V dětství Ježíš utíkal z domova. Konfliktní byl zřejmě i vztah k jeho matce, které dával najevo pohrdání a nezájem (Mt 12, 47–50) a oslovoval ji "ženo". Trpěl záchvaty bezdůvodného a iracionálního vzteku (prokletí fíkovníku za to, že nemá ovoce v období, kdy stromy nerodí, Mt 21, 19), který přecházel až ve veřejné výtržnosti (Jan 2, 15)."

V jiné interpretaci: "Mnohým jednáním Ježíš narušoval dobové a náboženské konvence. Porušoval některá židovská pravidla (uzdravování nebo sbírání klasů v sobotu). Navzdory tehdejší vysoké hodnotě rodinných vazeb vyjádřil vícekrát odstup od své rodiny (opuštění rodičů ve 12 letech v chrámu dle Mt 12, 47–50, oslovení matky při svatbě v Káni, reakce na slova „Hle, tvoje matka a tvoji bratři jsou venku a hledají tě.“ v Mk 3, 32) a rovněž své učedníky vyzýval k opuštění rodinných vazeb pro hlásání evangelia, narušoval pojetí výlučnosti Židů atd. Kanibalská symbolika sebeobětování („Nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.“ – Jan 6, 53), dnes křesťany vnímaná se samozřejmostí, tehdy šokovala („To je hrozná řeč, kdo to může poslouchat?“ – Jan 6, 60; „Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili.“ – Jan 6, 66). Nábožensky motivovaná veřejná výtržnost na nádvořích chrámu (Jan 2, 15) byla jedním z důvodů jeho zadržení před ukřižováním."

Justin Raimondo, diskriminace a homosexuální lobby

Justin Raimondo je v mnohém skutečným libertariánem.

Otcovská péče velmocí

Guy Peters neustále žaluje, že se imperiální Rusko plete do záležitostí svého blízkého pohraničí. Má pravdu, ten hoch! Američané se do záležitostí Mexika nebo Kanady nepletou, oni mění vlády na druhém konci zeměkoule. Ovšem když jim patří celý svět (kromě Ruska, Číny, Íránu a ještě pár zemí), je pro ně "blízké pohraničí" i v Iráku či v Afgánistánu.

V případě mladé demokracie, České republiky, lze starost USA o vnitřní záležitosti této země nazvat vpravdě dojemně otcovskou. Zájem se koncentruje na vztah Paroubka (potažmo ČSSD) k Rusku v souvislosti s radarem, který ale vůbec není proti Rusku, ne ne! Co Vás nemá, kdepak!

Nevím jak Vy, ale já se cítím bezpečněji, když velmoci ani neví, kde se moje země nalézá, popř. že vůbec existuje.

Zelené karty, „xenofobní“ ČSSD, „pravicová“ ODS a příliv imigrantů do ČR

Marek Skřipský ve svém článku popisuje, jak je to s návrhem nového zákona a deklarovanými postoji k němu.

Jak chauvinisté plánovali válečné dobrodružství

Článek Financial Times a český překlad. (Pro p. Zemana, asi pirátský, ale na rozdíl od něj tu jistotu nemám, zatímco u udavače Mauleho dobře vím, co je zač. Pro Michaelu: Je rozdíl něco ukrást jednou, kde ani nevíme jistě, zda k tomu vůbec došlo, a něco ukrást nejméně 4x – podle údajů správce blogu, kde je krádež uskutečňována. Jinak za morální trosku považuji toho, kdo svému příteli, Vodníkovi, odmítl pomoci v nouzi; navíc, když ho o pomoc výslovně žádal. Ale co čekat od Michaely, která nejdříve výslovně vyzve k zaslání e-mailu a pak ho vesele ignoruje. To je ale charakter, jen co je pravda.)

P. S. The Economist je soud? Netušil jsem, pane Zemane, že i Vy trpíte totálním právním bezvědomím. Ale mělo mi to dojít, podle klidu, s nímž poskytuje k páchání krádeže součinnost.

Updated.

Máchův záhadný dopis

A k náladě okurkové saisony ještě jeden text, Máchův dopis příteli o cestě na hrad Houska, kterou podnikl v r. 1836.

Blábol o Rusku

Někdy člověk doslova žasne, co všechno jsou jurodiví rusofobové schopni vytvořit.

Koncert pro jeden hlas

S ohledem na teploty vzduchu, které – minimálně u mě doma – úspěšně atakovaly relé thermostatu topení, si dopřejme trochu romantického multimediálního prázdninového kýče:

Krátký gruzínský propagandistický film

Námětem je nezměrné gruzínsko-osetinské přátelství v rámci jednotné a nedělitelné Gruzie, které se pokuší narušit ruští provocateuři.

Další je zajímavý tím, jak tam (zhruba uprostřed klipu) pravoslavný kněz žehná gruzínské středověké armádě.

Erec Jisra'el

Ačkoliv dnes existuje tendence vykládat pojem אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל (Erec Jisra'el) reálně, tj. územně, ve skutečnosti byl myšlen ideálně, tj. theologicky. Erec Jisra'el nebyla Judea a Samaří, nýbrž Boží království.

Filosofie dějin

Jeden z hlavních důvodů, proč se nemají vymýšlet nesmyslné termíny, je ten, že pak nejdou přeložit do civilisovaného jazyka. Tak i rozlišovat mezi dějinami a historií je totální pitomost, protože v civilisovaných jazycích je to obvykle jedno slovo: fr. histoire, ang. history.

V češtině se říká filosofie dějin a nikoliv *filosofie historie, ale to je pouhá náhoda, resp. důsledek toho, že česká věda je založena na německé. Francouzsky je to philosophie de l'histoire a anglicky philosophy of history nebo historiosophy.

Beru Magna za slovo

Beru Magna za slovo a vsadím se s ním, že v úterý 4. listopadu 2008 bude novým americkým presidentem zvolen Barack Obama, neboť porazí Johna McCaina. Pokud prohraju, tak veřejně uznám, že filosofii dějin rozumí lépe než já.

Pro Michaelu off topic: Chcete-li kommunikovat po e-mailu, tak musíte na e-maily také odpovídat.

Pro Magna: Jsem jen chudý státní úředník; nemohu tolik investovat. Sázka tedy není uzavřena. Když prohraju, tak svůj slib splním, když vyhraju, tak holt nedostanu nic. Nicméně dobrý pocit mi postačí.

Updated.

Kdo má nejradši tento blog

Abych měl zpětnou vazbu, dívám se, kdo a proč Lucernu wikipedie navštěvuje. V pátek 23. 8. 2008 byl nejčastějším návštěvníkem Petr Maule (sarwcorp.amat.com), z českých úřadů LW nenavštívil nikdo. Protože má Petr Maule rekordní počet záznamů, stojí za to si je připomenout (všechny časy v přepočítány na čas v San Francisku):

1. 9:46:04
2. 10:45:33
3. 11:45:23
4. 12:44:43
5. 13:18:52
6. 14:01:30

Dodatek k Maulemu

Petr Maule napsal: "ja se ale aspon netvarim jako jeho kamarad". Ano, tak se tvářil pouze do doby, než mne udal.

Vyznání neokonservativce

Michael Romancov ve své kritice presidenta republiky píše: "Nechápu, proč jsou prezidentovy názory tak proruské. V kontextu zahraniční politiky 21. století jsou zcestné. Rusko není demokratický ani právní stát a nesplňuje nic z toho, co ve svých komentářích pan prezident říká."

Jako kdyby v zahraniční politice měl nějaký význam vnitrostátní politický systém. Navíc, je snad Gruzie demokratický a právní stát?

Rychlost na kole

K perenniálnímu sporu o rychlost na kole, myslím, že stačí prozkoumat rychlosti v závodech 500 metrů s pevným startem (500-meter time-trial): video.

Doučování Boutrose

I když je možná pokus vzdělávat udavače Petra Mauleho, který má "fyzikální vzdělání z Příručky mladého sviště" předem marný.

Boutros píše: "Makrofyzika a mikrofyzika porad marne ceka na sjednocujici teorii". Theorie všeho (TOE) existuje již 20 (slovy "dvacet") let a říká se jí superstrunná theorie. Inu, méně trollingu a více studia, pane Boutrosi.

"za soucasneho rapidniho sblizovani makrofyziky a filozofie ci ved nabozenskych" Theologie? To snad raději ani nebudu kommentovat.

Jak vzniká moula

Na Sprše můžeme vidět v přímém přenosu vznik dalšího mouly. Magnus Maximus byl vždycky slušný diskutér (ve významu zajímavý, tj. že jeho názory mělo cenu si přečíst a nechat se jimi inspirovat). Bohužel nyní udává na Sprše tón udavač z Chebu, který si říká Boutros. Ten neuměl nikdy nic, jen krást z Economistu. Nechápu (respektive chápu, ale nebudu to rozvádět), proč se mu Magnus chce vyrovnat, ale je to jeho volba.

Naposledy Magnus napsal, že je mu realita šumák a aby své tvrzení dokumentoval v praxi, uvedl, že "rozdíl ode mne [Peters] historii nikdy nestudoval". Tak jsem mu připomněl význam reality: on historii nevystudoval (plně rozumím tomu, že ne proto, že by na to neměl, ale protože měl jiné zájmy. Nicméně nevystudoval. S jeho moulovskou dikcí bych mohl napsat, že ho z historie vyrazili.), já ano. Zdá se, že Magnus z toho má komplex méněcennosti (podobně jako Boutros, který není ničím jiným než uzlíčkem pocitů méněcennosti v tlustém potetovaném těle) a připomíná mi, že jsem studoval na MFF UK a nedostudoval ji. A co s tím to má sakra společného? Copak jsme se bavili o mathematice? Podobně jsem studoval na VŠE, VŠCHT a ČVUT. Nic z toho jsem rovněž nedostudoval, ale vystudoval jsem práva. Má to nějaký význam pro debatu o historii? Probůh, Magne, vzpamatujte se a nebuďte moulou. Máte na víc.

A k detailům: Proseminářů bylo několik a Magnus je, pokud vím, starší než já. Na rozdíl od něj jsem filosofii nestudoval, takže mne na přednáškách z filosofie, např. Petříčka, nemohl potkávat.

A k filosofii dějin. Filosofie dějin je obor filosofie, nikoliv historie. Filosofem dějin byl Masaryk, historikem byl Pekař. Výsledky jejich práce si každý může porovnat na sporu o smysl českých dějin.

Historie je a bude ostatními obory, hl. filosofií a kulturní antropologií, zatlačována do positivistického chlívka a je to dobře.
Troufám si předpovědět, že nikoliv. Zatímco filosofii, která je vesměs jen planou spekulací, skoro nikdo nesleduje (jedinou výjimkou, co znám, je p. Zeman, ale ten skončil u předválečné filosofie), historie je nejvíce populární věda na Západě (v ČR je to ekonomie, ale troufám si předpovědět, že to časem skončí, jak se pevněji staneme součástí Západu). Je to proto, že vypovídá o realitě, nikoliv jen o tom, co si kdo (libovolně) myslí, typu: "Pak je úplně fuk, co se děje."

A na závěr. "Jistě, Hannah byla žačkou Heideggera a nechodila s píítrsem na Úvod..." Židovka Hannah byla milenkou nacisty Heideggera. Je to sice jen podružnost, ale signifikantní. Nicméně mnohem důležitější a varovné je, že intelektuální tón neokonservativců udávají nacisté Martin Heidegger a Carl Schmitt a kommunista Lev Trockij. Podle ovoce poznáte jich.

Updated. P. Zeman píše: "těch překladů bylo jistě mnohem méně než překladů p. Čulíka z Guardianu a jiných britských novin." Tvrdil jsem snad někdy opak?

proč tedy se čas od času nedozvědět jejich názory
Protože překlad článku bez svolení majitele autorských práv je krádež. To by snad mělo být známo i v Kanadě.

Za třetí, Boutros jistě umí více.
Nějak jsem si nestačil za ty roky všimnout. Ale třeba mne příjemně překvapí v budoucnu, že už nebude jen udávat a krást.

Za čtvrté a zejména, co je Petersovi do toho, co se objeví na žumpě Sprše.
Protože se tam objevují nehorázné pomluvy mé osoby, proti kterým jste odmítl zasáhnout, p. Zemane.

který je vždy nad věcí a diskutuje pouze ad rem
Ne, Medvídku Kadílku, to se pletete. Udavače P. Mauleho diskutuji ad personam, protože je zjevné, že je původ všeho zla. On založil Klan a nebýt jeho, tak na Sprše diskutujeme ad rem bez problémů dodnes. Nebo jste už zapomněl, jak Vás přivítal, když jste tam po roce vrátil? Tato kritika mé osoby má být odpustek, abyste se mohl vrátit zpět do Klanu, "Ty makotrase blabolivy"?

Vlak v Bangkoku

Filip Sklenář ve vlastních slovech

Filip Sklenář před nějakým časem publikoval článek, ve kterém kterém kritizoval své kamarádíčky, kteří dostali žloutenku, svrab, skončili na záchytce a byly chyceni při výtržnosti. To on sám je oproti nim na výši a nic takového se mu nikdy nestalo. V článku o sobě mimo jiné prohlašoval:

Vykouřil jsem polovinu ocasů od Košic až po Amsterodam a nechytil jsem nikdy ani rýmu!

Víš za kolik desítek tisíc jsem se napáchal výtržností jenom letos? Nevíš, že na King-Konga se hraje beze svědků?

Potácel jsem se ROKY po ulicích naládovaný směsí pervitinu, alnagonu, rohypnolu, lysohlávek, chlastu a konopí a NIKDY mě nesebrali na záchytku!

Nyní se diví, že jsou mu na české Wikipedii jeho vlastní slova připomínána. Abych byl však spravedlivý, mám za to, že citáty patří spíše na Wikiquote, ne do článků české Wikipedie.

Doučování Magna Maxima

Sprcha začíná připomínat wikipedii, kde nedostudovaný student biologie v právu opravuje právníka. Na Sprše nedostudovaný student filosofie dává lekce absolventu historie na FF UK a přizvukuje mu k tomu inženýr elektro a udavač v jedné osobě. Boutros v pominutí smyslů píše: "Nevím proč to sem píítrs cpe", ačkoliv na Sprchu jsem roky nic nepsal. Taky odborník. Zřejmě se rozhodli, že Sprchu změní ze žumpy v humoristický plátek.

Ale slíbené doučování:

1. minulost = chaotický soubor událostí a jevů, které se staly.
2. dějepis / dějepisectví / historiografie = věda, zkoumající minulost.
3. dějiny / historie = výsledek dějepisu / dějepisectví / historiografie.
4. dějepisec / historiograf / historik = vědec, tvořící na základě zkoumání minulosti dějiny / historii.
   

To vše se učí v prvním semestru, v Úvodu do studia historie, milý Magne.

Samozřejmě, historiografie se dnes již neřídí Rankeovou positivistickou maximou zkoumat, wie es eigentlich gewesen ist. To však ale neznamená, že se historiografie může od reality úplně oprostit, jak ve svém nepochopení postmoderny tvrdí Magnus.

Tázat se po smyslu dějin je nebezpečně blízko marxismu. To by měl Magnus jako postmodernista vědět, když to byla právě postmoderna, která úspěšně zproblematisovala všechna velká vyprávění. Obávám se ale, že Magnovi je marxism málo a nejraději by se, otočen najednou o 180°, vrátil k zatuchlému positivismu: "Pošramocenost historie může napravit jen důraz na korektní čtení pramenů a tvrdá fakta." Nicméně redukce historie na pouhou deskripci nenapadla ani ty nejblouznivější positivisty v předminulém století.

Updated.

1984 na Sprše

Postmoderna relativisovala výklad reality. Už není jediný možný. Ale popírat význam reality vůbec, to dokáže jen Magnus. Pak se není co divit, že ve své primitivní rusofobii tvrdí: "Nikdy nikoho pozitivně neoslovili." Chápu, že francouzsko–ruské spojenectví pro něj nic neznamená, když se na Francii dívá stejně jako na Rusko. Nicméně, co druhá světová válka? Tam bylo Rusko spojencem USA i Spojeného království.

Považovat národ Tolstého, Dostojevského a Čechova za "kulturně podvyvinutý", je známkou nejen neznalosti dějin, ale též absence širšího kulturního rozhledu. A ten žádné posměšky na adresu opponentů nemohou nahradit.

"Jeden Dostojevskej a jeden Čechov a jeden tu ten a jeden tamten" v. "Pecina, píítrs a Vodník vězící duchem ve východním paradigmantu, neuznávají výlučnost jedince a extrapolují na celek." What the fuck?

A považovat národ, který raději ze známých důvodů nebudu jmenovat a který celou svou historii kvičí, jak mu všichni do jednoho ubližují, za kulturní lze? Obávám se, že Vaše slova: "Snad o jeho přepjaté vnímavosti a hystriónské citlivosti. K čemu? Když jinak ... tu šlápnout na nohu, tu odstrčit ramenem, tu odhodit flašku, a nebo rovnou 30. Tu okrást, tu podvést, tu zabít, tu napadnout, tu obsadit ..." sedí jako prdel na hrnec.

Ještě jedna poznámka. Historie = dějiny. To jen Magnus si ve své zmatenosti plete minulost a dějiny.

Updated.

Gruzie z první ruky

Na Jiném právu vyšel příspěvek člověka, který loni týden v Gruzii pobýval, který se (jaké překvapení!) shoduje s mým názorem učiněným od stolu. Inu, někomu postačí k schopnosti činit správné závěry kritické myšlení, hlupákovi nepomůže ani pravidelné čtení Economistu.

Petersi, prohrál jste!

V čem? táže se patrně překvapeně Guy Peters. Inu v diskusi, jak jinak! Skutečnost dala za pravdu mně a nikoli Vám! Proti jednotnému Klanu na jednom serveru se všichni jeho věčně roztříštění odpůrci rozptýlili do třech různých blogů. Nemůže být IMHO lepšího důkazu o tom, že žádný „protiklan“ nikdy neexistoval! Jen více či méně terrorisovaní jednotlivci, kterým chyběla klanová kázeň (viz výprask, jenž Jahuové uštědří i vlastním členům, kteří se odváží vyjádřit jiný názor, AndyO by mohla vyprávět!). Ani vy, zpytáci (Vy, gogo, JK, cnemo), jste nedokázali vytvořit jednotnou frontu, natož antiameričané nebo antisionisté, levičáci či pravičáci, jazzmani či punkeři, či jiní stádníci. Klan je oproti nám žulový monolith, bezchybně perpetuující jednu konkrétní ideologii, kde zodpovědné individuality demonstrují jednotný politický postoj, styl diskusse a zřejmě i (hudební) vkus.

Miracetiho diskreditace původní wikipedie

V posledním Reflexu vyšel článek, který pravdivě popisuje, jak se wiki establishment chová k nováčkům. Pomineme-li některé nepřesnosti (původní wikipedie není žádná encyklopedie, nýbrž strukturované úložiště znalostí, které se ani náhodou neyvrovná nejlepším encyklopediím, jako je třeba Ottův slovník naučný – stačí si otevřít libovolný delší článek; nobelovky se nedávají za odvozená díla, nýbrž vždy jen za původní výzkum) skvěle vystihuje atmosféru na české části původní encyklopedie.

Proč to všechno? Miraceti, ačkoliv je dlouholetý správce a první zablokovaný neanonymní uživatel wikipedie, stále nechápe některé její principy, jako je např. WP:NOR.

Je pravda, že nakladatelství Extra Média, s.r.o. nepatří k největším, přesto vydalo už 3 knihy. Nicméně, i kdyby tato publikace byla vydána jen vlastním nákladem, tak by Jan A. Novák měl problém maximálně s WP:V, nikoliv s porušením zákazu původního výzkumu. Vkládat odkaz na publikovanou knihu není žádný spam, jak si Miraceti plete, nýbrž chvályhodné doplňování referencí, kterých má cs: tak málo, že je naprosto nepoužitelná.

Zarážející je absence jakéhokoliv pokusu o dialog (diktát za dialog nepovažuji), jen tupé revertování (Každý revert je zlo!). Miraceti má funkci, a proto se může na autory povyšovat. Měl by být okamžitě desysopován, než nadělá ještě více škod.

Nicméně na celé affaiře je jedna věc positivní. Ačkoliv Miraceti i Egg patří mezi přední zetisty, zde neochvějně prosazovali tradiční pravopis. Že by se blýskalo na lepší časy? Nicméně zůstává berenisticky kommunisticky pokrytecký tón diskussí: "Přeji Vám hodně štěstí ve Vaší práci! Miraceti 16. 7. 2008, 18:41 (UTC)".

Můžete si přečíst i pohled z druhé strany – nekonečnou debatu o celé záležitosti přímo na wiki.

Updated.

Přejmenování blogu

Ačkoliv Tomáš Pecina správně radí, že moulové se mají ignorovat, na druhou stranu není dobré jim zbytečně nahrávat na smeč. Proto jsem se rozhodl tento blog přejmenovat.

Kromě trollů k tomu nabádali i autoři spřátelených blogů, pro něž bylo nepraktické rozlišovat mezi původní wikipedií a blogem Wikipedie. Proto od nynějška Lucerna wikipedie (LW), která zůstává otevřená všem novým zájemcům o přispívání. Ať se na Lucerně wikipedie dobře cítíte.

Updated.