Kommunistický špión Karl F. Koecher

Zřejmě nejúspěšnějším čs. špiónem všech dob byl Karel Koecher (na snímku s manželkou Hanou Köcherovou). Je to jediný známý krtek v CIA (agent, který pronikl do cizí tajné služby; většina defektorů je totiž naverbována jako agenti své původní služby). Poté, co vystoupil v pořadu Jana Krause (asi od 27:30), vyvolalo to celkem poprask.

Jako u každého špiona, o jeho životě koluje mnoho informací, které nejde ověřit. Asi nejvíce zajímavá je these Ronalda Kesslera v knize Spy vs. Spy. Stalking Soviet Spies in America (Pocket, 1989; rozsáhlé výňatky u Hedvíčka, včetně bizzarrností typu "jedním z triků, které Koecher používal, bylo předstírat židovství"), že Köcher získával své informace na sexuálních večírcích. V porovnánání s tendenčním životopisem na Blistech je lepší biografie na wiki.

Koecher ze svého odhalení podezírá Kalugina. Avšak dvojí agentství tohoto nemilosrdného Putinova kritika nikdy nebylo potvrzeno.

20 let života ve svobodné zemi udělalo své. Po návratu do kommunismu se z Köchera stal kritik poměrů.

Chamberlain Obama

Obama myslí svou politiku appeasmentu vůči zbylým globálním velmocem zcela vážně: Po Rusku nyní usmiřuje Čínu. Pozoruhodných na tom je několik věcí:

1. Představitel Tibetu s tím souhlasí. Jeho chyba: Volenti non fit iniuria. To platí i pro nás ve vztahu k Rusku.
2. Každou chybu v národní politice lze zneužít. Dnešní adoraci diktátora Lincolna zneužili Číňané, protože mají pravdu, že dělají totéž: "Lincoln hrál nesrovnatelnou roli při ochraně národní jednoty a územní celistvosti Spojených států. Kvůli tomu doufáme, že prezident Obama může více než jakýkoli jiný zahraniční vůdce pochopit čínský postoj při ochraně své národní suverenity a územní celistvosti."
3. Je důležité nenechat se vyprovokovat. Kdyby Jih pod velením Chesnuta v půl páté ráno 12. dubna 1861 nezaútočil na federální pevnost Fort Sumter, k té strašlivé válce třeba vůbec nemuselo dojít. (Během této bitvy zemřeli 2 vojáci: konfederační – vykrvácel po nepovedeném výstřelu z děla; unijní – během čestné salvy před odchodem z pevnosti.)
   

Reforma právnického studia

Jako poctu prof. Vojtěchu Ceplovi, který nedávno po těžké nemoci zemřel, vybírám některé myšlenky ze dvou jeho textů:

Krize české justice a legislativy má své nejhlubší kořeny v odcizení práva od morálky. Tím, že v posledních padesáti letech totalitní režim zneužil právo k utiskování obyvatelstva, došlo k devastaci právního vědomí občanů. Komunisté prohlásili právo za nástroj k ovládání společnosti a také je tak praktikovali. Kromě toho součástí „vědeckého světového názoru“ byla víra v budoucí postupný zánik státu a práva. Vinou toho se české právnictví a právní teorie dostaly v druhé polovině minulého století do naprosté izolace od hlavního proudu právnického myšlení ve svobodné části světa.

Dobrá znalost a přijímání práva jsou v České republice většinou občanů podceňovány, ačkoli vyspělé právní a mravní vědomí je důležitější než psané právo a jeho vymáhání. Mimochodem: všimněte si, jak postupně probíhá vývoj převládajícího názoru na řešení problémů v této oblasti. Nejprve všichni zdůrazňovali, že chybí legislativa, po určité době se to změnilo ve volání po vymahatelnosti práva. Teprve nyní začínáme doceňovat význam psychologického rozměru práva, neboť nejpodstatnější složkou práva není ani legislativa, ani fungování justice, nýbrž to, aby lidé dobře znali pravidla chování a dobrovolně je dodržovali. Vysoká úroveň mravní a právní kultury, v níž jsou obě složky v souladu, je totiž nejdůležitějším zdrojem bohatství a prosperity spravedlivé společnosti.

Vysokoškolský zákon příliš posílil akademickou samosprávu, a tak dochází k „zabetonování“ stávajícího systému. Protože děkani jsou voleni akademickým senátem, zvoleni jsou zpravidla ti kandidáti, kteří zaručují jistotu a stabilitu nenarušovanou soutěžením a inovacemi. Akademické senáty prosazují hlavně vlastní zájmy a jistoty učitelů. Každá změna a reforma, například ve studijním plánu, totiž ohrožuje pracovní místa, například zrušením některých zastaralých a nadbytečných oborů. To logicky posiluje obranné reakce proti změnám. Síla setrvačnosti zavedených pořádků je nyní „zevnitř“, bez vnější podpory, nepřekonatelná.

Fakticky se tichou cestou ujalo vlády dálkové studium, které je eufemisticky označováno za distanční. Namísto metody interaktivního studia, jehož podmínkou je stálá přítomnost studentů, na pražské právnické fakultě se převážně zkouší. Pravidelné výuky se zúčastňují jen studenti, kteří mají zájem. Je pravda, že tito studenti mohou mnoho získat, ale minimální standard profesionální úrovně pro všechny těmito (ne)pořádky rozhodně není zaručen.

Základem zůstávají klasické přednášky ve velkých posluchárnách. Tento tradiční způsob výuky, který vznikl v době, kdy nebyly knihy a lektor četl svou učebnici, zatímco studenti si dělali poznámky, v současnosti zaniká. V posledních desetiletích se nejlepší zahraniční právnické fakulty reformovaly po vzoru lékařských fakult v tom smyslu, že výuka probíhá hlavně cestou simulací, nebo dokonce i skutečným prováděním profesionálních činností, které absolventi budou vykonávat po ukončení studia. Jinými slovy: sofistikované profese se nejefektivněji vyučují nácvikem základních profesních činností.

Jedním ze základních úkolů moderních vysokoškolských učitelů je chránit studenty před nadbytečnými informacemi a poskytovat jim podstatné a základní znalosti. U nás je požadována při zkouškách, které jsou většinou ústní, příliš detailní a rozsáhlá znalost obsahu a vývoje právních předpisů, namísto důkladného osvojování si základních metod práce a samostatného vyhledávání informací. Studenti většinu rychle nabiflovaných poznatků pochopitelně po zkouškách zapomínají, a tak se učí vlastní profesi teprve v praxi. Kromě toho ústní zkoušky nemohou být objektivní, a protože není nikterak honorována průběžná studijní práce, je studium neurotizující. Radost z poznání a studia v pohodě na našich právnických fakultách nyní neexistuje.

* * *

Hlavní zájem je, aby nedošlo ke změnám. Protože každá změna studijního plánu ohrožuje některé učitele. Chcete-li například některý obor redukovat, zavést nový obor, uvnitř toho učitelského sboru musí být pohyb. Musí tam lidé přicházet a odcházet, má-li to být elitní sbor. Dokonce tam musí být soustava lidí, kteří neustále odcházejí, protože v té soutěži se neuplatní. Toto je u nás naprosto zablokováno. Jednak pracovním zákonodárstvím, které takto záporně působí ve všech oblastech společnosti.

O obsahu té regulace, termín v odborné literatuře, který ve srovnávací pravovědě převládl, je "defenzivní formalizmus postkomunistických právníků". Nechtějí se dopouštět kritiky obsahu norem. Nejlepší právník je takový právník, který dobře zná právo. Já chci mít na všechno předpisy a pokud možno nerad se dopouštím vlastních volnějších interpretací. Protože za ně nesu odpovědnost. Já chci mít na všechno legislativu,co nejpodrobnější a zevrubné procedury. Tím se ovšem ten systém stává komplikovaným, nepřehledným dokonce neinteligibilním tj. nesrozumitelným i odborníkům.

A je to stejný nedostatek, jako když co do metody v našem vzdělávání … … převládá v něm výuka historických disciplín. To vzniklo už v 19. století kdy se čeští právníci vymezovali proti německým, v obrození. Vlastně bojovalo se za obrození. Nacionalizmus vlastně ve skladbě disciplín převládnul. První dva roky na právnických fakultách je spousta historických disciplín, které jinde nemají obdobu. Historie práva se jinde učí zpravidla jako výběrový předmět na konci studia. U nás právní historie převládá, protože také byl ten program postaven na převládající teorii, věřte mi to nebo ne, devatenáctého století, kde dominovala víra v to, že historické vzdělání je pro právníka nejdůležitější.

To jsou všechno zaostalosti metody. Další nevýhoda je, že je příliš rozptýlen ten studijní program na mnoho disciplín, okrajových. A ztrácí se ten hlavní podstatný proud, těch hlavních disciplín. Rozdělení na katedry vede k určité rovnosti těch disciplín, které jsou si ale nerovny, poněvadž některé jsou mnohem důležitější, podstatnější a frekventovanější v praxi. Některé jsou velmi okrajové. Učitelé jsou úzce specializováni takže potom nemají rozhled po celé té profesi.

Učitelé stráví desítky a stovky hodin jenom ústními zkouškami. To je fakulta na které se hodně zkouší a málo učí. Ten systém zkoušek je také zastaralý. Mělo by tam být mnohem více písemných zkoušek, příkladů, které se řeší. Nikoli abstraktních povídání, které vedou k biflování těch studentů, kteří se rychle naučí velké objemy informací, které v zápětí musejí zapomenout.

Znovu plyn

Po všech těch propagandistických článcích rusofilů je příjemným osvěžením si přečíst článek zeleného aktivisty, který věci vidí mnohem střízlivěji.

Stejně jako když Hitler si měl vybrat mezi Háchou a Beranem na jedné straně a Vlajkou na druhé straně si vybral Háchu a Berana, tak si Putin mezi Tymošenkovou a Janukovyčem vybral Tymošenkovou. Její osobní zájmy jsou zcela zřetelné: "Později však bylo bez větší pozornosti médií oznámeno, že Ukrajina podmínky úvěru, mj. zvýšení domácí ceny plynu o 20% a kroky vedoucí k oddělení plynu pro tranzit a pro domácí spotřebu, není schopna splnit (bodejť by byla, volby jsou na dohled a premiérka Tymošenková je chce vyhrát) a úvěr nebude poskytnut."

Co s tím? Napadlo mne stejné řešení jako Kalouse: "Rusko bude dál střídat nejasné hrozby, obviňování Evropy z neférovosti a volání po evropských penězích, přičemž určitě nepřijde s jediným rozumným návrhem, který by eliminoval druhý skrytý trh - totiž s návrhem prodávat Evropě plyn franco rusko-ukrajinské hranice, a ani Evropa to nenavrhne, protože by musela zafinancovat a/nebo převzít zanedbanou a podinvestovanou ukrajinskou infrastrukturu i s jejími zkorumpovanými šéfy a šéfíky na všech úrovních".

Je také třeba reformovat cenotvorbu. Indexace na ropu je nadále neúnosná; cena musí být tržní.

Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí

Slavomil Hubálek: "Havlova role byla výjimečná a jednoznačně pozitivní i celosvětově. Je dobře, že řekl, že láska a pravda zvítězí nad lží a nenávistí.
Proč? Už to zní jako velká fráze.
Dva roky po revoluci si to nikdo nedovolil ironizovat. V roce 1992 jsem jako psycholog posuzoval prvního nájemného vraha u nás. Ten mi řekl: "Prosím vás, vždyť je to směšný, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Všechno je to jenom byznys a kšeft. Zákon nabídky a poptávky." Odcházel jsem z věznice jako zpražený, bylo mi z toho zle. Říkal jsem si - je to kriminální psychopat, holt to patří do výbavy tohoto typu osobnosti. Za pár let jsem to začal slýchat od řady jiných lidí včetně politiků. Považuji za nebezpečné vysmívat se pravdě a lásce."

Nemravnost velké koalice

Snaha zrušit dichotomii vláda–opposice byla vždy populární. Teď se k tomu přiznává hejtman Hašek. Co na tom, že se mu to jednou zhroutí na hlavu? Vládnout bez opposice je sice pohodlné, ale lid "volby" bez alternativ nakonec přestanou bavit. Buď bude volit extrémisty (neonacisty) nebo kverulanty (lidovce).

Diplomatická roztržka mezi Francií a Irskem

Irish Soccer Insider.

Informační blog

Už jsem to psal mnohokrát, ale zjevně to není stále patrné: Lucerna wikipedie nemá cíl být diskussním blogem, nýbrž informačním. K diskussi slouží Okoun či Lopuch, nebo specialisovaněji Sprcha nebo Vrba.

Ideální článek LW je takový, o němž se nevede vůbec žádná diskusse, protože informace v něm podané žádné otázky nevyvolávají. Proto jsem pozměnil záhlaví blogu a zavedl nový štítek Kvalitní články, který si zaslouží všechny texty, u nichž se nediskutuje.

Tak jak to vlastne bylo?

JUDr. Hitler v Plzni

Ondřej Šlechta o polistopadovém vývoji a političnu

Ondřej Šlechta dnes publikoval na Revue Politice velmi střízlivý článek o polistopadovém vývoji v naší zemí. Mimo jiné kriticky hodnotí "apolitické myšlení", které se v České republice těší vydatné podpoře politiků i intelektuálů, a jehož podstatou je snaha redukovat politično na pouhou oblast morálky, či třeba ekonomiky.

Měl by být postaven americký radar? Měla být přijata Lisabonská smlouva? To jsou věci ryze politického charakteru. Tedy najde-li určitá síla dostatek hlasů pro to, aby prosadila realizaci té či oné varianty, jinými slovy, přesvědčí-li v rámci pravidel standardní politické „hry" většinu o tom, že státnímu zájmu odpovídá nejlépe její vize, pak ji prosadí. Ale ani jeden, ani druhý nejsou zaprodanci, zrádci nebo agenti. Mají jen odlišnou politickou vizi. Státní zájmy je nutno diskutovat, rozhodně se nelze spokojit s tím, že samozvané centrum prohlásí věc B za univerzálně platnou a nehodlá se bavit se zastánci věci A, jejichž názory apriorně odmítne. Takový postoj vytváří vnitřní konflikt napříč společností, kterou nesmyslně dělí na dvě nesmiřitelné poloviny.

Zázraky se dějí

Vodník souhlasí s Doležalem.

Ještě se ptám, proč pískání prošlo Pajerové a neprošlo před pár lety Havlové-Veškrnové. Je to důsledek zburanštění a zhulvátštění české politické scény?

Kdy Sametová revoluce skončila?

Dnes jsou z pochopitelného důvodu media plná textů o počátku Sametové revoluce. Za zajímavější otázku považuji stanovení toho, kdy Sametová revoluce skončila.

Všeobecně se uznává, že to bylo 29. prosince 1989, kdy byl Václav Havel jednomyslně zvolen presidentem Československé socialistické republiky. Nejasno do celé věci vnesl nedávno ústavní soud, který v rozhodnutí Melčák v. Parlament nepřímo tvrdil, že 6. března 1990 ještě revoluce trvala, neboť jednorázové rozhodnutí ČNR o předčasných volbách bylo revolučním opatřením, na které se nevztahují obvyklé požadavky na právní předpis: zákaz jednorázovosti a zákaz retroaktivity.

Osobně takový účelový výklad odmítám. Podle mého názoru Sametová revoluce skončila 5. února 1990, kdy podal demisi poslední kommunistický mohykán ve funkci, premiér České socialistické republiky, František Pitra. O 4 dny před tím byla zrušena Státní bezpečnost, o 2 dny později byla zrušena Národní fronta.

Vzpomínka na Reagana

Hynek Fajmon. Myslím, že nejlépe jeho památku uctíme tím, že ho přestaneme vyslovovat kommunisticky [regan] a začneme anglicky [reign].

Identita Belle de Jour

Brooke Magnanti je přírodovědkyně (symptomatické!), která si vydělávala jako prostitutka. O svých zážitcích psala blog, který později vydala jako knihu. Toto dílo je kritikou oceňováno, ale osobně nechápu proč.

Eetu Isto: Útok (1899)

Milan Šmíd: "[R]uský orel se snaží vyrvat z rukou něžné dívčiny na břehu moře (Finska) knihu obsahující zákony."

Morálka reálné politiky

Všichni, kteří se ještě dnes modlí k Reaganovi a Thatcherové jako k našim osvoboditelům, dostali v pátečním vydání Blistů hořkou pilulku ke spolknutí. V prvním článku se píše o tom, že Mitterand a Thatcherová chtěli po Gorbačevovi, aby německé demonstranty zastavil silou.

Ještě v lednu 1989, shodou okolností v tentýž den, kdy byl naposled v Praze zatčen Václav Havel, odcestoval do Kremlu z Ameriky Henry Kissinger a přivezl tam tajné memorandum, v němž se pravilo, že pokud Sovětský svaz nebude dělat mocenské výboje mimo vlastní sféru vlivu, Západ bude plně respektovat sovětské zájmy ve středovýchodní Evropě. Bylo zjevné, že Spojené státy neměly naprosto žádný zájem o podporu hnutí za svobodu ve střední a východní Evropě....Britský ministr zahraničních věcí Douglas Hurd se vyjádřil, že „studená válka je systém, v němž žijeme šťastně a spokojeně už čtyřicet let“.

V druhém článku (s chybou: v r.1989 byl americkým presidentem G.Bush sr., ale to je málo podstatné) se píše:

Thatcherová také řekla Gorbačovovi v Moskvě r. 1989, že destabilizace středovýchodní Evropy a rozbití Varšavské smlouvy také nejsou v zájmu Západu. Zaznamenala, že ve středovýchodní Evropě dochází k podstatným změnám, ale zdůraznila, že Západ nebude požadovat likvidaci komunismu v sovětském bloku. Ani Západ podle ní neudělá nic, co by riskovalo bezpečnost Sovětského svazu.... "Mohu říci, že prezident Spojených států zastává stejný názor. Poslal mi telegram z Tokia, v němž mě přímo požádal, abych vám sdělila, že Spojené státy neučiní nic, co by ohrozilo bezpečnost Sovětského svazu či co by bylo vnímáno Sovětským svazem jako nebezpečí. Plním tuto jeho žádost."

Podobná odhalení budou sice vodou na mlýn naivkům, kteří bláhově věří tomu, že jsme si svobodu vyzvonili klíčema na Václaváku; těm ale není pomoci. Výrok Douglase Hurda naznačuje, co jsou ti tzv. "demokratičtí politici" za svoloč a Západ, který "se cítí povinnen šířit své hodnoty po celém světě" má už jen jediné morální právo: být roznesen na kopytech nějakou mravnější civilisací.

Pět činitelů „kultury smrti"

Kulturní pessimism, antikoncepce, sterilisace, interrupce, hedonism.

Frankfurtská škola podporou podkopávání rodiny a vyvolávání kulturního pesimismu si může nárokovat rozhodující díl zásluhy na stále pravděpodobnější civilizační sebevraždě Západu.

Celý článek zde. S některými názory souhlasím, např, podle Gramsciho "...bolševismus nefunguje. Rusové nebyli obráceni ke komunismu, hnusil se jim. Pro Rusy znamenala půda, víra, rodiny, ikony a matka Rus daleko více, než jakákoli mezinárodní dělnická solidarita. Dokonce i car vyvolával více loajality a lásky, než nenávidění bolševici." S jinými nikoli, např. podle Fromma "rozdíly mezi pohlavími nejsou vrozené, ale že jsou funkcí západní kultury".

Kocáb s křížkem po funuse

Ministr Kocáb v r.2009 připustil: "Asi byl omyl, že jsme je po listopadu natvrdo nezakázali". Tento omyl chce ministr nyní napravovat - dočasným pozastavením činnosti KSČM.

Tuto snahu, stejně jako jiné snahy tohoto typu ("S kommunisty se nemluví", "Zakažme KSČM"), považuji za neblahý, pokrytecký a zpozdilý aktivism, odporující demokracii. KSČM je dnes regulérní parlamentní stranou a ohyzdné dědictví Gottwalda a dalších vrahů si holt ponese s sebou dál. Jak poznamenal trefně Bělohradský, v Evangeliu je taky plno věcí, které odporují Ústavě.

Putin fandí hip-hopu

Vladimír Putin se snaží prezentovat jako pokrokový premiér své země, objevil se v hudebním pořadu s ruským rapperem "Žiganem". O rapu hovoří jako o hudebním stylu, který se "zabývá společenskými problémy", neobává se nazvat graffiti uměním a pochvaluje si, že breakdance propaguje "zdravý životní styl". To může být pro konservativce v zemi vskutku překvapivý a těžko stravitelný krok. Nízká zaměstnanost, kriminalita a drogy mezi ruskou mládeží jsou však pro Rusko akutními problémy a ti konservativci a jiné politické síly v zemi, kteří si uvědomí, že v prvé řadě nezáleží ani tak na obsahu kolektivních zájmových aktivit mladých lidí, jako spíše na jejich přítomnosti, tento krok uvítají. Ačkoliv Putinovi kritici v jeho osobní aktivitě opět neuvidí nic jiného, než snahu utužit si postavení mezi ruskou mládeží, je v prvé řadě potřeba podtrhnout, že Putin je jediným politikem v zemi, jehož morální apel k společensky prospěšnějšímu životnímu stylu jsou mladí lidé ochotni poslouchat.

O wikipedii

…jestli zdejší komunita slyší na argumenty typu „jediného opravdového a naprosto ideálního řešení“ a jestliže ji obtěžuje se vážně zabývat argumenty oponentů nebo je dokonce číst anebo její logické uvažování je na takové úrovni, jakou vidíme zde v diskusi, tak ať má co si zaslouží, tak jako si svůj osud volí národy: pak není síly, která by to mohla zvrátit.
—ŠJů 2. 11. 2009, 03:14 (UTC)

Jak řešit flamery a trolly

Protože se tady opakovaně objevují výzvy, že mám kohosi zablokovat, tak znovu opakuji, že to nejde. Jsme na Bloggeru, což je systém, který spravuje Google a jeho možnosti si může každý nastudovat sám. Správce blogu má jen ty prostředky, které mu Blogger dá. Mezi ně blokování či zobrazování IP adres nepatří. Mohl bych sice použít na diskusse plugin třetí strany, ale to mi přijde jako příliš komplikované řešení.

Boží člověk, Topolánek

Bohumil Doležal: "Mirek Topolánek v rozhovoru pro Právo vysvětluje to, že označil výrok svého stranického partnera Sobotky za hloupý blábol, jako nešťastné nedopatření. Prý si myslel, že to neřekl Sobotka Přemysl, ale Sobotka Bohuslav. Na tomto vysvětlení je nejděsivější, že bude nejspíš pravdivé. Pan Topolánek přinesl přesvědčivý důkaz toho, jak se v praktické politice slušnost vyplácí (respektive neslušnost nevyplácí, což je totéž)."

Gaychat V

Malý čtenář et al: Gaychat

Gaychat je výraz používaný v některých českých internetových, zvláště webových diskusních fórech pro prázdné tlachání mimo téma.

Vznikl v diskusním fóru příznivců serveru Kompost.cz přibližně v polovině roku 2003, době výraznějších změn v principech fungování klubu a částečné obměny, resp. doplnění původního osazenstva novými příchozími. Název slučuje anglické chat (původně debata, kecání, nyní v českém prostředí též převzaté označení internetových služeb pro konverzaci v reálném čase) a gay (homosexuál); v tomto smyslu je také používán ve světě.

V klubu Kompost tehdy došlo k (poměrně často se vyskytujícímu) konfliktu mezi zkušenými účastníky, zvyklými na specifika komunikace v „pomalých“ webových diskusních fórech, a nováčky, zavlékajícími do nich postupy z prostředí komunikačních služeb pro konverzaci v reálném čase se stručnými bezprostředními odpověďmi (to je všeobecně označováno termínem „chatování“, který je nasnadě). Malá, ale značně militantní část diskutérů je přijímala velmi negativně a často napadala mj. i hanlivým výrazem „gay chat“. Jakožto užitečné označení pro „mluvit zbytečně moc“ byl za krátkou dobu vstřebán i většinovým osazenstvem a transformoval se do dnešní univerzální podoby, bez návaznosti na původní antipatie a osobní spory, ktere vedly k jeho původnímu zavedení.

V klubu Kompost dnes gaychat primárně označuje dlouhou, cílenou a intenzivní, přesto však pro většinu návštěvníků výrazně zbytečnou a neplodnou debatu určitého omezeného počtu identit.

V listopadu 2004 se v záhlaví klubu objevil ukazatel, měřící „(Realtime) Gaychat index“ jako přirozené číslo, obvykle jedno- nebo dvojciferné, které ukazuje počet příspěvků za poslední hodinu.

• klub Kompost na Okounovi
• klub GAY-CHAT na Okounovi (založen 14. března 2004)

Malý čtenář, pod licencí CC BY–SA 3.0

The Ecologist, nové internetové vydání

Magazín The Ecologist, který byl v roce 1970 založen myslitelem Edwardem Goldsmithem, zesnulým v červenci tohoto roku, se nedávno dočkal zpřehlednění svého internetového vydání. To nyní nabízí několik tématických sekcí ("Green living", "Energy", "Politics and economics", ...), kde se denně objevují články prodchnuté Goldsmithovým netradičním pohledem na environmentalismus.

Edward Goldsmith, konservativec, anti-modernista i obránce práv domorodých národů, zastával názor, že devastace, způsobená životním stylem současných západních společností, může být zastavena pouze skrze podporování komunit na malé, lidské úrovni a s vysokou mírou společenské jednoty, tvorbu technologií s nízkým dopadem na přírodu a kontrolování porodnosti. Společnost Goldsmithova ražení by se tak orientovala spíše na duševní a fyzické zdraví svých členů, stejně jako na jejich spirituální naplnění, nežli na hedonistické naplňování materiálních potřeb. Takové pozice The Ecologist a Goldsmithe pochopitelně často stavěly proti levicovým environmentalistům, jako například těm soustředěným okolo British Green Party.

Magazín The Ecologist je nepochybně důstojným odkazem Edwarda Goldsmitha dalším generacím.

Všeobecná diskusse

Prostor pro tlachání a odkazy mimo themata článků.

Gaychat IV

Ruské nebezpečí

Bohumil Doležal napsal: "Českou republiku v současné době neohrožuje v první řadě islámský fanatismus. Větším nebezpečím jsou probouzející se imperialistické choutky Ruské federace. Není to nebezpečí bezprostřední, ale hmatatelné. Rusové se už zase mohou u nás opřít o mohutnou pátou kolonu, složenou, jak to bývá, dílem z darebáků, dílem z blbů. Bohužel se toto nebezpečí netýká Evropy ani NATO jako celku, ale jen bývalých ruských kolonií. Zbytek Evropy i USA jsou proto v té souvislosti vystaveny obrovskému mnichovanskému pokušení, které po výměně vládní garnitury v USA stouplo. V této situaci platí: člověče, pomož si, a spojenci ti pomohou. Pokud nebudeme schopni si v případě napadení aspoň pár dní pomoci sami, spojenci nám nepomohou třeba prostě proto, že už nebudou mít čas. Tuto skutečnost je třeba při budování naší armády zohlednit."

Ano, to je pravda. Ale k tomu, abychom na těch kýžených 5 dní zastavili ruský nápor, nepotřebujeme vševojskovou armádu, nýbrž armádu specialisovanou na tento úkol.

Opět k hrdosti

Bohumil Doležal: "Podle agentury STEM je 78 % lidí u nás hrdých na to, že jsou občany ČR. Znamená to hrdost na to, že člověk má občanku nebo pas. Odepřít Vám je (až na zcela výjimečné případy) nemohou. Člověk může být hrdý jen na to, o co se zasloužil. Občanství je něco, na co je absurdní být hrdý stejně, jako je absurdní se za to stydět."

Kam patří off topic diskusse, aby z toho nebyl gaychat

Češi mají odjakživa odpor k pravidlům. Do značné míry je jejich odpor oprávněný. Velká část pravidel, která si sami dáváme, je zbytečná a jenom nás buzeruje. Nicméně idea, která stojí za pravidly, je jiná: Cílem je uspořádat společnost tak, aby byla přehlednější a tím lepší.

To je i cílem pravidla, které jsem dal LW: Článek O nás je "Místo pro off-topic diskusse." Bylo to psáno na 2. a 3. řádku pravého sloupce, takže to vůbec nikdo nemohl přehlédnout.

Přesto byl tento můj pokyn ignorován. Místo o možnostech Bloggeru se diskutovalo o svobodě slova na LW, a to dokonce 2x. Místo o spisovateli Jandourkovi se diskutovalo o chození do Kolbenky (s čestnou výjimkou Malého čtenáře).

Víte o mně, že jsem tolerantní. Pro bezuzdné žvanění a jiné astrovštiny máte nyní dokonce 5 míst:

1. O nás
2. Gaychat I
3. Gaychat II
4. Gaychat III
5. Gaychat IV – tamní úroveň hádky přesáhla všechny meze, a proto jsem ho, jako první článek na LW, pro další diskusse zamknul. Nyní je přidávání kommentářů opět povoleno.
6. Gaychat V
7. Všeobecná diskusse, kterou založil Vodník po vzoru Neviditelného psa, aby se ani taková diskusse zbytečně netříštila.

Kdo se ale od nynějška bezostyšně pokusí diskutovat o něčem jiném na jiném místě, bude vymazán. Gaychatu už bylo dost. Ostatní si u článku chtějí číst názory na článek, nikoliv na stav všehomíra nebo situaci v Ruandě–Urundě.

Pojem gaychat byl skvěle vysvětlen na wiki. Bohužel tam byl z malicherné msty smazán. Požádal jsem o obnovení, nicméně od tamních správců si příliš neslibuji. Vzhledem k tomu, že onen text Malého čtenáře byl publikován pod GFDL, přetiskl jsem ho na LW.

Updated.

Výpisky z četby VIII

„Zvláštní pravopis,“ podotkl mladší kolega. „Ten člověk píše místo z všude s.“

„Někteří intelektuálové mají pocit, že je to tak lepší,“ poučil ho Pankrác Malina. „Znám několik filozofů, kteří za hlavní úkol filozofie pokládají vyřešení otázky, jestli se píše se s nebo se z.“ Na akademické půdě je dokonce zdarma distribuován časopis, který píše s téměř výhradně všude tam, kde normální lidé píší z, a kromě toho píše th tam, kde my píšeme t.“

„Proč to dělají?“

„Těžko říct. Nejspíš je to taková nemoc, která ještě nemá příslušnou klasifikaci. Ani bych se moc nedivil, kdyby potenciální pachatel zločinu, pokud jde o zločin, pocházel z nějakých takových kruhů. Víte, kolego, některé typy jsou schopné vás třeba i zabít, jenom aby byly zachovány hodnoty.“

—Jan Jandourek: Bomba pod postelí, pp. 133–4

Oprávnění autora článku

Jak zjistil Vodník, kromě mě jako správce LW, který může smazat kterýkokoliv kommentář, udělil Blogger každému autorovi článku oprávnění mazat kommentáře k jeho článku. Tak si toho buďte vědomi, když něco kommentujete.

Gaychat III

Původně zde byl jiný text. Protože zde vznikl gaychat, článek jsem přesunul jinam a postu dal odpovídající nadpis.

Updated.

Kdyby byly v prdeli ryby...

Často se setkáváme s úvahami tohoto typu ohledně dějinných událostí. Co by bylo, kdyby se v r.1918 nerozpadlo Rakousko-Uhersko? ("Určitě by se federalisovalo!" "Proměnilo by se v multinacionální kapitalistickou velmoc!" "Došlo by v něm k občanské válce!" "Nedošlo by ke světové válce!") Říká se tomu kontrafaktuální historie. Nedávno si dovolil podobné úvahy méněcenný nedouk, viscerální antisemita a opovrženíhodný vyvrhel lidstva Petr Zídek. Všichni jsme se otřásli oprávněným hnusem a rozhořčením a podepsali u nás v podniku petici, požadující nejpřísnější potrestání těch bezohledných ničemů, kteří by si přáli nový Holokaust (to už kecám, ale zas tak daleko od pravdy nejsem, že?).

Stejně nesmyslná úvaha je na thema, co by bylo, kdyby v KSČ převládla nějaká gorbačevská skupina a rozjela domácí perestrojku, reformy a restauraci kapitalismu pod hlavičkou KSČ. Fantasii se meze nekladou. Že by jako první zmizel index zakázaných knížek a autorů a zákaz cestování (který byl na sklonku 80.let už chatrný), o tom vůbec nepochybuju. Takže tyto skutečnosti nevnímám jako unikátní výdobytky polistopadového režimu. Že bychom pod vedením takové KSČ nakonec rovněž vstoupili do NATO a EU, je nasnadě (záviselo by to samozřejmě na tom, jak by se loutkáři s loutkami dohodli). Čeho polistopadový režim mohl dosáhnout, kdyby se jeho koryfejové (a podstatná část národa) drželi hesla svého božstva TGM "nebát se a nekrást", o tom se mi raději nechce fantasírovat - donutilo by mne to k pláči stejně spolehlivě jako poručík Dub.

A tak mám-li si svévolně vybrat bilancování k 17. listopadu, pravím k současným vládcům všech barev: NADĚLALI JSTE Z ČURÁKŮ HRDINY!! Hudebně nedostatečné a textově genocidální agresivní tlupy buranů se staly druhými Plastiky. Vcelku neznámý šéfik Ku Klux Klanu se stal přes noc nezákonně pronásledovaným dissidentem. Partička zakomplexovaných hajzlíků, která byla s to tak leda přizabít nějakého studenta, stojí náhle ve středu zájmu národa coby "nebezpečná terroristická skupina", což u zkušenějších skeptiků vyvolá pouze útrpný úsměv. Měříte dvojím metrem různým státům podle toho, na čí straně jsou. Posíláte české vojáky do válek, které nejsou v zájmu této země ani náhodou.

Já, Vodník, vám vzkazuji: JSTE JAKO ONI! Máte jiný kabát a smrdíte jinak, ale stejně obludně. Fuj!!

Arrogance moci

Lord Acton: "Každá moc korrumpuje."

Zpytáků poražení přežalostné!

Zpytáci spáchali harakiri: sami si svou vědeckou methodou spočítali pravděpodobnost Boží existence. Atheisté, nezoufejte! Máte ještě 38%! (jestli to není ruská kachna ;-))

(Pro případné šťouraly: samozřejmě mne osobně výzkumy tohoto druhu nechávají zcela chladným, stejně jako "Kristova DNA", je to spíš kuriosní příklad zcela nežádoucí applikace zpytáckých method výzkumu a statistiky, která paradoxně dává za pravdu "tmářům").

Rok 1464 hidžry

Pěkná povídka od Lukáše Krivošíka.

Gaychat II

Gaychat I

Původně zde byl jiný text. Protože zde vznikl gaychat, článek jsem přesunul jinam a postu dal odpovídající nadpis.

Updated.

Byzantská strategie

Edward Luttwak doporučuje Americe strategii byzantskou místo strategie římské.

Psům psí smrt...

Poslední post paní Tydlitátové se jazykem a dikcí povážlivě přibližuje těm nejútočnějším kommunistickým agitkám z totalitních dob. Ještě mi to připomnělo jesuitské letáčky proti "helvétům". Aggressivitou se jim přinejmenším vyrovná!

Že obsah vyzývá k závažnému omezení nejrůznějších svobod (slova, názoru, bádání) a tím ohrožuje demokracii, to je asi to poslední, co by naše současné demokratické koryfeje znepokojovalo.

Kapitánův problém

Základní Kapitánův problém je, že se pokouší o theoretickou fysiku bez znalosti filosofie. To je jako pokus naučit se cizí jazyk pouze z cizojazyčného textu bez jakékoliv pomůcky.

K tomu, aby Kapitán mohl theoretisovat, potřebuje 2 základní filosofické disciplíny: ontologii (nauku o bytí) a epistemologii (nauku o vědeckém poznání). Pak by naivně nepředefinovával 2 500 let jasně vymezená slova. Kupř. jev (φαινομενον) je to, co se ukazuje, co smyslově vnímáme, a nic jiného.

Proto by si měl Kapitán otevřít nějaké základy fenomenologie, aby tolik nepřísahal na Popperova dogmata, nýbrž je uměl i problematisovat.

Updated.

Umanutost věřících

Čím jsem starší, tím méně věcí mne rozčiluje. Jedna z věcí, která mne spolehlivě naštve dodneška, je falšování slov. Slova totiž máme proto, abychom si rozuměli. Když se jim někdo pokouší dávat jiný význam než konvenční, tak porozumění vylučuje.

Z menší části jsou slova falšována lemplovitostí. Např. čeští novináři zásadně mluví o státních zástupcích (prokurátorech) jako o "žalobcích", protože ti journalističtí idioti vůbec netuší, že mezi obžalobou a žalobou je zásadní rozdíl.

Běžnější je politický důvod, proč se někteří pokouší jasná slova předefinovat. Příkladem je označování atheistů za věřící. Důvod je jasný: Zatímco celou historii byli atheisté považování za morální vyvrhele, takže se jim nikdo rovnat nechtěl, od dob osvícenství je jasné, že náboženství je pouhá pověra. Atheisté od té doby stojí výše než theisté, protože nemají svůj rozum kontaminovaný irracionalitami, kterým by museli povinně věřit, jako že tři osoby tvoří jednoho Boha apod.

Theisté vědí, že na úroveň atheistů se z povahy věci nemohou dostat, a proto se snaží snížit atheisty na svou úroveň, tj. tvrdí, že atheisté také věří. Slouží k tomu laciný trik: předefinování slova víra. Podstatou víry (faith) je přesvědčení o pravdivosti tvrzení, které nemohu dokázat. Nic takového atheisté nemají. Mají jen světový názor (přesvědčení, belief), který se ale o žádné nedokazatelné jevy neopírá.

Druhý příklad je označování evoluční theorie za "pouhou hypothesu". Epistemologie však jasně rozlišuje: Axiomy, postuláty, hypothesy jsou-li dokázány (vyjma axiomů, ty se stejně jako dogmata nedokazují), jsou (přírodními) zákony. Vysvětlením těchto zákonů je theorie, přičemž, jak Kapitán správně připomíná, theorii nelze dokázat (verifikovat), lze ji pouze falsifikovat.

Evoluční theorie se skládá z těchto zákonů:

1. vznikají nové organismy přizpůsobené prostředí (= evoluce) a
2. evoluce probíhá na základě přirozeného výběru.

Na rozdíl od přesvědčení náboženských fanatiků, evoluci nikdy nikdo nezpochybňoval a není v rozporu dokonce ani s Biblí. Velké pochybnosti panovaly toliko o přirozeném výběru. Objev genetiky, tj. tvrdé dědičnosti (vlohy pro znaky se nemění), mu dokonce zasadil tak těžký úder, že se darwinism dlouho považoval za vyvrácený. Teprve objev mutací allel (1920s) darwinism resuscitoval novou synthesou přirozeného výběru a tvrdé dědičnosti v neodarwinism (1930s). Poslední modifikací evoluční theorie je Dawkinsonova theorie sobeckého genu (1976).

Proč tedy tmáři označují tak komplexní explikaci jako je evoluční theorie za pouhou hypothesu? Je to pokus o falšování slov. Zatímco "theorie" implicitně naznačuje pravdivost; "hypothésa" implicitně ukazuje provisornost. Jenže těmito falešnými hrátkami se nesmíme nechat zmást. Je třeba je jednou pro vždy odmítnout.

Rusko a Evropa III

Pokračování polemiky s Alkibiadem. Co se týká salvadorské občanské války, USA podporovaly menší zlo. Alternativou bylo, že by FMLN nastolila kommunism. To má být americký zločin? Naopak US chování bylo velice záslužné.

Co se týká invase na Grenadu v roce 1983, Austinova vražda ("poprava") Bishopa nemohla zůstat jen tak. To má být americký zločin? Naopak US chování bylo velice záslužné.

Omlouvám se za slovo "ukončení". Ve skutečnosti Putin CFE brutálně porušil. Co se týká CFE-II, ta není účinná, takže nikoho nezavazuje. Naproti tomu USA měly k zásahu v Iráku mandát OSN na základě resoluce RB č. 1441.

Co se týká ruských plánů, jsou zjevné. Je to neustálá eskalace konfliktu se Západem, brzy nás čeká další plynová krise. Kromě špionáže, která v případě ruských "diplomatů" v ČR má hrozivé rozměry, jde hlavně o pokus diktovat českou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Agnostik, co fušuje do atheismu

Vždycky mne fascinuje, kolik neatheistů se pokouší vymezovat, v co údajně věřím. To, že nevěřím na Bílou paní ani Ježíše, podle nich znamená, že jsem věřící. No, theisté jsou schopni všeho, včetně označování tří osob za jednoho Boha.

Tak i Jezovec vydává (níže se však od toho distancuje) hlas agnostika Michaela Ruse za nějaký pravý atheism. Ne, není. "If you mean someone who agrees that logically there could be a god, but who doesn't think that the logical possibility is terribly likely, or at least not something that should keep us awake at night, then I guess a lot of us are atheists." Pokud někdo neví, zda Bůh je či není, tak to určitě není atheista, nýbrž pouhý agnostik. A těch podle mého názoru není mnoho. Normální člověk ví, že Bílá paní ani Bůh neexistují, protože se v reálném světě nijak neprojevují. Boha si vymyslel člověk jako příčinu jevů, které si nedokázal jinak vysvětlit. Nyní mu slouží jako psychologická berlička.

Dnes, v době rozvinuté vědy, by už nic takového nebylo možné. Symptomatická je nenávist věřících k evoluční theorii, kterou pohrdavě označují za hypothesu, aniž by tušili, co znamená slovo "theorie" a co "hypothesa".

Sociální role náboženství je něco jiného. I já jsem mnohokrát napsal o positivní roli katholictví pro vznik Západu. Na druhou stranu nelze nevidět primitivnost éthosu mnohých agnostiků: "Of course there has been evil in the name of religion – the pope telling Africans not to use condoms in the face of Aids" či levičáčství: "The troubles in Northern Ireland were surely about socio-economic issues also, and the young men who flew into the World Trade Centre towers were infected by the alienation and despair of the young in Muslim countries in the face of poverty and inequalities."

Updated.

Protivné ženy

Příběh ze života.

Jak je to s vysokoškolskými tituly

Tomáš Pecina napsal úvahu, s níž nemohu souhlasit. Předně není příliš poučen v církevním právu. Podle can. 290 odst. 1 CIC: "Svěcení jednou platně přijaté se nikdy nestává neplatným. Přesto klerik ztrácí duchovní stav: soudním rozhodnutím nebo administrativním opatřením, kterým se prohlašuje neplatnost svěcení". Aby tedy svěcení bylo trvalé, musí být platné. Neplatné svěcení nikdy nelze zhojit. T. P. si zřejmě plete platnost a dovolenost. Nedovolenost sanovat lze.

Udělení VŠ titulu inženýra, bakaláře, magistra či doktora je konstitutivní správní akt. I ve správním právu samozřejmě existuje obnova řízení. Její podmínky jsou dány v § 100 nového správního řádu a spáchání přečinu či zločinu mezi ně přirozeně patří.

These: "Jednou doktor, navždy doktor," by byla absurdní, a proto v platném právním řádu nemá místo.

White Justice - oč jde?

motto: "K tomu je ale potřeba udělat jednu věc - prezentovat WhiteJustice ne v té podobě, jakou skutečně měla (tragikomický pokus o rádoby drsné teroristy s nulovou akceschopností), ale jako profesionální teroristickou organizaci." —Antifa

Jistě stejně jako já se znepokojením sledujete Pecinův pokus o přeměnu ČR na policejní stát. Když pro tento účel selhala snaha persekuovat neonacistické hudebníky a pořadatele koncertů, protože to příliš přípomínalo osudy Plastic People of the Universe za kommunismu, rozhodl se ministr vnitra, že neonacisty vykreslí jako terroristy.

Tento pokus mi byl podezřelý od počátku, ale teprve debata na Facebooku lidí, kteří do toho vidí, mne nasměrovala na seriosnější a informovanější zdroj než je Mladá fronta:

"WhiteJustice byla skupina okolo stejnojmenných internetových stránek, jejichž zakladatelem a autorem byl táborský neonacista Petr Janoušek, užívající pseudonym Endlosung (konečné řešení, nacistický výraz pro vyvraždění židovské populace). Web byl zaheslovaný, ale přístup dostal prakticky každý, kdo o něj požádal. Součástí WhiteJustice byl i neúspěšný projekt RedWatch na monitoring anarchistů a antifašistů, který se ale věnoval pouze fotkám punkové mládeže popřípadě fotografiím představitelů KSČM. Samotné WhiteJustice pak nelze označit jinak než za směšný projekt hlupáků a naivních dětí hrajících si na Combat 18. Pokud byl člověk na WJ chvilku aktivní (v tomto případě aktivní znamenalo čas od času napsat něco do diskuse), byl mu přidělen statut "privilegovaného uživatele" a získal přístup do sekce webu nazvané "Otevřený boj", kde si mohl pročíst materiály typu Jak vyrobit rozbušku, Příprava nájemného vraha, Domácí výroba minometu nebo návody na výrobu výbušnin a k nim připsat něco ve stylu "Heil Hitler! Demonstrace jsou k ničemu, naše cesta je cestou teroru." apod. Skupina také pořádala své "výcvikové tábory" nedaleko města Tábor, kterých se účastnilo 5 - 10 lidí, ze kterých pořizovala velmi naivní videa. Rozhodně ale neměla potenciál uskutečnit nic z toho, co tak halasně hlásala na svém webu."

Stejně tak si každý může srovnat závažnost jednání českého neonacistického vojáka: "Profesionální voják z táborského útvaru přiznal, že v táborech vycvičil asi 30 lidí. Naučil je boji zblízka, se zbraní i beze zbraně, útoku na živé i neživé cíle. Proškolil je v technice podpalování aut a likvidaci majetku." a belgický případ: "They found military weapons, ammunition, explosives, and a homemade bomb large enough to "blow up a car"."

Socialismus nefunguje

Kdo pronesl níže uvedené výroky?


"In the 20th century, the Soviet Union made the state's role absolute. In the long run, this made the Soviet economy totally uncompetitive. I am sure nobody wants to see it repeated."

"In the longer run, militarization won’t solve the problem but will rather quell it temporarily. What it will do is squeeze huge financial and other resources from the economy instead of finding better and wiser uses for them."

"In our opinion, we must first atone for the past and open our cards, so to speak. This means we must assess the real situation and write off all hopeless debts and "bad" assets. True, this will be an extremely painful and unpleasant process. Far from everyone can accept such measures, fearing for their capitalisation, bonuses or reputation. However, we would "conserve" and prolong the crisis, unless we clean up our balance sheets. I believe financial authorities must work out the required mechanism for writing off debts that corresponds to today's needs."

"Nor should we turn a blind eye to the fact that the spirit of free enterprise, including the principle of personal responsibility of businesspeople, investors, and shareholders for their decisions, is being eroded in the last few months. There is no reason to believe that we can achieve better results by shifting responsibility onto the state."

a) Barack Obama
b) Vladimir Putin
c) Nicolas Sarkozy
d) Ron Paul

Zvlášť odporný spam

Teď jsem asi půl hodiny odstraňoval zvlášť odporný italsko-polský farmaceutický spam. Vzhledem k tomu, že spammer zneužil toho, že sem lze psát bez registrace, mělo-li by se to opakovat, uvažuji o tom, že zakáži neregistrovaným přispívat.

Brights a 4 jezdci

The Brights

Theologové všech směrů se již dlouho vysmívají atheistům, že jejich identita je odvozená, že to jsou bez- božníci. Po úspěchu homosexuálů, kteří si pro sebe zabrali staré anglické slovo veselý (gay) se o něco podobného pokoušejí i atheisté. Vymezují se positivně jako brights a své opponenty, kteří se neobejdou bez berličky víry ve smyšlenky, označují jako supers.

Nyní, když je jasné, že náboženství fatálně selhává v odpovědi na všechny základní otázky života, jsou brights v mentální offensivě. Hnutí ztělesňují 4 jezdci: biolog Richard Dawkins, filosof Daniel Dennett, spisovatel Sam Harris a novinář Christopher Hitchens (ten je však k novému pojmenování skeptický). V českém prostředí o nich referoval Tomáš Hříbek a jakýsi anonym.

Není divu, že podobná iniciativa vyvolala podrážděné reakce tmářů, applaudované na LW Vodníkem. Ne, že by discours mezi brights a věřícími nebyl užitečný. Nicméně, jak správně poznamenal Kapitán, chabě strukturovaný Mikovcův text, prostý argumentů, za něj sloužit nemůže.

Mikovcův text připomíná zoufání seminaristky, která dostala zadané přilíš dlouhé thema, se kterým si neví rady. Proto alespoň nakousne od všeho trochu v domnění, že tak svůj úkol splní. Např. s argumentem, že věřící si ze svých svatých knih vybírají jen to, co se jim hodí do krámu, se Mikovec "vypořádává" takto:

"Kdo to tvrdí jednak asi nezná současné křesťany, kromě fundamentalistů, kteří se hodí ke snadné kritice, jednak nerozlišuje mezi významem, různou aktuálností a aktualizací Starého a Nového Zákona ( mezi nimiž jakoby uvedení jezdci i Hříbek nerozlišovali) a otázkou exegeze či interpretace. Nezdá se, že opravdu znají knihy o kterých mluví. Různé způsoby exegeze a především jejich odůvodněnost neznají vůbec. Mnohé tyto texty byly napsány v době, kdy většina obyvatel této planety písmo neměla. Krutost a zběsilost Starého Zákona je pro křesťany, kteří nepatří k retardovanému fundamentalismu, většinou těžkým, přetěžkým problémem, kterému se nejraději vyhýbají. I tady bývá hodně časté okecávaní, jinak to nelze nazvat. Vyjádřit by se měl theolog."

Slovní průjem a nic víc.

Ačkoliv mohu rozumět emočnímu nadšení Vodníka pro každého tmáře se "sympathiemi k pravoslaví", chce-li Vodník, abychom i my měli pro tuto orientální doktrínu alespoň pochopení, když už ne sympathie, měl by nám předkládat ke čtení lidi, kteří umí psát a nemají pocit, že do jednoho článku musí nacpat svůj postoj k náboženství od A až do Z.

Updated.

O češství střízlivě

Střízlivý článek o českém nacionalismu napsal Bohumil Doležal. Ačkoliv se Čechem člověk nerodí, ale stává, jako kdyby to tak bylo, protože změnit národnost je prakticky vyloučeno. Proto na to, že jsme Češi, nemáme být hrdi, stejně jako se za to nemáme stydět, protože to sami nedokážeme nijak ovlivnit. Heslo: "Kdo neskáče, není Čech," proto patří na Balkán, nikoliv do civilisovaného světa.

Doležal odpovídá rovněž na perenniální mýthus o zradě Čechů. Aby Čechům někdo pomohl, musí být splněny 2 podmínky zároveň:

1. musí nějak dát najevo, že o to stojí, a
2. že za to stojí.

V případě radaru jsme dali jasně najevo, že o US pomoc nestojíme, že se radši necháme od Rusů opět sežrat. Vždyť to jsou bratři Slovani, ti nás, než nás spolknou, pěkně pocukrují.

Koncept znečištění potřetí

Jak se ukazuje, představa záměrných znečišťovatelů není nějakou šílenou konspirační teorií, ale nyní přiznanou velkou konspirací proti vlastnímu lidu.

Zdá se, že o vedení Labour Party platí, co kdysi Guy Peters napsal o jiné skupině: Důvodem je zřejmě psychologické ustrojení znečišťovatelů studánek a sprayerů: Nepošpiněný prostor je zneklidňuje, a proto chvátají s tím, aby jej poskvrnili svou ejakulací. Zjevně si tak vykompensují své pocity méněcennosti z nechopnosti vytvořit cokoliv positivního a nebýt pouhými parasity.

Vzkaz anonymovi

Měl jsem teď pár dní na programu lepší věci než sledovat LW. Proto jsem s překvapením zjistil, že jakýsi anonym, který sem začal psát, nejen, že si nepřečetl zásady redakční politiky, ale ani text nad rámečkem, do kterého píše:

Každý je povinen svůj příspěvek podepsat jménem, pseudonymem nebo přezdívkou v příslušné kolonce, tj. buď pomocí účtu na Google, OpenID, nebo použitím volby Zvolte si identitu / Název/Adresa URL, kde do kolonky "Název" vypíšete své jméno / přezdívku. Bude-li příspěvek začínat slovy "Anonymní řekl(a)...", bude vymazán.

Dokonce si nepřečetl ani Vodníkovu dobrou radu a nezařídil se podle ní, ačkoliv mu byla poskytnuta opakovaně. Taková neúcta ke zdejším pravidlům se jen tak nevidí a protože ony anonymní texty neměly větší hodnotu, nýbrž se vyznačovaly blátivostí myšlení, kterou jsem schopen tolerovat pouze u Astra, tak jsem je smazal.

Teď jsem se ale vážně nasral!

>:-(( Mně nikdo nebude předepisovat, co nosím! Toho jsem si za totáče s dlouhými vlasy a džínami užil až dost. A na tuhle campaigne platíte daně, vážení!!

A nebo je to vědomá sabotage zakuklených nacistů? Přece nikdo, kdo pamatuje campaigne "Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás!", se nemůže neotřást odporem při tomhle bizzarním deja vu !...

Když blbství kvete...

Tedy přesněji řečeno, blbství kvete vždy a všude, nicméně pod pečlivou pěstující a zalévající rukou boulevardního media se rozkošatí do vegetace, která jednomu bere (doslova!) dech.

Jakýsi český fotbalový idiot zveřejnil "33 důvodů proč se nebát Slováků". Aby dokázal, že hlupáctví není výlučně českou záležitostí, presentoval slovenský národovecký web Proti Prúdu ne jednu, ale hnedle tři reakce na tyto rádobychlapské šovinistické chrchle, jednu blbější než druhou, a dokonce zřejmě vážně míněnou třetí. (Nejlépe to vychutnáte, když si otevřete každý odkaz v jiném okénku a sledujete bod po bodu pararelně).

Nepochybně bude-li někdo chtít vyvolat válku i mezi Čechy a Slováky, příhodného materiálu k tomu najde dost...:-((

Pěkná tvář ošklivého hnutí

Pohledná žena na obrázku, kontroversní Lady Michèle Renoufová, není revisionistkou, nicméně revisionisty obhajuje a tak je v běžném diskursu za revisionistku vydávána (Leon Kreutzfeld: už popírání trestnosti popírání by mělo být trestné!). Zde již zmíněný dr. Efraim Zuroff o ní říká: "Tato žena je obzvlášť nebezpečná, neboť je velmi atraktivní a může dát pěknou tvář ošklivému hnutí."

6. října t.r. na bruselské konferenci "Popírání a demokracie v Evropě" na půdě Evropského parlamentu měla tu neslýchanou drzost vyzvat přítomné - poté, co zkritisovala předešlé neobjektivní antirevisionistické příspěvky - k tomu, aby předložili jeden, aspoň jeden jediný důkaz o tom, že plynové komory skutečně existovaly. No představte si to! Její příspěvek si můžete přečíst zde.

Pramen neuvádí, zda konference na její výzvu odpověděla nebo zda zmeškala jedinečnou příležitost jednou provždy revisionisty přesvědčivým způsobem umlčet. Možná to ale konference nemá zapotřebí: programmem jednání byla totiž příprava na zavedení trestnosti popírání Holokaustu v celé EU, takže pokud se zadaří, nebudou si zdejší antirevisionisté už záhy muset dělat těžkou hlavu s nějakými důkazy.

Démonisace Srbů a studená válka s Ruskem

Vždy mne fascinovalo, jak se i poměrně myslící a uvažující lidé stali obětí amerického protiruského tažení v mediích. Profesor Emil Vlajki je autorem knihy s názvem v titulu tohoto postu a v tomto interview z odkazu pana Mikovce osvětluje některé aspekty rozpadu Jugoslávie. Jak on sám píše, v Evropě "dominantní intelektuální masa je pravicová, podporuje politiku USA a aktivně působí v nové studené válce proti Rusku. Západní elita je proti rozvoji jakékoli části společnosti a lpí na padoušské politice Američanů." Naši intelektuálové se tedy jen tak obalamutit nenechají.

Z tohoto národa bleju... :-(((

Po Doležalovi a jemu podobných si tentokrát konečně s rozběhem do tohoto národa kopnu i já.

Karel Gott a Eva Pilarová dostali medaili. Jestliže Bohuš Doležalů, tento neochvějný obránce práv vyhnaných sudetských Němců a přistěhovalých Židů z bývalého SSSR na "jejich" zem, říká, že měl Gott padnout na barikádách, aby si vyznamenání zasloužil, pak se ten dobrý muž mýlí! Stanovy říkají jasně:

"Medaili Za zásluhy uděluje prezident republiky osobám, které se zasloužily o stát nebo územní samosprávný celek v oblasti hospodářské, vědy, techniky, kultury, umění, sportu, výchovy a školství, obrany, bezpečnosti státu a občanů."

Nebyl to jen Doležal. Proti vyznamenání Karla Gotta protestovala celá řada lidí (Liška, Rejžek). Gott jim tentokrát odpověděl IMHO zcela adekvátně. A jeho následné kommentování tohoto gesta mé sympathie k němu ještě prohloubilo.

Nemyslím, že zejména Gott se o stát v oblasti kultury a umění zasloužil méně než jiní nositelé metálu (Kodet, Tříska, Svěrák, Smoljak, Suchý, Šlitr). Gott možná podepsal Antichartu, ale taky podporoval finančně Dubčeka nebo Kubišovou, což ani nenapadlo většinu těch, co Antichartu nepodepsali. Pokud jde o ohlas v zahraničí, nemůže se Gottovi v jeho zásluhách vyrovnat zřejmě nikdo, ať už si o jeho hudbě myslíme cokoli. Ve sportu pak mu může konkurovat snad jen Zátopek. Čím se zasloužili o stát v kterékoli oblasti Paumer a Mašínové? Byť připustíme for the sake of discussion, že to jsou STATEČNÍ vrazi.

Podobná štvanice na představitele majora Zemana Vladimíra Brabce je další odpornou ukázkou závistivosti české luzy, která sice za totáče sledovala Zemana s jazykem na vestě, nicméně po listopadu si na hlavním představiteli titulní role seriálu (v němž ostatně účinkovala téměř kompletní sestava tehdejšího českého filmového hvězdného nebe) vylila svou žlučovitou závist a frustraci. Musím připomínat ještě Reginu Rázlovou nebo Adinu Mandlovou?

Gottovi bych vzkázal: Karle, nikdy jsi mě moc nezajímal ty ani tvoje hudba, i když jsi světový zpěvák. Ale teď ti držím palce a jsem rád, že nejsem sám!

Zpytákům a neznabohům

Kapitánovi, gogovi, Petersovi a dalším hmotařům doporučuji k přečtení pozoruhodnou stať známého enfant terrible, českého Brazilce Josefa Mikovce "V nejednoho boha věřiti (ne)budeš". Text je reakcí na dvě kritiky (1 a 2) Tomáše Hříbka.

Josef Mikovec je mi blízký svými sympathiemi k pravoslaví a "levicovostí" (které ovšem na mé gusto míchá příliš nadšeně), zejména pak extatickým slohem a květnatým vyjadřováním, připomínajícím místy Mistra JaroSlava Krátkého; na rozdíl od něj mají ovšem texty Josefa Mikovce - pokud si člověk dá tu práci je přelouskat - naprosto jasnou hlavu a patu.

Několik citátů, které mne zaujaly, buď obsahem nebo formou:

V simplifikaci a redukcionismu je síla pro množství a předžvýkané argumenty z výprodeje se opouzdří nejrychleji. Proto je úroveň i filosofického a vědeckého ateismu povětšinou krajně ubohá a spíše posvícenecká. A nikterak nově osvícenecká.

Ani Gagarin nic neviděl. Soudružky Blabláčkové měly tuto Vědu v malíčku. Dnes se přidává podučitelský existencialismus desítkařské úrovně pro sebevědomí hrdých a statečných duší. Neznalost análů hagiografie, dějin a monotónní zaměňování náboženství s pouhou částí pouze západního křestanství, tedy takzvaně katolickou církví, která je má reprezentovat, je odstrašující.

Epidemie mythomemes je šťastnou nákazou pro deprivované masy a sladkou smrtí pro dlouhodobou frustrací vyhublá Ega.

Prokrustovo lože, zplošťující apriorní přístup a "one way only", této theorie mají svůj důvod, křiklavý záměr, ideologickou účelnost a předem daný, určený výsledek.

Věřit, že jsme morálně stále lepší, je jednoduše hloupé, samo o sobě tragikomické, v těch případech, kdy nejde o zlý cynismus.

Ta řada darwinistů, diletujících ve filosofii výše uvedeným postojem k tomu, co považují za metafyzické "pravdy", podřezává větev na které sedí a spí.

Sloganem „Takže si přestaňte dělat starosti a užívejte si života“ vrcholí intelektuální nabídka a poptávka jedné trouchnivějící podtřídy, která už na víc nestačí a znehodnocuje ty osvobozující, etické, o integrální humanismus usilující formy atheismu, to jest ty, které nemohou být zužitkovány ve prospěch držby moci.

Zvědavec a Eretz.cz ruku v ruce na jedné straně barikády!

Politics make strange bedfellows. To se potvrdilo v těchto dnech, kdy "rudohnědý" Zvědavec a neochvějně sionistický Eretz.cz postovaly na svou titulku ikonku, podporující Václava Klause v jeho antilisabonském tažení. Jejich dalšími kuriosními soudruhy v tomto boji jsou např. bojovnice za svobodu Anděla Dvořáková či ultrakonservativní římský katholík Michal Semín.

Úspěchy irácké invase

Pokud si ještě někdo myslí, že irácká invase stála za to, protože všechno je lepší než Saddám Hussein, nechť si přečte tato čísla (originál).

Proč jsou katholíci mimo

Miloslav Vlk vydal text, v němž účtuje s 20 lety demokracie v ČR. Text začíná slibně: "... ukázal základní potřebu hledání pravdy. Většina lidí ji nehledá, protože se domnívá, že „leží na ulici“, že přichází vytištěna v novinách a zní v digitálních médiích. Ale ani tam lidé často pravdu nehledají. Je sice faktem, že v současné katastrofální situaci naší společnosti začínají média velmi intenzivně rozklíčovávat tuto společenskou katastrofu a dohledávat pravdu. To nám chybělo skoro dvacet let. To, co se dnes objevuje jako tragika dnešní situace, církev zakoušela v průběhu dvaceti let bezvýsledného boje. Různí kritici nás obviňují, že jsme „prohospodařili kredit“ – ale nahlédněte, prosím, že na začátku nové doby svobody byla nastavena výhybka, která vedla k současné společenské tragédii: blahobyt za každou cenu, to znamená blahonyt bez duchovních, morálních hodnot; sobectví osobní i stranické byla cesta k dnešku. To byl základní „zákon“. Ostatní zákony respektovány nebyly. Hlavní cíl: majetek, peníze, bohatství. Chamtivost některých politiků a jiných veřejných činitelů byla zakrývána. Zloděj křičel: chyťte zloděje a poukazoval na církev, že je chamtivá." Ne, že bych se všemi východisky souhlasil, ale je to dobrý výchozí bod k diskussi.

Ale pak následuje praktické potvrzení chamtivosti a neschopnosti české katholické církve. Zbytek textu se totiž už pak nevěnuje ničemu jinému než zápasu o restituce, přičemž "cudně" opomíjí svobodovské restituce počátku 90. let, včetně slavných Voršilek. Nebýt tohoto skandálu, šly by restituce mnohem hladčeji a Dostálovi se nelze divit, že po této zkušenosti vyžadoval přesné doklady, které mu ale neschopná česká katholická církev nebyla schopna dát.

Osobně souhlasím Milošem Zemanem, který prohlásil: „Peníze nemám, ale majetek vám vrátím“. Návrh Topolánkovy vlády na odškodnění ve výši 83 milliard korun v dnešních cenách považuji za nehorázný, protože tato summa byla doslova vycucána z prstu.

Národní pamatník

Plně souhlasím s tím, co napsal Bohumil Doležal: "Navrhuji malou expozici antirelikvií z „odsunu“ sudetských Němců. Například: bačkory pana Steinera z Aše, zkonfiskované předtím, než ho hnali sviňským krokem do Bavorska. Podprsenku znásilněného dvanáctiletého děvčátka. Ostatky těch tří kluků, co je naši hrdinové umlátili v Postoloprtech, když si chtěli za plotem českého koncentráku natrhat pár jablek. Zkrátka malý pavilon hrůzy, vstup jen pro otrlé."

Opravdový liberál

Positivně překvapil Ladislav Jakl.

Nacism není totéž, co kommunism

S tím bude asi většina z nás souhlasit. Z mnoha důvodů. Nicméně zdůvodnění, kterým se ohání historik dr. Efraim Zuroff, mi zarazilo prdy: v sázce je jedinečnost holokaustu! Vedle toho desítky millionů nějakých mrtvých gójských dobytků nemají co pohledávat! Že mě to, hlupáka, nenapadlo!...

Kindlovy stránky

Milan Kindl si založil vlastní stránky. Ať si o něm myslíte cokoliv, jedno je jisté: Hlupák to není.

Klaus a Havel

Poněkud depressivní, leč obávám se dosti výstižný článek s vše vyjadřujícím názvem "Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet".

Nepotism ve Francii

Francouzský president Sarkozy chce prosadit svého synáčka do sinekury. Jeho straník to zdůvodňuje takto: "Jean est le fils d'un génie politique". Nemohu si pomoci, ale je něco shnilého ve státě francouzském.

Chabá erudice Vladimíry Dvořákové

Vladimíra Dvořáková dnes Mladé frontě řekla: "Podání žaloby na mě je logické, cílem je znedůvěryhodnit mě. Není podstatné, jestli vyhrají, nebo ne. Je-li člověk vyšetřován, už je mravně divný." Paní politoložka evidentně netuší, že v občanskoprávním sporu se žádné vyšetřování nekoná. A tahle paní je předsedkyní akreditační komise. Je zjevné, svým nynějším rozdmýcháváním mediálního lynche se pokouší zakrýt své vlastní selhání, kdy akreditační komise nedělala nic nebo skoro nic, stejně jako vedení právnické fakulty Západočeské university.

A právní ignoranti Mladé fronty tomu dávají korunu: "Práva v Plzni šla vystudovat i za dva měsíce, fakultě hrozí trestní stíhání". Ti blbci zjevně netuší, že právnické osoby nemají v ČR trestní odpovědnost.

Gruzie: ticho po pěšině

Pokrytecký způsob, jakým veřejnoprávní ČT referovala o výsledcích šetření Evropské kommise ve věci rusko-gruzínského konfliktu, je vedle celé řady jiných lží a přetvářek námětem článku Libora Dokoupila. Zajímavé je svědectví reportéra MFDnes T. Poláčka.

Je snad ústavní soud kompetenčním soudem?

Alexandr Vondra: "Pokud Klaus Lisabon nepodepíše, měla by se vláda obrátit na Ústavní soud … Ten by měl rozhodnout, kdo má Lisabon místo Klause podepsat."

Zdá se, že Pravda a láska má představu, že ÚS je soud pro všechno. Opravdu svérázná právní ignorance. Nicméně, lze se jim divit po skandálním nálezu Melčák v. Parlament? Přečtěte si prosím výtečný dissent Jana Musila.

Omyl starosty Neorala

V Britských listech vyzývá trokavecký starosta Jan Neoral občany v závěru svého textu takto:

»Blíží se volby. A zase nás chtějí různými sliby a hesly oblbovat ti samí, kteří nám říkali, že nemáme právo rozhodovat a dělat referenda o cizí základně, že ničemu nerozumíme. Ti, kteří si myslí, že máme jedinou šanci - jednou za čtyři roky je bez remcání zvolit.

Někteří na to jdou i velmi rafinovaně: to se dělá tak, že se najde někdo ještě jakžtakž důvěryhodný (nejlépe třeba nějaký kníže), posadí se do auta nově založené strany na místo řidiče, a ze zadního sedadla mu ten vzadu prostrčí své ruce pod pažemi a uchopí volant. A celá kára jede zase tam, kam chce ten vzadu. A zase jsou u volantu ti samí, jen s jiným autem. ...

Naše jediná šance je v možnosti rozhodovat sami o sobě, nenechat se zase utáhnout na vařené nudli - a nazývat věci i „provařené“ politiky správnými jmény a podle toho se rozhodnout. A z té první řady je prostě ve volbách vypráskat.«

To je pochopitelně trpký omyl. Vypráskat ty politiky z první řady znamená prostě vypráskat řidiče. Ten vzadu tam bude držet ten volant, i kdyby za ním seděl člen KSČM, nakonec i sám Jan Neoral. O tom přece ty volby (nejen v Česku) jsou: volíme řidiče. Jan Neoral by si měl připomenout přesně popisný známý citát: "Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zrušili."

Bible o lásce

1K 13, 4–8: "Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje; není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy, není škodolibá, ale raduje se z pravdy; všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží. Láska nikdy neskončí."

Další úmyslná desinformace Mladé fronty

Mladé fronty vypustila další úmyslnou desinformaci: Překládá "to impeach" jako "sesadit". Není to zdaleka poprvé. Vzpomeňme na její hrátky s Tlustým nebo nedávnou provokaci trestného činu. Co s tím? Nevím. Snad je žalovat o náhradu škody, což je však v českém právním řádu neschůdné.

Nem, nem, soha

Facebook ve státní správě

Lidové noviny: "Výzkum počátkem letošního roku ukázal, že Facebook je mezi švýcarským vládním úřednictvem druhá nejnavštěvovanější internetová stránka."

U nás tomu tak není, ale čerstvá data nemám.

II. vládní návrh na rozpuštění Dělnické strany

Čekal jsem, že po fiascu I. vládního návrhu na rozpuštění Dělnické strany, že vláda buď od podobných antidemokratických snah upustí zcela (v USA, opravdové demokracii, politické strany nikdo nerozpouští, ani když se jejich členové dopouštějí odporných vražd, protože tam princip individuální odpovědnosti ještě berou vážně, na rozdíl od schmittovské bojující "demokracie"), anebo alespoň předloží erudovaný návrh. To se však nestalo.

II. vládní návrh na rozpuštění Dělnické strany není ničím jiným než výtahem policejních svodek z monitoringu "povolených" shromáždění a spisů vedených na "závadové" osoby. Místy obsahuje skutečné perly:

"Přitom ovšem ti, kteří posmrtným potleskem ocenily [sic!] zmíněný projev, současně osvědčili až neuvěřitelnou ideologickou věrnost. Tleskali totiž člověku, jehož záměrem bylo jejich předky dílem vyhubit a pouze ty, co budou vypadat germanisovatelně [sic!], přemístit za Ural." (A § 7, 1. 5. 2009, Brno - 1. máj, oslava svátku práce)

"Dělnická strana ve svém programu dále slibuje Prošetření privatizačních podvodů a důsledné potrestání všech viníků z tzv. malé a velké privatizace z počátku devadesátých let bez ohledu na promlčecí lhůty jejich trestných činů. Viníci, kteří tehdy umožnili obrovské rozkrádání státního majetku, musejí být odhaleni a po zásluze potrestáni včetně zabavení osobního majetku a opětného zestátnění podniku. Zjevně tedy pro případ získání moci slibuje porušování trestního zákona a znárodňování. Jde o záměr, který by znamenal odstranění některých podstatných náležitostí právního státu. Jednak by zřejmě muselo jít o zpětné zrušení promlčecí lhůty, tedy retroaktivitu. Zákaz retroaktivity trestních předpisů jako náležitostí právního státu vymezil Ústavní soud i právní doktrína. Ústavní soud dovozuje zákaz retroaktivity ze samé podstaty demokratického právního státu (viz nález III. ÚS 611/01, Sb. n.u. ÚS, Svazek č. 26, nález č. 75, str. č. 253). Kromě toho je záměrem Dělnické strany vyvlastnění. Zcela jistě ovšem nikoliv vyvlastnění ve veřejném zájmu. Muselo by jít o postup, který je v rozporu s ustanovením čl. 11 odst. 4 Listiny." (B § 11)

"Na nepovoleném shromáždění došlo k zásahu Policie a bylo zadrženo 30 osob, včetně L. Šlégrové." (B § 29)

Závěr: Čekal jsem, že součástí podání budou zprávy agentů BIS z vedení DS. Ale buď je vláda nemá, nebo si je šetří pro strýčka Příhodu. Doufám, že to nepovedené Sokolovo slohové cvičení bez větší právní hodnoty NSS zamítne. V opačném případě poruší zásadu Ne bis in idem.

Updated.

Methody carské Ochranky znovu na scéně

Poté, co se vlastní trestnou činností Mladé frontě podařilo politicky zlikvidovat hned 3 politiky, aniž by kdokoliv z Mladé fronty za svůj přečin nesl trestní odpovědnost, inspiroval tento bezpracný nástroj i politiky. Není divu, že sociálně demokratické; byl to ministr vnitra Stanislav Gross, který uzákonění provokace navrhoval již v roce 2004. Tehdy jsem prosadil, že můj tehdejší zaměstnavatel řekl podobným úvahám jasné ne: "Ostře však protestuje proti jakýkoliv pokusům tento institut zneužívat k provokaci korrupce. Boj s korrupcí by neměl používat method policejního státu, známé z praxe carské Ochranky, byť by se takové methody jevily jako effektivní … Jakákoliv provokace trestné činnosti je v zásadním rozporu na požadavky právního státu."

Dnešní ministr vnitra Martin Pecina: "Policie by podle něj měla mít možnost využívat agenta-provokatéra, pokud má podezření na zkorumpovaného politika či úředníka. "Byl by to preventivní krok. Nikdo by si nemohl být jistý."" Doufám, že můj nynější zaměstnavatel se postaví podobným snahám budovat demokracii jako řemen opět čelem.

Nicméně nelze nevidět, že podobné úvahy jsou součástí širšího trendu, kdy je právní stát a demokracie stále více nahrazována fascisujícím schmittovským régimem. Novelou č. 294/2009 Sb. prosadil Michael Kocáb quasipovolování shromáždění, takže slova II. vládního návrhu na rozpuštění Dělnické strany již nejsou tak absurdní: "Na nepovoleném shromáždění došlo k zásahu Policie a bylo zadrženo 30 osob, včetně L. Šlégrové." (B § 29) 13 samozvanců z ústavního soudu zrušilo volby. Nejhorší vláda od roku 1993, Fischerova, s osobnostmi typu Peciny, Kovářové a Kocába se nenamáhá požádat o důvěru, ačkoliv se zásadním způsobem změnil její mandát. Co nás čeká ještě?

Dokud budou našimi vzory poloviční diktátoři jako je Lincoln, Roosevelt nebo Churchill, lepší to nebude. Měli bychom se vrátit k opravdovým státníkům jako byli Taaffe, Salisbury nebo Coolidge.

Bible o manželství

1Tm 2, 11–14: "Žena ať přijímá vyučování tiše a s veškerou poslušností. Nestrpím, aby žena poučovala nebo sekýrovala manžela. Ať je raději tiše, vždyť první byl stvořen Adam, teprve potom Eva. A nebyl to Adam, kdo se nechal svést, ale jeho žena byla svedena a padla do hříchu."

Adam Gilmore: Draconus

Byla to jedna z posledních kommerčních her na Atari 800 XL/XE. Remix po 20 letech. ASMA. Stejně geniální jako Adam Gilmore je Rob Hubbard. Jeho Jet Set Willy. K dalším význačným skladatelům patří David Whittaker a německý Turek Kemal Ezcan.

Updated.

Israel: příprava na permanentní válku

Via CFP.

Třemi klíčovými body nové strategie je rozvoj spolupráce se zeměmi, s nimiž nespolupracovaly předchozí izraelské vlády, snaha vymluvit mezinárodnímu společenství naději na mírové uspořádání izraelsko-palestinského konfliktu a „nulová tolerance" ke všem projevům antisemitismu ve světě.

To je ovšem pro ministra zahraničí neodpustitelné faux pas: stát Israel jeho ústy veřejně přiznal moc (přinejmenším úmysl) zasahovat proti "antisemitismu" (resp. tomu, co bude potřeba prohlásit za antisimitismus) ve světě. Ne v Israeli, ale ve světě!! Tedy nějaké zprávy OSN prý o israelských zločinech, nějaké vyšetřování prý obchodu s orgány nebo nějaké prý krádeže milliard, apod. - na to si nechte zajít chuť. A protože mír NEBUDE A NEBUDE, nechte si tu chuť zajít nadobro!

Odhalení: tories jsou agenti Moskvy

Podle této zprávy je britská konservativní partaj řízena Putinovými agenty nebo užitečnými idioty.

Má jít Polanski do lochu?

Via Jiří T. Král. Podle odkazované televisní reportáže byla zřejmě ta akce ze strany toho děvčete sice (částečně) dobrovolná, nicméně jí bylo 13, i když měla prsa jako osmnáctka. Žaloba dále mluví o zdrogování a sodomii (pokud se tím míní anální sex, i zkušená žena se to často musí učit). Ona sama chtěla žalobu stáhnout. Polanski se ale k případu, pokud vím, za celá ta léta nijak nevyjádřil, v čem mu snad nic nebránilo, když se nacházel mimo území puritánské Ameriky.

Jakkoli se tedy podle všeho nejedná o nějaké "znásilnění dítěte", přesto spáchal hanebnost a nemyslím, že pár týdnů v base + třicetileté ehm, ehm, "vyhnanství" v Paříži je dostatečným trestem; tento názor považuji za zcela úchylný a doufám, že Fero Fenič nebude muset být vyveden z omylu tím, až mu nějaký čtyřicetiletý dobytek ožere a oprcá vyspělou třináctiletou vnučku do zadnice!

Zamyšlení nad schopnostmi vědy

Tomáš Sedláček.

Ztroskontanci a samozvanci 2009

Kapitán tentokrát naprosto trefil hřebík na hlavičku a k jeho brillantnímu textu není co dodat. Snad jen to, že při poslouchání sebekritiky starosty jsem se otřásal hrůzou.

Zajímavá diskusse v Maskilu

Věstník liberální kommunity Bejt Simcha Maskil otiskl před osmi lety v č.7 text Meir Kahana. Text sám není nijak zajímavý, nevybočuje nijak z obvyklé kahanovské sionistické hysterie. Snad jen fakt, že ho otiskl věstník liberální kommunity může způsobit pozdvižení obočí. Možná také proto ho doplňuje poznámka překladatele Jakuba Švába (patrně omylem umístěná za text Pavla Stránského v č.6). Byl to ale právě tento kommentář Jakuba Švába, který přiměl k reakci israelského občana Ziva Semadara. "Výživnost" tohoto textu mi doslova vyrazila dech. Maskil poněkud napravil svoji reputaci, zdiskreditovanou Švábovou propagací Kahaneho, tím, že tento text otiskl. Nicméně varovným signálem pro českou židovskou liberální kommunitu budiž závěrečná slova Semadarova textu:

"Ve světle významné role, kterou Meir Kahane sehrál v historii politického násilí a rasistické agrese v Izraeli, shledávám velmi podivným fakt, že si liberální židovská organizace – v zemi, která rovněž má svou zkušenost s politickým násilím, v komunitě, která se musí neustále zabývat rasovou nesnášenlivostí – vybere slova takového muže, aby jimi ozdobila titulní stranu svého časopisu. A zdá se mi ještě podivnější, že ze všech liberálních Židů, kteří tento časopis čtou, musí jediný komentář vzejít od »jednoho izraelského Žida«."

Hrdina

Stanislav Polák vydává rozsáhlý životopis TGM nazvaný T. G. Masaryk. Za ideálem a pravdou I–VI. Uvědomil si jasně, že své životní dílo nemůže psát kommunistickým pravopisem. A tak není divu, že ho bohemista Jaromír Slomek kritisuje: "Rozhodl se v některých případech pro pravopis, stojící dnes už mimo normu. A tak píše například „Britanie", „Dalmacie", „demoralisovat", „disposice", „divise", „imperium", „Italie", „Jugoslavie", „konservativní", „konsul", „konversace", „krise", „nervosní", „ofensiva", „oposiční", „organisační", „positivně", „president", „representovat", „reservovaný", „resoluce", „stilisovat", „ultimatum", „universita", „verse", „zfederalisovat". Proč? Rozhodl se pravděpodobně psát tak, jak ho to učili ve škole (nar. 1936), a ignorovat pravopisné změny, jež se v češtině od té doby odehrály. Není však důsledný, píše například „šarže" nebo „torpédo", a to by neměl. Když postaru, tak postaru, a pak tedy prosím pěkně „charge", „torpedo". A vůbec - potom taky chauffeur, professor, sweater, tramway, vernissage... Kam až se vrátit? K Nerudovi? Applaus? Feuilleton? Frequence? K Máchovi? Byl pozdnj wečer - prvnj mág?"

Je to zjevně pseudobohemista, neboť PČP nezná. Slova jako "„konservativní", „konsul", „konversace", „krise", „nervosní"" jsou plně v souladu s dnešními PČP.

Nový předseda ODS?

V době, kdy Topolánkova chaotičnost dosáhla vrcholu, to Nečas řekl jasně: "V situaci, kdy se nám tu emancipuje Rusko a máme tady slabou americkou administrativu, není izolace v rámci evropské politiky ten správný krok. To je naopak krok vražedný pro budoucnost této země."

Ruská mentalita

via Bohumil Doležal. Ruskému novináři, Aleksandru Podrabinkovi, hrozí smrtí, protože si dovolil napsat pravdu o ruské historii. Není to první případ a výhrůžky nejsou plané.

Na rozdíl od Bohumila Doležala je ale nutno v této souvislosti poctivě přiznat, že Západ má máslo na hlavě, protože ve většině západních zemí, typickým příkladem je Německo, Rakousko a Švýcarsko, svoboda slova rovněž neexistuje, neboť popírání holocaustu je trestný čin.

Případ je zajímavý i tím, že ukazuje, že v Rusku nejsou jen zkorumpovaní pohrobci Jelcina a putinovští antidemokraté. Ve svém pozoruhodném 10 let starém článku Aleksandr Podrabinek kritisuje nejen jelcinovskou oligarchii, ale též Aleksandra Solženicyna, ideologa Putinova antizápadního régimu.

Rovněž nenávist k těm, kteří měli tu drzost a napsali pravdu, není typicky ruská. Jak dokazuje antisternovské běsnění dokonce i na stránkách LW, rozdíl mezi námi a Rusy je pouze v methodách. Zatím.

Volgograd na Vltavě

Jak správně píše Jiří T. Král, cílem kommunistů bylo přebudovat Prahu na Volgograd. Naštěstí na to neměli peníze, a proto se jim to nepodařilo.

Rammstein - Pussy

Plná a necenzurovaná verze nejnovějšího kontroverzního klipu německé kapely Rammstein.

Analysa ruské společnosti

Další skvělá analysa ruského způsobu života.

Pronikavý odsudek české společnosti

Jan Stern: "Rozklad, který vidíme na ulicích našich měst, onen všeobecný úpadek, ona směska agrese, sprostoty a zoufalství, onen dvoubarevný bezdomovecko-mafiánský hnis, který neobejde prahy nikoho z nás, podle všeho teče "odshora", od stolní alhoholicko-neurotické společnosti, jež si říká "česká kultura"."

Kdo byl kdo

Pavel Rychetský se ve svém rozhovoru vyznal z obdivu k Outratovi a Levittovi. Co byli zač?

Vladimír Outrata byl v letech 1948–51 velvyslancem kommunistického Československa v USA. Typický попутчик odporného régimu.

Pavel Levitt byl vnitrácký kommunista, který byl na PF UK dosazen v rámci její očisty od buržoasních živlů.

Updated.

Rozhovor s Rychetským

Některá media si myslí, že rozhovory může dělat každý, kdo udrží tužku v ruce. Přesně takový odstrašujícím případem je rozhovor s Rychetským. Autorka nemá o ústavní systému ČR ani ponětí, a proto je pro ni nejdůležitější informace, že Rychetský je smutný.

O ústavním soudnictví se z rozhovoru sice nic nedozvíme, ale přesto má cenu si ho přečíst. Rychetský tam prozrazuje svůj myšlenkový background.

"Stýská se mi po atmosféře uvnitř Charty. Po toleranci i respektu, kde přes rozdílnost názorů neexistovaly urážky a osobní výpady … Dnešní doba se posunula do pragmatičtějších poloh. Velice mi schází ohromná vzájemná důvěra i solidarita, v níž jsme žili v disentu." Stýská se mu po atmosféře ghetta, na normální společnost není zvyklý.

K tomu Jan Stern: "Disidentský pocit by se pak dal shrnout asi takto: Zlo přišlo zvnějšku, tudíž haleluja, vím, že v sobě mám obzor pravdy, že jsem ho integroval, že dobrý objekt splynul se samotným Egem. Jistá část polistopadových politických debat nabyla rysů frašky mimo jiné proto, že se v nich utkali "obzoráři" a politici, přičemž ti první nevěděli, v co vlastně věří, ale byli si zcela jisti, že je to dobré, a ti druzí se před nimi snažili zachránit, co se dalo, aby to mohlo být opravdu politické."

"Studoval jste v šedesátých letech. Jak to na právnické fakultě vypadalo? Tvrdím, že šlo o nejlepší období této školy, jaké si lze vůbec představit. A to od konce druhé světové války až dodnes. Uvolnění v šedesátých letech se projevovalo především v uměleckých svazech a v akademickém prostředí. Navíc komunisti po únoru 1948 zlikvidovali sice všechny, které považovali za nepřátele, ale mnohé z těch, kteří unikli šibenici, poslali za trest učit na vysokou školu. Tuhle chybu už za normalizace nezopakovali." Reformní kommunista zůstane reformním kommunistou. Takové nesmysly o 50. letech by normální člověk nenapsal. Nejlepší období PF UK po roce 1945 trvalo do 1948 a pak až od 1989. V 60. letech, kdy tam učily veličiny typu Zdeňka Kratochvíla, Stanislava Stuny, určitě ne.

"Tihle lidé měli tu smůlu, že byli o několik let nebo o generaci starší, takže zažili Mnichov se zradou západních demokracií, okupaci a koncentráky i osvobození." Klassická mythologie, kdy se jí konečně zbavíme? Kdy si konečně uvědomíme, že Mnichov jsme si zavinili především sami, svou nemožnou vnitřní i zahraniční politikou, paktováním s kommunistickým Ruskem, nesplněním slibu vybudovat druhé Švýcarsko?