Já takto postupovat odmítám. Proto má nová klassifikace bude synthésou Vodníkova i mého staršího přístupu. Od Vodníka převezmu jednoduchost, z mého staršího pojetí přesnost.
S Vodníkem souhlasím v tom, že politické skupiny nejsou disjunktní. Naproti tomu odmítám jeho snižující pojetí: „malý český člověk“. „[D]ebilní kovboje“ si vycucal z prstu. Druhá jeho mýlka je these o extremisaci postojů. To, že se levicovým Blistů skoro vše pravicové jeví jako extrémní, ještě neznamená, že to extrémní opravdu je. Na uznávání Reagana, Strausse nebo Thatcherové není vůbec nic špatného, i když v Guardianu (Strážci) si myslí opak. Chtělo by to méně strážit myšlení a být více tolerantní.
- Neoliberálové. Podle Vodníka hanlivě ekonomičtí extremisté. Já jsem je dříve dělil na 2 skupiny: sekulární neokonservativce (mainstream Mladé fronty. Propagátoři bránící se demokracie) a eurorealisty (Klaus. Strana svobodných občanů. Germanofobní, rusofilští). Dnes bych upřesnil: Hlavním jejich spolkem je Strana svobodných občanů a lze sem řadit i pravici Pravdy a lásky (Hospodářské noviny, Respekt za Schwarzenberga). Klaus se sem formálně řadil v 90. letech, ale nyní je jasně v řadách paleokonservativců, takže sem naprosto nepatří. Odtud i vlažný vztah mezi Klausem a Machem.
- Neokonservativci. Podle Vodníka nepřijatelně hanlivě fascisující extrémisté (Vodník je nenávidí, a proto tato pouhá nálepka nemá žádný deskriptivní význam.) Já jsem sem řadil věřící neokonservativce, obecné lidovce a antikommunisty.
- Paleokonservativci. (Dříve u mne klassičtí konservativci.) Vodník je z neznámého důvodu vynechal, zřejmě proto, že se k nim sám řadí a za extrémistu se nepovažuje. Jenže jeho neustálé koketování s marxismem paleokonservativism dost vylučuje. Patří sem Václav Klaus, Akce DOST, Délský potápěč apod. Na okraji paleokonservativců působí neofascisté, což je marginální skupina, neboť její niku zabrali integristé. Jejich vzorem je Primo de Rivera a Falanga.
- Nacionalisté. (Dříve u mne nacionalističtí autoritáři.) Tato rozplizlá skupina může být součástí i ostatních skupin. Bývalá Národní strana. Jejich vzorem je Gajda, Kramář apod.
- Integristé, pejorativně (zřejmě marxisticky) klerofascisté. (Dříve u mne autoritářští ultrakatholíci a demokratičtí ultrakatholíci.) Vodník je označuje jako náboženské extremisty. Neuvědomuje si, že Joch sem nepatří, protože u něj má politika přednost před náboženstvím stejně jako u ostatních neokonservativců. Jejich vzorem je Franco a Salazar.
- Neonacisté. Vodník po vzoru nepřátel svobody (Věra Tydlitátová) zpochybňuje předponu neo-. Přitom rozdíly mezi nacisty a neonacisty nevidí jedině slepý.
Update 1: Rozpustil jsem nacionalisty pro vágnost a neofascisty pro marginálnost.
Update 2: Škrtnul jsem Prchalu jako vzor paleokonservativců, protože to bylo krajně sporné.
Update 3: Nacionalisté vráceni zpátky; s paleokonservativci se nesnesou.