21. ledna 2009

Stalinův názor na Ivana Hrozného

Pražský web pro studenou válku: "Špatně jste zobrazili opričninu. Opričnina – to bylo královské vojsko. Na rozdíl od feudální armády, která mohla kdykoliv svinout své prapory a odejít z války, to byla regulérní, progresivní armáda. Vy jste opričniky zobrazili jako Ku-klux-klan.

* * *

Car se podle vás podobá spíš Hamletovi, je nerozhodný. Všichni mu napovídají, co má dělat, ale on sám nerozhoduje… Car Ivan byl velký a moudrý vládce a kdybych ho měl srovnat s Ludvíkem XI. (četli jste o Ludvíkovi XI., který připravil půdu pro absolutismus Ludvíka XIV.?), pak Ivan stojí o deset tříd výš. Jeho moudrost spočívala v tom, že trval na národním hledisku a nepouštěl cizince do země. Chránil zemi před pronikáním cizích vlivů. V tomto směru jsou ve zpodobnění Ivana Hrozného odchylky a nepřesnosti. Petr Veliký byl také veliký vládce, ale měl příliš liberální vztah k cizincům, příliš otevřel bránu do země a připustil vliv cizinců na chod země, dopustil poněmčování Ruska. To platí ještě více o Kateřině. A i o dalších. Cožpak byl dvůr Alexandra I. ruským dvorem? Cožpak byl dvůr Mikuláše I. ruským dvorem? Ne. Byly to německé dvory. Ke znamenitým opatřením, které Ivan Hrozný nařídil, bylo zavedení vládního monopolu na zahraniční obchod. Ivan Hrozný byl první, kdo tento monopol zavedl. Lenin byl druhý."

A Vodník nám bude pořád tvrdit, že SSSR nemá s Ruskem nic společného.

19 komentářů:

  1. Ale samozřejmě, že dnešní Rusko má něco společného se SSSR. Stejně jako má něco společného Německo s Třetí říší. Minulost se nevymaže, nostalgii jde jen více utlumit.

    Pokud někdo vyzdvihuje Ivana Hrozného, je to stejné, jako když se chválí Hitler za rodinnou politiku. Protože Ivan za sebou taky má pozitivní činy, které pozvedly Rus. Vypovídá to v obou případech jen o hodnotách mluvčího (materiální statky nadřazené faktu, že oba dva byli masovými vrahy), o ničem jiném.

    OdpovědětVymazat
  2. Já bych z toho dovozoval něco obecnějšího. Zhruba toto: každá elita, což inteligence dnes stále ještě je, by se z pudu sebezáchovy měla snažit vyhnout tomu, aby stála pokroku do té míry v cestě, že se každý psychopatický vrah, který ji masově odstraňuje, jeví jako budovatel státu. Ta chyba potom není v tom mešuge, toho si dějiny odněkud přivedou ...

    OdpovědětVymazat
  3. Už jsem asi starý a mozkovna mi nebere, jak souvisí názor Stalina na Ivana Hrozného s mým postojem k Rusku nebo k SSSR...

    OdpovědětVymazat
  4. Stalin byl kommunista, podle Vás tedy Sovět. Přesto řekl toto: "Car Ivan byl velký a moudrý vládce … [j]eho moudrost spočívala v tom, že trval na národním hledisku … Petr Veliký byl také veliký vládce, ale měl příliš liberální vztah k cizincům … Cožpak byl dvůr Mikuláše I. ruským dvorem? Ne. Byly to německé dvory."

    OdpovědětVymazat
  5. Stále nechápu, jak souvisí názor Stalina na Ivana Hrozného s mým postojem k Rusku nebo k SSSR.

    OdpovědětVymazat
  6. Vy definujete Sověta jako člověka, který s rustvím nemá nic společného, jako kommunistu, kterého zajímá pouze světová proletářská revoluce. Nicméně, já Vám uvádím Stalina, tedy nejvyššího Sověta, který říká: "[j]eho moudrost spočívala v tom, že trval na národním hledisku + Petr Veliký byl také veliký vládce, ale měl příliš liberální vztah k cizincům". Tedy jasný důkaz toho, že Stalin neměl k Rusku vůbec žádný vztah, že ho národní prospěch Ruska ani trochu nezajímal, že myslel dnem i nocí pouze na internacionální pokrok dělnické třídy, tedy na přechod k nové společenské formaci. Na Stalinově hodnocení přínosu cizinců za Petra Velikého jasně vidíme, že ho národnostní hledisko vůbec netrápilo. Inu, typický Sovět a Bohumil Doležal se ukrutně plete, když SSSR označuje za ruské imperium. Na Stalinových výrocích přeci všichni vidíme, že pro něj ruský národ nehrál vůbec žádnou roli.

    OdpovědětVymazat
  7. No, Petersi, však on taky Stalin nebyl Rus.

    Ale spíš mě zaujalo "ruství". Nemělo by to být spíš "rusství"? Ono je to teda vůbec divné slovo, které jsem mockrát nepoužil. Takže si opravdu nejsem jistý.

    OdpovědětVymazat
  8. Vy definujete Sověta jako člověka, který s rustvím nemá nic společného
    To není vůbec pravda!!! Já definuji sověta jako Rusa (v širším slova smyslu člověka - Čecha, Číňana, Albánce), zmrzačeného neruskou ideologií proletářského internacionalismu. Když Zdeněk Navrátil dostane lepru nebo neštovice a bude znetvořen takřka k nepoznání, bude to pořád Zdeněk Navrátil, ale leproidní/neštovičný, tj. smrtelně nebezpečný. Není Rus jako Rus, jeden se ztotožnil se sovětismem víc než druhý, po Velké vlastenecké válce to bylo už massální. Přesto všechno zůstává sovětismus neruským, a sovětský Rus hybridním tvorem, kde to maligní není jeho rusství nýbrž jeho sovětskost.

    Stalin za války jak známo apeloval i na Církev, když mu teklo do bot. Vzhledem k tomu, že to byl Gruzínec, není Váš příklad zrovna šťastný. Myslím, že byste Stalinovi lépe porozuměl, kdybyste pochopil, že "národní hledisko" je v jeho situaci spíš třídní hledisko a jím velebený isolacionismus je ten, proti kterému vystupuje Medveděv ve třetím ze svých pěti bodů. Ale jak jsem uvedl, po WWII se Stalinovi přelévání národních sentimentů poválečných Rusů do nadšení pro SSSR velmi hodilo a masy ovčanů (stejně ovčí jako kdekoli jinde) rády a rychle zapomínaly na to, že rudý ďábel jich zhubil milliony. Vy tvrdíte, že na Zdeňkovi Navrátilovi je typicky navrátilovská právě ta jeho lepra/neštovice, a v tom prostě nemáte pravdu.

    Současný Rus je Zdeněk Navrátil, zotavující se z lepry/neštovic. Podaří se mu to? Nebo zůstane už nadále nebezpečně nakažlivým? To je otázka. Nikoli ovšem pro Vás, pro Doležala nebo Tomáše Pecinu. Pro vás je lepra/neštovice bytostnou součástí Zdeňka Navrátila po celý jeho život už od narození.

    OdpovědětVymazat
  9. Přiznám se, že této metafysice příliš nerozumím. Nicméně několik poznámek:

    a) proč je Rus zmrzačen "ideologií proletářského internacionalismu"
    b) proč je neruská?
    c) proč není zmrzačen pravoslavím, řeckou, cizí, ideologií?

    Chápu, když má Rus jakoukoliv ideologii, např. západnictví, tak je zmrzačen. Nicméně jste pozoruhodně nedůsledný, když tuto svou ideologii neaplikujete na řecké pravoslaví.

    Oč je sovětism méně ruský než pravoslaví?

    Vzhledem k tomu, že to byl Gruzínec, není Váš příklad zrovna šťastný.
    Ta Vaše objektivisace. Mluvil rusky a cítil se být Rusem.

    Myslím, že byste Stalinovi lépe porozuměl, kdybyste pochopil, že "národní hledisko" je v jeho situaci spíš třídní hledisko
    Co je to za nesmysl? Stalin tam rusství vědomě a velice důrazně vytahuje nahoru.

    Ale jak jsem uvedl, po WWII se Stalinovi přelévání národních sentimentů poválečných Rusů
    Nedělejte z něj takového opportunistu. Kdyby jím byl, tak to tak daleko nedotáhl.

    rychle zapomínaly na to, že rudý ďábel jich zhubil milliony.
    Stejně jako křesťanství nebo islám.

    OdpovědětVymazat
  10. a) protože z něj, zbožného pravoslavného křesťana, dělá atheistického amorálního lotra
    b) protože ji nevymyslel a do Ruska neimplantoval žádný Rus
    c) protože pravoslaví je věčný život, nikoli dušehubná pavěda; "poznáte je po plodech"...

    Nicméně jste pozoruhodně nedůsledný, když tuto svou ideologii neaplikujete na řecké pravoslaví
    To není dušehubná pavěda. Naopak - řecké pravoslaví vypěstovalo z Rusa, slovansko-vikingsko-tatarského barabara, křesťana. Sovětismus nemá s ruskou duší nic společného.

    Nedělejte z něj takového opportunistu. Kdyby jím byl, tak to tak daleko nedotáhl.
    Myslím si pravý opak!

    Křesťanství nebo Islám měli gulagy s desítkami millionů mrtvých během pár dekád??

    OdpovědětVymazat
  11. Možná tě to raní, Vodníku, ale ideologie marxismu-leninismu je vehiklem ruského imperialismu. Nebýt toho, dávno by byli Marx a Lenin zapomenuti.

    OdpovědětVymazat
  12. Tomáš Pecina: To je prézentismus. Takovou věc nemůže nikdo s jistotou tvrdit. Politické barbarství ve 20. století ovládlo i národy, u nichž o jejich civilisovanosti nemohlo být mezi nikým sporu (Němci), komunismus se mohl jako první uchytit i jinde, třeba právě v Německu.

    OdpovědětVymazat
  13. Nemohlo. Němci měli svou vlastní formu politického barbarství, nacismus.

    Váš názor svědčí o tom, že jste uvěřil v možnost světové revoluce, která se vlastně jen náhodou nezdařila.

    OdpovědětVymazat
  14. Nevěřím v žádnou revoluci :-) Za to si myslím, že totalitarismy hrají komplexní fenomén a nacismus a komunismus jsou vyústěním určitých vztahů a procesů, v té době krystalizujících. Já jsem psal o tom, že komunismus se klidně mohl jako první uchytit v Německu . To klidně mohl, komunismus se moci chápe po první světové válce, nacismus za 15 let.

    OdpovědětVymazat
  15. A já na to odpovídám, že by se německý "komunismus" stejně rychle přetvořil v nacismus, protože jenom k němu měla německá společnost inklinaci. Jednotlivosti by byly jiné, vyznění identické.

    OdpovědětVymazat
  16. Otázka, jestli náklonnost k jakési formě antidemokratismu, ke které německá společnost minimálně od přelomu století, ne-li od r. 1871 bezesporu směřovala dávat na roveň s nacismem.

    Zásadní úlohu jistě hrál pocit poválečné křivdy. Přesto bych však například tzv. Konservativní revoluci v Německu s nacismem nesrovnával. Ona jej předznamenala, vynesla jej na vlně deziluse z demokracie vzhůru, ale ve třicátých letech se s totalitním nacismem rozešla, nehledě na to, že mnohé její reprezentanty pozavírala do koncetráků.

    OdpovědětVymazat
  17. To je ale jiná otázka, než kterou se zabýváme. Řešíme, zda je pro charakter totality důležitější "substrát" (společnost) nebo ideologie.

    Tvrdím, že společnost, ideologii si tato společnost upraví podle svých tradic a osobitostí. Právě proto nám připadá tak přízračný Orwellův 1984, protože realie jsou anglické, ale hrdinové se chovají naprosto neanglicky; skoro se dá říct, že se chovaji jako Rusové.

    OdpovědětVymazat
  18. ideologie marxismu-leninismu je vehiklem ruského imperialismu
    Tím neříkáš nic jiného, než že lepra/neštovice je prostřednictvím realisace Zdeňka Navrátila.

    Jinak souhlasím s tím, že společnost vytváří charakter dané totality, ale nevytváří totalitu samotnou! Totalita je právě ta lepra/neštovice. Kommunismus byl jiný v Rusku, jiný v Maďarsku, jiný v Albánii (už proto je nesmysl mluvit o něčem "ruském") Dávno tvrdím, že nacismus, kdyby napadl Francii, měl by daleko horší podobu i průběh! A ani Angličani nejsou proti totalitě imunní. "1984" možná není dobrý příklad, doporučuji Gilliamovu Brazil.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>