10. ledna 2009

Kdo je troll

Michaela vznesla správnou otázku: "Kdo je troll"? Faktem je, že v poslední době se toto slovo začalo zneužívat jako nadávka pro ty, kteří poruší nepsaná pravidla ohnivé debaty (flame war) a zachovají se amorálně: udají protistranu, zneužívají její identifikační údaje apod. Je otázkou, zda by se pro ně neměl používat přesnější výraz. V užším slova smyslu je trollem ten, kdo se snaží znemožnit debatu, např. tapetováním.

Papežovo vánoční poselství

Jan Jandourek není špatný spisovatel, ale jako novinář je hrozný. Na BBC si přečetl článek Gay groups angry at Pope remarks, nepochopil ho a aniž by se namáhal přesně citovat svůj zdroj, tak na něm postavil svůj článek. V něm se dopustil tak školáckých chyb, že Sharon Fergusonovou označil za muže, ačkoliv Sharon je typicky ženské jméno.

Ale k věci. Když si přečteme papežův projev, tak každému myslícímu člověku dojde, že papež kritisoval feminism:

If the Church speaks of the nature of the human being as man and woman, and demands that this order of creation be respected, this is not some antiquated metaphysics. What is involved here is faith in the Creator and a readiness to listen to the “language” of creation. To disregard this would be the self-destruction of man himself, and hence the destruction of God’s own work.

What is often expressed and understood by the term “gender” ultimately ends up being man’s attempt at self-emancipation from creation and the Creator. Man wants to be his own master, and alone – always and exclusively – to determine everything that concerns him. Yet in this way he lives in opposition to the truth, in opposition to the Creator Spirit.

Rain forests deserve indeed to be protected, but no less so does man, as a creature having an innate “message” which does not contradict our freedom, but is instead its very premise.

The great scholastic theologians described marriage, understood as the life-long bond between a man and a woman, as a sacrament of creation, which the Creator himself instituted and which Christ – without modifying the “message” of creation – then made part of the history of his covenant with humanity.

Kdyby chtěl kritisovat homosexualitu, tak se vyjádří přímo, nemá zapotřebí se schovávat.

Výslovnost cizích jazyků u českých politiků

Naučit se pořádně vyslovovat cizí jazyk není nic lehkého, v angličtině jde zejména o přízvučné a nepřízvučné th. Ne každý je jazykový genius jako Tomáš Pecina. Barbora Říhová z iDNES zmapovala YouTube, kde našla nahrávky Karla Schwarzenberga, Václava Klause, Václava Havla a Jany Hybáškové, jak mluví anglicky, a Vladimíra Špidly, jak mluví francouzsky.

Karel Schwarzenberg neumí vyslovovat žádnou řeč, takže je mimo vší kritiku. Za povšimnutí stojí úděsný ruský přízvuk Cipi Livni. Hodnocení Elišky Dimitrovové: "Angličtina prezidenta Klause je opravdu impozantní a obzvláště vynikla ve srovnání s těžkopádnou artikulací amerického reportéra. Václav Klaus mluví anglicky pravděpodobně lépe než někteří rodilí mluvčí. Jeho slovní zásoba, gramatika a schopnost plynulého projevu je obdivuhodná." je zřejmě myšleno jako legrace, jinak si to nedokážu vysvětlit.

U Václava Havla redakce nevyštrachala seriosní příspěvek. Výslovnost Vladimíra Špidly je nejhorší ze všech ukázek, v tom má iDNES pravdu. Je to asi člověk bez talentu za jazyky jako Edvard Beneš. Jana Hybášková byla nejlepší, souhlas. Intonace byla prakticky přirozená. Přesto bych i zde superlativy šetřil. Zatím nejlepší angličtina, kterou jsem kdy slyšel od českého politika, byla Michaela Žantovského.

Updated.

Čulíkovo prozření?

Každá analogie kulhá. Některé víc, jiné méně. Čulíkův dnešní článek bych zařadil mezi ty druhé. Škoda, že tyto (téměř identické) souvislosti Čulíkovi nedocházely, když tzv. "mezinárodní společenství" bombardovalo Srbsko v podpoře terroristů a separatistů v Kosovu, na jejichž stranu se tehdy postavil.

America Online

Jeden starý seriál (2, 3, 4, 5 a 6) od čtenáře Václava Čtvrtka: "Jako drzý čížek k tomu mám samozřejmě výhrady, používat přirovnání v mission statement je drzost a až mne jednou Steve Case pozve na partičku golfu na jeho soukromém ostrově, neopomenu mu to vytknout. To je mimochodem velmi nepravděpodobné, protože nehraji golf." Tak co na by na řekli Buffalo Springfield?

O kusech spratků

Mám čtyři děti. Proto nemluvím o žádných dětech apriori jako o spratcích. O českých, holandských, židovských ani palestinských. Pouze když se jako spratci chovají.

Filip Sklenář děti nemá a je-li pravda to, co se říká, tak zřejmě ani mít nebude, i když dnes je možné všechno. Tuto poněkud osobnější noticku jsem musel uvést, neboť jen to, že Filip Sklenář je – a s největší pravděpodobností zůstane – bezdětný, vysvětluje neobyčejně hnusný způsob, jakým se apriori o dětech (v tomto případě českých) vyjadřuje. Uveďme zde původní páně Sklenářovu větu v celé její kráse:

„Až nějaká radikálnější odnož Sdružení palestinských studentů v ČR vyhodí do luftu první autobus plný českých dětí a hasiči budou zbytky těch spratků sbírat v okruhu půl kilometru, zaujme mnohý dosavadní pacifista a kritik Izraele realističtější postoj k situaci na světě.“ (zdůrazněno mnou)

Jakožto otec čtyřech dětí jsem pochopitelně takovým vyjadřováním zhnusen a otřesen. Natolik, že jsem považoval za funkční odcitovat onu otřesnou první část jeho výroku ve své odpovědi. Odpověď tato je tedy protiargument za použití nechutných slovních obratů samotného Sklenáře:

„Až nějaká radikálnější odnož Sdružení palestinských studentů v ČR vyhodí do luftu první autobus plný českých dětí a hasiči budou zbytky těch spratků sbírat v okruhu půl kilometru, bude to jejich pomsta za tu nemravnou podporu současného israelského chování v Gaze, kterou mu vyjadřuje česká vláda, zvolená ve svobodných volbách.

Můj argument sice vyjadřuje můj protest proti chování Israele a podpoře, kterou tomuto chování poskytuje vláda České republiky; protože tato vláda byla zvolena ve svobodných volbách, je (podle některých) každý občan, který se od jejího jednání nedistancuje, zpoluzodpovědný za její postoj. Já se tímto od postoje české vlády radikálně distancuji. Nikde ovšem nepíši nic o oprávněnosti, ba v tomto případě ani o pochopitelnosti takového terroru!! Pouze upozorňuji na to, jakou že budou mít terroristé k takovému útoku jasnou záminku, a jak ho budou ospravedlňovat, pokud by ho spáchali. Přesto Filip Sklenář - opakovaně, přes moje výslovné upozornění a výhrady - několikrát nestydatě lže: že ospravedlňuji terrorismus, že si přeju, aby terroristé začali vyhazovat do vzduchu české děti, že jsem řekl, že na to Palestimci mají právo, že schvaluji a podporuji terrorismus v nejhrubší podobě. Všechny tyto lži se opírají o uvedený můj výrok. Takto nestydatě překrucuje moje slova člověk, který - tváří v tvář zprávám a fotografiím z událostí v Gaze - sám napsal: "Ještě je třeba pokračovat v ofenzivě tak dlouho, dokud všichni v okruhu sta kilometrů od hranic Izraele nezblednou hrůzou, když uslyší ta dvě slova: MEDINAT ISRAEL."

Takže ať si dá Filip Sklenář pozor! Na největší žumpě českého internetu neandrtálci píší:
„Takze podle tohoto hovada jsou nevinne zavrazdene ceske deti spratkove ??????????????? No to je teda vrchol !!!! Jeste ze priznal ze toho jsou palestinci schopni. Tohohle debila bych rad odpraskl na miste. Jirka
To je reakce na VAŠE slova, pane Sklenáři! :-))

Anebo že by přítel Israele, kterým pan Sklenář nepochybně je, nazývat české děti „spratky“ směl?

Rusko-gruzínská válka

via Zappík. Ruský pohled na tento konflikt.

Kapitán a poctivost

P. Zeman na Sprše vyjádřil své překvapení nad tím, že Václav Klaus je přirovnáván ke Švejkovi. Pokud si pamatuji dobře (přeci jen nejsem takový znalec), tak Hašek ve svém díle žádné fysické charakteristiky Josefa Švejka nepodává. Tato literární postava tak v českém národním povědomí žije především v illustracích Josefa Lady, což už je posun jinam, a ještě více v příšerném tendenčním kommunisujícím dvojfilmu Karla Steklého Dobrý voják Švejk (1956) a Poslušně hlásím (1957), který neuvěřitelným způsobem trivialisoval nejlepší českou knihu všech dob (asi obdobným způsobem jako Miloš Forman ve Valmontovi (1989) Les Liaisons dangereuses). Jak píše Aksamitník a znalec Sorely: "Švejk v podání Rudolfa Hrušínského je rozkošný český řízek s na prvním pohled dosti chabým mentálním potenciálem, ale narozdíl od Haškova Švejka mu chybí ona rafinovanost v nenápadném zesměšňování autorit a podkopávání vážnosti války. Steklý prostě prezentuje Švejka jako velkého humanistu a člověka z lidu, ale podle mého je knižní Švejk vpodstatě ve fyzické podobě nezachytitelný. To, co vidíme na plátně není Haškův Švejk, ale Ladův Švejk. Haškův Švejk je jedinečný v tom, že není příběhem jednoho člověka, ale celé války ve vší bizarnosti a absurditě. V tom film absolutně selhává." Proto je Barberovo přirovnání invenční a případné.

Διογένης ze Sprchy, Tomáš, používá přívlastek "cnemovský" v negativním významu. Mám s tím vlastní zkušenost od Nácka Cynika. Jestli je něco nepoctivého, tak je to právě toto amorální chování. Tomáš dokonce vymyslil substantivum "cnemovština" v nejlepší bolševické tradici. Co k tomu dodat?

Pajoutovi by prospělo, kdyby se poctivěji zamyslil nad tím, proč globální establishment někoho vyzdvihuje a jiného zatracuje.

9. ledna 2009

Obětování Isáka


Též wiki.

O nás

Každý solidní server má formulovánu informaci o sobě. Proto přišel čas vytvořit ji i pro blog Lucerna wikipedie, ve zkratce LW.

LW je blog s informacemi o mediích, politice či jiných intelektuálních thematech. Psát na LW články může každý, stačí správci poslat poslat e-mail s žádostí. Správcem blogu je Guy Peters (domovská webovská stránka, včetně e-mailové adresy). Pokyny pro autory. Na základě zdvořilosti se zde odkazuje na všechny slušné servery, které odkazují na LW.

Updated. (= po zveřejnění aktualisován)

8. ledna 2009

Mizení zábran pokračuje

Se stoupající neudržitelností israelského přístupu k problému se stupňují orgie sionistických ideologů za hranice únosnosti. Co se dnes děje na Psu překonává IMHO dosud vše, co jsme se tam dosud dočetli. Běsnění Neffounovy sionské sekty nabývá na bizzarnosti. Sám jsem přispěl jako první (nesouhlasem s applikací Bonhoefferova citátu na dnešní stát Israel) a byl vzápětí zabannován, s obligátním vysvětlením o nepřijatelnosti mých příspěvků. Zajímalo by mne, zda tentýž osud postihl také onoho pomlouvačského prolhaného trolla, po jehož potrestání volá diskutující "Thyronx".

Mělo by to pro nás pro všechny být důkladnou přípravou na příští časy: censoři jsou nesmrtelným lidským druhem, poslušně otročícím za úplatu mocným jakékoli barvy. Sám Neff je toho dokonalou demonstrací. Jak vidno, s takovými athlety demokracie si pak Moc může dovolit i sebeblbější propagandu: AndyO nebo Filip Sklenář jí uvěří a ostatní budou umlčeni. Jen by se pak ti, kteří si dělají nějaké iluse o své intelligenci, neměli divit!

7. ledna 2009

Svědectví Pavlíny Reš

Vyvrací nechutné israelské desinformace: "Takže se odvažuji tvrdit, že ono prohlášení že strany Izraele je záměrná lež a že jejich akce jsou v tuhle chvíli vražděním a záměrnou likvidací Palestinců v Gaze." (ostatní její texty):

"Všichni chtěli vědět, proč se naši politici s takovou urputností neustále zastávají Izraelců i přesto, ze na vlastní oči vidí, jaký masakr se právě odehrává a kolik nespravedlnosti se páchá na civilním obyvatelstvu. Doufám, že jednoho dne dostanu příležitost s některým z nich si alespoň popovídat, a dozvědět se tak možná něco, co nevím, co je příčinou tak silných sympatií k těm, kdo povolí a provádí něco tak hrozného, co jsem mohla spatřit na vlastní oči."

Propaganda se musí umět

Zatímco Israel dál beztrestně bestiálně vraždí děti: "Dnes si útoky vyžádaly 16 obětí, z toho pět byly děti. Na jižní Izrael dopadlo 15 raket Hamasu, ale nikoho nezranily. Dvanáctidenní boje zaplatilo životy téměř 700 Palestinců, z nich 220 byly podle agentury AFP děti" [zdůrazněno mnou] a západní a demokratické státy se nezmohly ani na tak mírnou retorsi, jako je povolání svého velvyslance na konsultace do metropole, proisraelští propagandisté zdokonalují své umění.

Dan Drápal píše: "po pro Izrael nepříliš úspěšné válce s organizací Hizballáh" (vida: přiznání neúpěchu, Strana Boží pro jednou nejsou terroristé), "s výjimkou Libanonu, kde se dá hovořit o jakés takés formě demokracie, jež má ovšem z různých důvodů dosti daleko k evropským standardům" (vida, Israel už najednou není jediná demokracie na Středním východě), a překvapení největší: "Antisemitismus (přesněji antijudaismus; vždyť i Arabové jsou přece Semité)". Když totiž propagandista přestane popírat nos mezi očima, tak mu čtenáři snadněji uvěří lži: "Izrael si velice přeje mír s Palestinci", "části [israelského] území (např. Golanských výšin)", "arabští obyvatelé Izraele se těší mnohem větší právní ochraně, než by se těšili v naprosté většině arabských zemí" a další.

Stejně tak František Kostlán: "Záminkou k invazi byli dva vojáci (či tři - informace se různí), které zajala protistrana." (vida, najednou už nebyli uneseni), "Izrael nedosáhl ničeho" (vida, před tím byl výsledek aggresse vůči Libanonu presentován jako úspěch), "Izraelští vojáci za sebou (nejen) v libanonské společnosti zanechali hlubokou brázdu nepochopení či rovnou zášti, vypěstovali si další nepřátele z lidí, kteří mohli být Izraeli nápomocni" (neuvěřitelná sebereflexe), "Jen velmi těžko si lze představit, že by někdo za svůj zájem vyhlásil zabití své osoby a svých bližních leteckou pumou." (konečně pochopení pocitů protistrany). I zde čtenář pak snadněji uvěří lži: "Ten, kdo se dopouští v palestinsko-izraelském konfliktu zabíjení nevinných lidí v době míru jsou palestinští a další islamističtí teroristi." (A co Israel? Děti jsou snad vinné? Čím?) apod.

Naproti tomu dilettantismu propagandy Václava Vlka st. může uvěřit jedině Andy: "Ani mnoho našinců nezná příliš dobře Izrael, jedinou demokratickou zemi na Blízkém východě." (stará falešná písnička) + "Ale v Izraeli nejsou jen Židé a Palestinci, jsou tam také Arabové" + "Největším a hlavním městem je historické město Bersheva" (historické = založené v roce 1880) + "Gaza má přímou hranici s Egyptem? Ten však, až na pašování ruských raket dovnitř, nedodá Palestincům ani lžičku soli, ani hlt vody, ani kapku benzínu, ani nepřijme jediného raněného Palestince" (x "Dosud jich bylo do Egypta převezeno 120."), a to zdaleka není všechno.

Nicméně to vše nás nemusí zajímat. Cíle bylo totiž splněno: Kadima a Avoda 10. února 2009 vyhrají volby; Likud bude poražen.

Národní umělec Олег Михайлович Газманов

via Malý čtenář: "Ruský (ex)sovětský Landa (říznutý Statisem Prusalisem). Nebojte se kliknout, úžasný animovaný klip. Via kamojedov (vč. upozornění, že to s hvězdou na konci je carský dvojhlavý orel; proč bojuje s Mathiasem Rustem, není jasné)."

Jiný názor: "One of Russia’s most tried-and-true pop stars is Oleg Gazmanov (pictured, left), who one might say is roughly the Russian version of Bon Jovi (sure Oleg doesn’t have that kind of talent, but talent has never stopped anyone from becoming a rock star in Russia — or “president” for that matter)."

Malý čtenář se hluboce mýlí. Oleg Gazmanov nemá s Landou nic společného. Tento эстрадный певец byť je rovněž nacionalista, je regimní národní umělec, zatímco Landa je u establishmentu v nemilosti, i když ho poslouchá i premiér Topolánek. Rovněž se Statisem Prusalisem nemá nic společného. Byť Газманов používá kommunistické symboly, neodkazuje tím na ideologii, nýbrž na sovětské imperium.

Bardovi nepřátelé jsou totiž zřejmí: plutokraté okrádající vlast (zatím bez visuálního antisemitismu) a cizinci (Západ, Čína, Japonsko). Zápas ruského imperiálního orla s Mathiasem Rustem má snadno pochopitelný význam: Západní hochštapleři nás už nebudou ponižovat jako za Gorbačova.

Budoucnost je jasná: Lenin a Stalin budou plně rehabilitováni jako velcí Rusové, byť jejich ideologie zůstane odmítnuta. Koneckonců, to mýthisaci nikdy nevadilo. Kdo z nás zná skutečné názory Jana Husa?

Další čtení: International Herald Tribune: ""Every country has made mistakes," he said. "Every country has good and bad things."" Včetně CCCP. Fuj. Od kdy má Říše zla positiva?

Ignác Pospíšil je v pozici Václava Klause či Davida Irvinga

Když český prezident Václav Klaus argumentoval u Ústavního soudou ČR proti souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem, muselo mu být předem jasné, že soud rozhodne ve prospěch smlouvy.

Když britský historik David Irving žaloval Deborah Lipstadtovou, muselo mu být předem jasné, že nemá šanci zvítězit.

Když Ignác Pospíšil zahájil arbitráž u Arbitrážního výboru české Wikipedie, muselo mu být předem jasné, že prohraje a většina jeho požadavků bude odmítnuta.


Ani v jednom z výše uvedených případů není podstatné, zda měl dotyčný pravdu či nikoliv, ale to, čím zájmům jdou konkrétní rozhodovací instituce na ruku a jaké názory zastávají.

Přestože si prohry, navzdory siláckým řečem, musel být každý z těchto pánů vědom, tak do toho každý z nich šel. Proč? Chtěli upoutat pozornost a aspoň části veřejnosti představit své názory a dokázat jí, že pravda je na jejich straně. To je zcela legitimní a každému z nich se to více či méně podařilo.

Na druhou stranu každý z nich pak musí počítat s tím, že o nich jejich ideologičtí oponenti budou následně opakovaně tvrdit, že prohra před rozhodovacím orgánem znamená porážku jejich názoru, morální prohru či snad dokonce diskreditaci.

4. ledna 2009

Junge Freiheit o Wikipedii

„Lobhudelei rein, Kritik raus“ - Zensur im Internetlexikon?

Wiki podle Filipa Sklenáře

Se svou příslovečnou vtipností kommentuje Filip Sklenář další nekonečné a únavné žebrání Jimbo Walese o peníze (na en: to jde aspoň vypnout). Nicméně jeho názor příliš nesdílím: To je postmoderna, čemu se diví? Navíc se pokusy o encyklopedii (Iuridictum, Citizendium) přes 1 000 článků nedostanou.

Schwarzenberg vede ČR do mezinárodní isolace

Posici českého předsednictví EU nepřímo odsoudila Francie, neformálně Spojené království a výslovně Palestina.

Zdroj: Reuters.

Nicméně se zdá, že si Schwarzenberg svou chybu uvědomil a otočil o 180°.

Zdroj: Lidové noviny.

Kdo porušil dočasné příměří (truce) v den amerických presidentských voleb? A kdo ho porušoval před tím?

Zdroj: Guardian a Al Bawaba.

3. ledna 2009

Vlast pro vyvolený národ

Stojí za to si připomenout Bushův projev z května 2008: "My only regret is that one of Israel's greatest leaders is not here to share this moment. He is a warrior for the ages, a man of peace, a friend. The prayers of the American people are with Ariel Sharon. (Applause.) … You have forged a free and modern society based on the love of liberty, a passion for justice, and a respect for human dignity. You have worked tirelessly for peace … We believe that targeting innocent lives to achieve political objectives is always and everywhere wrong."

Israelská verse politické korrektnosti

Přináším 2 odkazy, které cynický Nácek Pospíšil na wiki zcensuroval. První je článek Jonatana Mendela: "Tito oficiální zástupci byli vytaženi ze svých postelí uprostřed noci a převezeni na izraelská území, aby tak pravděpodobně sloužili (jako Gilad Shalit) jako pojistky pro případná budoucí vyjednávání s Palestinci. Avšak nebyli uneseni. Izrael totiž nikdy neunáší, pouze zadržuje."

Druhý je o israelské allergii na označení vyhnání Palestinců jako Nakba (katastrofa): "Nakba is a tool of Arab propaganda used to undermine the legitimacy of the establishment of the State of Israel, and it must not be part of the lexicon of the UN."

Updated na základě žádosti AHL71

Uzavření Sibiřské Wikipedie

Uzavření některé jazykové verze Wikipedie probíhá zejména z důvodu, že nemá aktivní editory a obsahuje málo článků, mnohdy dokonce články žádné. Případný obsah uzavřené a smazané Wikipedie je pak obvykle přemístěn na Inkubátor.

Největší výjimku tvořila sibiřská Wikipedie, která svého času měla článků tisíce.

Samotná diskuse o uzavření stojí za přečtení.

Přesná analysa wiki

od Tomáše Peciny. V zásadě navrhuje, aby nejvíce oprávnění měli ti, kdo projektu nejvíce prospěli. To však naráží na několik překážek:
  1. Dobrý autor nemusí být dobrý editor. Za všechny uvedu třeba Mormegila, který byl výtečný autor, ale je špatný editor ("správce").
  2. Jak rozpoznat dobrého správce. Kdyby se vzala v úvahu kvantita, tak je správcem Cynik. Kvalita je sporná, protože její hodnocení je subjektivní.
Když jsem byl managerem ("byrokratem") české wiki, tak jsem správce vybíral podle kvality příspěvků. Silně se to neosvědčilo. Měl jsem co nejdříve monokracii změnit ne na oligarchii, ale na demokracii. Měl jsem prosadit snadné odvolávání správců, nebo spíše volby na dobu určitou, tedy funkci bez přerušení maximálně na 2 volební období à 1 rok.

Kdy ta jatka konečně skončí?

Ramzy Baroud píše: "By Thursday, Jan. 1, the death toll had climbed to 420, according to Palestinian medics and news reports, and over 2,000 wounded. A doctor from a Khan Yunis clinic in Gaza told me on the phone: "Scores of the wounded are clinically dead. Others are so badly disfigured; I felt that death is of greater mercy for them than living. We had no more room at the Qarara Clinic. Body parts cluttered the hallways. People screamed in endless agony and we had not enough medicine or pain killers. So we had to choose which ones to treat and which not to. In that moment I genuinely wished I was killed in the Israeli strikes myself, but I kept running trying to do something, anything."
Until Arab countries and nations translate their chants and condemnations into a practical and meaningful political action that can bring an end to the Israeli onslaughts against Palestinians, all that is likely to change are the numbers of dead and wounded. But still, one has to wonder if Israel kills 1,000 more, 10,000, or half of Gaza, will the US still blame Palestinians? Will Egypt open its Gaza border? Will Europe express the same "deep concern"? Will the Arabs issue the same redundant statements? Will things ever change? Ever?"

Opět Ioannes Pragensis

Vždycky mi byli nesympathičtí postkommunisté jako Ioannes Pragensis, kteří jakékoliv hlasování šmahem označují jako zdržování. Když mu Jan Záruba vtipně připomene, že hlasování trvá "pár stovek milisekund", tak najednou otočí o 180° a tvrdí: "ale hlavně zvyšují napětí mezi editory", což cudně před tím zamlčel a soustředil se na, i pro něj, podružný argument. Má takový člověk vůbec nějakou integritu?

2. ledna 2009

Svaz československo-sovětského přátelství

Podle wiki byl Svaz československo-sovětského přátelství (SČSP) po ROH nejmassovějším spolkem v ČSSR. Na rozdíl od KSČ, členství v níž se dodnes vnímá jako kariérism či kollaborace, je SČSP v podstatě hodnocen jako mravně indifentní právnická osoba. Václav Hořejší je na jedné straně hrdý na to, že nebyl členem KSČ, ale na druhé straně s klidem přiznává: "Vůbec nezastírám, že i nečlenové strany museli projevovat značnou dávku formální loajality, aby jim byl výjezd občas povolen – člověk musel aspoň někdy chodit do prvomájového průvodu, k „volbám“, na různá politická školení, být členem ROH, SČSP a do cca 30 let také SSM…"

Přijde mi zvláštní, že členství ve spolku spolupráce s okupantem připadalo a připadá lidem normální. Mně nepřišlo už ani za kommunismu. Zřejmě jsem byl rusofob již tehdy.

Komplexní hodnocení

Důvod, proč všechny arbitrage bez výjimky byly na wiki takovou fraškou, spočívá v tom, že dilettanti typu Berena či Okina, místo toho, aby rozhodovali spor (jednoduše, bez většího dokazování; dokazovat se má pouze to, o čem spor, processní návrhy smějí předkládat pouze strany), tak vinou své mentality tíhnou k tomu, aby vyráběli komplexní hodnocení jako za minulého régimu.

Co se týká ideologického školení, dávám za pravdu Kostlánovi: "osobně se domnívám, že blíže skutečnosti byl asi Matěj Spurný, když v diskusi přirovnal její systematické působení způsobu, jakým na nás dnes působí svět komerční reklamy - máme často pocit, že mu v podstatě odoláváme, ale přesto nás ovlivňuje v řadě oblastí, kde si jeho vliv vůbec nejsme ochotni připustit." Vidím to u starší generace, která získala vzdělání za kommunismu, všude kolem sebe. Nejhorší je, že tyto mémy přecházejí též na generaci Berenů a Okinů.

Nácek Cynik Pospíšil zatím propadá

Místo toho, aby Nácek Pospíšil byl rád, že na wiki vyklouzne bez jakéhoholiv berenistického trestu (přísného, ale spravedlivého), tak má tu drzost kandidovat do ArbComu. Wikipedisté mu ale zatím jasně ukazují, co si o podobném cynismu myslí.

Komusi už přišlo Pospíšilovo chování blbé, tak požádal o roční Cynikovo zablokování. Pokud tento návrh v ArbComu alespoň v modifikované podobě neprojde, pustím se do arbitrage s Náckem sám. Jeho drzost a neurvalost už přesahuje všechny meze, které se dají ještě tolerovat.

Updated.

1. ledna 2009

Ivan David o novinářích

Napsal: "Ještě před deseti lety jsem si myslel, že většina pitomostí, které lze nalézt v médiích, je důsledkem promyšlené dezinformace. V Poslanecké sněmovně jsem pochopil, že do této kategorie patří sotva čtvrtina z nich. Valná většina pitomostí je dílem dezorientovanosti novinářů. Zprávy, které produkují, jsou obrazem nikoli reálného světa, ale jejich představy o světě, která téměř není korigovatelná informacemi. Zájem novinářů o pseudoproblémy většinou není důsledkem předpokládané poptávky veřejnosti po blbostech, ale vlastního zájmu novinářů o ně."

Tak to je. Doufejme, že je nadcházející hospodářská krise konečně naučí kvalitě. Věcně však s Ivanem Davidem příliš nesouhlasím: Příliš z něj mluví praxe postkommunistického politika opposiční smlouvy. Například právní úpravu přílepků podporuji.

Problém Václava Klause

Právě jsem viděl slavný rozhovor Milana Knížáka s Václavem Klausem. Hlavní problém Václava Klause je, že je to bytostný intelektuál. Má ostré nekompromisní názory, v nichž se poměrně často mýlí. Bohužel je není ochoten korrigovat a politika jako taková není příliš flexibilní, aby ho odstranila, když se právě mýlí, a naopak rychle povolala zpátky, když má pravdu.

+ jeden předchozí rozhovor: "Podstata Lisabonské smlouvy je věc naprosto zásadní, úvahy o vyměňování Lisabonské smlouvy za radar hlasováním v Parlamentu jsou skutečně úsměvné. Radar je okrajová věc, radar je jednorázová věc, radarů tohoto typu jsou na světě desítky, ale Lisabonská smlouva znamená naprosto zásadní posun v míře svrchovanosti naší země."

31. prosince 2008

Angličan ve Finsku

Pokud jsem to pochopil dobře (bloke místo guy, narážky na BBC a docela složitá angličtina), jakýsi Angličan pobýval ve Finsku. Došlo na kulturní shock ze střetu kalvinistické a lutheránské mentality. Finsko není země pro lidi trpící gymnofobií.

Státní podnik Alko, alkoholový pás.

Updated.

30. prosince 2008

Polemika s Michaelou

Michaela napsala kommentář, který byl bohužel vymazán:
Mne by zajímalo, co by pánové Peters, cnemo, OS apod. navrhovali. Jakou by si představovali ideální reakci Izraele (vaše oblíbené sbalení si uzlíčku a odchodu všech židů na Madagaskar nepočítám, nějaké reálnější řešení, prosím).

Víte, kdybyste se nad tím skutečně zamysleli a nebyli zaujatými antisemity (Petersi, nechci slyšet vaši trapnou poznámku o Semitech a antisemitismu:) či naivními mírotvorci nebo pátými kolonami, tak nemůžete takhle žvanit.

Asi víte, že život každého obyčejného člověka v západní civilizaci (zde Izrael) má mnohem větší váhu než jinde (zde Palestinci). V tomhle konfliktu je to zase dobře vidět. Opět a znova. Dokola.

Naprostý nezájem Hamásu o život obyčejných lidí, člověk jako živý štít, to je heslo palestinských teroristů odjakživa. Zneužívají k boji děti, vymývají jim mozky, místo aby bránili jejich životy, poskytovali jim péči a zachovávali pokud možno zdravé a klidné dětství. Nastrkávají civilní obyvatelstvo do míst, kde nemá co dělat, kde přijde v konfliktech k úhoně, aby pak vám podobní mohli bít na poplach.

Myslíte, že by odveta Izraele v podobě pár raket a granátů (aby to bylo dle vás fifty fifty) by někoho vůbec donutila k čemukoliv? Copak nevidíte, že by to by to Hamásu bylo jen k smíchu? Že by šlo o nečitelný vzkaz, resp. čitelný jako "slabost židovských psů"? Proč si má Izrael nechat líbit jakýkoliv útok na své civilní obyvatelstvo? Má jej nechat zcela bez odezvy? Má tam poslat pár raketek a čekat až je ostatní spojenci vymažou z mapy? Jak reálně hrozí?

Co byste navrhovali? Fakt by mne zajímalo, co z vás vypadne. Myslím, že nikdo rozumný není rád, když se válčí a umírají lidé, ale někdy to prostě jinak nejde.
  1. Jako začátek kvalitní diskusse by bylo dobré nevkládat nám do úst každý protižidovský blábol, který se objeví na Internetu. Osobně Židy nikam stěhovat nechci a opakovaně jsem se vyjádřil pro one state solution.
  2. One state solution je strategické řešení palestinské otázky. Nechtějí-li na něj Israelci přistoupit, pak je každá rada drahá. Všechna taktická řešení aktuální otázky Gazy jsou sporná. V první řadě by si ale Israel měl uvědomit, co chce vlastně s Gazou dělat. Pokud je to okupované území, tak má za něj odpovědnost, i když si hraje na autonomii (jak v čem, např. celní služba zůstává v israelských rukou). Druhá možnost je dát Gazu pod mezinárodní správu.
  3. Používat pojem "antisemitism" pro nenávist k Židům znamená popírat semitství Arabů, tedy něco neuvěřitelně hnusného.
  4. Pokud je člověk, který odmítá zavírat oči nad zločiny lidskosti, kterým se Arabům od Israelců dostalo od vyhnání v Nakba až po dnešní vraždění civilistů v Gaze, včetně 5 sester Balušových, nazýván "5. kolonou", tak se asi nemáme o čem bavit. Vražda je usmrcení člověka i v nepřímém úmyslu, tedy z lhostejnosti.
  5. Tím, kdo nepřikládá žádnou váhu životu člověka (zde Araba) jsou Israelci. Dokázali to v Libanonu, dokazují to dnes. Byla to israelská zahraniční politika od samého počátku: "Israeli political establishment never seriously believed in an Arab threat to the existence of Israel."
  6. V Gaze jsou Palestinci vyhnaní z Israele namačkáni jako sardinky. Tzv. živé štíty jsou vinou Israele, jinak by již dávno zrušil zákon o prevenci infiltrace.
  7. Mozky jsou vymývány především v Israeli, thesí o "prázdné zemi". Zdravému a klidnému dětství brání neustálé israelské vojenské zásahy.
  8. Israel zatím oplatil každý zásah amatérskou raketou Qassam. Proč to nefunguje, je jasné: Palestinci se nikdy nesmíří s tím, že jsou otroky ve vlastní zemi.
Jedním z mála hrdinů lidskosti byl Kanaďan Benjamin Ben-David (roz. Dunkelman), který nesplnil rozkaz vyhnat Araby z Nazaretu. Koneckonců, třetina z nich jsou křesťané. Nakonec kupodivu i Ben Gurion souhlasil s tím, že tamnější Arabové nebudou vyhnáni. Důvodem zřejmě bylo, že vyhnání tolika křesťanů by vyvolalo pohoršení a solidaritu křesťanského světa.

Jak přiznává jeden z nejlepších israelských ministrů zahraničních věcí, prof. Šlomo Ben-Ami, sefardský labourista: "basic motivation for erecting the separation barrier was to forestall the danger of a Palestinian demand for a "one-state solution"."

Navíc musím opravit svou informaci z roku 2006: Israel sice už do občanek nevyznačuje národnost, ale místo toho Židům datum narození vyznačuje též podle hebrejského letopočtu. Úřední rasism a podřadnost postavení Arabů tak zůstává zachována.

Poznámka: Vzhledem k novému obsahu článku jsem aktualisoval čas jeho publikace.

Updated.

Koncentrák na wiki

Ačkoliv jsme všichni čekali, že na wiki se budou poměry zlepšovat, ve skutečnosti tam přituhuje. Nácek Cynik se tam volně producíruje, Malý čtenář je chicanován bandou ignorantů. Aby si ale nemysleli, že jim jejich sviňárny jen tak projdou, přetiskuji text Malého čtenáře sem. Zde nic censurovat nemohou.
Odešel jsem odsud (což doporučuji každému, kdo si chce zachovat sebeúctu), mj. protože sem nesmím napsat, proč jsem odešel.

Vážní zájemci si to snadno najdou v historii; ti, jež pohoršuje myšlenka na vyjádření neschválené místními dráby, samozřejmě klikat nebudou a odeberou se obdivovat jejich dokonalost jinam.

Vyhrazuji si právo i nadále hlasovat proti větším zlům.

(konec ledna 2007)


Ano, na podzim 2008 jsem se zkusil vrátit (Wikipedie je příliš významná na to, aby se přenechala wikipedistům). Ale hned mi ukázali, že to byl opravdu neskutečně naivní nápad a koncentrákové poměry mezitím přituhly ještě mnohem víc, než jsem si dokázal představit. Asi bych jim měl být vděčný.

Seznam škůdců Wikipedie

(zdaleka ne reprezentativní, natož úplný)

  1. Kacir – od poloviny prosince 2008 průběžně rozvrtává stránky, na něž mě wikistalkuje (a v rámci wikišikany přešel i k vandalizování mé uživatelské stránky)
  2. Jklamo 3. 11. '08 „rv, prilis mnoho ruznych zmen najednou“ (s podobně samolibými trigger-happy vlastníky článků, zahazujícími v pár vteřinách práci druhých právě proto, že jí věnovali mnohem víc času, jsem se myslím dosud setkával jen na en:; holt vývoj)

Kořeny israelské zahraniční politiky

Zatímco Israel beztrestně a s ostudným požehnáním ČR vraždí Palestince, např. sestry Balušovy (nejstarší, Tahrir, bylo 17; nejmladší, Jawaher jen 4), s evidentním cílem zvýšit počet mrtvol z 363 na 1 200 jako v Libanonu a oplatit Arabům židovské oběti 100x), je na čase se zamyslit nad kořeny israelské zahraniční politiky.

Předně je třeba odmítnout these o biologické či genetické podstatě Židů, jejichž extrémním případem je snaha upřít dnešním Židům semitský charakter a označit je šmahem za Chazary. I kdyby totiž byli původně Chazary, již více než 1 000 let se za ně nepovažují, a to je rozhodující.

Podstatou národní povahy Israelců (stejně jako kteréhokoliv jiného národa) je kultura v širším slova smyslu, tj. soubor nehmotných statků předávaných z generace na generaci. Její obsah do značné míry definuje vládnoucí elita. Kdo jí je v případě Israele? Rusové. Israelská vládnoucí elita v drtivé většině pochází z Ruska. Nemají tedy mnoho společného s Einsteinem či Freudem, nýbrž mnohem více s Trockým, Zinověvem či Kameněvem.

Je těžké vládnoucí elitu nějak vymezit. Pro jednoduchost si vezměme všechny israelské ministry zahraničí, premiéry a presidenty: Moše Šertok (Sharett), Golda Mabovič (Meir) – ta sice vyrůstala v USA, ale pocházela z Ruska, Yigal Pajkovič (Allon), Moše Dajan, Isaak Jaziernicki (Šamir), Szymon Perski (Peres), Moše Arens, Ariel Scheinermann (Šaron), Benjamin Milejkovskij (Netanjahu) – jeho prarodiče z matčiny strany však pocházeli z USA, Cipi Livni, David Grün (Ben-Gurion), Levi Školnik (Eškol), Isaak Rubicov (Rabin), Mieczysław Biegun (Menachem Begin), Ehud Brog (Barak), Ehud Olmert, Chaim Weizmann, Isaak Šimšelevic (Ben-Zvi), Šneur Zalman Rubašov (Šazar), Efrjem Kačalskij (Efraim Kacir) a Ezer Weizman – synovec Chaima.

Pouze 7 výjimek: Aubrey Solomon Meir (Abba Eban), který pocházel z JAR, David Levy, který je z Maroka, Shlomo Ben-Ami, který je rovněž z Maroka, Silvan Shalom, který je z Tuniska, Yitzhak Navon, který je Sefard, Chaim Herzog, který byl z Irska, a Moshe Katsav, který je z Persie.

Pozoruhodné je, že tam není jediný Němec, Rakušan, Ital či Francouz. Lze uzavřít, že Israel si jako svůj národní jazyk mohl zvolit ruštinu, protože ji skoro všichni dokonale ovládali.

29. prosince 2008

Nepodložená Kalvodova kritika Koudelky

Bývalý ministr spravedlnosti, Jan Kalvoda, kritisoval bývalého ministra spravedlnosti in spe, Zdeňka Koudelku, a jednoho z nejlepších českých právníků, za jeho řešení odpuštění zdravotnických poplatů.

Vzhledem k tomu, že jsem kdysi jako expert na závazky řešil něco podobného, je mi toto thema blízké. Když si ale člověk přečte Kalvodovu kritiku, tak je mu špatně z toho, jak Kalvoda hluboce uvízl v (post)kommunistickém legalismu. Nepopírám při tom, že Koudelka je můj vzor už od roku 2000, kdy jsem ho osobně poznal.

Koudelka současně mluví o darování poplatků (dárcem je krajská samospráva a obdarovaným pacient) a o finančním daru ve výši poplatku (obdarovaný je též pacient).
Tím se myslí to samé, pane Kalvodo. Navíc Koudelka o ničem takovém nepsal.

Darování poplatku asi možné nebude. Už proto, že darovat lze jen věc. Věcí jsou sice peníze, ale poplatek věcí není. Tak to vidělo nejen právo římské, ale vidí to tak i právo české.
Za něco takového by měl Kalvoda vrátit diplom. Po svých studentech nejen že vyžaduji, aby znali rozdíl mezi úzkým a širokým pojetím věci, ale také, aby věděli, který právní řád má jaké pojetí.

Navíc i při úzkém pojetí věci samozřejmě i pro pohledávky existují obdobné právní instituty jako pro věci, např. § 572 odst. 2 občanského zákoníku.

Zde má autor pravdu v jediném – celkem vzato, kraj si může darovat, co chce, komu chce. Pacientům či výhradně blondýnám.
To je nesmysl. Veřejnoprávní korporace jako je kraj nesmí nikoho bezdůvodně diskriminovat, např. brunettky.

Po účinnosti nového občanského zákoníku, jenž zbavuje zvířata statusu pouhé věci, snad od obratlovců výše, i lesní zvěři.
Obratlovci ani v NOZ nebudou mít právní subjektivitu, jak si pan Kalvoda plete.

vidím, že další eventualitou, kdy zákon vyžaduje písemnou formu (a její absenci spojuje s neplatností smlouvy), je případ, kdy se daruje movitá věc (i peníze), avšak „nedojde-li k odevzdání a převzetí věci“ (ust. § 628 odst. 2 o. z.) současně s uzavřením smlouvy.
Tradici dluhu / pohledávky nelze odbýt takto jednoduše. Osobně si myslím, že podmínky veřejného příslibu o převzetí dluhu by byly naplněny, jakmile by se na listinu s odvolávkou na něj podepsal provozovatel zdravotnického zařízení a pacient.

Obávám se, že každodenní pobyt hejtmana v nemocnici (a jeho zmocněnců v dalších nemocnicích v kraji) přijde na víc než suma všech darů. Je však nutný, neboť buď bude hejtman vyplácet z příruční pokladny a podepisovat výdajový doklad nebo vyplňovat nacionále obdarovaných do předtištěných smluv.
Další pitomost. Kraj může zmocnit kohokoliv, včetně lékaře.

Řekl by též, že decentralizace státní moci je správný a liberální princip, ale pokud jde o tak základní funkce unitárního státu, jako je fiskální politika, znamená jediné: daně a poplatky, jakož i jiné povinnosti, lze uložit jen zákonem.
Pan Kalvoda, nejen že neumí občanské právo, ale i finanční právo mu zůstalo utajeno, jinak by věděl, že místní poplatky nejsou ukládány zákonem, nýbrž obecní vyhláškou. Ustanovení § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích zní: "Poplatky zavede obec obecně závaznou vyhláškou, ve které upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, ohlašovací povinnost ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků. U poplatku za užívání veřejného prostranství určí místa, která v obci podléhají poplatku za užívání veřejného prostranství."

Rozhodně je to však informace o tom, že se česká sociální demokracie nenechá při vládnutí mýlit ústavou.
Od kdy řadový člen strany určuje její politiku?

Neshoda v redakční politice

Vzhledem k neshodě k redakční politice a četným stížnostem jsem se rozhodl, že budu LW nadále řídit monokraticky. Od této chvíle mohu mazat příspěvky toliko já, takže veškeré přání a stížnosti směřujte pouze na mou hlavu. Snažte se prosím, pokud možno, nepsat konfrontačně, zejména neobviňovat druhé z antisemitismu, obzvláště v případě, že lidi dělíte pouze na Židy a antisemity.

Všem bývalým správcům děkuji za jejich pomoc a doufám, že na LW jako autoři nezanevřou. Psát články mohou bez problémů i nadále.

Updated.

Politics makes strange bedfellows

parafrasoval americký essayista Charles Dudley Warner (1829–1900) Shakespearea ve své nejslavnější knize My Summer in a Garden (1870), Týden patnáctý: "I may mention here, since we are on politics, that the Doolittle raspberries had sprawled all over the strawberry-bed's: so true is it that politics makes strange bedfellows."

Tak i Filip Sklenář se ocitl ve stejné posteli s Cynikem ve své podivné obraně israelské aggresse v Gaze. Zaráží mne na tom jedno. Chápu, že Israel je stejně jako Gruzie pevnou součástí Západu. Máme jim však jen kvůli tomu omlouvat všechna jejich svinstva? Západ charakterisuje to, že je to společenství práva a lidskosti. Přestanou-li platit tyto charakteristiky, bude to jen společenství gangsterů.

Příčiny aggresse vůči Gaze

Pěknou analysu přinesl Karel Dolejší na Britských listech. Příčina je jasná: V žádném případě nejde o bezpečnost Israele, jak lživě tvrdí šéfka strany Vpřed. Amatérsky vyrobené rakety vypálené z Gazy za celou dobu nezabily ani 10 Israelců. Jejich účinnost je prakticky nullová. Ve skutečnosti jde o volby: v Israeli i v Palestině. V Israeli se chce Vpřed vymezit vůči Jednotě, která Vpřed obviňuje ze zrady israelských zájmů. V Palestině jde o to, aby socialistické Otevření nebylo drtivě poraženo islamistickým Elánem.

Ani v historii nebyl Israeli žádný počet arabských mrtvol dost velký, aby nemohl být zneužit pro vnitropolitické cíle. Pokud si odmyslíme vraždu Folke Bernadotteho, koordinovanou s kommunistickou Prahou, což nebyl Arab a zavraždili ho ještě terroristé z Lehi, tak israelský státní terrorism začíná vyhnáním Palestinců z Falúdže v březnu a dubnu 1949. Legalisací vyhnání byl zákon o prevenci infitrace z 16. srpna 1954, který byl v příkrém rozporu s mezinárodním právem, zejména resolucí valného shromáždění OSN č. 194.

28. prosince 2008

Nebetyčná pitomost

Slíbil jsem sice Tomáši Pecinovi, že nebudu odkazovat na Sprchu, ale když tam p. Zeman vychvaluje tak nebetyčnou pitomost jako je článek Jana Makovičky Rakousko a vznik samostatného Československa na Blistech, tak mi to nedá. Přeci jen politické dějiny starého Rakouska byly jednou z mých specialisací.

Když chemik píše o dějinách, tak to těžko může dopadnout jinak, než když o nich píše Cynik. Pan Makovička si sice přečetl několik publikací o dějinách Rakouska (mezi nimi i úctyhodnou Urbanovu Českou společnost), ale bohužel ji nepochopil. Takže k jeho omylům. Kdyby toho Urbana četl pořádně, tak by věděl, že říkat "Bachův absolutistický režim" je zavádějící, protože ve skutečnosti ho řídil Schwarzenberg a po jeho smrti panovník sám. Rakousko se nedemokratisovalo pomalu, nýbrž docela rychle a během 7 let bylo demokratické, pokud za jediný znak demokracie nepovažujeme všeobecné volební právo, které v té době nebylo ani ve Spojeném království. Naproti tomu volební zákon z roku 1907 nebyl jen určitým krokem k parlamentní demokracii, nýbrž byl plně demokratický (pokud netrváme na volebním právu žen, ale to by Švýcarsko, první demokracie světa, nebylo demokratické až do roku 1971). Makovička ho zkrátka nepochopil. To, že na zvolení jednoho sociálně demokratického poslance v českých zemích bylo zapotřebí téměř dvojnásobku hlasů, než kolik stačilo ke zvolení poslance ostatních stran, je přirozený důsledek většinového volebního systému, nic nedemokratického. Citovat aforismy beletristy Roberta Musila a myslet je vážně, svědčí o tom, že autor povážlivě nepochopil genre.

Je laciné odsuzovat Rakousko, že zahraniční politika byla doménou úzké skupinky vyvolených, když v Československu to bylo ještě horší: Zahraniční politika byla doménou pouze jednoho muže.

Na začátku 20. století bylo Rakousko demokracií již 30 let a o směřování k válce a k rozpadu mocnářství nelze hovořit. Nebýt Srbska a Ruska, k oběma neblahým událostem by nebylo došlo. Byla to sprostá vražda následníka trůnu v jeho vlastním státě srbskými agenty a nedostatek ochoty Srbska poskytnout potřebnou součinnost k jejímu vyšetření, které ji vyvolalo.

Dalším Makovičkovým nesmyslem je, že kdyby Rakousko vyhrálo válku, že by nás čekal osud Lužických Srbů. Ve skutečnosti byl císař Karel prakticky světec a diktátor Stürgkh byl již zavražděn. Naproti Češi, hned jak dostali možnost, tak 4. března 1919 zavraždili 50 Němců jen proto, že chtěli volit a pokojně demonstrovali.

Tvrdit, že Němci měli v Čechách stejná práva jako Čechoslováci, je lež. Němci dokonce ani na většině území neměli oprávnění na vnější němčinu. Němci sice měli vlastní divadla, ale Stavovské jim Češi ukradli.

K rozdílu mezi Rakouskem a Československem stačí citovat prvorepublikového poslance: "Ze státním jazykem našeho československého státu jest a může býti jedině jazyk československý a žádný jazyk jiný, o tom nemůže býti pochyby, neboť jsme historickým nositelem a tvůrcem tohoto státu. Mají tudíž pravdu ti, kdož říkají, že my tento stát vybudovali a že vybudovali jsme si ho pro sebe. Mají pravdu však i ti, kdož říkají, že jsme naprosto jiné stanovisko zastávali v Rakousku, protože Rakousko nemělo práva, aby vytvořilo jednotný, všeobecný jazyk státní."

Zkrátka a dobře, číst tento chauvinistický blábol, kde nesedí ani fakta, je ztráta času. Panu Makovičkovi mohu doporučit jediné: Ševče, drž se svého kopyta. Pak se nám třeba nebude pokoušet ani namluvit, že se uherský premiér Kálmán Tisza jmenoval údajně *Tiszo.

Reakce p. Zemana. Po smrti Schwarzenberga nebyl neformálním premiérem Bach, nýbrž Buol-Schauenstein a Rechberg und Rothenlöwen. Sedm let je období 1860–7. Pro případ opětovného nepochopitelného nepochopení: Myslím tím rychlost demokratisace od naznačení demokracie (1860) k úplné demokracii (1867). Pekař byl český nacionalista, nelze ho vždy brát za bernou minci.

P. Zeman v další reakci úspěšně vyvrátil sám sebe. Blahopřeji. V ostatním již bohužel p. Zeman nedosahuje své obvyklé úrovně. Pokud jsem kritisoval náhled Josefa Pekaře na situaci v prvních a desátých letech 20. století, neznamená to, že stejně kritisuji jeho náhled na 50. léta, jak chybně p. Zeman dovodil. Příčiny nechápavosti p. Zemana ve vztahu k 60. letům jsou mi i nadále nejasné, ale aspoň, že si konečně nastudoval existenci Říjnového diplomu a prosincové ústavy. Kdyby na základě své maximy navíc šel ad fontes, tak by pozbyl i poslední pochybnosti a nechápavost. Závěrem si dovolím opravit i jeho chybu: Císařem a králem byl František Josef samozřejmě již před rokem 1867, jak by p. Zemanovi bylo patrné, kdyby šel ad fontes a nastudoval si panovníkovu titulaturu, např. v oktrojírce.

A dovolím si opravit také Zemanova oblíbence Prinze: "V konečném důsledku celková správní organizace dunajské monarchie vychází z Bachovy iniciativy. Tato správní organizace ve svých podstatných rysech přetrvala až do r. 1918". Ve skutečnosti byly v roce 1862 zrušeny kraje (až do roku 1949), což je dosti podstatná změna správní organisace.

P. Zeman pokračoval v nekonečné polemice. Už jen krátce: Nevylučuji, že napíšu článek o dějinách Rakouska v 60. letech, ale lépe než Urban či Prinz bych to nesvedl.

Updated.

27. prosince 2008

Massakr v Gaze

Holocaust Arabů pokračuje: "200 dead, 750 wounded, and for what? For Qassam rockets which have killed < 10 people in 8 years. If ever there was an epitome of disproportionate use of force this attack by F-16's (paid for by US tax dollars my fellow Americans) is it. All in the name of "self-defense". Please. This is immoral offense, and indiscriminate killing…"

Israel si myslí, že si může dovolit úplně všechno. Kvůli 2 svým zajatcům (a jak se ukázalo později, ani zajatí nebyli, protože byli už mrtví) úmyslně usmrtil 1 200 libanonských civilistů. Bohužel neexistuje síla, která by Israeli zabránila páchat mezinárodní zločiny. USA všechny resoluce, které mají za cíl, aby se Israel choval civilisovaně, vetují.

O holocaustu Arabů již předem hovořil israelský papaláš.

Updated.

24. prosince 2008

Pravopisné války na wiki

Vždy potěší, že se najde pár lidí, kteří odmítají psát vulgárním pravopisem.

23. prosince 2008

Nový křesťanský web

Filip Sklenář mne požádal, abych napsal recensi na jeho nový web. Zaujalo mne už jeho programmové prohlášení. Filip si předsevzal, že bude vyvracet tyto mýthy:
  1. římskokatolická církev učila, že země je placatá;
  2. křesťanství potíralo vzdělanost;
  3. do základů klášterů se zazdíval[y] živé panny;
  4. protestantští reformátoři byli z moderního pohledu v něčem lepší než ti, proti kterým bojovali.
Vzhledem k tomu, že jsem mučedník placatosti Země na wiki, měl bych si o tom nastudovat víc. Potíráním vzdělanosti se myslí činnost křesťanů v novověku, např. ve vztahu k Brunovi či Galileimu. Fama o zazdívání živých panen je zřejmě ze Svátka. Tomu bych nepřikládal větší váhu.

S poslední thesí souhlasím. Možná mne příliš ovlivnil TGM, ale Chelčický, Komenský a vůbec Jednota bratrská byla morálně výše než její odpůrci. Česká verse původní wikipedie je ve vztahu ke křesťanství nepoužitelná, protože vinou Dodona a Cynika je to jen vykuchaná verse katholického katechismu. S jejich falšováním reality mám vlastní bohaté zkušenosti.

K dějinám křesťanství a theologii jsem se několikrát vyjádřil již v roce 2005:
  1. Do které židovské sekty Ježíš patřil? (71)
  2. Mythologická škola aneb Ježíš nikdy nežil (8)
  3. Diskriminace žen, ženatých a homosexuálů římsko-katholickou církví (7)
  4. Je Církev matkou pokroku? (25)
  5. Kdo je katholíkem? (3)
  6. Ještě jednou k judaismu (14)
  7. Do které židovské sekty Ježíš patřil II (20)
  8. Důkazy Boží neexistence (48)
  9. Jak vznikl judaismus (8)
  10. Důkazy Boží neexistence II (34)

Pocty

Pavel Molek píše, že se v poslední době roztrhl pytel s poctami význačným právníkům. Ano, je to pravda. Důvod zřejmě spočívá v tom, že je jim všem přes 70 let věku. Nicméně vyšlo i mnoho poct historikům:
  1. Jan Kuklík (2000)
  2. Vladimír Nálevka (2001) – 60. narozeniny
  3. Zdeněk Kárník (2003) – 70. narozeniny
  4. Zdeněk Jindra (2003) – 70. narozeniny
  5. Josef Tlapák (2003)
  6. František Kavka (2005) – nedožité 85. narozeniny
  7. Jiří Kořalka (2007) – 75. narozeniny

Třeba se tam teďka propracuješ

pravila prorocky Petra Procházková v pořadu televise Z1 18 minut dne 18. 12. 2008 ve 23.05 Evě Holubové, herečce. (Omlouvám se, že neposkytuji hluboký odkaz, ale nehodlám se babrat ve zdrojovém kódu. Přehrávání navíc ve Firefoxu nefunguje, nýbrž jen v M$IE.)

Spíše než seriosní rozhovor je to předvánoční komedie, zejména ze začátku. V 9.36 stopáže začínají slavné výroky Evy Holubové o tom, že Václav Klaus je gay, na něž mne svým osobním e-mailem upozornil nick Rusofil. Myslím si, že není, že tato fáma vznikla na základě jeho prvního vystoupení v TV v roce 1989. Jeho vysoký hlas v národu okamžitě vyvolal představy o odlišné sexuální orientaci, na základě karikatury gaye v obecném podvědomí jako zženštilé postavy.

Více zajímavý mi přišel hovor o politice v druhé části pořadu. Eva Holubová jasně patří do globálního establishmentu: Obamu znala dávno před tím, než kandidoval na presidenta USA, stejně jako Elvis. Naproti tomu Petra Procházková uvízla v ruské kultuře, s jejími "pozorováními", že se v Rusku střídají vlasaté a plešaté hlavy státu.

21. prosince 2008

Česká zahraniční politika spí

Od počátku 60. let bylo Československo v OSN součástí Skupiny Východní Evropy (Eastern European Group). Budiž, jako ruská kolonie jsme si nemohli nic jiného dovolit. Proč je ale ČR součástí tohoto bloku dodnes? Co máme společného s Ruskem či Srbskem? Proč už dávno nejsme členy WEOG? A to samé platí pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii.

Česká vláda pomlouvá Španělsko

Na vládním serveru Euroskop takto jakýsi anonym překroutil text z Newsweeku: "Nejvýraznější vzestup negativního vnímání Židů však zaznamenalo Španělsko, kde vzrostlo z 21 procent v roce 2005 na dnešních téměř 50 procent. Tak vysoký nárůst antisemitismu v zemi, kde žije pouze velmi málo Židů, vysvětluje Newsweek masivním přílivem pracovníků ze severní Afriky spolu s antisemitským jazykem španělských levicových liberálně orientovaných intelektuálů a mediálních elit." (zdůrazněno mnou). Ve skutečnosti Denis MacShane napsal: "The massive influx of immigrant workers from North Africa, combined with the anti-Israel language of Spain's liberal-left intellectual and media elites, may explain the puzzle of anti-Semitism in a nation with few Jews." (zdůrazněno mnou). Někteří propagandisté se neštítí ničeho.

Německé zneužití evropského zatykače

Jak informoval Eretz.cz, Spolková republika Německo, kde je velice limitovaná svoboda projevu, se pokusila zneužít evropského zatykače v neprospěch Australana Fredricka Töbena, který letěl přes Spojené království z USA do Spojených arabských emirátů. Německo v roce 2004 požádalo o jeho zatčení, protože se měl dopustit “instigation to race hatred, insult and reviling the memory of the dead”. Britský soudce hodil tento pokus zničit svobodu projevu Fredricka Töbena do koše, ale Němci se proti tomu odvolali. Když jim UK vysvětlilo, že jejich odvolání nemá chanci na úspěch, vzali ho zpět.

Podle mého názoru se jedná o odporné zneužití evropského zatykače a nemravný pokus vyvážet pošlápávání svobody slova i do zahraničí.

Obdobně jako UK se k podobné záležilosti postavilo Švédsko. Dánsko prý na pošlapávání svobody slova spolupracuje. To je však podivné, protože v Dánsku je legální nacistická strana.

Popírači závažnosti globálního oteplování

V celkem zajímavém rozhovoru označil Halík Klause za jednoho z "popíračů závažnosti globálního oteplování". Zřejmě je popírání novodobý smrtelný hřích, nemravná činnost kacíře.

Je taky otázkou, zda by člověk čekal od katholického preláta sexuální jízlivost: "Už jen dodám, že přesto Klausovi nepřeju nic zlého - přeju mu upřímně pokojné Vánoce, zdraví, klidné stáří a nakonec nebe plné letušek."

20. prosince 2008

Ježíšek

Čeští nacionalisté tvrdí, že Ježíšek je český, zatímco Santa Claus je americký. Jak je to ve skutečnosti? Ježíšek, německy Christkind, je vynález Martina Luthera. Sv. Mikuláš žil v letech 270–346.

O slavné české písničce Veselé vánoce (1962) skupiny Settleři.

Updated.

19. prosince 2008

Chyba v Bloggeru

V poslední době na Bloggeru nefunguje služba Poslední kommentáře, ať již zde na Lucerně wikipedie nebo na Jiném právu. Pokud to Google v dohledné době neopraví, budu to muset vypnout.

Je to obecný problém: 1 a 2. Uvidíme, zda se bude Google namáhat to opravit. Příčina vězí v tom, že Blogger nezvládne zpracovat více než 5000 kommentářů.

Updated.

The Seekers – A World Of Our Own (1965)


Updated.

Censura na iDNES

Ten Havlíkův článek byl jen další v řadě jeho kýčovitých textů. (Uznávám, že jsem na jeho falešné morality alergický a že se to spoustě lidí líbí.) Ale mazat ho jen proto, že je primárně o sexu a nikoliv o sexu až v druhém plánu? Kde se v Mladé frontě vzal ten nový záchvat puritánství, který již teď znemožňuje napsat běžná sprostá slova jako prdel, hovno či mrdat?

Officiální vysvětlení není. Proto musíme vzít za vděk pouze popisem situace od Havlíkova obdivovatele a tamním poloofficiálním zdůvodněním: "Ruda Havlík zmizel z VIP - poté, co o to sám požádal. Neunesl totiž fakt, že jsem mu napsal, že inkriminovaný článek je za hranicí vkusu (podle mě za hranicí pornografie) a že na blog takové články nepatří. Reklamu na knihu si udělal přímo ve vlastním profilu, a to velmi razantní, a to nelze. Článek si smazal také on sám, nikoli administrátoři.

Z mého pohledu se jednalo o jednotlivý spor nad jednotlivým článkem, nevidím ani já, ani ostatní admini žádný důvod pro jeho vyřazení z VIP. Dokonce jsme mu článek ani nechtěli smazat ani přesunout na soukromý blog, jen jsem považoval za důležité mu sdělit svůj názor.

Rudova reakce byla taková jaká byla, autor tohoto článku si ale z dojmů vyrobil fakta a jako taková je prezentuje, to není zrovna korektní postup. Žádné spiknutí proti Rudovi Havlíkovi se nekoná, a už vůbec ne proto, že je úspěšný a kvalitní autor. To je opravdu nesmysl.

Jiná věc je polemika o hranici vkusu, ale to je na jiné forum. J.Dvořák, admin".

Pseudočlánek

Čeští novináři se opět vyznamenali. V Mladé frontě otiskli článek o jednom z největších českých zločinců, Karlu Vašovi. Proti thematu nic. Lidé by měli znát myšlení zločinců. Ale způsob? Člověk se z článku vůbec nic nedozví, kromě toho, že Karel Vaš nebyl žádný blbec. A on snad měl někdo opačný názor?

Jediné, co je tedy zajímavé, že i Vaš v 60. letech (zda to bylo skutečně tehdy, úplně zřejmé z toho pačlánku není) považoval SSSR za Rusko: ""Poválečné předávání československých občanů, někdejších bělogvardějských emigrantů, ruské rozvědce odporovalo tehdy platnému právu. A myslíte, že sovětští orgánové trestali tuto sebranku jinak než kulkou? Po krátkém informativním výslechu je prostě vyvedli na dvůr a poslali na onen svět," napsal například Vaš jako zástupce šéfa rozvědky." Jak však dokládá faksimile onoho dokumentu, Vaš to tehdy popsal poněkud jinak. Ani přepsat dokument Jan Gazdík neumí. Měl by se stydět.

Rok starý článek v Lidových novinách je o něco lepší, ale ne o mnoho. Hlas z druhé strany: "Současný režim nemá žádné právo mě soudit, zákonné ani morální. Bojoval jsem za osvobození Československa a oni ho vlastizrádně rozbili, jakmile si upevnili moc. Absurdní drama provázejí každoroční oslavy 28. října lidmi, kteří pokrytecky uctívají Masaryka, ačkoliv zničili jeho životní politické dílo. Za podíl sluhů na moci a drobky ze stolu nechali rozkrást národní majetek. Sotva se otřepali, začali organizovat politické procesy a jejich starost o lidská práva v cizině provází "humanitární" bombardování. Po půl století míru nás zatáhli již do třetí války. Před šedesáti lety jsem se postavil proti expanzi německého kapitálu se zbraní v ruce, oni se klanějí před její novou formou. Jedni splácejí své předlistopadové dluhy, druzí se chtějí zavděčit."

18. prosince 2008

Kvalitní essay do Hospodářských novin

Jan Komárek popravil Václava Klause. Poloofficiální reakce presidentské kanceláře. A k tomu odpověď na otázku:

Co to znamená, že podle Ústavy má ÚS posuzovat soulad smluv s Ústavou, zatímco podle zákona je předepsána formulace nálezu "není v rozporu"?
Stejně jako Tomáš Sobek se domnívám, že to jsou synonyma. Rozlišovat mezi tím není jen dělat z komára velblouda, je to navíc tupý legalism nejhrubšího zrna. Má-li někdo odpor k Lisabonské smlouvě, musí o tom předsvědčit Parlament; žádný soud mu tuto věc nevyhraje. Na rozhodování o politických otázkách máme zákonodárdný sbor, nikoliv soudy.

Updated.

Mrazík (1964)

Vzhledem k tomu, že se blíží vánoce, ani na Lucerně wikipedie nemůže chybět slavný ruský film Морозко (1964): 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9. Omlouvám se za bídnou obrazovou i zvukovou kvalitu.

17. prosince 2008

Dětské porno

via Malý čtenář. Názor z diskusse: "Musim vam sdelit smutnou skutecnost : detske porno neexistuje stejne jako neexistuje globalni oteplovani.
Znam cloveka, pocitacove gramotneho povalece, ktereho si najala feministicka neziskovka placena z grantu z nasich dani, aby z jejich pocitace nasel nejake detske porno.
Business plan byl ten, ze az ho najde, poda ona feministicka "neziskovka" na vlastnika a autora a ISP a hostera trestni oznameni a pak to pusti do medii, cimz se zviditelni a dalsi a dalsi granty a dotace z nasich dani na boj proti detskemu pornu se jen pohrnou. (Zajimava napln slova neziskova, coz ???)
Posledni den zkusebni lhuty ho vyhodili, protoze ac poctive hledal detske porno 8 hodin denne, zadne zalovatelne proste nenasel."

Bertrand de Jouvenel

V roce 1919, když mu bylo 16, měl poměr se svou macechou, slavnou Colette, které v té době bylo 46. Otec neunesl, že mu syn nasadil parohy a v roce 1924 se s Colette rozvedl.

Colette o tom napsala román, Chéri, ale v něm je hrdinům 25 a 49.

Mimořádné míchání fakty

Na dnešním Psu publikuje pan Frýbort článek, který bude pro Guy Peterse lahůdkou! Pan Frýbort nejenže neomaleně klade rovnítko mezi Rusy a sověty a slovanskou vzájemnost presentuje jako plíživý program Rusů k ovládnutí ostatních Slovanů (to není nic nového a známe to už od Doležala). On přirovnává byzantského císaře ke Stalinovi, i co se týče jeho vztahu k nám, a upřímně se raduje ze zániku pravoslavného dědictví u nás. Zlobí se, že my, nevděční a pitomí, "želíme toho, že se jejich dílo neudrželo; žehráme na německé preláty, kteří proti němu kuli pikle, zlobíme se na Maďary, že vrazivše klín mezi byzantský Balkán a naše země, oddělili nás od centra východní civilizace." Inu, přání je otcem myšlenky a tak se p. Frýbort nakonec raduje, že nejsme ve stepích nýbrž v krajině západní kultury.

Přesto takového spojence Petersovi nepřeju: byl jsem před několika lety na jeho přednášce, lépe řečeno čtení, pro "krajany" zde v Holandsku. Tento pán se zřejmě cítí mythicky spojen s Kelty do té míry, že ve svém povídání mluvil jen o nich a o nás a germánskou periodu cca 500 let úplně vyzmizíkoval. Když jsem ho na to upozornil všetečným dotazem, tak to zamlouval a vykrucoval se s lišáckým úsměvem. Od takového kmána theorie o podobnosti krvavého bolševického generalissima s pravoslavným pomazaným autokratorem nepřijímám!

S jakými absurditami na nás ještě rusofobové vyrukují? Očekávám něco o podobnosti DNA Rusů s neandrtálci...

16. prosince 2008

Nejen Dělnická strana to má těžké!...

Haaretz informoval o zákazu protestního pochodu israelské extrémní pravice druhým největším arabským městem v Israeli. Israelský Erik Sedláček, jménem Ithamar Ben-Gvir, má to chucpe odvolávat se na evropské liberální zákony. List přirovnává Ben-Gvira a jeho partu ke Ku Klux Klanu. Kdybych to udělal já, mám na krku ADL, LPA, AI a Šimona Kleina klepne pepka!

2 nová anglická slova

Geek je šprt, nerd je mimoň. Interview s Kaley Cuoco.

Youtube a ADL

Člověku je z takovýchto věcí akorát špatně: YouTube Taps ADL As Partner In Fight Against Hate

15. prosince 2008

Chorvatský hit Co to maš?


Na pješčanoj obali,
ljubav ste probali.
Ti i jedan mali Čeh,
on naveo te na grijeh!

Překlad:
Na písečné pláži,
lásku jste zkusili.
Ty i jeden malý Čech,
dovedl tě k hříchu!

Evropská hymna


Est Europa nunc unita
et unita maneat;
una in diversitate
pacem mundi augeat.

Semper regant in Europa
fides et iustitia
et libertas populorum
in maiore patria.

Cives, floreat Europa,
opus magnum vocat vos.
Stellae signa sunt in caelo
aureae, quae iungant nos.

Romové

via Tomáš Pecina. Hrabě však ve svém článku tradičně smísil fakta a svou imaginaci v nepřehlednou směrnici: "Cikáni se skládají z následujících národních kmenů: Jenišové, Jezliové, Kalderšové, Kaléové, Lalleriové, Lovarové, Manušové, Romové a Sinti. Chceme-li spolehlivý sběrný pojem, musíme tedy hovořit o Cikánech, a nikoli Romech. V případě Romů jde pouze o část národnostní skupiny, a to ještě navíc nikoli té nejpočetnější. Jak jsem již podotkl, je to asi tak, jako bychom vydávali Bulhary za nejvýznamnější slovanský národ, a přitom by o Rusech, Ukrajincích a Polácích nepadla ani zmínka."

Ve skutečnosti je to přesně naopak. Rom (česky Róm), Roma (česky Rómové) a Romani (česky rómská) je standardní název celého ethnika. Cikán, Cikáni a cikánský je pouhé exonymické pejorativní označení. Jenišové, Jerli, Kalderašové, Kale, Lalleri, Lovari, Manušové a Sinti jsou jednotlivé romské kmeny / klany. Jsou samozřejmě Romové, kteří se Romy být necítí (např. britští, Romaničalové), ale to na věci nic nemění. Romů je celkem 15 000 000, nejvíce v Indii: 6 000 000.

Nacisté považovali Sinti a Lalleri za čistokrevné Romy. Jenišové (180 000) nejsou ethnicky Romové, ale převzali jejich způsob života. Jerli jsou ruští Romové. Kalderašové jsou rumunští kotláři. Typickým jejich příjmením je Demeter. Kale jsou španělští a finští Romové. Lovari je professní označení maďarských koňských handlířů. Typickým jejich příjmením je Sarkozi. Manušové, stejně jako Sinti (němečtí Romové), se nyní za Romy nepovažují, ačkoliv dříve tomu bylo naopak.

Na závěr je nutno připomenout, že během holocaustu z 6 000 českých Romů (2 000 žilo v Čechách a 4 000 na Moravě) jich zahynulo 90 %. Celkem 200 000 nynějších českých Romů pochází ze Slovenska, odkud odešla celá 1/3 Romů.

Updated.

14. prosince 2008

David Vodrážka přesvědčil

V grillování Petra Šimůnka David Vodrážka přesvědčil. Na rozdíl od rádoby rhétora Pavla Béma mluvil přirozeně. Nezakrýval problémy. Je to nová krev. Jeden člověk sice nemusí mít sílu na změnu komplexní struktury, ale Jiří Paroubek po fiasku Stanislava Grosse dokázal, že to jde.

"Demokracie" v Rusku

Ten, kdo měl ještě nějaké illuse o Putinově régimu, nyní je již mít nemůže.

Ruské politické vraždy

Rusko má bohatou tradici ve státem objednaných politických vraždách: Za všechny jmenujme alespoň vraždu Stolypina. V této tradici Rusko pochopitelně pokračovalo i v období SSSR.

Jak dosvědčuje dvouhvězdčičkový generál Securitate a poradce Ceauşescua, Ion Mihai Pacepa, Rusko nechalo zavraždit i Kennedyho: "“Ten,” Ceausescu remarked to me. “Ten international leaders the Kremlin killed or tried to kill,” he explained, counting them off on his fingers. Laszlo Rajk and Imre Nagy of Hungary; Lucretiu Patrascanu and Gheorghiu-Dej in Romania; Rudolf Slansky, the head of Czechoslovakia, and Jan Masaryk, that country’s chief diplomat; the shah of Iran; Palmiro Togliatti of Italy; American President John F. Kennedy; and Mao Zedong. (Among the leaders of Moscow’s satellite intelligence services there was unanimous agreement that the KGB had been involved in the assassination of President Kennedy.)"

Eurostrany

Většina politických stran, která kandiduje do Evropského parlamentu, je národních. Teprve po svém zvolení europoslanci založí nadnárodní klub, kterých je v současné době 7. Existuje však 10 evropských politických stran, federací národních politických stran. Eurostrany jsou regulovány nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003, ze dne 4. listopadu 2003, o statutu a financování politických stran na evropské úrovni:
  1. European People's Party (křesťanští-demokraté / lidovci, v ČR KDU-ČSL)
  2. Party of European Socialists (sociální demokraté / socialisté, v ČR ČSSD)
  3. European Liberal Democrat and Reform Party (liberálové, v ČR nepůsobí) – v koalici s EDP
  4. European Democratic Party (federalisté, v ČR Cesta změny) – v koalici s ELDRP
  5. European Free Alliance (separatisté, v ČR Moravané) – v koalici s EGP
  6. European Green Party (zelení, v ČR Strana zelených) – v koalici s EFA
  7. Alliance for Europe of the Nations (nacionalisté, v ČR nepůsobí)
  8. Party of the European Left (kommunisté, v ČR Strana demokratického socialismu)
  9. Alliance of Independent Democrats in Europe (populisté, v ČR Nezávislí demokraté) – v koalici s EUD
  10. EUDemocrats (eurorealisté, v ČR nepůsobí) – v koalici s AIDE

Kolik je pár voličů?

Bohumil Doležal prohlásil: "pana Cohn-Bendita nevolil ani tak lid, jako pár podivínů a excentriků, kteří při volbách do EP náhodou zabloudili do liduprázdných volebních místností." Je 43 % pár voličů?

13. prosince 2008

Boemerang

Sociální obrana proti anarchistům

Již málo známé je, že v roce 1898 se v Římě konala mezinárodní konference proti anarchistům, kteří v 90. letech zavraždili 60 lidí. Jedním z prostředků sociální obrany proti anarchismu, tj. nasilným prostředkům pro zničení organisace společnosti, byl povinný trest smrti za vraždu hlavy státu.

Smí president republiky odmítnout ratifikovat?

Smí president republiky odmítnout ratifikovat mezinárodní smlouvu, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas? V souvislosti s reformní lisabonskou smlouvou je to obzvlášť aktuální.

Naše příliš kusá Ceplova ústava jasnou odpověď nedává. Jaroslav Kuba se domnívá, že toto oprávnění president republiky má, většina ostatních se domnívá, že nikoliv.

Odpověď však jasná není. Je to známá vada westminsterského modelu, všech parlamentních (a contrario presidentských) modelů. Zatímco ještě za Rakouska (a ve vilémovském Německu a dalších konstitučních monarchiích) bylo jasné, že zahraniční politika je domainou hlavy státu, v parlamentních monarchiích (jako je Spojené království) hlava státu zahraniční politiku neprovozuje. Proto by v logice westminsterského modelu bylo, aby president republiky ratifikovat takovou mezinárodní smlouvu musel. Nicméně, na rozdíl od parlamentních monarchií má český president republiky právo vetovat zákony. Per analogiam lze tedy dovodit, že je oprávněn též neratifikovat mezinárodní smlouvu.

Otázka zůstává tedy otevřená a bude muset být rozhodnuta ad hoc. Klaus však slíbil, že lisabonskou smlouvu ratifikuje, projde-li opakovaným irským referendem. Takže nejspíše řešena nebude.

Největší problém české justice

Velice výstižně ho rozebral Tomáš Pecina: přebujelost rekapitulace v odůvodnění rozhodnutí.

Předchůdce Arendtové

Už před Arendtovou trockista Bruno Rizzi napsal ve své knize La Bureaucratisation du Monde (1939), že mezi stalinismem a fašismem není žádný rozdíl. "Europe and the world must either become fascist or socialist. There is no longer any possibility of life for capitalism." Kniha je poměrně málo známá, protože ji francouzská vláda zabavila.

"When the Russian Social Democratic party split, when Plekhanov was thrown out of the window, Lenin many times begged Trotsky to stay with him. He did not succeed, but when in 1917 Leon Trotsky returned to St. Petersburg and recognised that he had been wrong, then Lenin welcomed him into the ranks of the Bolsheviks since he understood that a political mistake was not a betrayal." Opět to šílené pojetí zrady.

Samuel Francis o anarchotyranii

Jistě by šlo vést diskuse o samotném slově anarchotyranie, ale v popisu současných trendů měl Samuel Francis pravdu, když opakovaně prohlašoval: This is precisely the bizarre system of misrule I have elsewhere described as "anarcho-tyranny"—we refuse to control real criminals (that's the anarchy) so we control the innocent (that's the tyranny).

12. prosince 2008

Sympathique



Ma chambre a la forme d'une cage,
Le soleil passe son bras par la fenêtre.
Mais moi qui veux fumer pour faire des mirages
J'allume au feu du jour ma cigarette.
Je ne veux pas travailler — je veux fumer.

Guillaume Apollinaire: Hôtel

Mijailo Mijailović

Bylo mi záhadou, proč Neználek naráží na Annu Lindh. A ejhle, její vrah, Mijailo Mijailović, je Srb z vesnice Pružatovac. Další důkaz toho, že s tím národem není cosi v pořádku. To, že se Mijailović zřekl švédského občanství a žádal o výkon trestu v Srbsku, není jen tak. Takový člověk si nezaslouží nic jiného než popravit a nikoliv tento vrchol nevkusu.

11. prosince 2008

Essentially contested concepts

via Tomáš Sobek. Autorem theorie podstatně zpochybněných pojmů je Walter Bryce Gallie, který s ní přišel ve svém článku z roku 1956, čímž zahájil rozsáhlou diskussi. Mezi essentially contested concepts patří:
  1. umění
  2. náboženství
  3. věda
  4. demokracie
  5. sociální spravedlnost
  6. zlo
  7. nemoc
  8. předsudek
  9. otroctví
  10. fašism
  11. terrorism
  12. genocida
Největší právník 2. poloviny 20. století, positivista H. L. A. Hart, tuto theorii posunul, když rozlišil pojem (koncept) a pojetí (koncepce). (Je nutno lišit ještě odborný pojem, tj. termín.) Jeho žák Ronald Dworkin, současný největší žijící právník, to vysvětlil na pojmu spravedlnosti. Tento pojem není sporný. Už od Platóna znamená, že každý má mít, co mu patří (suum cuique). Ale co komu patří, ba i jak to zjistit, je sporné. Pojetí spravedlnosti se proto v každé reálné filosofii liší.

Podstatně zpochybněné pojmy jsou takové, na které existuje dogmatická (jen jeden názor je správný), skeptická (všechny názory jsou stejně pravdivé) a eklektická (každý názor má zrnko pravdy, a proto čím více, tím lépe) odpověď.