Polemika s Michaelou

Michaela napsala kommentář, který byl bohužel vymazán:

Mne by zajímalo, co by pánové Peters, cnemo, OS apod. navrhovali. Jakou by si představovali ideální reakci Izraele (vaše oblíbené sbalení si uzlíčku a odchodu všech židů na Madagaskar nepočítám, nějaké reálnější řešení, prosím).

Víte, kdybyste se nad tím skutečně zamysleli a nebyli zaujatými antisemity (Petersi, nechci slyšet vaši trapnou poznámku o Semitech a antisemitismu:) či naivními mírotvorci nebo pátými kolonami, tak nemůžete takhle žvanit.

Asi víte, že život každého obyčejného člověka v západní civilizaci (zde Izrael) má mnohem větší váhu než jinde (zde Palestinci). V tomhle konfliktu je to zase dobře vidět. Opět a znova. Dokola.

Naprostý nezájem Hamásu o život obyčejných lidí, člověk jako živý štít, to je heslo palestinských teroristů odjakživa. Zneužívají k boji děti, vymývají jim mozky, místo aby bránili jejich životy, poskytovali jim péči a zachovávali pokud možno zdravé a klidné dětství. Nastrkávají civilní obyvatelstvo do míst, kde nemá co dělat, kde přijde v konfliktech k úhoně, aby pak vám podobní mohli bít na poplach.

Myslíte, že by odveta Izraele v podobě pár raket a granátů (aby to bylo dle vás fifty fifty) by někoho vůbec donutila k čemukoliv? Copak nevidíte, že by to by to Hamásu bylo jen k smíchu? Že by šlo o nečitelný vzkaz, resp. čitelný jako "slabost židovských psů"? Proč si má Izrael nechat líbit jakýkoliv útok na své civilní obyvatelstvo? Má jej nechat zcela bez odezvy? Má tam poslat pár raketek a čekat až je ostatní spojenci vymažou z mapy? Jak reálně hrozí?

Co byste navrhovali? Fakt by mne zajímalo, co z vás vypadne. Myslím, že nikdo rozumný není rád, když se válčí a umírají lidé, ale někdy to prostě jinak nejde.

1. Jako začátek kvalitní diskusse by bylo dobré nevkládat nám do úst každý protižidovský blábol, který se objeví na Internetu. Osobně Židy nikam stěhovat nechci a opakovaně jsem se vyjádřil pro one state solution.
2. One state solution je strategické řešení palestinské otázky. Nechtějí-li na něj Israelci přistoupit, pak je každá rada drahá. Všechna taktická řešení aktuální otázky Gazy jsou sporná. V první řadě by si ale Israel měl uvědomit, co chce vlastně s Gazou dělat. Pokud je to okupované území, tak má za něj odpovědnost, i když si hraje na autonomii (jak v čem, např. celní služba zůstává v israelských rukou). Druhá možnost je dát Gazu pod mezinárodní správu.
3. Používat pojem "antisemitism" pro nenávist k Židům znamená popírat semitství Arabů, tedy něco neuvěřitelně hnusného.
4. Pokud je člověk, který odmítá zavírat oči nad zločiny lidskosti, kterým se Arabům od Israelců dostalo od vyhnání v Nakba až po dnešní vraždění civilistů v Gaze, včetně 5 sester Balušových, nazýván "5. kolonou", tak se asi nemáme o čem bavit. Vražda je usmrcení člověka i v nepřímém úmyslu, tedy z lhostejnosti.
5. Tím, kdo nepřikládá žádnou váhu životu člověka (zde Araba) jsou Israelci. Dokázali to v Libanonu, dokazují to dnes. Byla to israelská zahraniční politika od samého počátku: "Israeli political establishment never seriously believed in an Arab threat to the existence of Israel."
6. V Gaze jsou Palestinci vyhnaní z Israele namačkáni jako sardinky. Tzv. živé štíty jsou vinou Israele, jinak by již dávno zrušil zákon o prevenci infiltrace.
7. Mozky jsou vymývány především v Israeli, thesí o "prázdné zemi". Zdravému a klidnému dětství brání neustálé israelské vojenské zásahy.
8. Israel zatím oplatil každý zásah amatérskou raketou Qassam. Proč to nefunguje, je jasné: Palestinci se nikdy nesmíří s tím, že jsou otroky ve vlastní zemi.
   

Jedním z mála hrdinů lidskosti byl Kanaďan Benjamin Ben-David (roz. Dunkelman), který nesplnil rozkaz vyhnat Araby z Nazaretu. Koneckonců, třetina z nich jsou křesťané. Nakonec kupodivu i Ben Gurion souhlasil s tím, že tamnější Arabové nebudou vyhnáni. Důvodem zřejmě bylo, že vyhnání tolika křesťanů by vyvolalo pohoršení a solidaritu křesťanského světa.

Jak přiznává jeden z nejlepších israelských ministrů zahraničních věcí, prof. Šlomo Ben-Ami, sefardský labourista: "basic motivation for erecting the separation barrier was to forestall the danger of a Palestinian demand for a "one-state solution"."

Navíc musím opravit svou informaci z roku 2006: Israel sice už do občanek nevyznačuje národnost, ale místo toho Židům datum narození vyznačuje též podle hebrejského letopočtu. Úřední rasism a podřadnost postavení Arabů tak zůstává zachována.

Poznámka: Vzhledem k novému obsahu článku jsem aktualisoval čas jeho publikace.

Updated.

Koncentrák na wiki

Ačkoliv jsme všichni čekali, že na wiki se budou poměry zlepšovat, ve skutečnosti tam přituhuje. Nácek Cynik se tam volně producíruje, Malý čtenář je chicanován bandou ignorantů. Aby si ale nemysleli, že jim jejich sviňárny jen tak projdou, přetiskuji text Malého čtenáře sem. Zde nic censurovat nemohou.

Odešel jsem odsud (což doporučuji každému, kdo si chce zachovat sebeúctu), mj. protože sem nesmím napsat, proč jsem odešel.

Vážní zájemci si to snadno najdou v historii; ti, jež pohoršuje myšlenka na vyjádření neschválené místními dráby, samozřejmě klikat nebudou a odeberou se obdivovat jejich dokonalost jinam.

Vyhrazuji si právo i nadále hlasovat proti větším zlům.

(konec ledna 2007)

---

Ano, na podzim 2008 jsem se zkusil vrátit (Wikipedie je příliš významná na to, aby se přenechala wikipedistům). Ale hned mi ukázali, že to byl opravdu neskutečně naivní nápad a koncentrákové poměry mezitím přituhly ještě mnohem víc, než jsem si dokázal představit. Asi bych jim měl být vděčný.

Seznam škůdců Wikipedie

(zdaleka ne reprezentativní, natož úplný)

1. Kacir – od poloviny prosince 2008 průběžně rozvrtává stránky, na něž mě wikistalkuje (a v rámci wikišikany přešel i k vandalizování mé uživatelské stránky)
2. Jklamo 3. 11. '08 „rv, prilis mnoho ruznych zmen najednou“ (s podobně samolibými trigger-happy vlastníky článků, zahazujícími v pár vteřinách práci druhých právě proto, že jí věnovali mnohem víc času, jsem se myslím dosud setkával jen na en:; holt vývoj)

Kořeny israelské zahraniční politiky

Zatímco Israel beztrestně a s ostudným požehnáním ČR vraždí Palestince, např. sestry Balušovy (nejstarší, Tahrir, bylo 17; nejmladší, Jawaher jen 4), s evidentním cílem zvýšit počet mrtvol z 363 na 1 200 jako v Libanonu a oplatit Arabům židovské oběti 100x), je na čase se zamyslit nad kořeny israelské zahraniční politiky.

Předně je třeba odmítnout these o biologické či genetické podstatě Židů, jejichž extrémním případem je snaha upřít dnešním Židům semitský charakter a označit je šmahem za Chazary. I kdyby totiž byli původně Chazary, již více než 1 000 let se za ně nepovažují, a to je rozhodující.

Podstatou národní povahy Israelců (stejně jako kteréhokoliv jiného národa) je kultura v širším slova smyslu, tj. soubor nehmotných statků předávaných z generace na generaci. Její obsah do značné míry definuje vládnoucí elita. Kdo jí je v případě Israele? Rusové. Israelská vládnoucí elita v drtivé většině pochází z Ruska. Nemají tedy mnoho společného s Einsteinem či Freudem, nýbrž mnohem více s Trockým, Zinověvem či Kameněvem.

Je těžké vládnoucí elitu nějak vymezit. Pro jednoduchost si vezměme všechny israelské ministry zahraničí, premiéry a presidenty: Moše Šertok (Sharett), Golda Mabovič (Meir) – ta sice vyrůstala v USA, ale pocházela z Ruska, Yigal Pajkovič (Allon), Moše Dajan, Isaak Jaziernicki (Šamir), Szymon Perski (Peres), Moše Arens, Ariel Scheinermann (Šaron), Benjamin Milejkovskij (Netanjahu) – jeho prarodiče z matčiny strany však pocházeli z USA, Cipi Livni, David Grün (Ben-Gurion), Levi Školnik (Eškol), Isaak Rubicov (Rabin), Mieczysław Biegun (Menachem Begin), Ehud Brog (Barak), Ehud Olmert, Chaim Weizmann, Isaak Šimšelevic (Ben-Zvi), Šneur Zalman Rubašov (Šazar), Efrjem Kačalskij (Efraim Kacir) a Ezer Weizman – synovec Chaima.

Pouze 7 výjimek: Aubrey Solomon Meir (Abba Eban), který pocházel z JAR, David Levy, který je z Maroka, Shlomo Ben-Ami, který je rovněž z Maroka, Silvan Shalom, který je z Tuniska, Yitzhak Navon, který je Sefard, Chaim Herzog, který byl z Irska, a Moshe Katsav, který je z Persie.

Pozoruhodné je, že tam není jediný Němec, Rakušan, Ital či Francouz. Lze uzavřít, že Israel si jako svůj národní jazyk mohl zvolit ruštinu, protože ji skoro všichni dokonale ovládali.

Nepodložená Kalvodova kritika Koudelky

Bývalý ministr spravedlnosti, Jan Kalvoda, kritisoval bývalého ministra spravedlnosti in spe, Zdeňka Koudelku, a jednoho z nejlepších českých právníků, za jeho řešení odpuštění zdravotnických poplatů.

Vzhledem k tomu, že jsem kdysi jako expert na závazky řešil něco podobného, je mi toto thema blízké. Když si ale člověk přečte Kalvodovu kritiku, tak je mu špatně z toho, jak Kalvoda hluboce uvízl v (post)kommunistickém legalismu. Nepopírám při tom, že Koudelka je můj vzor už od roku 2000, kdy jsem ho osobně poznal.

Koudelka současně mluví o darování poplatků (dárcem je krajská samospráva a obdarovaným pacient) a o finančním daru ve výši poplatku (obdarovaný je též pacient).
Tím se myslí to samé, pane Kalvodo. Navíc Koudelka o ničem takovém nepsal.

Darování poplatku asi možné nebude. Už proto, že darovat lze jen věc. Věcí jsou sice peníze, ale poplatek věcí není. Tak to vidělo nejen právo římské, ale vidí to tak i právo české.
Za něco takového by měl Kalvoda vrátit diplom. Po svých studentech nejen že vyžaduji, aby znali rozdíl mezi úzkým a širokým pojetím věci, ale také, aby věděli, který právní řád má jaké pojetí.

Navíc i při úzkém pojetí věci samozřejmě i pro pohledávky existují obdobné právní instituty jako pro věci, např. § 572 odst. 2 občanského zákoníku.

Zde má autor pravdu v jediném – celkem vzato, kraj si může darovat, co chce, komu chce. Pacientům či výhradně blondýnám.
To je nesmysl. Veřejnoprávní korporace jako je kraj nesmí nikoho bezdůvodně diskriminovat, např. brunettky.

Po účinnosti nového občanského zákoníku, jenž zbavuje zvířata statusu pouhé věci, snad od obratlovců výše, i lesní zvěři.
Obratlovci ani v NOZ nebudou mít právní subjektivitu, jak si pan Kalvoda plete.

vidím, že další eventualitou, kdy zákon vyžaduje písemnou formu (a její absenci spojuje s neplatností smlouvy), je případ, kdy se daruje movitá věc (i peníze), avšak „nedojde-li k odevzdání a převzetí věci“ (ust. § 628 odst. 2 o. z.) současně s uzavřením smlouvy.
Tradici dluhu / pohledávky nelze odbýt takto jednoduše. Osobně si myslím, že podmínky veřejného příslibu o převzetí dluhu by byly naplněny, jakmile by se na listinu s odvolávkou na něj podepsal provozovatel zdravotnického zařízení a pacient.

Obávám se, že každodenní pobyt hejtmana v nemocnici (a jeho zmocněnců v dalších nemocnicích v kraji) přijde na víc než suma všech darů. Je však nutný, neboť buď bude hejtman vyplácet z příruční pokladny a podepisovat výdajový doklad nebo vyplňovat nacionále obdarovaných do předtištěných smluv.
Další pitomost. Kraj může zmocnit kohokoliv, včetně lékaře.

Řekl by též, že decentralizace státní moci je správný a liberální princip, ale pokud jde o tak základní funkce unitárního státu, jako je fiskální politika, znamená jediné: daně a poplatky, jakož i jiné povinnosti, lze uložit jen zákonem.
Pan Kalvoda, nejen že neumí občanské právo, ale i finanční právo mu zůstalo utajeno, jinak by věděl, že místní poplatky nejsou ukládány zákonem, nýbrž obecní vyhláškou. Ustanovení § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích zní: "Poplatky zavede obec obecně závaznou vyhláškou, ve které upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, ohlašovací povinnost ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků. U poplatku za užívání veřejného prostranství určí místa, která v obci podléhají poplatku za užívání veřejného prostranství."

Rozhodně je to však informace o tom, že se česká sociální demokracie nenechá při vládnutí mýlit ústavou.
Od kdy řadový člen strany určuje její politiku?

Neshoda v redakční politice

Vzhledem k neshodě k redakční politice a četným stížnostem jsem se rozhodl, že budu LW nadále řídit monokraticky. Od této chvíle mohu mazat příspěvky toliko já, takže veškeré přání a stížnosti směřujte pouze na mou hlavu. Snažte se prosím, pokud možno, nepsat konfrontačně, zejména neobviňovat druhé z antisemitismu, obzvláště v případě, že lidi dělíte pouze na Židy a antisemity.

Všem bývalým správcům děkuji za jejich pomoc a doufám, že na LW jako autoři nezanevřou. Psát články mohou bez problémů i nadále.

Updated.

Politics makes strange bedfellows

parafrasoval americký essayista Charles Dudley Warner (1829–1900) Shakespearea ve své nejslavnější knize My Summer in a Garden (1870), Týden patnáctý: "I may mention here, since we are on politics, that the Doolittle raspberries had sprawled all over the strawberry-bed's: so true is it that politics makes strange bedfellows."

Tak i Filip Sklenář se ocitl ve stejné posteli s Cynikem ve své podivné obraně israelské aggresse v Gaze. Zaráží mne na tom jedno. Chápu, že Israel je stejně jako Gruzie pevnou součástí Západu. Máme jim však jen kvůli tomu omlouvat všechna jejich svinstva? Západ charakterisuje to, že je to společenství práva a lidskosti. Přestanou-li platit tyto charakteristiky, bude to jen společenství gangsterů.

Příčiny aggresse vůči Gaze

Pěknou analysu přinesl Karel Dolejší na Britských listech. Příčina je jasná: V žádném případě nejde o bezpečnost Israele, jak lživě tvrdí šéfka strany Vpřed. Amatérsky vyrobené rakety vypálené z Gazy za celou dobu nezabily ani 10 Israelců. Jejich účinnost je prakticky nullová. Ve skutečnosti jde o volby: v Israeli i v Palestině. V Israeli se chce Vpřed vymezit vůči Jednotě, která Vpřed obviňuje ze zrady israelských zájmů. V Palestině jde o to, aby socialistické Otevření nebylo drtivě poraženo islamistickým Elánem.

Ani v historii nebyl Israeli žádný počet arabských mrtvol dost velký, aby nemohl být zneužit pro vnitropolitické cíle. Pokud si odmyslíme vraždu Folke Bernadotteho, koordinovanou s kommunistickou Prahou, což nebyl Arab a zavraždili ho ještě terroristé z Lehi, tak israelský státní terrorism začíná vyhnáním Palestinců z Falúdže v březnu a dubnu 1949. Legalisací vyhnání byl zákon o prevenci infitrace z 16. srpna 1954, který byl v příkrém rozporu s mezinárodním právem, zejména resolucí valného shromáždění OSN č. 194.

Nebetyčná pitomost

Slíbil jsem sice Tomáši Pecinovi, že nebudu odkazovat na Sprchu, ale když tam p. Zeman vychvaluje tak nebetyčnou pitomost jako je článek Jana Makovičky Rakousko a vznik samostatného Československa na Blistech, tak mi to nedá. Přeci jen politické dějiny starého Rakouska byly jednou z mých specialisací.

Když chemik píše o dějinách, tak to těžko může dopadnout jinak, než když o nich píše Cynik. Pan Makovička si sice přečetl několik publikací o dějinách Rakouska (mezi nimi i úctyhodnou Urbanovu Českou společnost), ale bohužel ji nepochopil. Takže k jeho omylům. Kdyby toho Urbana četl pořádně, tak by věděl, že říkat "Bachův absolutistický režim" je zavádějící, protože ve skutečnosti ho řídil Schwarzenberg a po jeho smrti panovník sám. Rakousko se nedemokratisovalo pomalu, nýbrž docela rychle a během 7 let bylo demokratické, pokud za jediný znak demokracie nepovažujeme všeobecné volební právo, které v té době nebylo ani ve Spojeném království. Naproti tomu volební zákon z roku 1907 nebyl jen určitým krokem k parlamentní demokracii, nýbrž byl plně demokratický (pokud netrváme na volebním právu žen, ale to by Švýcarsko, první demokracie světa, nebylo demokratické až do roku 1971). Makovička ho zkrátka nepochopil. To, že na zvolení jednoho sociálně demokratického poslance v českých zemích bylo zapotřebí téměř dvojnásobku hlasů, než kolik stačilo ke zvolení poslance ostatních stran, je přirozený důsledek většinového volebního systému, nic nedemokratického. Citovat aforismy beletristy Roberta Musila a myslet je vážně, svědčí o tom, že autor povážlivě nepochopil genre.

Je laciné odsuzovat Rakousko, že zahraniční politika byla doménou úzké skupinky vyvolených, když v Československu to bylo ještě horší: Zahraniční politika byla doménou pouze jednoho muže.

Na začátku 20. století bylo Rakousko demokracií již 30 let a o směřování k válce a k rozpadu mocnářství nelze hovořit. Nebýt Srbska a Ruska, k oběma neblahým událostem by nebylo došlo. Byla to sprostá vražda následníka trůnu v jeho vlastním státě srbskými agenty a nedostatek ochoty Srbska poskytnout potřebnou součinnost k jejímu vyšetření, které ji vyvolalo.

Dalším Makovičkovým nesmyslem je, že kdyby Rakousko vyhrálo válku, že by nás čekal osud Lužických Srbů. Ve skutečnosti byl císař Karel prakticky světec a diktátor Stürgkh byl již zavražděn. Naproti Češi, hned jak dostali možnost, tak 4. března 1919 zavraždili 50 Němců jen proto, že chtěli volit a pokojně demonstrovali.

Tvrdit, že Němci měli v Čechách stejná práva jako Čechoslováci, je lež. Němci dokonce ani na většině území neměli oprávnění na vnější němčinu. Němci sice měli vlastní divadla, ale Stavovské jim Češi ukradli.

K rozdílu mezi Rakouskem a Československem stačí citovat prvorepublikového poslance: "Ze státním jazykem našeho československého státu jest a může býti jedině jazyk československý a žádný jazyk jiný, o tom nemůže býti pochyby, neboť jsme historickým nositelem a tvůrcem tohoto státu. Mají tudíž pravdu ti, kdož říkají, že my tento stát vybudovali a že vybudovali jsme si ho pro sebe. Mají pravdu však i ti, kdož říkají, že jsme naprosto jiné stanovisko zastávali v Rakousku, protože Rakousko nemělo práva, aby vytvořilo jednotný, všeobecný jazyk státní."

Zkrátka a dobře, číst tento chauvinistický blábol, kde nesedí ani fakta, je ztráta času. Panu Makovičkovi mohu doporučit jediné: Ševče, drž se svého kopyta. Pak se nám třeba nebude pokoušet ani namluvit, že se uherský premiér Kálmán Tisza jmenoval údajně *Tiszo.

Reakce p. Zemana. Po smrti Schwarzenberga nebyl neformálním premiérem Bach, nýbrž Buol-Schauenstein a Rechberg und Rothenlöwen. Sedm let je období 1860–7. Pro případ opětovného nepochopitelného nepochopení: Myslím tím rychlost demokratisace od naznačení demokracie (1860) k úplné demokracii (1867). Pekař byl český nacionalista, nelze ho vždy brát za bernou minci.

P. Zeman v další reakci úspěšně vyvrátil sám sebe. Blahopřeji. V ostatním již bohužel p. Zeman nedosahuje své obvyklé úrovně. Pokud jsem kritisoval náhled Josefa Pekaře na situaci v prvních a desátých letech 20. století, neznamená to, že stejně kritisuji jeho náhled na 50. léta, jak chybně p. Zeman dovodil. Příčiny nechápavosti p. Zemana ve vztahu k 60. letům jsou mi i nadále nejasné, ale aspoň, že si konečně nastudoval existenci Říjnového diplomu a prosincové ústavy. Kdyby na základě své maximy navíc šel ad fontes, tak by pozbyl i poslední pochybnosti a nechápavost. Závěrem si dovolím opravit i jeho chybu: Císařem a králem byl František Josef samozřejmě již před rokem 1867, jak by p. Zemanovi bylo patrné, kdyby šel ad fontes a nastudoval si panovníkovu titulaturu, např. v oktrojírce.

A dovolím si opravit také Zemanova oblíbence Prinze: "V konečném důsledku celková správní organizace dunajské monarchie vychází z Bachovy iniciativy. Tato správní organizace ve svých podstatných rysech přetrvala až do r. 1918". Ve skutečnosti byly v roce 1862 zrušeny kraje (až do roku 1949), což je dosti podstatná změna správní organisace.

P. Zeman pokračoval v nekonečné polemice. Už jen krátce: Nevylučuji, že napíšu článek o dějinách Rakouska v 60. letech, ale lépe než Urban či Prinz bych to nesvedl.

Updated.

Massakr v Gaze

Holocaust Arabů pokračuje: "200 dead, 750 wounded, and for what? For Qassam rockets which have killed < 10 people in 8 years. If ever there was an epitome of disproportionate use of force this attack by F-16's (paid for by US tax dollars my fellow Americans) is it. All in the name of "self-defense". Please. This is immoral offense, and indiscriminate killing…"

Israel si myslí, že si může dovolit úplně všechno. Kvůli 2 svým zajatcům (a jak se ukázalo později, ani zajatí nebyli, protože byli už mrtví) úmyslně usmrtil 1 200 libanonských civilistů. Bohužel neexistuje síla, která by Israeli zabránila páchat mezinárodní zločiny. USA všechny resoluce, které mají za cíl, aby se Israel choval civilisovaně, vetují.

O holocaustu Arabů již předem hovořil israelský papaláš.

Updated.

Pravopisné války na wiki

Vždy potěší, že se najde pár lidí, kteří odmítají psát vulgárním pravopisem.

Nový křesťanský web

Filip Sklenář mne požádal, abych napsal recensi na jeho nový web. Zaujalo mne už jeho programmové prohlášení. Filip si předsevzal, že bude vyvracet tyto mýthy:

1. římskokatolická církev učila, že země je placatá;
2. křesťanství potíralo vzdělanost;
3. do základů klášterů se zazdíval[y] živé panny;
4. protestantští reformátoři byli z moderního pohledu v něčem lepší než ti, proti kterým bojovali.

Vzhledem k tomu, že jsem mučedník placatosti Země na wiki, měl bych si o tom nastudovat víc. Potíráním vzdělanosti se myslí činnost křesťanů v novověku, např. ve vztahu k Brunovi či Galileimu. Fama o zazdívání živých panen je zřejmě ze Svátka. Tomu bych nepřikládal větší váhu.

S poslední thesí souhlasím. Možná mne příliš ovlivnil TGM, ale Chelčický, Komenský a vůbec Jednota bratrská byla morálně výše než její odpůrci. Česká verse původní wikipedie je ve vztahu ke křesťanství nepoužitelná, protože vinou Dodona a Cynika je to jen vykuchaná verse katholického katechismu. S jejich falšováním reality mám vlastní bohaté zkušenosti.

K dějinám křesťanství a theologii jsem se několikrát vyjádřil již v roce 2005:

1. Do které židovské sekty Ježíš patřil? (71)
   
2. Mythologická škola aneb Ježíš nikdy nežil (8)
   
3. Diskriminace žen, ženatých a homosexuálů římsko-katholickou církví (7)
   
4. Je Církev matkou pokroku? (25)
5. Kdo je katholíkem? (3)
6. Ještě jednou k judaismu (14)
7. Do které židovské sekty Ježíš patřil II (20)
8. Důkazy Boží neexistence (48)
9. Jak vznikl judaismus (8)
10. Důkazy Boží neexistence II (34)

Pocty

Pavel Molek píše, že se v poslední době roztrhl pytel s poctami význačným právníkům. Ano, je to pravda. Důvod zřejmě spočívá v tom, že je jim všem přes 70 let věku. Nicméně vyšlo i mnoho poct historikům:

1. Jan Kuklík (2000)
   
2. Vladimír Nálevka (2001) – 60. narozeniny
3. Zdeněk Kárník (2003) – 70. narozeniny
4. Zdeněk Jindra (2003) – 70. narozeniny
5. Josef Tlapák (2003)
   
6. František Kavka (2005) – nedožité 85. narozeniny
   
7. Jiří Kořalka (2007) – 75. narozeniny
   

Třeba se tam teďka propracuješ

pravila prorocky Petra Procházková v pořadu televise Z1 18 minut dne 18. 12. 2008 ve 23.05 Evě Holubové, herečce. (Omlouvám se, že neposkytuji hluboký odkaz, ale nehodlám se babrat ve zdrojovém kódu. Přehrávání navíc ve Firefoxu nefunguje, nýbrž jen v M$IE.)

Spíše než seriosní rozhovor je to předvánoční komedie, zejména ze začátku. V 9.36 stopáže začínají slavné výroky Evy Holubové o tom, že Václav Klaus je gay, na něž mne svým osobním e-mailem upozornil nick Rusofil. Myslím si, že není, že tato fáma vznikla na základě jeho prvního vystoupení v TV v roce 1989. Jeho vysoký hlas v národu okamžitě vyvolal představy o odlišné sexuální orientaci, na základě karikatury gaye v obecném podvědomí jako zženštilé postavy.

Více zajímavý mi přišel hovor o politice v druhé části pořadu. Eva Holubová jasně patří do globálního establishmentu: Obamu znala dávno před tím, než kandidoval na presidenta USA, stejně jako Elvis. Naproti tomu Petra Procházková uvízla v ruské kultuře, s jejími "pozorováními", že se v Rusku střídají vlasaté a plešaté hlavy státu.

Česká zahraniční politika spí

Od počátku 60. let bylo Československo v OSN součástí Skupiny Východní Evropy (Eastern European Group). Budiž, jako ruská kolonie jsme si nemohli nic jiného dovolit. Proč je ale ČR součástí tohoto bloku dodnes? Co máme společného s Ruskem či Srbskem? Proč už dávno nejsme členy WEOG? A to samé platí pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii.

Česká vláda pomlouvá Španělsko

Na vládním serveru Euroskop takto jakýsi anonym překroutil text z Newsweeku: "Nejvýraznější vzestup negativního vnímání Židů však zaznamenalo Španělsko, kde vzrostlo z 21 procent v roce 2005 na dnešních téměř 50 procent. Tak vysoký nárůst antisemitismu v zemi, kde žije pouze velmi málo Židů, vysvětluje Newsweek masivním přílivem pracovníků ze severní Afriky spolu s antisemitským jazykem španělských levicových liberálně orientovaných intelektuálů a mediálních elit." (zdůrazněno mnou). Ve skutečnosti Denis MacShane napsal: "The massive influx of immigrant workers from North Africa, combined with the anti-Israel language of Spain's liberal-left intellectual and media elites, may explain the puzzle of anti-Semitism in a nation with few Jews." (zdůrazněno mnou). Někteří propagandisté se neštítí ničeho.

Německé zneužití evropského zatykače

Jak informoval Eretz.cz, Spolková republika Německo, kde je velice limitovaná svoboda projevu, se pokusila zneužít evropského zatykače v neprospěch Australana Fredricka Töbena, který letěl přes Spojené království z USA do Spojených arabských emirátů. Německo v roce 2004 požádalo o jeho zatčení, protože se měl dopustit “instigation to race hatred, insult and reviling the memory of the dead”. Britský soudce hodil tento pokus zničit svobodu projevu Fredricka Töbena do koše, ale Němci se proti tomu odvolali. Když jim UK vysvětlilo, že jejich odvolání nemá chanci na úspěch, vzali ho zpět.

Podle mého názoru se jedná o odporné zneužití evropského zatykače a nemravný pokus vyvážet pošlápávání svobody slova i do zahraničí.

Obdobně jako UK se k podobné záležilosti postavilo Švédsko. Dánsko prý na pošlapávání svobody slova spolupracuje. To je však podivné, protože v Dánsku je legální nacistická strana.

Popírači závažnosti globálního oteplování

V celkem zajímavém rozhovoru označil Halík Klause za jednoho z "popíračů závažnosti globálního oteplování". Zřejmě je popírání novodobý smrtelný hřích, nemravná činnost kacíře.

Je taky otázkou, zda by člověk čekal od katholického preláta sexuální jízlivost: "Už jen dodám, že přesto Klausovi nepřeju nic zlého - přeju mu upřímně pokojné Vánoce, zdraví, klidné stáří a nakonec nebe plné letušek."

Ježíšek

Čeští nacionalisté tvrdí, že Ježíšek je český, zatímco Santa Claus je americký. Jak je to ve skutečnosti? Ježíšek, německy Christkind, je vynález Martina Luthera. Sv. Mikuláš žil v letech 270–346.

O slavné české písničce Veselé vánoce (1962) skupiny Settleři.

Updated.

Chyba v Bloggeru

V poslední době na Bloggeru nefunguje služba Poslední kommentáře, ať již zde na Lucerně wikipedie nebo na Jiném právu. Pokud to Google v dohledné době neopraví, budu to muset vypnout.

Je to obecný problém: 1 a 2. Uvidíme, zda se bude Google namáhat to opravit. Příčina vězí v tom, že Blogger nezvládne zpracovat více než 5000 kommentářů.

Updated.

The Seekers – A World Of Our Own (1965)

Updated.

Censura na iDNES

Ten Havlíkův článek byl jen další v řadě jeho kýčovitých textů. (Uznávám, že jsem na jeho falešné morality alergický a že se to spoustě lidí líbí.) Ale mazat ho jen proto, že je primárně o sexu a nikoliv o sexu až v druhém plánu? Kde se v Mladé frontě vzal ten nový záchvat puritánství, který již teď znemožňuje napsat běžná sprostá slova jako prdel, hovno či mrdat?

Officiální vysvětlení není. Proto musíme vzít za vděk pouze popisem situace od Havlíkova obdivovatele a tamním poloofficiálním zdůvodněním: "Ruda Havlík zmizel z VIP - poté, co o to sám požádal. Neunesl totiž fakt, že jsem mu napsal, že inkriminovaný článek je za hranicí vkusu (podle mě za hranicí pornografie) a že na blog takové články nepatří. Reklamu na knihu si udělal přímo ve vlastním profilu, a to velmi razantní, a to nelze. Článek si smazal také on sám, nikoli administrátoři.

Z mého pohledu se jednalo o jednotlivý spor nad jednotlivým článkem, nevidím ani já, ani ostatní admini žádný důvod pro jeho vyřazení z VIP. Dokonce jsme mu článek ani nechtěli smazat ani přesunout na soukromý blog, jen jsem považoval za důležité mu sdělit svůj názor.

Rudova reakce byla taková jaká byla, autor tohoto článku si ale z dojmů vyrobil fakta a jako taková je prezentuje, to není zrovna korektní postup. Žádné spiknutí proti Rudovi Havlíkovi se nekoná, a už vůbec ne proto, že je úspěšný a kvalitní autor. To je opravdu nesmysl.

Jiná věc je polemika o hranici vkusu, ale to je na jiné forum. J.Dvořák, admin".

Pseudočlánek

Čeští novináři se opět vyznamenali. V Mladé frontě otiskli článek o jednom z největších českých zločinců, Karlu Vašovi. Proti thematu nic. Lidé by měli znát myšlení zločinců. Ale způsob? Člověk se z článku vůbec nic nedozví, kromě toho, že Karel Vaš nebyl žádný blbec. A on snad měl někdo opačný názor?

Jediné, co je tedy zajímavé, že i Vaš v 60. letech (zda to bylo skutečně tehdy, úplně zřejmé z toho pačlánku není) považoval SSSR za Rusko: ""Poválečné předávání československých občanů, někdejších bělogvardějských emigrantů, ruské rozvědce odporovalo tehdy platnému právu. A myslíte, že sovětští orgánové trestali tuto sebranku jinak než kulkou? Po krátkém informativním výslechu je prostě vyvedli na dvůr a poslali na onen svět," napsal například Vaš jako zástupce šéfa rozvědky." Jak však dokládá faksimile onoho dokumentu, Vaš to tehdy popsal poněkud jinak. Ani přepsat dokument Jan Gazdík neumí. Měl by se stydět.

Rok starý článek v Lidových novinách je o něco lepší, ale ne o mnoho. Hlas z druhé strany: "Současný režim nemá žádné právo mě soudit, zákonné ani morální. Bojoval jsem za osvobození Československa a oni ho vlastizrádně rozbili, jakmile si upevnili moc. Absurdní drama provázejí každoroční oslavy 28. října lidmi, kteří pokrytecky uctívají Masaryka, ačkoliv zničili jeho životní politické dílo. Za podíl sluhů na moci a drobky ze stolu nechali rozkrást národní majetek. Sotva se otřepali, začali organizovat politické procesy a jejich starost o lidská práva v cizině provází "humanitární" bombardování. Po půl století míru nás zatáhli již do třetí války. Před šedesáti lety jsem se postavil proti expanzi německého kapitálu se zbraní v ruce, oni se klanějí před její novou formou. Jedni splácejí své předlistopadové dluhy, druzí se chtějí zavděčit."

Kvalitní essay do Hospodářských novin

Jan Komárek popravil Václava Klause. Poloofficiální reakce presidentské kanceláře. A k tomu odpověď na otázku:

Co to znamená, že podle Ústavy má ÚS posuzovat soulad smluv s Ústavou, zatímco podle zákona je předepsána formulace nálezu "není v rozporu"?
Stejně jako Tomáš Sobek se domnívám, že to jsou synonyma. Rozlišovat mezi tím není jen dělat z komára velblouda, je to navíc tupý legalism nejhrubšího zrna. Má-li někdo odpor k Lisabonské smlouvě, musí o tom předsvědčit Parlament; žádný soud mu tuto věc nevyhraje. Na rozhodování o politických otázkách máme zákonodárdný sbor, nikoliv soudy.

Updated.

Mrazík (1964)

Vzhledem k tomu, že se blíží vánoce, ani na Lucerně wikipedie nemůže chybět slavný ruský film Морозко (1964): 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9. Omlouvám se za bídnou obrazovou i zvukovou kvalitu.

Dětské porno

via Malý čtenář. Názor z diskusse: "Musim vam sdelit smutnou skutecnost : detske porno neexistuje stejne jako neexistuje globalni oteplovani.
Znam cloveka, pocitacove gramotneho povalece, ktereho si najala feministicka neziskovka placena z grantu z nasich dani, aby z jejich pocitace nasel nejake detske porno.
Business plan byl ten, ze az ho najde, poda ona feministicka "neziskovka" na vlastnika a autora a ISP a hostera trestni oznameni a pak to pusti do medii, cimz se zviditelni a dalsi a dalsi granty a dotace z nasich dani na boj proti detskemu pornu se jen pohrnou. (Zajimava napln slova neziskova, coz ???)
Posledni den zkusebni lhuty ho vyhodili, protoze ac poctive hledal detske porno 8 hodin denne, zadne zalovatelne proste nenasel."

Bertrand de Jouvenel

V roce 1919, když mu bylo 16, měl poměr se svou macechou, slavnou Colette, které v té době bylo 46. Otec neunesl, že mu syn nasadil parohy a v roce 1924 se s Colette rozvedl.

Colette o tom napsala román, Chéri, ale v něm je hrdinům 25 a 49.

Mimořádné míchání fakty

Na dnešním Psu publikuje pan Frýbort článek, který bude pro Guy Peterse lahůdkou! Pan Frýbort nejenže neomaleně klade rovnítko mezi Rusy a sověty a slovanskou vzájemnost presentuje jako plíživý program Rusů k ovládnutí ostatních Slovanů (to není nic nového a známe to už od Doležala). On přirovnává byzantského císaře ke Stalinovi, i co se týče jeho vztahu k nám, a upřímně se raduje ze zániku pravoslavného dědictví u nás. Zlobí se, že my, nevděční a pitomí, "želíme toho, že se jejich dílo neudrželo; žehráme na německé preláty, kteří proti němu kuli pikle, zlobíme se na Maďary, že vrazivše klín mezi byzantský Balkán a naše země, oddělili nás od centra východní civilizace." Inu, přání je otcem myšlenky a tak se p. Frýbort nakonec raduje, že nejsme ve stepích nýbrž v krajině západní kultury.

Přesto takového spojence Petersovi nepřeju: byl jsem před několika lety na jeho přednášce, lépe řečeno čtení, pro "krajany" zde v Holandsku. Tento pán se zřejmě cítí mythicky spojen s Kelty do té míry, že ve svém povídání mluvil jen o nich a o nás a germánskou periodu cca 500 let úplně vyzmizíkoval. Když jsem ho na to upozornil všetečným dotazem, tak to zamlouval a vykrucoval se s lišáckým úsměvem. Od takového kmána theorie o podobnosti krvavého bolševického generalissima s pravoslavným pomazaným autokratorem nepřijímám!

S jakými absurditami na nás ještě rusofobové vyrukují? Očekávám něco o podobnosti DNA Rusů s neandrtálci...

Nejen Dělnická strana to má těžké!...

Haaretz informoval o zákazu protestního pochodu israelské extrémní pravice druhým největším arabským městem v Israeli. Israelský Erik Sedláček, jménem Ithamar Ben-Gvir, má to chucpe odvolávat se na evropské liberální zákony. List přirovnává Ben-Gvira a jeho partu ke Ku Klux Klanu. Kdybych to udělal já, mám na krku ADL, LPA, AI a Šimona Kleina klepne pepka!

2 nová anglická slova

Geek je šprt, nerd je mimoň. Interview s Kaley Cuoco.

Youtube a ADL

Člověku je z takovýchto věcí akorát špatně: YouTube Taps ADL As Partner In Fight Against Hate

Chorvatský hit Co to maš?

Na pješčanoj obali,
ljubav ste probali.
Ti i jedan mali Čeh,
on naveo te na grijeh!

Překlad:
Na písečné pláži,
lásku jste zkusili.
Ty i jeden malý Čech,
dovedl tě k hříchu!

Evropská hymna

Est Europa nunc unita
et unita maneat;
una in diversitate
pacem mundi augeat.

Semper regant in Europa
fides et iustitia
et libertas populorum
in maiore patria.

Cives, floreat Europa,
opus magnum vocat vos.
Stellae signa sunt in caelo
aureae, quae iungant nos.

Romové

via Tomáš Pecina. Hrabě však ve svém článku tradičně smísil fakta a svou imaginaci v nepřehlednou směrnici: "Cikáni se skládají z následujících národních kmenů: Jenišové, Jezliové, Kalderšové, Kaléové, Lalleriové, Lovarové, Manušové, Romové a Sinti. Chceme-li spolehlivý sběrný pojem, musíme tedy hovořit o Cikánech, a nikoli Romech. V případě Romů jde pouze o část národnostní skupiny, a to ještě navíc nikoli té nejpočetnější. Jak jsem již podotkl, je to asi tak, jako bychom vydávali Bulhary za nejvýznamnější slovanský národ, a přitom by o Rusech, Ukrajincích a Polácích nepadla ani zmínka."

Ve skutečnosti je to přesně naopak. Rom (česky Róm), Roma (česky Rómové) a Romani (česky rómská) je standardní název celého ethnika. Cikán, Cikáni a cikánský je pouhé exonymické pejorativní označení. Jenišové, Jerli, Kalderašové, Kale, Lalleri, Lovari, Manušové a Sinti jsou jednotlivé romské kmeny / klany. Jsou samozřejmě Romové, kteří se Romy být necítí (např. britští, Romaničalové), ale to na věci nic nemění. Romů je celkem 15 000 000, nejvíce v Indii: 6 000 000.

Nacisté považovali Sinti a Lalleri za čistokrevné Romy. Jenišové (180 000) nejsou ethnicky Romové, ale převzali jejich způsob života. Jerli jsou ruští Romové. Kalderašové jsou rumunští kotláři. Typickým jejich příjmením je Demeter. Kale jsou španělští a finští Romové. Lovari je professní označení maďarských koňských handlířů. Typickým jejich příjmením je Sarkozi. Manušové, stejně jako Sinti (němečtí Romové), se nyní za Romy nepovažují, ačkoliv dříve tomu bylo naopak.

Na závěr je nutno připomenout, že během holocaustu z 6 000 českých Romů (2 000 žilo v Čechách a 4 000 na Moravě) jich zahynulo 90 %. Celkem 200 000 nynějších českých Romů pochází ze Slovenska, odkud odešla celá 1/3 Romů.

Updated.

David Vodrážka přesvědčil

V grillování Petra Šimůnka David Vodrážka přesvědčil. Na rozdíl od rádoby rhétora Pavla Béma mluvil přirozeně. Nezakrýval problémy. Je to nová krev. Jeden člověk sice nemusí mít sílu na změnu komplexní struktury, ale Jiří Paroubek po fiasku Stanislava Grosse dokázal, že to jde.

"Demokracie" v Rusku

Ten, kdo měl ještě nějaké illuse o Putinově régimu, nyní je již mít nemůže.

Ruské politické vraždy

Rusko má bohatou tradici ve státem objednaných politických vraždách: Za všechny jmenujme alespoň vraždu Stolypina. V této tradici Rusko pochopitelně pokračovalo i v období SSSR.

Jak dosvědčuje dvouhvězdčičkový generál Securitate a poradce Ceauşescua, Ion Mihai Pacepa, Rusko nechalo zavraždit i Kennedyho: "“Ten,” Ceausescu remarked to me. “Ten international leaders the Kremlin killed or tried to kill,” he explained, counting them off on his fingers. Laszlo Rajk and Imre Nagy of Hungary; Lucretiu Patrascanu and Gheorghiu-Dej in Romania; Rudolf Slansky, the head of Czechoslovakia, and Jan Masaryk, that country’s chief diplomat; the shah of Iran; Palmiro Togliatti of Italy; American President John F. Kennedy; and Mao Zedong. (Among the leaders of Moscow’s satellite intelligence services there was unanimous agreement that the KGB had been involved in the assassination of President Kennedy.)"

Eurostrany

Většina politických stran, která kandiduje do Evropského parlamentu, je národních. Teprve po svém zvolení europoslanci založí nadnárodní klub, kterých je v současné době 7. Existuje však 10 evropských politických stran, federací národních politických stran. Eurostrany jsou regulovány nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003, ze dne 4. listopadu 2003, o statutu a financování politických stran na evropské úrovni:

1. European People's Party (křesťanští-demokraté / lidovci, v ČR KDU-ČSL)
2. Party of European Socialists (sociální demokraté / socialisté, v ČR ČSSD)
   
3. European Liberal Democrat and Reform Party (liberálové, v ČR nepůsobí) – v koalici s EDP
   
4. European Democratic Party (federalisté, v ČR Cesta změny) – v koalici s ELDRP
5. European Free Alliance (separatisté, v ČR Moravané) – v koalici s EGP
6. European Green Party (zelení, v ČR Strana zelených) – v koalici s EFA
7. Alliance for Europe of the Nations (nacionalisté, v ČR nepůsobí)
   
8. Party of the European Left (kommunisté, v ČR Strana demokratického socialismu)
   
9. Alliance of Independent Democrats in Europe (populisté, v ČR Nezávislí demokraté) – v koalici s EUD
   
10. EUDemocrats (eurorealisté, v ČR nepůsobí) – v koalici s AIDE
    

Kolik je pár voličů?

Bohumil Doležal prohlásil: "pana Cohn-Bendita nevolil ani tak lid, jako pár podivínů a excentriků, kteří při volbách do EP náhodou zabloudili do liduprázdných volebních místností." Je 43 % pár voličů?

Boemerang

Sociální obrana proti anarchistům

Již málo známé je, že v roce 1898 se v Římě konala mezinárodní konference proti anarchistům, kteří v 90. letech zavraždili 60 lidí. Jedním z prostředků sociální obrany proti anarchismu, tj. nasilným prostředkům pro zničení organisace společnosti, byl povinný trest smrti za vraždu hlavy státu.

Smí president republiky odmítnout ratifikovat?

Smí president republiky odmítnout ratifikovat mezinárodní smlouvu, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas? V souvislosti s reformní lisabonskou smlouvou je to obzvlášť aktuální.

Naše příliš kusá Ceplova ústava jasnou odpověď nedává. Jaroslav Kuba se domnívá, že toto oprávnění president republiky má, většina ostatních se domnívá, že nikoliv.

Odpověď však jasná není. Je to známá vada westminsterského modelu, všech parlamentních (a contrario presidentských) modelů. Zatímco ještě za Rakouska (a ve vilémovském Německu a dalších konstitučních monarchiích) bylo jasné, že zahraniční politika je domainou hlavy státu, v parlamentních monarchiích (jako je Spojené království) hlava státu zahraniční politiku neprovozuje. Proto by v logice westminsterského modelu bylo, aby president republiky ratifikovat takovou mezinárodní smlouvu musel. Nicméně, na rozdíl od parlamentních monarchií má český president republiky právo vetovat zákony. Per analogiam lze tedy dovodit, že je oprávněn též neratifikovat mezinárodní smlouvu.

Otázka zůstává tedy otevřená a bude muset být rozhodnuta ad hoc. Klaus však slíbil, že lisabonskou smlouvu ratifikuje, projde-li opakovaným irským referendem. Takže nejspíše řešena nebude.

Největší problém české justice

Velice výstižně ho rozebral Tomáš Pecina: přebujelost rekapitulace v odůvodnění rozhodnutí.

Předchůdce Arendtové

Už před Arendtovou trockista Bruno Rizzi napsal ve své knize La Bureaucratisation du Monde (1939), že mezi stalinismem a fašismem není žádný rozdíl. "Europe and the world must either become fascist or socialist. There is no longer any possibility of life for capitalism." Kniha je poměrně málo známá, protože ji francouzská vláda zabavila.

"When the Russian Social Democratic party split, when Plekhanov was thrown out of the window, Lenin many times begged Trotsky to stay with him. He did not succeed, but when in 1917 Leon Trotsky returned to St. Petersburg and recognised that he had been wrong, then Lenin welcomed him into the ranks of the Bolsheviks since he understood that a political mistake was not a betrayal." Opět to šílené pojetí zrady.

Samuel Francis o anarchotyranii

Jistě by šlo vést diskuse o samotném slově anarchotyranie, ale v popisu současných trendů měl Samuel Francis pravdu, když opakovaně prohlašoval: This is precisely the bizarre system of misrule I have elsewhere described as "anarcho-tyranny"—we refuse to control real criminals (that's the anarchy) so we control the innocent (that's the tyranny).

Sympathique

Ma chambre a la forme d'une cage,
Le soleil passe son bras par la fenêtre.
Mais moi qui veux fumer pour faire des mirages
J'allume au feu du jour ma cigarette.
Je ne veux pas travailler — je veux fumer.

Guillaume Apollinaire: Hôtel

Mijailo Mijailović

Bylo mi záhadou, proč Neználek naráží na Annu Lindh. A ejhle, její vrah, Mijailo Mijailović, je Srb z vesnice Pružatovac. Další důkaz toho, že s tím národem není cosi v pořádku. To, že se Mijailović zřekl švédského občanství a žádal o výkon trestu v Srbsku, není jen tak. Takový člověk si nezaslouží nic jiného než popravit a nikoliv tento vrchol nevkusu.

Essentially contested concepts

via Tomáš Sobek. Autorem theorie podstatně zpochybněných pojmů je Walter Bryce Gallie, který s ní přišel ve svém článku z roku 1956, čímž zahájil rozsáhlou diskussi. Mezi essentially contested concepts patří:

1. umění
2. náboženství
3. věda
4. demokracie
5. sociální spravedlnost
6. zlo
7. nemoc
8. předsudek
9. otroctví
10. fašism
11. terrorism
12. genocida
    

Největší právník 2. poloviny 20. století, positivista H. L. A. Hart, tuto theorii posunul, když rozlišil pojem (koncept) a pojetí (koncepce). (Je nutno lišit ještě odborný pojem, tj. termín.) Jeho žák Ronald Dworkin, současný největší žijící právník, to vysvětlil na pojmu spravedlnosti. Tento pojem není sporný. Už od Platóna znamená, že každý má mít, co mu patří (suum cuique). Ale co komu patří, ba i jak to zjistit, je sporné. Pojetí spravedlnosti se proto v každé reálné filosofii liší.

Podstatně zpochybněné pojmy jsou takové, na které existuje dogmatická (jen jeden názor je správný), skeptická (všechny názory jsou stejně pravdivé) a eklektická (každý názor má zrnko pravdy, a proto čím více, tím lépe) odpověď.

Pro Kapitána

Člověka někdy udiví, jak skandální názory mohou někteří lidé mít. V diskussi o článku Pod svícnem tma Kapitán s vážnou tváří obhajoval dětskou práci, zejména když je zadarmo.

Kdysi jsem napsal článek o zaměstnávání mladistvých (S učni jednejte v rukavičkách. In Zaměstnávání dětí a mladistvých. Příloha týdeníku Ekonom 15/2003, pp. 6–8), tak ocituji z bohaté heuristiky k němu z 90 let staré zpravodajské zprávy k návrhu zákona o práci dětí (č. 420/1919 Sb. z. a n.) poslance a ředitele měšťanky Františka Housera: „Dětská práce jest zjev, který provází nynější způsob výrobní a zmizí s ním. Do té doby však, než kapitalismus bude vystřídán řádem novým, nemohou přátelé mládeže založiti ruce, naopak musí užíti každé příležitosti, by zmenšili zlo, které přináší práce dětem. V Praze jest každé sedmé dítě zaměstnáno na výdělek; ne prací příležitostnou, lehkou činností doma, nýbrž takovou prací, kterou koná každý den aspoň hodinu a proto, by vydělalo. … Dětská práce je choroba, kterou společnost těžce stůně. Mladá pokolení jsou zbavena her a radostí a připoutávána k činnosti, která je cizí jejich duchu, a při níž snášejí kruté násilí. Ve službách cizí moci vyčerpávají skrovné své síly, a když přijdou do školy, je jejich duch otupen a není schopen vzdělání. I mravním škodám propadávají. Ano stává se, že výdělečná práce přináší dětem těžké úrazy, i smrt. … Podniky po živnostensku provozované, o nichž jsem se zmínil, podniky horní, zemědělské a lesní, nesmějí zaměstnávati děti námezdně, mohou je však zaměstnávati zadarmo. Rozumí se, že to znamená v praksi, že děti nebudou pracovati zadarmo podnikateli cizímu, budou pracovati otcům, kteří budou vlastní děti zaměstnávati.“
Proti tomu promluvil poslanec Josef Schieszl, sekretář advokátní komory: „Kolik dítě snese, můžeme velmi dobře poznati na náhražce práce ve městech, totiž na sportu a to zejména na kopané. Kdo se dívá na naše děti, jak hrají kopanou, vidí, jak se tam často plýtvá silami až do vyčerpání. Přes to nesnažíme se o to, abychom tento nešvar zamezili.“

Pro Kapitána je zjevně tento jeden z prvních zákonů první republiky nesmyslným zákonem. Není se co divit. Za první republiky měli lidé rozum a cit (osnova byla schválena), který dnes mnohým chybí, stejně jako tehdy chyběl právníkovi Schieszlovi.

Norský plyn

Prvořadou otázkou české zahraniční politiky je zbavit se surovinové závislosti na Rusku. Zatímco ruskou ropu je snadné nahradit, se zemním plynem je to horší.

V současné době dovážíme 25 % plynu z Norska. Je důležité, abychom tuto quotu zvýšili alespoň na 50 %.

Pod svícnem tma

Nejrůznější aktivisté se nejraději starají o všechno možné, než sami o sobe. Tak i campagne Stop dětské práci vyzývá naše politiky, aby se starali o zastavení dětské práce všude ve světě. Podle stránek campagne dětská práce "[z]ahrnuje všechny formy práce, které jsou vykoná­vány dětmi mladšími 18 let a které jsou škodlivé pro jejich psychické zdraví a vývoj a brání jim ve školní docházce bez ohledu na to, zda dítě za tuto práci dostává mzdu."

A jak to vypadá v ČR? V soutěži Dětský čin roku 2008 "[z]a pomoc rodině získal ocenění Viet Nguyen z Ostravy, který pomáhá svým rodičům v obchodě." Tento 14letý hoch doslova uvedl: "Naše rodina pracuje jako prodavači. Taťka prodává na burze a mamka v obchodě. Prodávání je tak těžké, že musíme stát více než osm hodin ve stanu. Já pomáhám taťkovi, když ho bolí ruka a je unavený. Skoro každou sobotu ráno jedu s taťkou pracovat na burzu a prodávám. Přijedeme na burzu v sedm, prodáváme až do 14 hodin odpoledne. Pomáhám taky mamce v uklízení, umytí nádobí, vysívání, vodím bráchu do školy. Každé ráno musím odvést bráchu do školy a taky mu dělám každé ráno svačinu, protože mamka s taťkou prodávají někdy až do devíti večer a musí si odpočinout. Každé úterý a čtvrtek přijdou rodiče pozdě, tak se musím starat o bráchu. Musím vařit večeři a pomoct bráchovi dělat domácí úkoly." (zdůrazněno mnou)

Co na to české právo? Úmluva Mezinárodní organizace práce o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání (Úmluva 138), vyhlášená pod č. 24/2008 Sb. m. s., byla provedena §§ 121–4 zákona o zaměstnanosti. "Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba mladší 15 let, nebo starší 15 let, pokud nemá ukončenou povinnou školní docházku, a to až do doby jejího ukončení. Dítě může vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost (dále jen "činnost dítěte") pro právnickou nebo fyzickou osobu (dále jen "provozovatel činnosti"), jen jestliže je tato činnost přiměřená jeho věku, není pro něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy a účasti na výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj."

Podle § 22 zákona o inspekci práce "Zákonný zástupce dítěte se dopustí přestupku na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní výkon činnosti dítěte bez povolení nebo podmínky povolení poruší. Za přestupek … lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč." V praxi místo toho jeho dítě dostane vyznamenání.

Zákaz Wikipedie v Anglii

Tradičně liberální Anglie se překonává! Nejenže tu a tam ustupují od vyučování holokaustu, aby nepopudili muslimy. Nyní v rámci politicky korrektního šílení zakázali Wikipedii (tedy aspoň jednu stránku), kvůli údajné dětské pornografii na obalu desky "Virgin Killer" od skupiny Scorpions. Obávám se, že stejný osud čeká obal mé oblíbené desky Blind Faith od stejnojmenné skupiny z r.1969. Osobně jsem na dětské porno dost háklivý, ale co je moc, to je moc! :-((

Diskusse mezi antifašistou a neonacistou

via Věra Tydlitátová. Nevím, jak Vy, ale já mám z rozhovoru mezi Václavem Burešem a Oliverem Malinou Morgensternem intensivně trapný pocit.

A k tomu stejně trapné zpovídání hradeckého náměstka primátora.

David Vodrážka, nový 1. místopředseda ODS

Ing. Davida Vodrážku znám osobně, psal jsem mu 2x dopis. Působí na mne jako velice pilný, ale nepříliš vzdělaný politik. Uvidíme, jak se osvědčí ve své nové funkci. Tam bude velice zaléžet na tom, jakým teamem se obklopí, protože chtě nechtě bude "pouhý" frontman.

Jeho zvolení je symbolem strategické porážky Mirka Topolánka, který si "zapomněl" vygenerovat vlastního "Pražana".

Eggův omyl

motto: "[P]rojektu škodí ti, kdo chtějí jednat podle zásady fiat iustitia, et pereat Wikipedia." Egg

Theoreticky má Egg pravdu. K čemu by byla spravedlnost, kdyby ji nebylo kde uplatnit? Jenže Grau, theurer Freund, ist alle Theorie, Und grün des Lebens goldner Baum. Jak vypadá projekt (socialismus), když se kašle na spravedlnost, nám názorně předvedla 50. léta v Československu. Stejně tak chrabří wikipedisté, kteří kašlali na spravedlnost, nevybudovali nic jiného než Gulag.

Ignoranti z wiki

Wiki establishment je jako čeští novináři: Nerozumí ani základním a zcela triviálním věcem. A ze všeho nejhorší je, jak svou nevzdělatelnost dávají okatě na odiv. Typickým případem člověka, který si libuje ve své nepoučitelnosti, je Okino.

Naproti tomu Beren kupodivu uvažuje správným směrem: "Tuto praxi bych klidně do pravidla dal, že na žádost rozhodují o podjatosti zbylí členové výboru, s tím problém nemám. --Beren 3. 12. 2008, 09:33 (UTC)"

Nepřátelé Václava Klause

Václav Klaus exkommunikoval z okruhu svých blízkých ministra vnitra Ivana Langera, ministra práce Petra Nečase a ministra obchodu Martina Římana.

Význam radaru

Již mnoho měsíců je zřejmé, že základní význam radaru není vojenský, nýbrž geopolitický. Pokud zde radar bude stát, budeme součástí Západu, pokud zde stát nebude, budeme součástí Východu, se vším, co k tomu patří, tj. hospodářskou zaostalostí, bídnou úrovní lidských práv a autoritářskou politikou.

Jak ukazuje hlasování o radaru v senátu, všichni senátoři hlasovali jako jeden muž podle své politické strany. Na rozdíl od Nautila proto nekladu za vinu jednotlivým senátorům, jak hlasovali, nýbrž stranickým sekretariátům. Veřejně proto prohlašuji, že ČSSD a KSČM jsou pro mne v příštích evropských a celostátních volbách nevolitelné. Ruským kollaborantům svůj hlas dobrovolně dávat nebudu.

Když se kácí les, tak lítají třísky

Tomáš Pecina dělá z Nácka "Cynika" Pospíšila jakéhosi novodobého Jana Husa. Těžko může být nějaké přirovnání falešnější.

Není sebemenších pochyb o tom, že Cynik je momentálně hlavním škůdcem a vandalem české mutace původní wikipedie. Kdyby mi povýšenci z ArbComu nezabránili to demonstrovat, tak bych to dokázal nade vší pochybnost. Ve své "kariéře" Cynik z wiki vyštval mnoho kvalitních encyklopedistů, Jvanem počínaje a Felipem konče. Jejich jedinou "vadou" bylo, že nedokázali snášet cynické prasárny s klidnou myslí.

Proto je nutné Cynika z wiki vyhodit stůj co stůj, každý prostředek je dobrý. Nejlepší by samozřejmě byl οστρακισμός, ale ne v karikované Miracetiho podobě: Mezi rozhodnutím o jeho konání a jeho uspořádáním by měla být dostatečně dlouhá přestávka, nejméně měsíc. Cynik by měl plné právo se ho účastnit a v době jeho konání by nesměl být zablokován (to by neplatilo pro dobu před jeho konáním). Věřím, že by si kommunita dokázala s Cynikem poradit.

Symptomatické zkreslení

Tomáš na Sprše píše: "Ještě k tomu článku pana Peciny (který jsem fakt jen přelétl). Já si pamatuju na jiný článek, který tady kdysi adoroval Pítrs. Nebyl o Chartě na kterou Ty jaksi narážíš a já nevím wocogou, ale byl o obvinění emigrace, že nám do kotliny posílali příliš lákavý obraz kapitalismu, takže můžou zato, že po revoluci tady máme chandru."

Ve skutečnosti to nebylo o emigraci či exilu, nýbrž o vysílačce placené americkými zpravodajskými službami. Takže Rádio Jerevan.

Updated.

Klausův zápas s evropskými poslanci

via Tomáš Pecina. Začalo to nevinným kočkováním se Schulzem (známý svým konfliktem s Berlusconim), ale byl to Cohn-Bendit, který tomu nastavil vyšší laťku: "Lisabonská smlouva: Vaše názory na ni mě nezajímají, chci vědět, co uděláte, až ji schválí česká sněmovna a senát. Budete respektovat demokratickou vůli zástupců lidu? Budete to muset podepsat." a v podobném duchu to pokračovalo dále.

Povídka ze života

Příběh z taxíku.

Když je Němec, ať bručí

Svědectví humanisty Přemysla Pittra o genocidě Němců v Československu po druhé světové válce. Asi nejvíce výmluvná je suchá řeč fakt: "Dosud prošlo péčí těchto ústavů 350 dětí tohoto druhu, z nichž dobrá třetina jsou děti českého původu a ze smíšených manželstev. 116 dětí bylo již posláno na odsun. Skoro všecky tyto děti přišly ve stavu zdravotně a morálně velice zuboženém a je zázrakem, že až na 12 podařilo se nám je zachovat na živu…

Závada že spočívá ne tak u výkonných orgánů, které nemohou dát víc než co je předepsáno, nýbrž v dekretu pres. republiky, který stanoví pro Němce židovské dávky. Židé za okupace, pokud nebyli v konc. táborech, dostávali potraviny od četných „árijských“ přátel, nebo je získávali za věci. Internovaní Němci však nemají této možnosti, proto po roce života o černé kávě, polévce a 24 dkg chleba je zejména u mladistvých napořád tuberkulosa…

Věznice na Karlově náměstí má mezi internovanými dospělými i dětmi hrůznou pověst. Vím, Karlovo náměstí dodává ty vychrtlé mrtvoly, připomínající koncentrácké musulmany. které se dovážejí do pathologického ústavu."

A vládnoucí establishment nám pořád tvrdí, že to byly individuální přehmaty. Inu, jako za kommunismu.

Flame war na Jiném právu

O čem jiném než o Lisabonské smlouvě (Treaty of Lisbon). Při četbě argumentů eurorealistů mám stejné pocity jako četbě kommunistických textů neblahé paměti. Stále stejní plebejci a zase germanofobní: "Btw, Němci mají jednu naprosto šílenou vlastnost, která je příčinou všech jejich průserů za posledních x set let: Vždycky se pro něco zoufale nadchnou a pak se svůj sen snaží zoufale dotáhnout k dokonalosti. A absolutně jim nedochází, že právě tahle vlastnost je na nich ta nejnesnesitelnější. Dobrou noc." [vrátil jsem zpět zbytečně částečně censurované slovo]

Výtečné zamyšlení o pseudorozdílu mezi Čechy a Němci. Mimochodem, to samé platí o rozdílu mezi křesťany a muslimy.

Žalovat Jaromíra Štětinu z velezrady?

via Nautilus. Několik blbců se rozhodlo, že bude Jaromíra Štětinu "žalovat z velezrady". Typicky čeští právní ignoranti. Z velezrady se žalovat nedá, z ní lze pouze obžalovat. Obžalovat z velezrady lze pouze presidenta republiky. Jaromír Štětina není president republiky.

Možná ti pitomci měli na mysli vlastizradu, což je normální trestný čin. Jenže podle čl. 27 odst. 1 ústavy: "Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech." Tak co ti blbci vlastně chtějí? Lynchovat? Wikipedisté by jim mohli poradit. Tam se na nějaké právo také neohlížejí.

Trapná fraška okolo ruských agentů a radaru

Velice výstižný a trochu pozapomenutý článek od nečekaného autora, Jiřího Pehe.

K e-mailové přestřelce Vrby a Cynika

Možná to trochu zavání voyerstvím, ale přijde mi, že zveřejněná korrespondence je vždy zajímavá. Koneckonců, sborníky dopisů různých spisovatelů se vydávají již dlouho.

Co vyplývá z přestřelky mezi správcem Vrbou a Cynikem vulgo Pospíšilem?

1. Nácek Cynik přirovnal Vrbu k příslušníkovi Gestapa a všechny ostatní správce k nacistům. Tím ztratil jakékoliv morální oprávnění stěžovat si, že ho Ross Hedvíček přirovnal k Hitlerovi.
2. Vrba Cynika varoval, že skončí jako já. Můj odhad: Je to dost pravděpodobné.
3. Cynik Vrbu přirovnal ke mně a zdůraznil, že je mnohem horší a šikovnější. Můj názor: Mezi Vrbou a mnou není žádná spojitost, nemáme nic společného. Vrba je úspěšnější, protože je to tvrdý muž a není malicherný. Na to (mentální) pubescenti z wiki slyší. Potřebují autoritu a tu jim Beren nebo Nolanus nedá. Co týká mé role jako správce, v skutečnosti jsem měl pouze 2 sporné akce: zablokování Pastoria ve vlastním sporu a povýšení Vrby na správce. Trochu málo na desyssoping, nemyslíte? Ale Cynikova klika mne nenáviděla už tehdy, tak jí byl každý prostředek k tomu, jak se mne zbavit, dobrý.
   
4. Vrba tvrdí, že mne má u prdele. Nechci se přeceňovat, ale myslím, že to, že mne skolil, mu příjemně polechtalo ego.
5. Wikipedii občas sleduji, občas ne. Momentálně ano, v první polovině roku 2005 jsem se na cs: nepodíval ani jednou. Většinou to jde poznat podle mých editací na en:.
6. Vrba vidí Cynikovi až do žaludku: "Nepochybne se jeste na Wikipedii sejdeme, protoze zasadni rozdil mezi nami je, ze Ty se nemas kde jinde realizovat."
7. "Na bouchnuti dverma musi byt clovek frajer". Ano, hluboká pravda. Občas se mi to povedlo (odchod z Neviditelného psa či Britských listů), víckrát ne (odchod ze Sprchy či wikipedie apod.).
8. Cynik přirovnal Vrbu k Filipu Sklenářovi, s tím, že oba jsou heiselové, ale Felipe aspoň hraje otevřeně. To srovnání kulhá na obě nohy. Felipe je provocateur, Vrba je patriarcha. Dávat je dohromady je jako dávat dohromady Cynika a Stalina, protože oba hráli negativní roli. Trochu málo.
9. Nevím, proč by mě mělo těšit, že Cynik Vrbu nenávidí více než mne. Vždyť je to jen proto, že nyní Cynikovi nijak nepřekážím, zatímco Vrba dává Náckovi co proto. Jeho postoj je proto logický.
10. Cynik je ubohý pokrytec a lhář: "omlouvám se za to fingované rozhořčení v předchozí poště. Ve skutečnosti se mi chtělo tančit."
11. Netuším, co jsem si měl myslet, z čeho že Vrba chce vycouvat.
12. Nevím o tom, že by mi někdo nabízel odblokování.
13. Rovněž Ludekovi vidí Vrba zcela správně až do žaludku: "Ja vim, ze veris, ze Ludek je Tvuj kamarad neni, never tomu."
14. Cynik svými vlastními slovy: "Jediné, co Vás může teoreticky zachránit, je moje prosba o odblokování, které bys slavně vyhověl, ale to je přesně to, co (jak už jsi nejspíš pochopil) naprosto nemám v úmyslu udělat." v. "Navíc slibuji, že zapracuji na svém sebeovádání. Takže, pokud ti to teď nebude dělat osobní problémy, můžeš splnit své slovo a odblokovat mne, neboť důvody pro blok pominuly. Hezký den přeji."
    

Uklidňuje mne jen jedno: Cynik evidentně žije wikipedií mnohem více, než jsem kdy žil já. Dokonale zná tamní mocenské vazby. Já je neznal, znát nechtěl a to mi zlomilo vaz.

K tomu osobní vzpomínka. Když tohle člověk čte, tak těžko uvěří tomu, jaký byl Vrba skromný žáček, který se mnou hodiny (dosti nudně, nebavilo mne to a ubíjelo mne to) debatoval o Benešovi. Myslím, že podobné pocity musí mít Pithart a spol. z Klause. Přerostl jim přes hlavu.

Lesk a bída České televise

via Drbna Neviditelné kočky. Svědectví zevnitř: "Myslím, že reportéři mají dlouhodobě pocit, že nemají v tomto podniku zastání. A to u nich vede k určitým mentálním zkratkám. Jim se to mohlo zdát, že to tak je, že cesta mohla být přímější. Ale když se něco zdá, že nějak je, neznamená to, že to tak být musí. A stejně v tomto případě: jim to zapadalo do skládačky, do konstrukce, že tady probíhá cenzura, tudíž už veškeré své jednání a fakta podřídili tomuto příběhu." Manager v ČT tedy potvrdil dávno známý fakt, že novináři ČT jsou pistolníci, který si s fakty hlavy nelámou a své reportage konstruují podle předem vytvořeného názoru.

Názor šéfa zpravodajství ČT: "V celé povaze českého národa je, že balancujeme mezi sebevědomím a potřebou říkat svoje názory za všech okolností, to na jedné straně, a na straně druhé na poradách a v rozhodujících chvílích mlčíme a potom píšeme potají dopisy. Na jednu stranu všichni chtějí, aby se komunikovalo, a na druhou, když mají prostor, jí se něco říct. To napětí tu vždy bude, ale metoda, kdy lidi vědí, proč co dělají, a chápou, že nadřízení jsou odpovědní a musí se první postavit, když se stane problém, ta metoda je nejlepší. Ale prosadit to je docela těžké." Potvrzuji.

Игорь Панарин: Přání otcem myšlenky

Igor Panarin už 10 let předpovídá, že se USA rozpadne po nové občanské válce na 6 částí a že novými globálními vůdci se stane Rusko a Čína: "На эту роль претендуют две страны: Китай с огромными резервами и Россия - как страна, которая могла бы играть роль регулятора на евразийском пространстве." (zdůrazněno mnou)

Přání otcem myšlenky. Pod vlivem globální finanční krise prudce klesly ceny surovin, na což Rusko hluboce doplatilo. V nejbližší době v něm propukne hospodářská krise. Nicméně Panarinovy názory jsou jasným důkazem potřebnosti radaru, aby nás proruští kollaboranti nebyli schopni zatáhnout do ruské sféry vlivu.

Bohumil Doležal z neznámého důvodu uvádí, že článek vyšel v Právu. Ve skutečnosti Právo stejně jako Bloomberg toliko referovalo o rozhovoru v Izvěstijích. Bloomberg je nutno pochválit, protože je to jedna z mála agentur, která ví, co je to hypertext. S Doležalem souhlasím v jeho názoru na budoucnost Ruska: "Ke světodějnému významu (který pro Rusko tradičně souvisí s územními anexemi) lze dojít, pokud má být trvalý, jen tím, že se sami staneme silnými. K tomu vede mj. píle a pracovitost. Pokud nám chybí píle a pracovitost, pak to, že se někdo jiný rozpadne, nám pomůže nanejvýš jen na čas."

Pro Vodníka: "Советскую Россию они рассматривали как базу для контроля над миром." Zdá se, že jste poslední, kdo popírá rovnici SSSR = Rusko.

Pravopisný systém obecné češtiny

Na základě článku o obecné češtině vznikla diskusse o možném pravopisném standardu psané obecné češtiny. Jsou v zásadě možné dva systémy:

1. analogický, který proponuje Tomáš Pecina a
2. konstruovaný, který navrhuji já.

Analogický zápis obecné češtiny by vycházel ze spisovné češtiny, přičemž v něm byl větší rozdíl mezi psanou a mluvenou podobou než v spisovné a hovorové češtině. Písmeno ý by se vždy četlo jako [ej], např. slovo týden by se vyslovovalo jako [tejden], počáteční o- by se vyslovovalo jako [vo], např. okno by se četlo jako [vokno].

Konstruovaný standard by opustil etymologický význam pravopisu. Zrušil by některé původem středověké nebo raně novověké konvence a respektoval by pouze hluboce vžité grafické standardy, tj. takové, v nichž žádný Čech neudělá pravopisnou chybu. Například měkčící role ě se příliš nevžila a bylo by zřejmě nutno ho nahradit písmeny je: opjet, mnjesto nebo ie: opiet, mniesto apod. Naproti tomu i je vždy stejně jako v polštině pociťováno jako měkčící samohláska a rozlišovat mezi i a y jako [ü] nemá význam, neboť [ü] v češtině neexistuje. Proto by se psalo živý lidi, živý ženy a živý djeti nebo dieti. Stejně tak je hluboce vžité písmeno c jako zápis hlásek [ts]: děcký pokoj. Vzhledem k tomu, že g by vždy znamenalo pouze [g], nebylo by nutné ho supplovat písmenem k např. ve slově gde. Rovněž rozlišovat mezi ú a ů by ztratilo opodstatněnost: stúl. Obojetné souhlásky (b, f, l, m, p, s, v, z) by bylo bylo nutno zrušit a rozlišit na tvrdé (většina, zejména sykavky c, z, s) a měkké (zřejmě pouze p). Pravopisný systém by však neměl zohledňovat módní snahy o grafické ozvláštnění typu sqěle či wina.

Je nutno si uvědomit, že i obecná čeština má stylové roviny: Kromě společného jádra má stylově nižší (místo neni výslovnost nejni) či zastaralou podobu (místo pošta dřívější počta).

Updated.

Obecná čeština

Poměrně málo zkoumaným fenoménem je interdialekt v Čechách (na Moravu, vyjma Znojemska, nezasahuje) – obecná čeština. Je velice starý, vzniká již v 14. století náslovným (protetickým) v- a pokračuje v století 15. transformací ý na ej (přes mezistupeň v aj): cýtit, sýr, vozýk, zýtra – cejtit, sejr, vozejk, zejtra a ahistoricky též praví – prý, weekend – vejkend.

Obecná a spisovná / hovorová čeština (francouzsky familier, formel & standard) je obdobou diglossie v arabštině, řečtině, němčině či norštině (RTF): "Běžný Čech ze západní většinové části oblasti se rodí do primárního jazyka, kterým je pro něj obecná čeština (někdy s menší příměsí dialektických prvků) a až od šesti let, kdy začíná chodit do školy, se dovídá, že mluví "špatně" a že správná čeština, kterou má mluvit a později také psát, je ta, se kterou ho seznámí paní učitelka, která se tak stává soudcem a nositelkou patentu na jazykovou správnost, ovšem jazyka odlišného; zároveň se tak stává i pramenem postupně vznikajících pocitů frustrací. Dítě a později dospělý je tak přeučován od té doby v tomto duchu. Výsledkem je, že čím vzdělanější je člověk, tím má často blíže k víře, že skutečnou mateřštinou je pro něj až ten druhý, tj. spisovný jazyk, zatímco mluvčí méně vzdělaný obvykle jen trpí pocitem nejistoty, co a jak je správné, zvláště má-li se vyjádřit písemně. Jinými slovy, přirozenou a silnou jazykovou intuici, se kterou dítě jako přirozený mluvčí přichází do školy, má dospělý mluvčí oslabenou, avšak novou intuici, tj. z onoho nového jazyka, do doby dospělosti plně téměř nikdy nezíská a zůstává mu onen pocit nejistoty, popř. inferiority. Tuto situaci silně podporuje i téměř už zvyková, periodická ortografická reforma (vždy minimálně jedna na generaci), což vyvolává pochopitelný odpor. Pocit nejistoty, zvláště u generací starších, se tak jen zvětšuje."

Hlavním problém obecné češtiny je písemná podoba, resp. absence její kodifikace, přesto i podoba spisovné češtiny je vysoce problematická: "Pravidla českého pravopisu, která se periodicky opakovala, se neopírala o žádnou skutečnou znalost jazykových poměrů a představuje tudíž dodnes sérii autoritářských a problematických změn, u kterých jejich autoři zřejmě jen vágně "cítili" jejich potřebu." Osobně proto v soukromých e-mailech obecnou češtinu nepoužívám a píšu spisovnou.

Updated.

13. září 2008 – den, kdy to všechno začalo

V sobotu 13. září 2008 svolal Timothy F. Geithner, president newyorkské pobočky Fedu a budoucí Obamův ministr financí, schůzku o budoucnosti finanční společnosti Lehman Brothers. Společnosti Bank of America and Barclays odmítly Lehman Brothers koupit, což v neděli 14. září 2008 zveřejnily New York Times. V pondělí 15. září 2008 v 1 hodinu v noci požádali Lehman Brothers o ochranu před věřiteli (vyhlásili úpadek). Začala globální finanční krise. (Na LW jsme v té době poklidně řešili politické názory Václava Klause).

Co to znamená? Kapitalism bez přívlastků skončil. Je na čase hledat nová řešení. Odpovědí však není rakouská škola s plnými bankovními reservami, neboť ta by znamenala konec rozvoje ekonomiky, mrtvolnou stabilitu. Bill Clinton: "markets without disclosure, without capital requirements, without market requirements tend to unsustainable extremes."

Updated.

Poprava Klause

Stejně jako ČSSD kdysi zařízla Zemana, tak se nyní chystá poprava Klause.

Jožin z bažin zpívaný Polákem

Je zajímavé slyšet polský přízvuk v češtině.

"Úž je to uděláno, úž je to hotovo..."

Kollaboranti splnili svou ostudnou historickou roli. Prokázali, že česká prdel je vždy nastavená velmoci k omrdání. Rusofobové si myslí, že si mohou oddechnout - opak je pravdou! To oni tímto rozhodnutím (pokud to projde v USA) umístili ruské rakety do Kaliningradu. Chcete boj, američtí lokajové? Budete ho mít, že vám z toho veselo nebude!

Ostatně celá historie politicky zcela závislého subjektu zvaného Česká(-oslovenská) (socialistická) republika patrně těžko může být jiná než ostudná, slouhovská a poplatná mocným sousedům. Všechny národní katastrofy či naopak "osvobození" nám přinesli mocní v jejich vlastním zájmu, podporovaní domácími kollaboranty, rovněž v jejich vlastním zájmu. Asi bude holt pravdou, že si nic jiného nezasloužíme, když většina ze 70% odpůrců mlčí skoro jak za bolševika. Čest výjimkám.

Prohlášení prezidenta republiky po skončení jednání Ústavního soudu dne 26. listopadu 2008

I když GP několikrát napsal, že nepovažuje Lucernu wikipedie za diskusní blog, dovolím si pokus o otevření menší debaty na pár otázek, týkajících se dnešního rozhodnutí ÚS ve věci Lisabonské smlouvy, resp. Klausovy reakce na něj.

1. ÚS nejednal o celé smlouvě, ale jen o konkrétní části. A vydal rozhodnutí. Klaus přesto s "politováním" konstatuje, že se ÚS s jeho argumenty "náležitě nevypořádal."

2. ÚS údajně přesunul smysl jednání z právního smyslu do politické roviny. Když je se soudci nespokojen, proč tedy takové navrhoval?

3. Nakonec se VK zdá paradoxně největším požehnáním pro ratifikaci LS v ČR (jak napsalo kdysi Jiné právo). Kdyby totiž k podání žádosti o přezkoumání nedošlo, mohl ji prezident nepodepsat za relativně snesitelné (i když silné) palby kritiky. Pokud Parlament LS ratifikuje a Klaus by ji nepodepsal teď, po vynesení rozhodnutí Ústavního soudu, bude v pozici jedince, jehož jednání nemá obdoby. Každopádně si ty dveře myslím zavřel sám a diskutabilní je i jeho následná kritika.

Násilnosti v Janově

Zajímavá reportáž přesvědčivě vysvětlující, jak to s počátkem násilností a policejním zásahem proti demonstrujícím občanům vlastně bylo.

US pomoc Israeli

Richard Curtiss: "U.S. aid to Israel has always been a touchy subject, for reasons I will present in the following pages. Members of Congress never mention the total, probably for two reasons. One is that few of them are sure of it themselves, although they are responsible for the authorizing legislation. The other is that if they mentioned the total, or whatever they think is the total, their constituents would ask them why Israel receives so much more federal money than do U.S. states in the same population range, and whose residents pay taxes to the federal government.

* * *

Instead, writers usually noted that “Israel receives $1.2 billion in annual economic aid from the United States.” Or they wrote that “Israel receives $1.8 billion in U.S. military aid.” But they seemed never to combine the two to provide the public with the true total. Nor did they mention the tens of millions—and in some years hundreds of millions—of dollars from other U.S. government departments, particularly the Department of Defense, that Israel receives each year.

* * *

I was astonished to learn, after only an hour in the USAID library in Rosslyn, Virginia, that as of the end of 1995, Israel—with a population less than that of Hong Kong—had received $62.5 billion in foreign aid, almost exactly the amount received by all of the countries of sub-Saharan Africa and of Latin America and the Caribbean combined.

Even more mind-boggling are the per capita outlays, based upon statistics from the Population Reference Bureau of Washington, DC. In mid-1986, the combined population of the sub-Saharan African countries was 568 million, and the per capita foreign aid over the preceding half century was $43. For Latin America and the Caribbean, a population of 486 million, the foreign aid total was $50 per person.

By contrast, Israel’s mid-1996 population was 5.8 million people. The take per Israeli for American foreign aid amounted to $10,775 by 1995."

Lze uzavřít, že israelská prosperita v porovnání s okolními arabskými státy je založena na obrovských německých a amerických dotacích: "U.S. taxpayer aid continues to flow to Israel although Israel has been reluctant to follow through on promises to replace its Eastern European style socialist system with a true market economy, trim its bloated bureaucracy, and privatize its inefficient state-owned enterprises."