via Kapitán. To, že čeští novináři nejsou schopni rozlišit mezi Evropskou unií (27 států) a Radou Evropy (47 států, včetně Ruska), že je jim utajen rozdíl mezi brusselským (ESD) a štrasburským (ESLP) soudem, na to už jsem si dávno zvykl. To, že toho není schopen britský kommentátor (slovenský překlad), je pro mne překvapivá novinka.
Nechápu, že nezná německé Solange I, Solange II („Dokud Evropská společenství, a zejména judikatura Soudního dvora ES, bude obecně zajišťovat ochranu základních práv ve vztahu k suverénní moci Společenství … a pokud bude obecně chránit základní obsah lidských práv, Spolkový ústavní soud nebude vykonávat svou jurisdikci rozhodovat o aplikovatelnosti sekundárních aktů Společenství před německými soudy … a nebude přezkoumávat soulad takovéto legislativy s požadavky základních práv obsažených v Základním zákoně …“) a další rozhodnutí německého ústavního soudu. Holt fanatici (zde eurorealisté) vždy skončí jako blábolisté.
Na lisabonské smlouvě je zajímavější to, že EU dává lidskoprávní rozměr, který jí dosud chyběl (a o který ČR připraví Klaus svou aktivitou při ratifikaci). Bude zajímavé pozorovat, jak se vyvine vztah ESD a ESLP, jejichž jurisdikce se dosud nepřekrývala. Domnívám se, že z ESD bude muset být pouhý nejvyšší soud EU, zatímco ESLP bude sloužit jako její ústavní soud v přenesené působnosti.
3. ledna 2010
1. ledna 2010
Racionální Halík
Když si člověk čte rozhovor Plavcové s Rychetským a Halíkem, tak člověk musí tiše obdivovat Halíkovu racionalitu a trpělivost v záplavě irracionálních nesmyslů, produkovaných Plavcovou a Rychetským. Snad ani jeden fakt, který uvedl Rychetský, není pravdivý. Na rozdíl od něj se Halík v historii vyzná: "Nechci bagatelizovat druhou světovou válku a holokaust, ale otřesné zážitky prožily mnohé generace. Třicetiletá válka byla otřesnou zkušeností pro Evropu. A ve dvacátém století byla podle mě tím kritickým prahem první světová válka. Český venkov do té doby žil v téměř barokní idyle, jak o tom ještě píše Božena Němcová. První světová válka se našich zemí co do počtu obětí dotkla daleko víc než ta druhá, v každé vesnici jsou přece pomníky padlých."
O Rychetském ten rozhovor vyvolává velké pochybnosti, zda je vůbec mentálně schopen být předsedou ústavního soudu. Ukazuje, že nezná ani základní věci, např. co je to rovnost. A soudce, to není jen znalec práva, ale především morální autorita. To Rychetský už svým členstvím v KSČ postrádá.
O Rychetském ten rozhovor vyvolává velké pochybnosti, zda je vůbec mentálně schopen být předsedou ústavního soudu. Ukazuje, že nezná ani základní věci, např. co je to rovnost. A soudce, to není jen znalec práva, ale především morální autorita. To Rychetský už svým členstvím v KSČ postrádá.
Jan Fingerland
"Byly to jiné věci, které mě na židovství a Židech přitahovaly. To, že jsem Žid, mě osvobodilo od mnoha předsudků, které ostatní omezovaly v používání jejich intelektu. Mé židovství mě připravilo na to, že budu muset čelit opozici a že se budu muset obejít bez harmonického souladu s kompaktní většinou."
—Sigismund Schlomo Freud
Různí fanatičtí sionisté se nám pokoušejí namluvit, že kdo nevyznává jejich zvrácený chauvinistický neokonservatism, je antisemita, ať již starý nebo nový. Tato ideologie však nemá se skutečností nic společného. Proto bych chtěl ukázat positivní opačný příklad Jana Fingerlanda, který informuje o některých málo známých faktech nebo je komplexně vysvětluje. Vybral jsem si 4 jeho texty.
1. Freudism a abrahámovská náboženství
Velkým přínosem freudismu je, že mnohem lépe než marxisté odkryl psychologické příčiny náboženství: "Podle Freuda jsou náboženství projevem neuróz, obav a nejistot dětství transformovaných do složitých náboženských systémů. Obraz Boha jako kárajícího a trestajícího otce je pak logicky reliktem našeho vztahu k vlastním otcům z dob naší závislosti, která vlastně nikdy nepřestává, pokud se od takové psychické závislosti neodpojíme a nedozrajeme v dospělého člověka. To byl názor, který z Freuda udělal personam non gratam v mnoha kruzích, zdaleka nejen židovských.
Narodil se v rodině lvovských rabínů. Judaistický ritualism odmítal, a proto konvertoval k islámu. Pozoruhodné je, že jeho kniha Islám na křižovatce je biblí islamistů a Leopold Weiss je tak stejným praotcem Al Kajdy stejně jako Karl Marx je praotcem KSSS.
3. Geopolitika Středního východu
K situaci v Palestině je nutné přistupovat chladně analyticky: "V současné době celá řada arabských státníků si je moc dobře vědoma, že Hamas v současné době nereprezentuje pouze palestinské zájmy, ale reprezentuje zájmy Íránu. A ty jsou zcela v rozporu se zájmy některých jiných, velice důležitých arabských zemí, v první řadě Egypta, ale také některých dalších států, které tradičně byly zvyklé hrát velkou roli, třeba například Saúdské Arábie. A právě Saúdská Arábie, která je jako vlastně nejdůležitějším arabským, arabskou silou v Perském zálivu, právě ta arabská Saúdská Arábie má eminentní zájem na minimalizaci vlivu Íránu."
"Já se domnívám, že právě tento konkrétní konflikt znovu ukáže, že Evropská unie ten vliv mít nebude. Jedním z důvodů je mimo jiné to, že vlastně Evropská unie nemá jednoznačný, nebo jednotný náhled na celý ten konflikt. Uvnitř té sedmadvacítky bychom viděli poměrně velkou škálu různých názorů. Evropská unie se v zásadě shoduje na tom, že dlouhodobým řešením palestinského problému je vznik palestinského státu, shodne se na tom, že terorismus je špatný a shodne se na tom, že by se měla co nejdříve zastavit palba a mělo by být poskytnuto civilistům odejít do bezpečí. Měla by jim být poskytnuta humanitární pomoc a tak dále. Ale to je asi tak všechno, na čem se dohodnou."
Vzhledem k tomu, že tento text je přepisem mluveného slova, nejlépe ukazuje vývoj češtiny: Postupné prosazovaní členů: "ta atmosféra byla relativně klidná, zejména například ve srovnání s dobou před pěti lety, kdy ještě probíhala ta známá intifáda," zpravidelňování kondicionálu: "pokud bysme se vrátili dva a půl roku zpátky do souboje Izraele a Hizballáhu, tak bysme vlastně viděli velice podobný scénář" a analytický budoucí čas: "nebude vzniknut".
—Sigismund Schlomo Freud
Různí fanatičtí sionisté se nám pokoušejí namluvit, že kdo nevyznává jejich zvrácený chauvinistický neokonservatism, je antisemita, ať již starý nebo nový. Tato ideologie však nemá se skutečností nic společného. Proto bych chtěl ukázat positivní opačný příklad Jana Fingerlanda, který informuje o některých málo známých faktech nebo je komplexně vysvětluje. Vybral jsem si 4 jeho texty.
1. Freudism a abrahámovská náboženství
Velkým přínosem freudismu je, že mnohem lépe než marxisté odkryl psychologické příčiny náboženství: "Podle Freuda jsou náboženství projevem neuróz, obav a nejistot dětství transformovaných do složitých náboženských systémů. Obraz Boha jako kárajícího a trestajícího otce je pak logicky reliktem našeho vztahu k vlastním otcům z dob naší závislosti, která vlastně nikdy nepřestává, pokud se od takové psychické závislosti neodpojíme a nedozrajeme v dospělého člověka. To byl názor, který z Freuda udělal personam non gratam v mnoha kruzích, zdaleka nejen židovských.
Freudovy názory na židovství i náboženství obecně byly s židovskou tradicí zcela neslučitelné a pro věřící židy nepřijatelné. Ale ještě mnohem nestravitelnější byly některé jeho komentáře na adresu křesťanství. Ideu narození z panny označil za dědictví řecko-římské mytologie (viz např. Herkules). V souladu se svým názorem na úlohu sexuality v psychickém vývoji jedince pak považoval víru v Pannu Marii za projev infantilního odporu k představě, že matka patřila dříve někomu jinému než vlastnímu dítěti. Tím byl podle Freuda do evropské kultury vnesen odpor k ženskosti jako takové, a také podvědomý pocit viny za jakoukoli ženskou sensualitu. Pavlův mýtus o Ježíšovi pak interpretoval jako výraz mužské sexuální frustrace."
"Freud své čtenáře šokoval, když podrobně dokazoval, že Mojžíš byl vlastně egyptský šlechtic, který byl vyznavačem potíraného Achnatonova kultu Slunce. Egypťan Mojžíš se nakonec rozhodl ze země uprchnout v čele skupiny otroků, kterým předal své monoteistické poselství. Při tom jim také vtisknul mentalitu vyvoleného národa. Otroci, budoucí Židé, ale v poušti Mojžíše zabili, a od té doby trpí potlačenými pocity viny. Judaismus tedy není nic jiného než jakési vytříbené špatné svědomí kombinované s pocity výlučnosti."
O obřízce: "Podle Sigmunda Freuda může obřízka u svého nositele vyvolávat podvědomý strach z kastrace, a vnáší do jeho života pocit stálého ohrožení. Americký psycholog Ron Goldman hovoří o "pocitech zloby, hanby, lítosti, nedostatečnosti a zranění". Podle Imre Hermana si muži spojují s obřízkou pocit zženštění, znehodnocení. Také u nežida vyvolává podle Hermana neobřezanost pocity nedostatečnosti, je mu totiž připomínkou, že s obřezaným Židem nepatří do stejné skupiny, a cítí, že i obřezaný si je toho vědom."
"David Gollagher, tvrdí, že obřezávání dětí vyvolává nenávist synů vůči matkám. Dospělí muži údajně svým matkám nemohou odpustit, že nezabránily jejich zmrzačení. Podle Gollaghera je právě tento pocit příčinou stále častějších sňatků židovských mužů s ženami mimo komunitu."
K tomu též jeden můj dávný článek.
Narodil se v rodině lvovských rabínů. Judaistický ritualism odmítal, a proto konvertoval k islámu. Pozoruhodné je, že jeho kniha Islám na křižovatce je biblí islamistů a Leopold Weiss je tak stejným praotcem Al Kajdy stejně jako Karl Marx je praotcem KSSS.
3. Geopolitika Středního východu
K situaci v Palestině je nutné přistupovat chladně analyticky: "V současné době celá řada arabských státníků si je moc dobře vědoma, že Hamas v současné době nereprezentuje pouze palestinské zájmy, ale reprezentuje zájmy Íránu. A ty jsou zcela v rozporu se zájmy některých jiných, velice důležitých arabských zemí, v první řadě Egypta, ale také některých dalších států, které tradičně byly zvyklé hrát velkou roli, třeba například Saúdské Arábie. A právě Saúdská Arábie, která je jako vlastně nejdůležitějším arabským, arabskou silou v Perském zálivu, právě ta arabská Saúdská Arábie má eminentní zájem na minimalizaci vlivu Íránu."
"Já se domnívám, že právě tento konkrétní konflikt znovu ukáže, že Evropská unie ten vliv mít nebude. Jedním z důvodů je mimo jiné to, že vlastně Evropská unie nemá jednoznačný, nebo jednotný náhled na celý ten konflikt. Uvnitř té sedmadvacítky bychom viděli poměrně velkou škálu různých názorů. Evropská unie se v zásadě shoduje na tom, že dlouhodobým řešením palestinského problému je vznik palestinského státu, shodne se na tom, že terorismus je špatný a shodne se na tom, že by se měla co nejdříve zastavit palba a mělo by být poskytnuto civilistům odejít do bezpečí. Měla by jim být poskytnuta humanitární pomoc a tak dále. Ale to je asi tak všechno, na čem se dohodnou."
Vzhledem k tomu, že tento text je přepisem mluveného slova, nejlépe ukazuje vývoj češtiny: Postupné prosazovaní členů: "ta atmosféra byla relativně klidná, zejména například ve srovnání s dobou před pěti lety, kdy ještě probíhala ta známá intifáda," zpravidelňování kondicionálu: "pokud bysme se vrátili dva a půl roku zpátky do souboje Izraele a Hizballáhu, tak bysme vlastně viděli velice podobný scénář" a analytický budoucí čas: "nebude vzniknut".
Stodolův blábol
Jako protiváhu k mým sporům s Vodníkem, kde zastávám stanovisko jednoznačně katholické, tedy západní, sleduji dvojku Stodola & Pospíšil, abych si byl vědom, jak hluboko může klesnout i katholické myšlení, které je jinak v dnešním intellektuálním úhoru velice inspirativní.
Stodola nyní v filosofské pýše zdivočelého thomisty prohlásil, že Tomáš Halík upadl do samočinné exkommunikace svým výrokem: "Bůh, který by byl dokazatelný, by nebyl hoden mé víry." Podle Stodoly je v rozporu s dogmatem: "Jestliže někdo říká, že jeden a pravý Bůh, náš Stvořitel a Pán, nemůže být s jistotou poznán přirozeným světlem lidského rozumu skrze to, co bylo učiněno: anathema sit."
Nuže, to je svrchovanný nesmysl. Kdyby Bůh byl dokazatelný, nebyl by předmětem víry z povahy věci, protože věřit je možné jen tomu, co nelze ověřit. Navíc poznatelnost <> dokazatelnost, což ví každý absolvent filosofické propedeutiky. Příkladem poznatelného, leč nedokazatelného, je láska. Dále každý jedinečný (jednorázový) jev je poznatelný, ale nedokazatelný. Na to, že sv. Václav byl zavražděn, můžeme usuzovat, ale nikdy to nemůžeme dokázat. Například Dušan Třeštík tvrdí, že kníže Václav zavražděn nebyl.
Od Stodolova výroku se distancuje i Cynik. Ten však nikoliv proto, že je nesmyslný, ale protože se Stodola dopustil hříchu neposlušnosti, ačkoliv poslušnost je podle Cynika hlavní katholická ctnost.
Stodola nyní v filosofské pýše zdivočelého thomisty prohlásil, že Tomáš Halík upadl do samočinné exkommunikace svým výrokem: "Bůh, který by byl dokazatelný, by nebyl hoden mé víry." Podle Stodoly je v rozporu s dogmatem: "Jestliže někdo říká, že jeden a pravý Bůh, náš Stvořitel a Pán, nemůže být s jistotou poznán přirozeným světlem lidského rozumu skrze to, co bylo učiněno: anathema sit."
Nuže, to je svrchovanný nesmysl. Kdyby Bůh byl dokazatelný, nebyl by předmětem víry z povahy věci, protože věřit je možné jen tomu, co nelze ověřit. Navíc poznatelnost <> dokazatelnost, což ví každý absolvent filosofické propedeutiky. Příkladem poznatelného, leč nedokazatelného, je láska. Dále každý jedinečný (jednorázový) jev je poznatelný, ale nedokazatelný. Na to, že sv. Václav byl zavražděn, můžeme usuzovat, ale nikdy to nemůžeme dokázat. Například Dušan Třeštík tvrdí, že kníže Václav zavražděn nebyl.
Od Stodolova výroku se distancuje i Cynik. Ten však nikoliv proto, že je nesmyslný, ale protože se Stodola dopustil hříchu neposlušnosti, ačkoliv poslušnost je podle Cynika hlavní katholická ctnost.
31. prosince 2009
Bartoš o svobodě slova
Adam B. Bartoš, bývalý novinář Mladé fronty, napsal: "Přiznejme svobodu slova holohlavým bláznům, kteří si na uzavřených soukromých koncertech hrají své – jakkoli hloupé – písničky a nezavírejme je do vězení. Nezavírejme do vězení někoho jen za to, že prohlásí (a teď to řeknu při plném vědomí toho, že jsou mezi námi ti, jichž se to osobně, z hlediska jejich rodinné historiie, tragicky dotýká), že při holokaustu nezemřelo šest milionů lidí, ale méně. Dnes se ale stává i takový paradox, že do vězení jde spolu s takovým člověkem i jeho právní obhájce, jen proto, že před soudem obhajoval – jak je jeho povinností – chování svého klienta. Když je někdo tak hloupý, že ignoruje historická fakta, nechť se sám ztrapní, ale do vězení zavírejme až ty, kteří páchají skutečné zločiny. Protože jinak bychom se klidně v podobném vězení mohli po čase ocitnout i my – třeba proto, že si myslíme, že rodina je lepší než homosexuální svazek a nebo proto, že popíráme globální oteplování."
30. prosince 2009
Rusko za kommunismu
Ačkoliv na LW mnozí neustále pochybují o ruském nacionalismu za kommunismu, nejlépe mluví fakta. Připomeňme si osudy Jakovleva, ideologa perestrojky: "Most accounts of Yakovlev's exile to Canada say it was triggered by an article he wrote in 1972 for the weekly Literaturnaya Gazeta, warning of the danger of Russian nationalism. The article offended some prominent Russian writers, and to this day nationalists regard Yakovlev as their most powerful enemy."
A jeho vlastní vzpomínky: "I actually proposed Gorbachev to fill that post. He was, at that time, the First Secretary of the Stavropol Region Party Committee. Even Mikhail Andrievich Suslov, who was in charge of propaganda and was really de facto the Number 1 man on the Politburo (de jure, he was Number 2), he actually did issue an invitation to Gorbachev to come to Moscow and help the department. What struck me at that time is that he turned it down. He had enough brain to say no.
A jeho vlastní vzpomínky: "I actually proposed Gorbachev to fill that post. He was, at that time, the First Secretary of the Stavropol Region Party Committee. Even Mikhail Andrievich Suslov, who was in charge of propaganda and was really de facto the Number 1 man on the Politburo (de jure, he was Number 2), he actually did issue an invitation to Gorbachev to come to Moscow and help the department. What struck me at that time is that he turned it down. He had enough brain to say no.
Later on I arranged for him to come and visit Canada several times. I wanted very much for the man who was responsible for agriculture in Russia to visit Canada. Actually he had conveyed through a mutual friend of ours that he was ready to come to Canada as long as I would be the one to organize his trip. He didn't want to have anything to do with the organization of the trip. So I began terrorizing the Central Committee with my diplomatic cables demanding Gorbachev's visit. And Andropov ultimately said OK. It was a very useful visit for Gorbachev. What struck me is the kind of detailed interest and care Gorbachev took in the farmer economy, and that really struck me very positively and very much.
At first we kind of sniffed around each other and our conversations didn't touch on serious issues. And then, verily, history plays tricks on one, we had a lot of time together as guests of the Minister of Agriculture in Canada who, himself, was too late for the reception because he was stuck with some striking farmers somewhere. So we took a long walk on that Minister's farm and, as it often happens, both of us suddenly were just kind of flooded and let go. I somehow, for some reason, threw caution to the wind and started telling him about what I considered to be utter stupidities in the area of foreign affairs, especially about those SS-20 missiles that were being stationed in Europe and a lot of other things. And he did the same thing. We were completely frank. He frankly talked about the problems in the internal situation in Russia. He was saying that under these conditions, the conditions of dictatorship and absence of freedom, the country would simply perish. So it was at that time, during our three-hour conversation, almost as if our heads were knocked together, that we poured it all out and during that three-hour conversation we actually came to agreement on all our main points. He left, and literally two weeks later I received an invitation from the Academy of Sciences to take the post of the head of the Academy of Sciences Institute of International Relations and the World Economy. I had a good-bye dinner and I went back to Russia." (zdůrazněno mnou)
Nikdy nedrážděte spícího draka
Latinsky: "Draco dormiens nunquam titillandus", v pochybné latině Tydlitátové je "nikdy" *nuncquam (sic!). Je to motto, které J. K. Rowling vymyslila pro kouzelnickou školu v prvním díle Harryho Pottera.
Updated. Tydlitátová to už opravila. Zřejmě je horlivou čtenářkou LW. Gratulujeme.
Updated. Tydlitátová to už opravila. Zřejmě je horlivou čtenářkou LW. Gratulujeme.
28. prosince 2009
Politická reklama
Bohumil Doležal: "Když představitelé jedné strany označují své protivníky za blby, chtějí tím říci, že oni jsou ti chytří. Jenomže lidé daleko raději věří tomu, co je psáno, než aby se sdělením nějak hlouběji zabývali. A protože na naší politické scéně se vzájemně osočují všichni, klesá tím reputace politiky, pověst demokracie a úroveň politického života všeobecně."
26. prosince 2009
Regionální diskriminace
Velká 4 (Sony, Universal, Warner a EMI) vždy usilovala o regionalisaci světa, aby jejich zisky byly větší. Nejvíce se to nyní ukazuje na YouTube. Mnoho videí si člověk v ČR nepřehraje, např. většinu z neofficiálního kanálu.
Kromě Warnera si nyní založili konsorcium Vevo, které od 8. prosince 2009 poskytuje i na YouTube videa ve vysokém rozlišení (kanál: Gabriella Cilmi, Rihanna, Lady Gaga, Timbaland, Beyoncé, Keri Hilson, Eminem, Nelly Furtado). Nicméně na officiální stránku se z ČR nelze dostat. Doufejme, že tato regionální diskriminace brzy skončí. První vlašťovkou je kanál skupiny Lucie, nicméně s komickou záměnou jednotlivých písniček.
Informace o Vevo je též na Lupě, je dobré sledovat wordpressovský fanouškovský blog.
Kromě Warnera si nyní založili konsorcium Vevo, které od 8. prosince 2009 poskytuje i na YouTube videa ve vysokém rozlišení (kanál: Gabriella Cilmi, Rihanna, Lady Gaga, Timbaland, Beyoncé, Keri Hilson, Eminem, Nelly Furtado). Nicméně na officiální stránku se z ČR nelze dostat. Doufejme, že tato regionální diskriminace brzy skončí. První vlašťovkou je kanál skupiny Lucie, nicméně s komickou záměnou jednotlivých písniček.
Informace o Vevo je též na Lupě, je dobré sledovat wordpressovský fanouškovský blog.
24. prosince 2009
22. prosince 2009
Stimulancia
Článek o amfetaminu. Důsledkem dlouhodobého usu je stihomam.
Příspěvěk z diskusse: "V podstatě, psychicky zdravý jedinec brát "drogy" nikdy nebude, ani nepropadne alkoholu.. typická odpověď je "já se cítím dobře a nepotřebuji ani to kafe" Těm ostatním by se mělo pomoci, ale ne brutální represí.. Celé se to dělí na dvě skupiny.. v té první jsou lidé trpící nepříznivými emočními stavy významně narušujícími kvalitu života tj. s úzkostmi, depresemi, fobiemi, iracionálním strachem, neschopností navázat kontakt s lidmi atd. A to vše může například amfetamin, či benzodiazepiny významně zlepšit, protože antidepresiva jsou u závažnějších stavů nedostatečně účinná. Ano, pomáhá i alkohol, ale protože se spolu s marihuanou nejedná o léčiva, je to jízdenka do pekel.. skupinu dvě necháme na jindy".
Příspěvěk z diskusse: "V podstatě, psychicky zdravý jedinec brát "drogy" nikdy nebude, ani nepropadne alkoholu.. typická odpověď je "já se cítím dobře a nepotřebuji ani to kafe" Těm ostatním by se mělo pomoci, ale ne brutální represí.. Celé se to dělí na dvě skupiny.. v té první jsou lidé trpící nepříznivými emočními stavy významně narušujícími kvalitu života tj. s úzkostmi, depresemi, fobiemi, iracionálním strachem, neschopností navázat kontakt s lidmi atd. A to vše může například amfetamin, či benzodiazepiny významně zlepšit, protože antidepresiva jsou u závažnějších stavů nedostatečně účinná. Ano, pomáhá i alkohol, ale protože se spolu s marihuanou nejedná o léčiva, je to jízdenka do pekel.. skupinu dvě necháme na jindy".
Věční nespokojenci
Ross Hedvíček, Věra Tydlitátová a Filip Sklenář se sešli na blozích Týdne a jsou tam nespokojeni. Faktem je, číst diskusse bez moderace je v českých poměrech obvykle dosti utrpení, ale kdo je nutil psát na blozích Týdne? Ono je to něco za něco: Automatická vysoká čtenost je vyvážena nutností vyhovět většinovému vkusu. Já si zvolil Blogger a nestěžuji si. Faktem je, že Wordpress by mi dal větší volnost, ale už se stalo.
21. prosince 2009
Zločin svatokrádeže
Od mého článku Největší náboženství 20. století, který jsem uveřejnil 11. října 2005 zřejmě jako první na světě, se religionistika holocaustu utěšeně rozvíjí. Vodník informoval o příspěvku Gilada Atzmona, nicméně pokus přejít od pouhé theologie k religionistice byl kritisován Tomášem Pecinou. Nedávné události však ukázaly, že tato kritika nebyla opodstatněná.
Nyní, když se nápis šťastně našel a ukázalo se, že někteří dokáží správně odhadnout, co bylo za tím, můžeme se v klidu vrátit k společenské reflexi tohoto strašlivého trestného činu.
Proč tak silná slova kvůli krádeži historické památky? Je to jasné: Nebyla to pouhá krádež, nýbrž sacrilegium. Po francouzském vzoru by viníci měli být potrestáni doživotím, nejlépe na galejích: "V tomto případě je nesmysl žádat zachovávání zákoníku práce, naopak by bylo třeba nechat odsouzené pracovat třebas šestnáct hodin denně sedm dní v týdnu na nejtěžších, zdraví ohrožujících pracích, a tedy na dobře placených zakázkách, aby byl jejich dluh [nejméně 724 040 Kč vypsané odměny, poznámka G. P.] splácen rychle a znatelně, ne jen po stokorunách."
Nyní, když se nápis šťastně našel a ukázalo se, že někteří dokáží správně odhadnout, co bylo za tím, můžeme se v klidu vrátit k společenské reflexi tohoto strašlivého trestného činu.
Mluvčí varšavské židovské obce Anna Grzegorzewská ČTK řekla, že krádež vyvolává otázku, jak někdo může být tak cynický a bez jakýchkoliv morálních zábran, že něco takového vůbec dokáže vymyslet. "Byl ukraden symbol utrpení, jenž má zásadní význam nejen pro Židy, ale i pro ostatní národy, protože je vnímán jako symbol nacistické genocidy a událostí, které se už nikdy nesmějí opakovat," uvedla Grzegorzewská.
„Je to akt vyhlášení války ze strany elementů, které neznáme. Ale máme podezření, že jde o neonacisty, již tak projevují svoji nenávist,“ uvedl izraelský institut Jad Vašem.
atd. atp.
Proč tak silná slova kvůli krádeži historické památky? Je to jasné: Nebyla to pouhá krádež, nýbrž sacrilegium. Po francouzském vzoru by viníci měli být potrestáni doživotím, nejlépe na galejích: "V tomto případě je nesmysl žádat zachovávání zákoníku práce, naopak by bylo třeba nechat odsouzené pracovat třebas šestnáct hodin denně sedm dní v týdnu na nejtěžších, zdraví ohrožujících pracích, a tedy na dobře placených zakázkách, aby byl jejich dluh [nejméně 724 040 Kč vypsané odměny, poznámka G. P.] splácen rychle a znatelně, ne jen po stokorunách."
20. prosince 2009
Sv. Irenaeus o primátu
Sv. Irenaeus se v roce 189 ve své knize ἔλεγχος και άνατροπή της ψευδωνύμου γνώσεως vyjádřil jasně: "Since, however, it would be very tedious, in such a volume as this, to reckon up the successions of all the Churches, we do put to confusion all those who, in whatever manner, whether by an evil self-pleasing, by vainglory, or by blindness and perverse opinion, assemble in unauthorized meetings; [we do this, I say,] by indicating that tradition derived from the apostles, of the very great, the very ancient, and universally known Church founded and organized at Rome by the two most glorious apostles, Peter and Paul; as also [by pointing out] the faith preached to men, which comes down to our time by means of the successions of the bishops. For it is a matter of necessity that every Church should agree with this Church, on account of its preeminent authority, that is, the faithful everywhere, inasmuch as the tradition has been preserved continuously by those [faithful men] who exist everywhere." (zdůrazněno mnou)
Rusko v roce 1949
Tomáš Sobek zveřejnil přeložené úryvky z recense jednoho z největších právníků 20. století, Lona Fullera (1902–1978). Ten v roce 1949 vydal srovnávací recensi 2 marxistických právních theoretiků. Na rozdíl od marxistů (i dnešních!) v ní několikrát svobodně hovoří o Rusku: "Kniha neobsahuje skutečné srovnání ruských a buržoazních právních a politických institucí…", "Podle Vyšinského jenom v Rusku existuje "skutečná" svoboda tisku, "skutečná" svoboda před protiprávním stíháním a zadržováním, atd., atd." a "Před vzestupem Vyšinského byl vedoucí právník Ruska Jevgenij Pašukanis, který si užíval dekádu slávy než záhadně zmizel v prvních měsících roku 1937."
Tak se jasně ukazuje rozdíl mezi západním a marxistickým/ruským myšlením.
Tak se jasně ukazuje rozdíl mezi západním a marxistickým/ruským myšlením.
Od počátku světa
Pravoslavní a židé jsou zajímaví tím, že obě náboženské skupiny počítají roky od počátku světa (Anno Mundi), byť obě skupiny jen pomocně, protože jako hlavní mají křesťanský letopočet (Anno Domini).
Protože se oba letopočty výrazně liší, je to jeden z důkazů nepravdivosti náboženství. Epocha (pozor na matoucí francouzské slovo époque, které znamená něco jiného) byzantské éry je v roce 5509 př. n. l., epocha hebrejské éry je v roce 3760 př. n. l.
Kdo a proč zavedl byzantskou éru, není známo. V církevní záležitostech byla používána od trullánské synody (691), ve státních od roku 988. Řekové byzantskou éru opustili v roce 1728, aniž by k tomu potřebovali ekumenický koncil, v Rusku to v roce 1699 nařídil Petr Veliký. Ten k tomu nepotřeboval ani místní synodu.
Protože se inspiroval protestantskými zeměmi, zavedl Petr Veliký juliánský kalendář. Kdyby už v té době používali protestanté gregoriánský kalendář, dnešní nesmyslný problém se starým kalendářem by vůbec nevznikl.
Protože se oba letopočty výrazně liší, je to jeden z důkazů nepravdivosti náboženství. Epocha (pozor na matoucí francouzské slovo époque, které znamená něco jiného) byzantské éry je v roce 5509 př. n. l., epocha hebrejské éry je v roce 3760 př. n. l.
Kdo a proč zavedl byzantskou éru, není známo. V církevní záležitostech byla používána od trullánské synody (691), ve státních od roku 988. Řekové byzantskou éru opustili v roce 1728, aniž by k tomu potřebovali ekumenický koncil, v Rusku to v roce 1699 nařídil Petr Veliký. Ten k tomu nepotřeboval ani místní synodu.
Protože se inspiroval protestantskými zeměmi, zavedl Petr Veliký juliánský kalendář. Kdyby už v té době používali protestanté gregoriánský kalendář, dnešní nesmyslný problém se starým kalendářem by vůbec nevznikl.
Hodnocení
Kromě nahrazení standardní terminologie stalinskou patafysikou, je jedním z nejhorších zločinů kommunismu hypertrofie hodnocení. Existují adjektiva, která přirozeně hodnotí nějaký jev, ať již positivně: dobrý, krásný, zajímavý etc., nebo negativně: špatný, ošklivý, odporný, hnusný etc. Kommunistům to ale nestačilo, a proto k hodnocení začali ve velkém používat pojmy.
Například buržoasní. To původně znamenalo měšťanský (~ střední třída). Kommunisté tomu dali negativní hodnotící význam, abstrahující od původního smyslu, např. buržoasní theorie. Jiným příkladem je soudružský. To původně znamenalo kamarádský (~ od lidí, co znám). Kommunisté tomu dali positivní hodnotící význam, abstrahující od původního smyslu, např. soudružská kritika.
Výsledkem bylo, že veřejné projevy z 80. let neobsahovaly již prakticky žádné informace, pouze povinné, předepisované hodnocení. V této hypertrofii hodnocení jsme uvízli dodnes. Přívlastky pravicový/levicový, konservativní/pokrokový apod. nejsou používány deskriptivně, ale jako hodnocení podle názoru hodnotitele.
Rovněž je třeba lišit pojmy a názvy. Zatímco název se může dosti odchýlit od pojmu, např. portugalská Partido Social Democrata není sociálně demokratická ani náhodou, pojem je pouhé označení, a proto je nutno ho používat přesně, abychom si rozuměli. Tak kommunism není název, nýbrž pojem.
These původního významu je naprosto nesmyslná, což můžeme ukázat na pojmu censor/censura. Původní význam bylo sčítání lidu spojené s hodnocením občanské zachovalosti. Tento úřad však po roce 22 př. n. l. přešel na císaře. Slovo se uprázdnilo. V novověku byla censura schvalováním knih. Ta však byla v českých zemích zrušena v roce 1848. Místo ní byl zaveden tiskový dozor, kterému se neformálně říkalo "censura", protože klassická censura již neexistovala a tiskový dozor se jí podobal. Tiskový dozor byl zrušen po 120 letech v roce 1968. Místo něho byl zaveden zpravodajský monitoring FÚTI a ČÚTI. Opět dostal neformální označení "censura". Po zrušení FÚTI a ČÚTI se dnes někdy pejorativně říká "censura" výkonu vlastnických práv vlastníka media, který nepřipustí nebo smaže nežádoucí příspěvek. Zajímalo by mne, jak by se originalisté k této historické proměně pojmu censura postavili. Zakázali by ji? Překládali by historické prameny do nějaké novořeči?
Typickým příkladem falšování slov je Vodníkův přístup k náboženským termínům. Například katholický znamená obecný, což je podle Vodníka plus. Protože však Katholická církev je apriorně špatná, nemůže být z povahy věci katholická. Jiným příkladem je římský. Co je římské, to je podle Vodníka špatně. Proto katholík musí být římský, aby byl odlišen (oznámkován) od dobrých katholíků, jimiž jsou jen pravoslavní.
Tomuto známkování (nálepkování) říkám jasné ne. Naším cílem není nálepkovat; lidé jsou svéprávní, názor si učiní sami. Naším cílem je popisovat — informovat. Proto pokaždé, když Vodník bude psát cosi o "římských katholících" ve významu "špatní katholíci", nikoliv katholíci latinského ritu, tak mou odpovědí bude pojednání o Pravoslavně sektářské církvi. Snad se tím Vodník konečně těmto kommunistickým (= pocházejícím od kommunistů, nikoliv apriorně špatné) způsobům odnaučí a bude používat názvy a pojmy, nikoliv nálepky/hodnocení.
Například buržoasní. To původně znamenalo měšťanský (~ střední třída). Kommunisté tomu dali negativní hodnotící význam, abstrahující od původního smyslu, např. buržoasní theorie. Jiným příkladem je soudružský. To původně znamenalo kamarádský (~ od lidí, co znám). Kommunisté tomu dali positivní hodnotící význam, abstrahující od původního smyslu, např. soudružská kritika.
Výsledkem bylo, že veřejné projevy z 80. let neobsahovaly již prakticky žádné informace, pouze povinné, předepisované hodnocení. V této hypertrofii hodnocení jsme uvízli dodnes. Přívlastky pravicový/levicový, konservativní/pokrokový apod. nejsou používány deskriptivně, ale jako hodnocení podle názoru hodnotitele.
Rovněž je třeba lišit pojmy a názvy. Zatímco název se může dosti odchýlit od pojmu, např. portugalská Partido Social Democrata není sociálně demokratická ani náhodou, pojem je pouhé označení, a proto je nutno ho používat přesně, abychom si rozuměli. Tak kommunism není název, nýbrž pojem.
These původního významu je naprosto nesmyslná, což můžeme ukázat na pojmu censor/censura. Původní význam bylo sčítání lidu spojené s hodnocením občanské zachovalosti. Tento úřad však po roce 22 př. n. l. přešel na císaře. Slovo se uprázdnilo. V novověku byla censura schvalováním knih. Ta však byla v českých zemích zrušena v roce 1848. Místo ní byl zaveden tiskový dozor, kterému se neformálně říkalo "censura", protože klassická censura již neexistovala a tiskový dozor se jí podobal. Tiskový dozor byl zrušen po 120 letech v roce 1968. Místo něho byl zaveden zpravodajský monitoring FÚTI a ČÚTI. Opět dostal neformální označení "censura". Po zrušení FÚTI a ČÚTI se dnes někdy pejorativně říká "censura" výkonu vlastnických práv vlastníka media, který nepřipustí nebo smaže nežádoucí příspěvek. Zajímalo by mne, jak by se originalisté k této historické proměně pojmu censura postavili. Zakázali by ji? Překládali by historické prameny do nějaké novořeči?
Typickým příkladem falšování slov je Vodníkův přístup k náboženským termínům. Například katholický znamená obecný, což je podle Vodníka plus. Protože však Katholická církev je apriorně špatná, nemůže být z povahy věci katholická. Jiným příkladem je římský. Co je římské, to je podle Vodníka špatně. Proto katholík musí být římský, aby byl odlišen (oznámkován) od dobrých katholíků, jimiž jsou jen pravoslavní.
Tomuto známkování (nálepkování) říkám jasné ne. Naším cílem není nálepkovat; lidé jsou svéprávní, názor si učiní sami. Naším cílem je popisovat — informovat. Proto pokaždé, když Vodník bude psát cosi o "římských katholících" ve významu "špatní katholíci", nikoliv katholíci latinského ritu, tak mou odpovědí bude pojednání o Pravoslavně sektářské církvi. Snad se tím Vodník konečně těmto kommunistickým (= pocházejícím od kommunistů, nikoliv apriorně špatné) způsobům odnaučí a bude používat názvy a pojmy, nikoliv nálepky/hodnocení.
19. prosince 2009
Anglická supremace
Vodník se zde často ironicky vyjadřuje k civilisační missi Západu, najmě Anglie. Nicméně, když si člověk přečte Semayneův případ z roku 1604 (sic!), tak získá úctu k anglickému právnímu státu.
Roztroušená totalita
Tímto postem chci upozornit na několik totalitních skutečností, které se vyskytují zatím roztroušeně v různých přímodemokratických a zastupitelskodemokratických zemích Evropy, ale které považuji za zlověstné ukazatele věcí příštích.
O omezené svobodě slova se v souvislosti se Stworovým processem napsalo a nadiskutovalo už dost. Enfant terrible Michal Semín na svém blogu uvádí velmi znepokojující případy z Německa, kde stát dává najevo, že on, a nikoli rodiče, rozhoduje o výchově dětí. Ne že bych se Semínovou výchovou souhlasil, ale uvedené kroky německého státu mne naplňují nejčernějšími obavami.
Další Jobova zvěst pochází z Anglie: britská policie kontroluje předškoláky, zda jim islamisté nevymývají mozky, píší Novinky. Takže už to začíná: rodiče instruují děti, aby určité pravdy, jimž je doma vyučují, nikde neříkali nebo jim zavřou rodiče. Co se to s tradičně liberální Anglií stalo? To už si tolerantní multikulturalisté skutečně nevidí ani na špičku rypáku?
Opravdu, snad jediná útěcha: čím hůře, tím lépe...
O omezené svobodě slova se v souvislosti se Stworovým processem napsalo a nadiskutovalo už dost. Enfant terrible Michal Semín na svém blogu uvádí velmi znepokojující případy z Německa, kde stát dává najevo, že on, a nikoli rodiče, rozhoduje o výchově dětí. Ne že bych se Semínovou výchovou souhlasil, ale uvedené kroky německého státu mne naplňují nejčernějšími obavami.
Další Jobova zvěst pochází z Anglie: britská policie kontroluje předškoláky, zda jim islamisté nevymývají mozky, píší Novinky. Takže už to začíná: rodiče instruují děti, aby určité pravdy, jimž je doma vyučují, nikde neříkali nebo jim zavřou rodiče. Co se to s tradičně liberální Anglií stalo? To už si tolerantní multikulturalisté skutečně nevidí ani na špičku rypáku?
Opravdu, snad jediná útěcha: čím hůře, tím lépe...
Pojem kommunismu
Jednou z největších škod a v zásadě neodstranitelných, kterou kommunism ve společenském vědomí napáchal, bylo nahrazení standardní terminologie stalinistickou patafysikou. A protože je známo, že čím je člověk starší, tím ví všechno líp, je nutno v zásadě čekat na to, až lidé nad 50 let vymřou nebo odejdou do důchodu. Teprve pak bude společenské vědomí odpovídat západnímu, nikoliv ruskému.
Příklady. Kommunistická ekonomie byla založena na Ricardově (1772–1823) theorii nadhodnoty. Co na tom, že byla vyvrácena již v roce 1871 Mengerovou (1840–1921) theorií subjektivní hodnoty (cena je průsečík poptávky a nabídky). Marxistům se počátky postpositivistické vědy nehodily do krámu, tak je zkrátka ignorovali. Již vyloženou svévolí bylo odstranění tradiční římskoprávní terminologie.
Jak známo, subjekt/objekt se nepozná podle názvu, ale podle obsahu. Tak neomylným poznávacím znamením marxistů všeho druhu je pojem kommunism. Dokonce umožňuje rozlišit mezi sebou stalinisty a trockisty.
Podle marxistické periodisace lidských dějin se lidstvo v každé etapě vývoje nachází v jedné z nadčasových objektivních "společensko-ekonomických formací". Jsou jimi: 1. prvobytně pospolná společnost (označovaná též jako „prvotní komunismus“ (do 3000 př. n. l.) ~ pravěk, 2. asijský výrobní způsob (od 3000 př. n. l. do 753 př. n. l.), 3. antický výrobní způsob (od 753 př. n. l. do 378 n. l.), 4. feudalismus (od 378 do 1648, v českých zemích do 1848) ~ středověk, 5. kapitalismus (od 1648 do 1917, v českých zemích od 1848 do 1948) ~ novověk, 6. komunismus (od 1917, v Československu od 1948) ~ nejnovější dějiny. Lenin spojil asijský výrobní způsob a antický výrobní způsob v otrokářský řád ~ starověk. Zavedl nový pojem imperialism jako nejvyšší stadium kapitalismu. Stalin definici imperialismu modifikoval na poslední stadium kapitalismu.
Kommunism se (v marxistickém pojetí) dále člení. "V téže práci [Kritika Gothajského programu] K. Marx dokázal, že sama komunistická [zdůrazněno mnou] společnost projde dvěma fázemi: první, neboli nižší – socialismem, vyšší – komunismem."; pp. 227–8. Rovněž i V. I. Lenin v práci Stát a revoluce používal pojmu "první fase kommunistické společnosti" – p. 228. "Pokud se výrobní prostředky stávají společným vlastnictvím," napsal V. I. Lenin o socialismu, "potud můžeme i zde použít termínu 'komunismus', máme-li na paměti, že je to neúplný komunismus." – p. 255 (P. N. Fedosejev et al.: Základy vědeckého komunismu. Svoboda, Praha 1971)
Celá tato patafysika však byla pro absolventy VUMLu příliš složitá. Proto kommunističtí ideologové celou věc zjednodušili: V Sovětském svazu, Československu a v dalších "zemích socialistického tábora" je socialism; kommunism bude teprve vybudován. Rovněž trockisté původní pojetí modifikovali: stalinistickou "diktaturu proletariátu" přejmenovali na "diktaturu byrokracie" (obsah však zůstal týž) a "socialism" přejmenovali na "státní kapitalism".
Nicméně by bylo dobré, kdybychom toto hlupství odvrhli již před generační výměnou a zbytečně ho nepouškovali.
Příklady. Kommunistická ekonomie byla založena na Ricardově (1772–1823) theorii nadhodnoty. Co na tom, že byla vyvrácena již v roce 1871 Mengerovou (1840–1921) theorií subjektivní hodnoty (cena je průsečík poptávky a nabídky). Marxistům se počátky postpositivistické vědy nehodily do krámu, tak je zkrátka ignorovali. Již vyloženou svévolí bylo odstranění tradiční římskoprávní terminologie.
Jak známo, subjekt/objekt se nepozná podle názvu, ale podle obsahu. Tak neomylným poznávacím znamením marxistů všeho druhu je pojem kommunism. Dokonce umožňuje rozlišit mezi sebou stalinisty a trockisty.
Podle marxistické periodisace lidských dějin se lidstvo v každé etapě vývoje nachází v jedné z nadčasových objektivních "společensko-ekonomických formací". Jsou jimi: 1. prvobytně pospolná společnost (označovaná též jako „prvotní komunismus“ (do 3000 př. n. l.) ~ pravěk, 2. asijský výrobní způsob (od 3000 př. n. l. do 753 př. n. l.), 3. antický výrobní způsob (od 753 př. n. l. do 378 n. l.), 4. feudalismus (od 378 do 1648, v českých zemích do 1848) ~ středověk, 5. kapitalismus (od 1648 do 1917, v českých zemích od 1848 do 1948) ~ novověk, 6. komunismus (od 1917, v Československu od 1948) ~ nejnovější dějiny. Lenin spojil asijský výrobní způsob a antický výrobní způsob v otrokářský řád ~ starověk. Zavedl nový pojem imperialism jako nejvyšší stadium kapitalismu. Stalin definici imperialismu modifikoval na poslední stadium kapitalismu.
Kommunism se (v marxistickém pojetí) dále člení. "V téže práci [Kritika Gothajského programu] K. Marx dokázal, že sama komunistická [zdůrazněno mnou] společnost projde dvěma fázemi: první, neboli nižší – socialismem, vyšší – komunismem."; pp. 227–8. Rovněž i V. I. Lenin v práci Stát a revoluce používal pojmu "první fase kommunistické společnosti" – p. 228. "Pokud se výrobní prostředky stávají společným vlastnictvím," napsal V. I. Lenin o socialismu, "potud můžeme i zde použít termínu 'komunismus', máme-li na paměti, že je to neúplný komunismus." – p. 255 (P. N. Fedosejev et al.: Základy vědeckého komunismu. Svoboda, Praha 1971)
Celá tato patafysika však byla pro absolventy VUMLu příliš složitá. Proto kommunističtí ideologové celou věc zjednodušili: V Sovětském svazu, Československu a v dalších "zemích socialistického tábora" je socialism; kommunism bude teprve vybudován. Rovněž trockisté původní pojetí modifikovali: stalinistickou "diktaturu proletariátu" přejmenovali na "diktaturu byrokracie" (obsah však zůstal týž) a "socialism" přejmenovali na "státní kapitalism".
Nicméně by bylo dobré, kdybychom toto hlupství odvrhli již před generační výměnou a zbytečně ho nepouškovali.
Poučení pro Guy Peterse
Jan Čulík se identifikuje ve svém článku "Existoval v Československu v letech 1948-1989 socialismus, či komunismus?" s názorem britského výkladového slovníku, který v rozporu s ustálenou praxí politologie i filosofie přiřkl termín "komunismus" všem režimům, které ovládaly komunistické strany, protože "ideologie je komunistická a podle ní nazývá vnější svět někdejší státy sovětského »tábora míru« zeměmi »komunistickými«".píše Štěpán Kotrba na Britských listech. Zdá se tedy, že pojem "kommunism" - v rozporu s Petersovým tvrzením - není standardní politologické označení diktatury sovětského typu, nýbrž item z britského výkladového slovníku. Budiž to pro Peterse lekcí, že ani výkladový slovník superiorní anglosaské ethnické skupiny nelze přijímat jako Slovo Boží, a že i trockista může mít někdy pravdu.
17. prosince 2009
Nějak se nám ta nákaza rozlézá...
Zdá se, že po Zvědavci se do oblasti zájmu skupin, které střeží naši společnou svobodu a pravdu jako oko v hlavě, dostanou Outsider Media. Dnes tam uveřejnili článek známého nacisty a antisemity v masce harvardského profesora Stephena M. Walta, který nedávno odhalil své ledví spolu s dalším židobijcem Johnem J. Mearsheimerem v diletantské, nevědecké, pomlouvačné, zaujaté a proklaté studii. Podle 3D klassifikace se jedná o otevřený antisemitism. Nepřekvapuje mne ovšem, že na to upozornil Ha'aretz.
Řečnická otázka z článku: "...není podivné, že Hannah (Rosenthalová) musí hájit svoji kvalifikaci pro pozici v americké vládě tím, že říká, jak moc miluje cizí zemi?"
Řečnická otázka z článku: "...není podivné, že Hannah (Rosenthalová) musí hájit svoji kvalifikaci pro pozici v americké vládě tím, že říká, jak moc miluje cizí zemi?"
14. prosince 2009
Věra Tydlitátová o popírání holokaustu
Skvostný standardní předepsaný názor z úst nejpovolanějších. V. T. je hostem Petra Vaďury. Hlas, tón a způsob, jakým Vaďura vyslovuje otázky, mi připomněl dobu před 30–40 lety, kdy nějaký snaživý svazák uctivě kladl předepsané otázky nějakému vysokému stranickému funkcionáři.
Takhle by se to mělo přednášet cca patnáctiletým a zkoušet z toho! Kdo propadne, nebudiž připuštěn k dalšímu studiu, protože o takové nepevné a závazných faktů neznalé nebude mít vyspělá společnost zájem!
Takhle by se to mělo přednášet cca patnáctiletým a zkoušet z toho! Kdo propadne, nebudiž připuštěn k dalšímu studiu, protože o takové nepevné a závazných faktů neznalé nebude mít vyspělá společnost zájem!
13. prosince 2009
Další rána konspiraci 9/11
Konspirační theorie ohledně 9/11 – jak nazývám officiálně šířenou versi o pádu WTC a poškození Pentagonu letadly, unesenými terroristy – dostala další závažnou trhlinu. Jeden z pilířů konspirace, telefonát známé Barbary Olson z paluby letadla, jež údajně vletělo do Pentagonu, je z nejvyšší pravděpodobností podvod. Buď lhal její manžel nebo byl oklamán technologií napodobení hlasu. Podrobnosti a prameny.
12. prosince 2009
Rozhovor s Petrem Hájkem
Výtečné postřehy: "U zrodu neokonzervatismu stáli začátkem sedmdesátých let lidé s marxistickou a trockistickou minulostí typu Irwinga Kristola, který ještě v roce 1983 napsal, že je hrdý, že byl členem 4. internacionály. V čem spočívá jejich výhybka k pravici? Stále jsou přesvědčeni, že svět je místem pro hrátky vizí. Oni jsou prostě vizionáři a vize je pro ně víc než cokoli jiného. Převzali pravicovou entitu a naroubovali do ní představu, že se světem je třeba něco zásadního udělat. Třeba že americká demokracie je nejdůležitějším rysem současného světa a je nutné ji šířit po celém světě. Prostě si definovali „nové dobro“ a to se rozhodli exportovat. Naplno jejich „pravicový marxismus“ expandoval, když se George Bush mladší stal americkým prezidentem.
Poznámka: Autorem první recense Smrti ve středu v Mladé frontě 10. 6. 2009, kterou to všechno začalo, je tamní specialista na affairy, Ondřej Šťastný. Dodatek.
Updated.
* * *
Jde o politickou představu, že v rámci vývozu Dobra a demokracie euroatlantického typu máme právo zasahovat všude ve světě, kde to neklape podle našich představ. Ve skutečnosti jde o čistý imperialismus sovětského typu, který nepochybuje, že vývoz spravedlivé socialistické revoluce – nebo v tomto případě demokracie – je regulérní právo stavitelů budoucího nádherného světa, kde všichni budou bratři."Poznámka: Autorem první recense Smrti ve středu v Mladé frontě 10. 6. 2009, kterou to všechno začalo, je tamní specialista na affairy, Ondřej Šťastný. Dodatek.
Updated.
Licence to Kill
A. J. ze svého amerického nadhledu narazil na zajímavý aspekt popírání holocaustu. Existence genocidy Židů za druhé světové války je často vydávána za opravedlnění všech možných zločinů Státu Israel, stejně jako je genocida Čechů za druhé světové války vydávána za ospravednění vyhnání Němců z Československa.
Přiznám se, že tento aspekt mne nezajímá. Věřím, že sprostý vrah Ehud Olmert bude jednou potrestán za svůj opakovaný zločin aggresse: vůči Libanonu (2006; nejméně 1 191 mrtvých) a vůči Gaze (2008–9; nejméně 1 166 mrtvých) a že to s druhou světovou válkou nesouvisí. Skončila před 64 lety; to je stejné jako by bylo rekriminovat Napoleona v roce 1879.
Holocaust musí být zkoumán pro sebe samotný, jako historická událost. Není možné, aby jakékoliv historické bádání bylo tabu, aby nějaká historie byla prohlášena za jednou pro vždy danou. To je urážkou lidské svobody a principů, za něž ti Židé za druhé světové války umírali.
Přiznám se, že tento aspekt mne nezajímá. Věřím, že sprostý vrah Ehud Olmert bude jednou potrestán za svůj opakovaný zločin aggresse: vůči Libanonu (2006; nejméně 1 191 mrtvých) a vůči Gaze (2008–9; nejméně 1 166 mrtvých) a že to s druhou světovou válkou nesouvisí. Skončila před 64 lety; to je stejné jako by bylo rekriminovat Napoleona v roce 1879.
Holocaust musí být zkoumán pro sebe samotný, jako historická událost. Není možné, aby jakékoliv historické bádání bylo tabu, aby nějaká historie byla prohlášena za jednou pro vždy danou. To je urážkou lidské svobody a principů, za něž ti Židé za druhé světové války umírali.
Rozhodnutí
Fanatický amerikanofob, Filip Sklenář vulgo Zpravodajec má na tomto blogu ban. On ví za co. A ostatním důvody naznačí Okoun. Stejně jako Filipovo mentální dvojče Ignác "Cynik" Pospíšil dosti poškodil mé vztahy ke katholíkům, mám nyní co dělat, aby Sklenář stejně nepoškodil mé vztahy ke gay kommunitě.
Zpravodajské služby v nové demokracii
Nová publikace Karla Zetochy. Významné jsou například pasáže o únicích plošných seznamů spolupracovníků komunistických bezp. složek, kde šlo o to, že byla odtajněna identita například cizinců naverbovaných vojenskou rozvědkou v rámci standardní zpravodajské činnosti. Tito byli na seznamech podobně jako domácí agenti, naverbovaní pro sledování disentu. Bezpečnostní služba (do roku 1994 Úřad pro ochranu ústavy) tak musela v této době paradoxně chránit bývalé spolupracovníky StB, kteří se vyzrazením vlastní identity ocitli v nebezpečí.
Kniha také poskytuje nutný základ informací pro pochopení dlouhou dobu diskutované reformy zpravodajského systému v ČR. Je evidentní, že hlavní jádro sporu leží v problematickém postavení civilní rozvědky (ÚZSI) a vnitřní služby (BIS). Zatímco je v Evropě běžné, že civilní rozvědka spadá pod náplní práce sobě nejbližší resort, tedy Ministerstvo zahraničí, u nás tomu tak není. ÚZSI je podřízen vnitru, ačkoli s ním nemá téměř nic společného, naproti tomu Bezpečnostní informační služba, jejímž posláním je shromažďovat informace nejen o zahraničním politickém ohrožení, ale především sbírat tyto informace uvnitř státu (extremismus, organizovaný zločin), se zodpovídá kolektivnímu orgánu, a sice vládě.
Co se týká vojenských zpravodajských služeb, Vojenské zpravodajství slučuje jak rozvědku, tak vojenské obranné zpravodajství, přičemž existence výzvědné a protivýzvědné sekce v jednom úřadě je také ze strany některých politiků i odborníků předmětem kritiky.
Žádná ze tří českých zpravodajských služeb nemá výkonné pravomoci (nemůže zatýkat). Jedinou českou službou, která zahrnuje i zvláštní jednotku pro speciální operace je VZ, kterému je podřízena 601. skss.
Updated
Kniha také poskytuje nutný základ informací pro pochopení dlouhou dobu diskutované reformy zpravodajského systému v ČR. Je evidentní, že hlavní jádro sporu leží v problematickém postavení civilní rozvědky (ÚZSI) a vnitřní služby (BIS). Zatímco je v Evropě běžné, že civilní rozvědka spadá pod náplní práce sobě nejbližší resort, tedy Ministerstvo zahraničí, u nás tomu tak není. ÚZSI je podřízen vnitru, ačkoli s ním nemá téměř nic společného, naproti tomu Bezpečnostní informační služba, jejímž posláním je shromažďovat informace nejen o zahraničním politickém ohrožení, ale především sbírat tyto informace uvnitř státu (extremismus, organizovaný zločin), se zodpovídá kolektivnímu orgánu, a sice vládě.
Co se týká vojenských zpravodajských služeb, Vojenské zpravodajství slučuje jak rozvědku, tak vojenské obranné zpravodajství, přičemž existence výzvědné a protivýzvědné sekce v jednom úřadě je také ze strany některých politiků i odborníků předmětem kritiky.
Žádná ze tří českých zpravodajských služeb nemá výkonné pravomoci (nemůže zatýkat). Jedinou českou službou, která zahrnuje i zvláštní jednotku pro speciální operace je VZ, kterému je podřízena 601. skss.
Updated
Výchova podle Andy
Její výroky č. 1 (nyní již smazané): "Heil Hitler, Herr X [původně reálná přezdívka, poznámka G. P.]. To je radosti že kultovní rasistické prase vyhrálo a může dál postovat svinstvo na své žebravé stránky."
Její výroky č. 2: "Svoboda slova se testuje hlavně pomocí extremistických názorů prezentovaných jen proto, aby si ti, kteří mají s demokracií největší problémy vyzkoušeli, zda za nimi půjde dost kanonenfutteru. Tedy testuje nikoliv státní moc, ale ti, kteří tu státní moc chtějí pro sebe. Stwora si vychovává nesnášenlivé rasisty a přitom se tváří, že činí pravý opak. Důsledky jsou zjevné zejména na webu pana Peterse. To není zájem o svobodu slova, to je zájem o vlastní svobodu slova. Testování, kam až lze zajít. Naštěstí existuje možnost, jak lidi kteří v pošetilé představě, že svoboda slova pro extremisty, vrahy, rasisty, pokřivené duše a zakomplexované psychopaty je přesně to, co spasí svět jim dávají placet eliminovat- prostě je nechat semlít tím, co pomáhají budovat jako první..."
Je překvapující, jak lidé, kteří jsou schopni takových sprostot jako ve výrocích č. 1, nás tady mistrují podle výroků č. 2. Vlastně to překvapující není, nýbrž naopak logické. Tihle majitelé klíčů jiní nebudou, pořád se budou nad nás povyšovat, pořád budou rozhodovat o nás bez nás.
Jak nám ukazuje historie bolševismu, státní převrat se nepřipravuje řečněním, nýbrž konspirací. A na monitoring spiknutí tady máme tajné služby, to žádná redukce svobody projevu nemůže vyřešit. A osobně bych uvítal, kdyby postižení ukázali Andy žalobou pro urážku na cti (neplést s udáním pomluvy!), kde končí její svoboda urážet druhé. Když jí slušnost chybí, měl by jí naučit slušnosti soud.
Její výroky č. 2: "Svoboda slova se testuje hlavně pomocí extremistických názorů prezentovaných jen proto, aby si ti, kteří mají s demokracií největší problémy vyzkoušeli, zda za nimi půjde dost kanonenfutteru. Tedy testuje nikoliv státní moc, ale ti, kteří tu státní moc chtějí pro sebe. Stwora si vychovává nesnášenlivé rasisty a přitom se tváří, že činí pravý opak. Důsledky jsou zjevné zejména na webu pana Peterse. To není zájem o svobodu slova, to je zájem o vlastní svobodu slova. Testování, kam až lze zajít. Naštěstí existuje možnost, jak lidi kteří v pošetilé představě, že svoboda slova pro extremisty, vrahy, rasisty, pokřivené duše a zakomplexované psychopaty je přesně to, co spasí svět jim dávají placet eliminovat- prostě je nechat semlít tím, co pomáhají budovat jako první..."
Je překvapující, jak lidé, kteří jsou schopni takových sprostot jako ve výrocích č. 1, nás tady mistrují podle výroků č. 2. Vlastně to překvapující není, nýbrž naopak logické. Tihle majitelé klíčů jiní nebudou, pořád se budou nad nás povyšovat, pořád budou rozhodovat o nás bez nás.
Jak nám ukazuje historie bolševismu, státní převrat se nepřipravuje řečněním, nýbrž konspirací. A na monitoring spiknutí tady máme tajné služby, to žádná redukce svobody projevu nemůže vyřešit. A osobně bych uvítal, kdyby postižení ukázali Andy žalobou pro urážku na cti (neplést s udáním pomluvy!), kde končí její svoboda urážet druhé. Když jí slušnost chybí, měl by jí naučit slušnosti soud.
Spor o fakta a o názory II
Jedním z největších problémů chronických diskutérů je chronická neschopnost odlišit fakta (údaje) a názory. Tak Vodník napsal: "Ta paní napsal pod Vladimírovu fotografii "popírač šoa". To není názor, nýbrž tvrzení. Nepravdivé."
Pomiňme teď to, že i faktum se tvrdí. Výrok, že Stwora je popírač šoa, je typický názor. Tydlitátová s ním souhlasí, Vodník ostře nesouhlasí. Jak kdo chce zkoumat pravdivost tohoto výroku? To je přeci z povahy věci vyloučeno. Co bude kritérium? 6 000 000? Plynové komory? Každý přeci vidí, že ta kritéria jsou zvolena naprosto arbitrárně. Naproti tomu fakta jsou exaktní. Nepřesné údaje jsou bezcenné.
K tomu též §§ 25–27 Píchová v. Weberová.
Pomiňme teď to, že i faktum se tvrdí. Výrok, že Stwora je popírač šoa, je typický názor. Tydlitátová s ním souhlasí, Vodník ostře nesouhlasí. Jak kdo chce zkoumat pravdivost tohoto výroku? To je přeci z povahy věci vyloučeno. Co bude kritérium? 6 000 000? Plynové komory? Každý přeci vidí, že ta kritéria jsou zvolena naprosto arbitrárně. Naproti tomu fakta jsou exaktní. Nepřesné údaje jsou bezcenné.
K tomu též §§ 25–27 Píchová v. Weberová.
Sticks and stones may break my bones but words can never hurt me
Vodník již referoval o dočasném vítězství svobody slova v ČR, když nejprve to měla nahnuté. Toto vítězství lidských práv se setkalo s obrovskou kritikou odpůrců lidských práv, kteří jsou toho názoru, že lidská práva mají mít jen účelově vybraní (demokraté), zatímco stejně selektivně označkovaným extrémistům mají být politická práva odepřena.
Tak Andy na Nautilu píše: "Svoboda slova není svoboda říkat cokoli bez odpovědnosti za následky." Nelze než znovu odpovědět: "Sticks and stones may break my bones but words can never hurt me." Snad to těm odpůrcům lidských práv v čele s Kocábem jednou dojde.
Jakási Pat na Yamatově blogu zase píše: "Svoboda slova u me konci tam, kde svoboda druheho zacina a jestli budu hulakat "zidi do plynu", tak musim byt pripravena na konsekvence a ne zacit skuhrat o mych pravech svobodneho vyjadrovani a predstirat, ze se jedna o snahu polemizovaqt.. To uz tak v civilizovane spolecnosti chodi a jestli ma nekdo lepsi reseni, sem s tim."
Kde začíná svoboda druhého u výroku "Židi do plynu"? (Terminologická poznámka: Judaisty nikdy nikdo do plynu hnát nechtěl. Vždy šlo o židovské ethnikum. Je potřeba se konečně naučit český pravopis.) V civilisovaných společnostech, jako je USA nebo Dánsko, svobodu výše psaného výroku mají.
Tak Andy na Nautilu píše: "Svoboda slova není svoboda říkat cokoli bez odpovědnosti za následky." Nelze než znovu odpovědět: "Sticks and stones may break my bones but words can never hurt me." Snad to těm odpůrcům lidských práv v čele s Kocábem jednou dojde.
Jakási Pat na Yamatově blogu zase píše: "Svoboda slova u me konci tam, kde svoboda druheho zacina a jestli budu hulakat "zidi do plynu", tak musim byt pripravena na konsekvence a ne zacit skuhrat o mych pravech svobodneho vyjadrovani a predstirat, ze se jedna o snahu polemizovaqt.. To uz tak v civilizovane spolecnosti chodi a jestli ma nekdo lepsi reseni, sem s tim."
Kde začíná svoboda druhého u výroku "Židi do plynu"? (Terminologická poznámka: Judaisty nikdy nikdo do plynu hnát nechtěl. Vždy šlo o židovské ethnikum. Je potřeba se konečně naučit český pravopis.) V civilisovaných společnostech, jako je USA nebo Dánsko, svobodu výše psaného výroku mají.
Kde je třeba mlčet
Naprosto souhlasím s Jiřím T. Králem: Nejlepším trestem pro extrémisty a poséry všeho druhu je o nich a jejich skutcích mlčet.
Zadržitelný vzestup Filipa Sklenáře
Nikdo nikdy nepochyboval, že Filip Sklenář umí psát (s výjimkou Štefana Švece). Jeho talent oceňují tak rozdílní lidé jako Eva Pallotto a Věra Tydlitátová.
Jenže častým problémem takto talentovaných lidí je neukázněnost. Filip je často na štíru s fakty. Švec uvádí: "A mimochodem: Poe opravdu nepsal Havrana podle Filozofie básnické skladby, a v jejím textu opravdu nepojmenoval principy, které považoval za obecně platné pro psaní básní. To, že to v ní tvrdí, neznamená vůbec nic, jiný velký ironik navrhoval s podobně vážnou tváří vařit a pojídat irské děti." Nicméně nejlepší rozbor Filipova volného vztahu k realitě přinesl Daniel Deyl:
Celá ta flame war začala úvahou Deyla o gay aktivistech. To vyprokovalo Filipa k jejich zuřivé obhajobě, kde, jak je vysvětleno výše, byl na štíru s fakty. Polemika utichla finálním Filipovým textem.
A oslím můstkem se dostávám k Alkibiadovi, který nedávno opustil řady Lucerny wikipedie. Je mi to líto. Vedle Tomáše Peciny a Vodníka patřil k nejlepším akvisicím LW. Byl to Filipův pravý opak. Jeho články jsou informačně bohaté. Je na něm vidět západní vzdělání. Píše o textech, o jejichž autorech jste nikdy ani neslyšeli, natož abyste je četli. Nejlepším způsobem naplňoval poslání LW: informovat. Proto jsem ho chránil před sprostými útoky Magna Maxima, který nevydýchal Alkibiadův jiný světový názor.
Bohužel, v poslední době se vzhlédl ve zdejší módě: diskutovat. Dosti nešťastně. Rusofilství mi jde na nervy, o americké zahraniční politice se mi diskutovat nechce. A co horšího: Zaměňování kommunistické doktríny nevměšování se stovkami let starším konceptem souverainity, neschopnost pochopit podstatu přečinu pomluvy.
To už nebyl starý dobrý Alikibiades. Nedá se nic dělat, budu muset více sledovat Délského potápěče, kterého jsem v poslední době zanedbával. To je ideální blog: Informačně bohatý a nediskutuje se tam prakticky vůbec. LW nebude zatížena nepravdivými údaji a nebudu si pořád muset hrát na wikiversitu, což je to poslední, co by mne bavilo a zajímalo. Proto uvažuji o tom, že budu mazat příspěvky, kde bude libovolná faktická chyba.
Jenže častým problémem takto talentovaných lidí je neukázněnost. Filip je často na štíru s fakty. Švec uvádí: "A mimochodem: Poe opravdu nepsal Havrana podle Filozofie básnické skladby, a v jejím textu opravdu nepojmenoval principy, které považoval za obecně platné pro psaní básní. To, že to v ní tvrdí, neznamená vůbec nic, jiný velký ironik navrhoval s podobně vážnou tváří vařit a pojídat irské děti." Nicméně nejlepší rozbor Filipova volného vztahu k realitě přinesl Daniel Deyl:
Takže tak. Zaprvé: nechápu přesně, proč se FS domnívá, že "si rád do LGBT hnutí vrtne nejspíš ze stejných důvodů" jako Matthew Parris a Andrew Sullivan, ačkoli nezná nejen jejich názory na tuto věc, nýbrž dokonce ani žádné jiné. Připadá mi to jako argumentační nedůslednost, budu-li velmi zdvořilý.
Zadruhé, zajdové se v Londýně nelovili na záchodcích poblíž Trafalgar Square, nýbrž na Clapham Common (jak by mohl dosvědčit Ron Davies, ministr ve vládě Johna Majora, jehož to stálo místo).
Zatřetí, ozbrojený anglický bobby by homosexuála chytal jen stěží. Od roku 1820 chodili britští policisté po ulicích neozbrojeni - až do roku 1999, kdy jim prima progresivní labouristická vláda (s de facto přiznaným homosexuálem Peterem Mandelsonem postupně ve třech důležitých funkcích) přikázal nosit pistole. Pro naši debatu jsou to detaily nepodstatné, ale pomáhají ilustrovat můj závěr, že totiž text FS nestaví na základech přespříliš pevných.
Celá ta flame war začala úvahou Deyla o gay aktivistech. To vyprokovalo Filipa k jejich zuřivé obhajobě, kde, jak je vysvětleno výše, byl na štíru s fakty. Polemika utichla finálním Filipovým textem.
A oslím můstkem se dostávám k Alkibiadovi, který nedávno opustil řady Lucerny wikipedie. Je mi to líto. Vedle Tomáše Peciny a Vodníka patřil k nejlepším akvisicím LW. Byl to Filipův pravý opak. Jeho články jsou informačně bohaté. Je na něm vidět západní vzdělání. Píše o textech, o jejichž autorech jste nikdy ani neslyšeli, natož abyste je četli. Nejlepším způsobem naplňoval poslání LW: informovat. Proto jsem ho chránil před sprostými útoky Magna Maxima, který nevydýchal Alkibiadův jiný světový názor.
Bohužel, v poslední době se vzhlédl ve zdejší módě: diskutovat. Dosti nešťastně. Rusofilství mi jde na nervy, o americké zahraniční politice se mi diskutovat nechce. A co horšího: Zaměňování kommunistické doktríny nevměšování se stovkami let starším konceptem souverainity, neschopnost pochopit podstatu přečinu pomluvy.
To už nebyl starý dobrý Alikibiades. Nedá se nic dělat, budu muset více sledovat Délského potápěče, kterého jsem v poslední době zanedbával. To je ideální blog: Informačně bohatý a nediskutuje se tam prakticky vůbec. LW nebude zatížena nepravdivými údaji a nebudu si pořád muset hrát na wikiversitu, což je to poslední, co by mne bavilo a zajímalo. Proto uvažuji o tom, že budu mazat příspěvky, kde bude libovolná faktická chyba.
10. prosince 2009
Praha ve dvou jazycích
Zajímavý effekt nastane, když se slovo Praha napíše ve versálkách – řecky: ΠΡΑΓΑ a rusky: ПРАГА.
Vladimír Stwora zproštěn obžaloby
Kuriosní je, že s tím přišel Eretz.cz, a to nikoli stworobijce Šimon Klein, ale intelligentní a rozvážný Scooolie.
8. prosince 2009
Debilní humor na eurabia.cz
Komentáře pod obrázkem prozrazují neinformovanost a xenofobii tamních přispěvatelů. Z autopsie mohu potvrdit, že nevím o jediném muslimovi, kterému by vadily Vánoce, naopak, tradiční muslimky v šátku nám přejí k Vámocům a dávají vánoční karty. A podle mých informací, za přejmenováním "Christmas tree" na "Holiday tree" v USA byli aktivisté typu ADL, v žádném případě ne muslimové. Shrnuto: eurabia.cz zase pěkně šlápla do hovna.
Kanonisace nového světce - mučedníka Filumena
Zároveň pěkná barvitá demonstrace toho, že extremisté židovští a palestinští jsou jedna pakáž. Doufám, že jerusalemská církev nebude za tento antisemitský krok postavena mimo zákon.
Papežský primát koncem 2. století (výpisky z četby)
Eusebios z Kaisareie o reakci východních církví, které odmítly přizpůsobit datum slavení Paschy římskému způsobu, tj. vždy v neděli:
Zajímavý je tehdejší liberální přístup k rozdílům v kalendáři. Eusebios cituje opět sv. Ireneje:
(Ecclesiastica historia, V,25)
Na to se pokusil římský biskup Viktor ihned obce celé Asie spolu se sousedními obcemi jako bludaře vyloučit z církevního společenství. Svým dopisem prohlásil všechny tamní bratry jako zcela stojíjí mimo církevní jednotu. Všem biskupům se toto jednání nelíbilo. Vyzvali jej, aby myslil na jednotu, pokoj a lásku k bližnímu. Ještě nyní jsou jejich dopisy po ruce, kde dost ostře kárají Viktora. Mezi jinými jménem bratří poslal dopis i Ireneus, který předsedal obcím v Galii. V něm se sice vyslovuje pro to, aby tajemství zmrtvýchvstání Pána se slavilo v neděli, připomíná však Viktorovi, aby se mírnil, že by neměl všechny Boží církve vyloučit ze společenství jen proto, že zachovávají od otců zděděný zvyk.
Zajímavý je tehdejší liberální přístup k rozdílům v kalendáři. Eusebios cituje opět sv. Ireneje:
"Rozdílnost v postu dokazuje jednotu víry".
(Ecclesiastica historia, V,25)
Panna nebo dívka (výpisky z četby)
Eusebios z Kaisareie cituje sv. Ireneje Lyonského:
(Ecclesiastica historia, V,10)
Slyš také, co [sv. Ireneus] doslovně píše o překladu svatých Písem sedmdesáti překladatelů. "Bůh se tehdy stal člověkem a Pán sám nás vykoupil, když nám dal znamení panny. Ne však tak, jak někteří z těch, kteří se odhodlali přeložit Písmo, říkají: »Hle, dívka počne a porodí syna«. Tak to překládali židovští proselyté Theodotion z Efesu a Aquilas z Pontu. Je následují ebionité, když říkají, že Ježíše zplodil Josef".
(Ecclesiastica historia, V,10)
7. prosince 2009
Rozumné rozhodnutí
Je to první krok, ale důležitý. Zajímalo by mne, zda je to z touhy "být světoví" a vyrovnat se těm báječným západoevropanům (konkrétně Holanďanům) a nebo zda Češi skutečně prokázali pragmatismus a pochopili, že persekuovat držení minimálního množství relativně neškodných drog je kontraproduktivní nesmysl.
Co na to asi Komorous?
Co na to asi Komorous?
6. prosince 2009
Čím hůře, tím lépe?
Je mi cizí ideologické pojetí politiky. Politika je o vyvažování reálných zájmů, o maximu možného. To je hlavní vklad tří velkých českých realistů (Kaizla, Kramáře a Masaryka). Proto nechápu tento Vodníkův názor: "Jinak omezení svobody to sice je, ale aspoň odstraňují ten ostudně očividný dvojí metr, který používá zbytek světa v potírání symbolů nacismu na jedné a kommunismu na druhé straně." Podle mého názoru by bylo nejlepší, kdyby politická práva měli všichni extrémisté. Pokud to však z mnoha důvodů není možné, je dobře, že je mají alespoň kommunisté.
Bohumil Doležal píše: "Skoro se těším, až Paroubek konečně vyhraje volby. Všechno bude jasnější, budou nás zase honit a zavírat, noviny budou přecpány tím, co si dnes Paroubek musí chudák platit jako inzerci, polovina novinářů se podělá, druhou polovinu vyházejí (v této věci jsem možná moc velký optimista), ale bude to lepší, než tato hnusná simulace jakési demokracie, provozovaná lidmi, kteří si přejí pravý opak. Všechno bude jasné." Mít jasného nepřítele je sice pohodlné, ale polosvoboda je vždy lepší než totální ztráta svobody. Lidé jsou nuceni předstírat mnoho věcí a je to vždy lepší, než kdyby se chovali jako zvířata.
Updated.
Bohumil Doležal píše: "Skoro se těším, až Paroubek konečně vyhraje volby. Všechno bude jasnější, budou nás zase honit a zavírat, noviny budou přecpány tím, co si dnes Paroubek musí chudák platit jako inzerci, polovina novinářů se podělá, druhou polovinu vyházejí (v této věci jsem možná moc velký optimista), ale bude to lepší, než tato hnusná simulace jakési demokracie, provozovaná lidmi, kteří si přejí pravý opak. Všechno bude jasné." Mít jasného nepřítele je sice pohodlné, ale polosvoboda je vždy lepší než totální ztráta svobody. Lidé jsou nuceni předstírat mnoho věcí a je to vždy lepší, než kdyby se chovali jako zvířata.
Updated.
Čeští národovci
Přes všechny výhrady k ODS je to spíše neokonservativní než nacionalistická strana. V ČR nemáme vlastní FIDESZ. Nicméně po rozpadu Národní strany je možné, že se český FIDESZ vytvoří: "Možná nám vznikne jakési mohutné vlastenecké skupení, sdružující k jádru Národní strany navíc ještě nacionálně kapitalistické křídlo ODS (pp. Fajmona, Zahradila ad. s hradním pánem někde v pozadí), národně podnikatelskou stranu pana Macha (zapomněl jsem, jak se jmenuje), Suverenitu paní Bobošíkové atd." Místo na trhu rozhodně je.
Přínosnost diskussí
Na LW píše hodně těch, kteří si myslí, že diskusse zde nejsou pouhým tlacháním. Tento jejich názor teď dostal další ránu.
Francouzský román je intellektuální (pro srovnání: U nás takto psal již před exilem Kundera). Kromě příběhu je tam spousta intellektuálních odboček, aby člověk nepřemýšlel jen nad postavami, ale také nad abstraktnějšími záležitostmi.
Když jsem si přečetl Houellebecqův román Platforma, tak mne zaujalo mnoho věcí. Protože jsme nedávno diskutovali o sv. Trojici, tak jsem ocitoval kus řeči jedné vedlejší postavy. Výsledek? Byl jsem označen za gaye a Houellebecq za neinformovaného a nevědomého tupce. Opravdu diskusse, jen co je pravda.
Francouzský román je intellektuální (pro srovnání: U nás takto psal již před exilem Kundera). Kromě příběhu je tam spousta intellektuálních odboček, aby člověk nepřemýšlel jen nad postavami, ale také nad abstraktnějšími záležitostmi.
Když jsem si přečetl Houellebecqův román Platforma, tak mne zaujalo mnoho věcí. Protože jsme nedávno diskutovali o sv. Trojici, tak jsem ocitoval kus řeči jedné vedlejší postavy. Výsledek? Byl jsem označen za gaye a Houellebecq za neinformovaného a nevědomého tupce. Opravdu diskusse, jen co je pravda.
Výpisky z četby IX
"Všimněte si, že katolictví, vytříbené náboženství, kterého si vážím, se od monoteismu, který mu ukládala původní doktrína, rychle vzdálilo, protože vědělo, co vyhovuje lidské přirozenosti. Dogmatem o svaté Trojici, kultem panny Marie a svatých, uznáním moci pekelných sil a obdivuhodným vynálezem andělů se postupně vytvořil autentický polyteismus; jedině tak mohl zemi pokrýt nekonečným množství[m] uměleckých skvostů."
—Michel Houellebecq: Platforma, p. 202
Krvežíznivost
Yamato-san zveřejnil kommentář k pozoruhodnému textu Věry Tydlitátové v rubrice Toulání na svobodě (sic!). Doporučuji si přečíst i výživnou diskussi.
Právně není k rozboru Yamato-sana nic co dodat, ale zajímavější je celá věc sociologicky. Někteří lidé mají neuvěřitelnou potřebu nenávisti (rasisté, kommunisté, neonacisté apod.) Naplnit potřebu saturovat ji na objektech, které establishment chrání, je nejen nebezpečné, ale též morálně neuspokojující. Mnohem lepší je svou nenávist přesměrovat na obětní beránky vybrané establishmentem, zde neonacisty. Tam už svým představám můžete dát volný průchod: "Viníci by unikli své odpovědnosti rychlou a humánní smrtí" (zde je přání zatím jen naznačeno), "V tomto případě by bylo jen spravedlivé, aby exekutoři vzali také majetky všech příbuzných a sexuálních partnerek žhářů, všech kteří sdílejí jejich nacistickou ideologii" (zde autorka nevědomky prozrazuje i svou frustraci), "Je logické, že by za … schvalování zločinu měli nést také odpovědnost", "V tomto případě je nesmysl žádat zachovávání zákoníku práce, naopak by bylo třeba nechat odsouzené pracovat třebas šestnáct hodin denně sedm dní v týdnu na nejtěžších, zdraví ohrožujících pracích" (= galeje), "aby byl jejich dluh splácen rychle a znatelně" (chabý pokus o zástěrku skutečného přání).
Závěr je symptomatický: "Vím, že mnohé z toho, co zde píši, neprojde, právo není totéž co spravedlnost a trest pro žháře bude mírný." Ve skutečnosti tresty (pro budoucí případy) schvaluje Parlament. Chce Tydlitátová, aby Parlament po vzoru NSDAP a KSČ zavedl drakonické tresty jako byl trest smrti za poslouchání zahraničního rozhlasu, nebo žalář za nelegální překročení státní hranice? Nebo jí plně postačí fantasijní kompensace její frustrace?
Právně není k rozboru Yamato-sana nic co dodat, ale zajímavější je celá věc sociologicky. Někteří lidé mají neuvěřitelnou potřebu nenávisti (rasisté, kommunisté, neonacisté apod.) Naplnit potřebu saturovat ji na objektech, které establishment chrání, je nejen nebezpečné, ale též morálně neuspokojující. Mnohem lepší je svou nenávist přesměrovat na obětní beránky vybrané establishmentem, zde neonacisty. Tam už svým představám můžete dát volný průchod: "Viníci by unikli své odpovědnosti rychlou a humánní smrtí" (zde je přání zatím jen naznačeno), "V tomto případě by bylo jen spravedlivé, aby exekutoři vzali také majetky všech příbuzných a sexuálních partnerek žhářů, všech kteří sdílejí jejich nacistickou ideologii" (zde autorka nevědomky prozrazuje i svou frustraci), "Je logické, že by za … schvalování zločinu měli nést také odpovědnost", "V tomto případě je nesmysl žádat zachovávání zákoníku práce, naopak by bylo třeba nechat odsouzené pracovat třebas šestnáct hodin denně sedm dní v týdnu na nejtěžších, zdraví ohrožujících pracích" (= galeje), "aby byl jejich dluh splácen rychle a znatelně" (chabý pokus o zástěrku skutečného přání).
Závěr je symptomatický: "Vím, že mnohé z toho, co zde píši, neprojde, právo není totéž co spravedlnost a trest pro žháře bude mírný." Ve skutečnosti tresty (pro budoucí případy) schvaluje Parlament. Chce Tydlitátová, aby Parlament po vzoru NSDAP a KSČ zavedl drakonické tresty jako byl trest smrti za poslouchání zahraničního rozhlasu, nebo žalář za nelegální překročení státní hranice? Nebo jí plně postačí fantasijní kompensace její frustrace?
Pokrytec hrdinou?
Vždy mne překvapí, kam až někteří lidé jsou ve své nenávisti k Západu schopni zajít. Tak anonym na Blistech (nejspíše Čulík) a Alkibiades na Lucerně wikipedie s nadšením citují Petera Goldsmithe. Z generálního prokurátora je "nejvýznamnější právní odborník Blairovy vlády" (byl Rychetský nejvýznamnější právní odborník" Čalfovy vlády?), jeho pokrytectví: "Posléze zveřejnil opatrně zformulované, nenadšené prohlášení, které invazi podpořilo," se přechází mlčením.
"Během této krize Goldsmith zhubl o osmnáct kilogramů." Chudáček. Úplně je mi toho pokrytce a cizoložníka líto. Lze tedy uzavřít, že válka v Iráku byla porušením mezinárodního práva nebyla, i když si to jeden bývalý ministr najednou myslí, ačkoliv před tím tvrdil opak.
"Během této krize Goldsmith zhubl o osmnáct kilogramů." Chudáček. Úplně je mi toho pokrytce a cizoložníka líto. Lze tedy uzavřít, že válka v Iráku byla porušením mezinárodního práva nebyla, i když si to jeden bývalý ministr najednou myslí, ačkoliv před tím tvrdil opak.
Válka v Iráku byla porušením mezinárodního práva
Jak možná již mnozí čtenáři Lucerny wikipedie vědí, nedávno "vyšlo najevo, že britský generální prokurátor Lord Goldsmith, nejvýznamnější právní odborník Blairovy vlády, varoval Blaira, že svržení Saddáma Husajna by bylo porušením mezinárodního práva". To uvádí Britské listy ve svém článku převzatém z britského deníku The Independent.
To je dobré si připomenout i z toho důvodu, že zde administrátor LW, Guy Peters, nesčetněkrát urputně tvrdil o opaku: 1, 2, 3 i 4. Celé vyšetřování pochopitelně ještě neskončilo, takže se brzy jistě dočkáme dalších podrobností o porušování mezinárodního práva renegáty Georgem W. Bushem a jeho věrným přítelem, Tony Blairem.
To je dobré si připomenout i z toho důvodu, že zde administrátor LW, Guy Peters, nesčetněkrát urputně tvrdil o opaku: 1, 2, 3 i 4. Celé vyšetřování pochopitelně ještě neskončilo, takže se brzy jistě dočkáme dalších podrobností o porušování mezinárodního práva renegáty Georgem W. Bushem a jeho věrným přítelem, Tony Blairem.
5. prosince 2009
Nekvašený chléb
Ve svém předchozím příspěvku jsem ukázal, jak fótiovská sekta vznikla. Nyní nám zbývá ukázat, jak po 180 letech uspěla.
Je třeba odlišovat věrouku (dogmata) od pouhé liturgie. Zatímco věrouka nám říká, co je pravda, liturgie je symbolická a nemá pravdivostní hodnotu. Proto je spor o filioque zásadní. Jak je to s nekvašeným chlebem?
Vodník naprosto překvapivě píše: "Jinak to, že tak rajtujete na nekvašených chlebech (které nejsou to nejdůležitější, byť mnohem závažnější než se to jeví Vám)…" To by bylo pochopitelné pro nějakého kalvinistu s jeho symbolickou remanencí, zatímco u pravoslavného/katholíka/lutherána s jejich transsubstanciací to logiku nemá (V úzkém slova smyslu nejde v pravoslaví nebo lutheránství o transubstanciaci, protože se nemění podstata; Bůh pouze přistupuje k původní podstatě – konsubstanciace).
Jaké jsou možné věroučné posice?
Východní pravoslavné společenství a římští katholíci (na rozdíl od řeckých katholíků) uživají stejně jako židé nekvašeného chleba na základě 1K 5, 8: "Proto slavme Velikonoce bez starého kvasu, bez kvasu špatnosti a ničemnosti, ale s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy," nicméně uznávají i přípustnost kvašeného chleba. Katholíci dokonce opustili svou gothickou praxi malých, v ústech rozpustných, hostií ve prospěch lámaného chleba.
Co pravoslavní? Zatímco věroučný spor o filioque nikoho nezajímal, kvašený chleba byla pro pravoslavné kruciální otázka. Kvašený chleba byl jeden ze znaků, kterým se odlišovali od židů. Chléb bez kvašení není živý. Neživý chléb je Kristus bez duše, katholíci jsou tedy apollinarští heretici. Konstantin, kalvinisticky fanatický stoupenec Michaela Caerularia, dokonce v roce 1053 hodil z jeho pohledu neplatně vysvěcenou hostii na zem.
Nicméně officiální pravoslavná posice je 3., tj. oba druhy chleba jsou možné.
Updated.
Je třeba odlišovat věrouku (dogmata) od pouhé liturgie. Zatímco věrouka nám říká, co je pravda, liturgie je symbolická a nemá pravdivostní hodnotu. Proto je spor o filioque zásadní. Jak je to s nekvašeným chlebem?
Vodník naprosto překvapivě píše: "Jinak to, že tak rajtujete na nekvašených chlebech (které nejsou to nejdůležitější, byť mnohem závažnější než se to jeví Vám)…" To by bylo pochopitelné pro nějakého kalvinistu s jeho symbolickou remanencí, zatímco u pravoslavného/katholíka/lutherána s jejich transsubstanciací to logiku nemá (V úzkém slova smyslu nejde v pravoslaví nebo lutheránství o transubstanciaci, protože se nemění podstata; Bůh pouze přistupuje k původní podstatě – konsubstanciace).
Jaké jsou možné věroučné posice?
- Kristovo Tělo je pouze v nekvašeném chlebu.
- Kristovo Tělo je pouze v kvašeném chlebu.
- Kristovo Tělo je v nekvašeném chlebu i v kvašeném chlebu.
Východní pravoslavné společenství a římští katholíci (na rozdíl od řeckých katholíků) uživají stejně jako židé nekvašeného chleba na základě 1K 5, 8: "Proto slavme Velikonoce bez starého kvasu, bez kvasu špatnosti a ničemnosti, ale s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy," nicméně uznávají i přípustnost kvašeného chleba. Katholíci dokonce opustili svou gothickou praxi malých, v ústech rozpustných, hostií ve prospěch lámaného chleba.
Co pravoslavní? Zatímco věroučný spor o filioque nikoho nezajímal, kvašený chleba byla pro pravoslavné kruciální otázka. Kvašený chleba byl jeden ze znaků, kterým se odlišovali od židů. Chléb bez kvašení není živý. Neživý chléb je Kristus bez duše, katholíci jsou tedy apollinarští heretici. Konstantin, kalvinisticky fanatický stoupenec Michaela Caerularia, dokonce v roce 1053 hodil z jeho pohledu neplatně vysvěcenou hostii na zem.
Nicméně officiální pravoslavná posice je 3., tj. oba druhy chleba jsou možné.
Updated.
Křesťanství pro Alexe Juchelku
Kopretina: "...pravý křesťan musí podporovat Israel a židovský národ. Všechno co milujeme je židovské: Písmo, patriarchové, proroci, Ježíš, panna Marie, apoštolové."
Že by se ta namyšlená a elitistická orthodoxie vůči názorům evangelické křesťanky Kopretiny měla vymezovat? Neměla by je obejmout v uslintané ekumenické "jednotě lásky"? A pravda? "Co je pravda?" (Jn 18:38)
Že by se ta namyšlená a elitistická orthodoxie vůči názorům evangelické křesťanky Kopretiny měla vymezovat? Neměla by je obejmout v uslintané ekumenické "jednotě lásky"? A pravda? "Co je pravda?" (Jn 18:38)
4. prosince 2009
Poučení pro Kapitána
Kapitán soustavně označuje professionální vojáky jako žoldáky, jako kdyby v době, kdy byl žoldákem ČSLA, nedostával žádný žold. Tak se podívejme na mezinárodní právo, kterým se rusofilové tak ohánějí. Mezinárodní úmluva proti náboru, používání, financování a cvičení žoldnéřů z roku 1989 je definuje takto:
1. A mercenary is any person who:
(a) Is specially recruited locally or abroad in order to fight in an armed conflict;
(b) Is motivated to take part in the hostilities essentially by the desire for private gain and, in fact, is promised, by or on behalf of a party to the conflict, material compensation substantially in excess of that promised or paid to combatants of similar rank and functions in the armed forces of that party;
(c) Is neither a national of a party to the conflict nor a resident of territory controlled by a party to the conflict;
(d) Is not a member of the armed forces of a party to the conflict; and
(e) Has not been sent by a State which is not a party to the conflict on official duty as a member of its armed forces.
2. A mercenary is also any person who, in any other situation:
(a) Is specially recruited locally or abroad for the purpose of participating in a concerted act of violence aimed at:
(i) Overthrowing a Government or otherwise undermining the constitutional order of a State; or
(ii) Undermining the territorial integrity of a State;
(b) Is motivated to take part therein essentially by the desire for significant private gain and is prompted by the promise or payment of material compensation;
(c) Is neither a national nor a resident of the State against which such an act is directed;
(d) Has not been sent by a State on official duty; and
(e) Is not a member of the armed forces of the State on whose territory the act is undertaken.
1. A mercenary is any person who:
(a) Is specially recruited locally or abroad in order to fight in an armed conflict;
(b) Is motivated to take part in the hostilities essentially by the desire for private gain and, in fact, is promised, by or on behalf of a party to the conflict, material compensation substantially in excess of that promised or paid to combatants of similar rank and functions in the armed forces of that party;
(c) Is neither a national of a party to the conflict nor a resident of territory controlled by a party to the conflict;
(d) Is not a member of the armed forces of a party to the conflict; and
(e) Has not been sent by a State which is not a party to the conflict on official duty as a member of its armed forces.
2. A mercenary is also any person who, in any other situation:
(a) Is specially recruited locally or abroad for the purpose of participating in a concerted act of violence aimed at:
(i) Overthrowing a Government or otherwise undermining the constitutional order of a State; or
(ii) Undermining the territorial integrity of a State;
(b) Is motivated to take part therein essentially by the desire for significant private gain and is prompted by the promise or payment of material compensation;
(c) Is neither a national nor a resident of the State against which such an act is directed;
(d) Has not been sent by a State on official duty; and
(e) Is not a member of the armed forces of the State on whose territory the act is undertaken.
Kosovský ministr zahraničí vyhrožuje "krvavou válkou"
Zdroj: Serbianna
Tady se najmě ukazuje, jaký má současná vláda kosovského území smysl a úctu k mezinárodnímu právu. Zatímco nezávislost Kosova byla vyhlášena mírně řečeno právně dost problematickou cestou (z pohledu kosovských představitelů však byla právní, protože pro-kosovská), ve chvíli, kdy mezinárodní instituce vede pouhé slyšení ve věci kos. nezávislosti, vyhrožuje se násilím (ze subjektivního pohledu představitelů Kosova by případný výrok, že nezávislost je nelegální, byl považován za protiprávní).
Tady se najmě ukazuje, jaký má současná vláda kosovského území smysl a úctu k mezinárodnímu právu. Zatímco nezávislost Kosova byla vyhlášena mírně řečeno právně dost problematickou cestou (z pohledu kosovských představitelů však byla právní, protože pro-kosovská), ve chvíli, kdy mezinárodní instituce vede pouhé slyšení ve věci kos. nezávislosti, vyhrožuje se násilím (ze subjektivního pohledu představitelů Kosova by případný výrok, že nezávislost je nelegální, byl považován za protiprávní).
3. prosince 2009
Sociologie Velkého schismatu
Vodníkovy pokusy (1, 2 a 3) vyložit své theologické stanovisko mne přiměly, abych se na věci podíval tak, jak mne to vždy nejvíce zajímalo, tj. nikoliv ideologicky, ale historicky, na reálné jevy.
Kolem roku 850 bylo vše ideální. V roce 843 Byzanc konečně překonala svou dlouhodobou heresi obrazoborectví (naposledy pod vedením cařihradského patriarchy Jana VII.) a patriarchou byl všemi uznávaný sv. Ιγνάτιος. Mezi Východem a Západem panovala harmonie. Nicméně s věcmi zamíchala politika, neboť v caesaropapistické Byzanci mohl císař poměrně silně zasahovat do církevních záležitostí. Sv. Ignác byl morálně zcela ridigní. Neměl slova kompromisu pro bývalé obrazoborce, ani pro veselé okolí 17letého císaře Michaela III. Opilce. Během mocenské čistky byl Ignác zbaven stolce a nahrazen všehoschopným dosud laikem Fótiem. Ignác se odvolal k papeži, protože tehdy ještě cařihradští patriarchové papežský primát normálně uznávali.
Konflikt byl zahájen. Papežem odsouzený Fotios si našel zástupný problém – filioque – a finální fase rozchodu Východu a Západu začala. Měla však několik peripetií. Tou hlavní byl VIII. ekumenický koncil (IV. cařihradský), který Vodník, vedle ostatních ekumenických koncilů, považuje za jediný zdroj dogmat. Podle katholíků se konal od 5. 10. 869 do 28. 2. 870. Podle pravoslavných jím byl až ten v letech 879–880. Tak který je pravý?
V prosinci 886 byl Fotios definitivně vyhnán. Nicméně jeho antilatinská strana nezanikla a nakonec v roce 1054 zvítězila.
Updated.
Kolem roku 850 bylo vše ideální. V roce 843 Byzanc konečně překonala svou dlouhodobou heresi obrazoborectví (naposledy pod vedením cařihradského patriarchy Jana VII.) a patriarchou byl všemi uznávaný sv. Ιγνάτιος. Mezi Východem a Západem panovala harmonie. Nicméně s věcmi zamíchala politika, neboť v caesaropapistické Byzanci mohl císař poměrně silně zasahovat do církevních záležitostí. Sv. Ignác byl morálně zcela ridigní. Neměl slova kompromisu pro bývalé obrazoborce, ani pro veselé okolí 17letého císaře Michaela III. Opilce. Během mocenské čistky byl Ignác zbaven stolce a nahrazen všehoschopným dosud laikem Fótiem. Ignác se odvolal k papeži, protože tehdy ještě cařihradští patriarchové papežský primát normálně uznávali.
Konflikt byl zahájen. Papežem odsouzený Fotios si našel zástupný problém – filioque – a finální fase rozchodu Východu a Západu začala. Měla však několik peripetií. Tou hlavní byl VIII. ekumenický koncil (IV. cařihradský), který Vodník, vedle ostatních ekumenických koncilů, považuje za jediný zdroj dogmat. Podle katholíků se konal od 5. 10. 869 do 28. 2. 870. Podle pravoslavných jím byl až ten v letech 879–880. Tak který je pravý?
V prosinci 886 byl Fotios definitivně vyhnán. Nicméně jeho antilatinská strana nezanikla a nakonec v roce 1054 zvítězila.
Updated.
Lesk a bída diskussí
Mé rozhodnutí vyhodit diskusse z titulní strany vyvolalo hodně hluku a lomozu zde i jinde. Zdá se, že nebyl pochopen jeho důvod a to, co mi na těch nekonečných disputacích vlastně vadí. Tak si to ukažme na dvou nyní právě probíhajících diskussích: o ethnicitě a o náboženství.
1. V diskussi se neposlouchá, co ten druhý chce vlastně říci.
Tvrdím, že ethnicita není objektivní, ale subjektivní. Gogo se s tím nesmíří a neustále mi vnucuje objektivní pojetí národnosti.
2. V diskussi se tomu druhému podsouvá, co vůbec neřekl.
Tvrdím, že ethnicita je subjektivní, ale netvrdím, že je svévolná. Gogo se mi přesto pořád snaží vnutit tu, že se mám prohlásit za Maďara, jinde za Křováka. Přitom nemusel chodit tak daleko. Nikdy jsem nebyl v cizině déle než měsíc, takže je vyloučeno, abych se cítil něčím jiným než Čechem. Gogo totiž jako správný technokrat zapomíná na jeden klíčový morální pojem: svědomí. Náboženství redukuje na pámbíčkaření a uniká mu náboženská morálka – hlavní přínos náboženství. Přitom by stačilo, aby si otevřel obyčejný katholický katechism, konkrétně bod 1776 sq.
3. V diskussích se tvrdí neuvěřitelné absurdity.
Alkibiades: "v prvé řadě jste příslušníkem toho národa, do kterého se narodíte". Zatímco u charakteru či IQ hraje biologická složka úlohu (neví se jakou), postupné získávání ethnicity je čistá akulturace, kde biologie hraje doslova nullovou roli. Pokud se Čechovi a Češce narodí dítě, které je jim odebráno a od malička vychováváno v Německu, nevyroste z něj Čech, nýbrž čistý Němec. Pokud se Vietnamci a Vietnamce narodí potomek, který neumí jinak než česky, má jen české kamarády a cítí se být Čechem, tak je to Čech, i kdyby se všichni rasisté postavili třeba na hlavu. Neexistuje totiž žádný objektivní příznak ethnicity, není s čím srovnávat. Cf. § 6 Benešova dekretu č. 5/1945 Sb. z. a n. II: "Za osoby národnosti německé nebo maďarské jest považovati osoby, které při kterémkoliv sčítání lidu od roku 1929 se přihlásili k německé nebo maďarské národnosti nebo se staly členy národních skupin nebo útvarů nebo politických stran, sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti."
4. Hlavní diskussní methodou je úpornost tvrzení.
Jan: "Opakuji, psaní s malým ž je bezpříznakové (nikoli tedy jen když jde o náboženství)" a basta. A znovu: "Nespoléhejte se příliš na své středoškolské znalosti, např. pravidlo o psaní označení příslušníků různých náboženství vám češtinář říkal pouze z didaktických důvodů."
5. Pochybné argumenty, ignorování reality
Gogo přináší vtip jako argument, přitom by měl vědět, že děd největšího ruského básníka, Puškina, byl stejný černoch jako Obama.
6. Diskusse nepřinášejí nic nového.
Názory těch 5–10 pravidelných diskutujích už znám jako své boty. Dopředu vím, jak asi budou reagovat. K čemu číst pořád to samé?
7. Osobní důvody
Vodník je charakterově jeden z nejlepších lidí, co znám, ačkoliv jeho názory jsou místy dosti absurdní. Tvrdí, že monotheism je původní a polytheism následný, ačkoliv religionistika na příkladě judaismu jasně ukázala, že je to naopak. Rovněž kathenotheism hinduismu ukazuje cestu od původního polytheismu k dnešnímu monotheismu. Stejně absurdně tvrdí, že katholíci odpadli od pravoslavných, ačkoliv to bylo přesně naopak. Ale má nějaký smysl o tom polemisovat, když 99 % čtenářů LW neví ani, kdo to byl Michael Caerularius? Dávám přednost dobrým osobním vztahům před hádkami.
Na druhou stranu, poté, co tady přestal otravovat Pepek, tak sem chodí trollovat JK a Zpravodajec dokonce vyhrožovat udáním. Podobné sračky sem nepatří. Nicméně, kdybych je smazal, to bych od "postižených" slyšel řečí. Tak je jen odklidím z očí většiny čtenářů.
Uzavřu slovy Andy: "Flame wars mne nezajímají", reklamu jim dělat nehodlám.
1. V diskussi se neposlouchá, co ten druhý chce vlastně říci.
Tvrdím, že ethnicita není objektivní, ale subjektivní. Gogo se s tím nesmíří a neustále mi vnucuje objektivní pojetí národnosti.
2. V diskussi se tomu druhému podsouvá, co vůbec neřekl.
Tvrdím, že ethnicita je subjektivní, ale netvrdím, že je svévolná. Gogo se mi přesto pořád snaží vnutit tu, že se mám prohlásit za Maďara, jinde za Křováka. Přitom nemusel chodit tak daleko. Nikdy jsem nebyl v cizině déle než měsíc, takže je vyloučeno, abych se cítil něčím jiným než Čechem. Gogo totiž jako správný technokrat zapomíná na jeden klíčový morální pojem: svědomí. Náboženství redukuje na pámbíčkaření a uniká mu náboženská morálka – hlavní přínos náboženství. Přitom by stačilo, aby si otevřel obyčejný katholický katechism, konkrétně bod 1776 sq.
3. V diskussích se tvrdí neuvěřitelné absurdity.
Alkibiades: "v prvé řadě jste příslušníkem toho národa, do kterého se narodíte". Zatímco u charakteru či IQ hraje biologická složka úlohu (neví se jakou), postupné získávání ethnicity je čistá akulturace, kde biologie hraje doslova nullovou roli. Pokud se Čechovi a Češce narodí dítě, které je jim odebráno a od malička vychováváno v Německu, nevyroste z něj Čech, nýbrž čistý Němec. Pokud se Vietnamci a Vietnamce narodí potomek, který neumí jinak než česky, má jen české kamarády a cítí se být Čechem, tak je to Čech, i kdyby se všichni rasisté postavili třeba na hlavu. Neexistuje totiž žádný objektivní příznak ethnicity, není s čím srovnávat. Cf. § 6 Benešova dekretu č. 5/1945 Sb. z. a n. II: "Za osoby národnosti německé nebo maďarské jest považovati osoby, které při kterémkoliv sčítání lidu od roku 1929 se přihlásili k německé nebo maďarské národnosti nebo se staly členy národních skupin nebo útvarů nebo politických stran, sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti."
4. Hlavní diskussní methodou je úpornost tvrzení.
Jan: "Opakuji, psaní s malým ž je bezpříznakové (nikoli tedy jen když jde o náboženství)" a basta. A znovu: "Nespoléhejte se příliš na své středoškolské znalosti, např. pravidlo o psaní označení příslušníků různých náboženství vám češtinář říkal pouze z didaktických důvodů."
5. Pochybné argumenty, ignorování reality
Gogo přináší vtip jako argument, přitom by měl vědět, že děd největšího ruského básníka, Puškina, byl stejný černoch jako Obama.
6. Diskusse nepřinášejí nic nového.
Názory těch 5–10 pravidelných diskutujích už znám jako své boty. Dopředu vím, jak asi budou reagovat. K čemu číst pořád to samé?
7. Osobní důvody
Vodník je charakterově jeden z nejlepších lidí, co znám, ačkoliv jeho názory jsou místy dosti absurdní. Tvrdí, že monotheism je původní a polytheism následný, ačkoliv religionistika na příkladě judaismu jasně ukázala, že je to naopak. Rovněž kathenotheism hinduismu ukazuje cestu od původního polytheismu k dnešnímu monotheismu. Stejně absurdně tvrdí, že katholíci odpadli od pravoslavných, ačkoliv to bylo přesně naopak. Ale má nějaký smysl o tom polemisovat, když 99 % čtenářů LW neví ani, kdo to byl Michael Caerularius? Dávám přednost dobrým osobním vztahům před hádkami.
Na druhou stranu, poté, co tady přestal otravovat Pepek, tak sem chodí trollovat JK a Zpravodajec dokonce vyhrožovat udáním. Podobné sračky sem nepatří. Nicméně, kdybych je smazal, to bych od "postižených" slyšel řečí. Tak je jen odklidím z očí většiny čtenářů.
Uzavřu slovy Andy: "Flame wars mne nezajímají", reklamu jim dělat nehodlám.
Jsou České dráhy jsou veřejnoprávní subjekt?
Radim Jančura prohlásil: "A jejich mluvčí pan Martínek (hejtman Pardubického kraje Radko Martínek - pozn. LN) tvrdí takové základní právnické nesmysly, že České dráhy jsou veřejnoprávní subjekt, přitom jsou soukromoprávní - jako my."
České dráhy, a. s. jsou zřízeny zákonem č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. 100% vlastníkem všech akcií je stát. Na základě těchto 2 znaků lze dovodit, že ČD jsou veřejnoprávní subjekt.
České dráhy, a. s. jsou zřízeny zákonem č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. 100% vlastníkem všech akcií je stát. Na základě těchto 2 znaků lze dovodit, že ČD jsou veřejnoprávní subjekt.
1. prosince 2009
Omezení svobody projevu v Polsku
Čulíkův výtah z Timesů: "Taková srovnání [nacismu a kommunismu] hodně vadí historikům v sousedním Německu, protože bagatelizují intenzitu nacistického holocaustu proti židům." (V Timesech se píše "proti Židům", ale Čulíkovy znalosti češtiny nesahají tak daleko, aby byl schopen rozlišit mezi náboženstvím a národností.)
Marmarošský process
Guy Peters nezřídka poukazuje na Villágos jako na důkaz rozpínavého ruského imperialismu. Tento článek z r.1934 referuje o málo známém zásahu pokrokových okcidentálních uherských úřadů proti záludným stepním bestiím v hávu pravoslavných Karpatorusů z doby před 1. světovou válkou.
30. listopadu 2009
Zánik evropské politické vůle
Od dnešního dne je jisté, že Evropané ztratili poslední zbytky vůle ke svébytné politické existenci. Švédské předsednictví Evropské rady na schůzi Evropského parlamentu ve středu 25. 11. prosadilo takzvaný "Stockholmský program", který definuje priority Evropské unie na dalších pět let. Jeho obsah se z politického hlediska nedá nazvat jinak než katastrofálním: stěžejním bodem je poskytnutí stejných práv imigrantům, jako občanům EU. Švédský ministr za přistěhovaleckou politiku Tobias Billström nenechal nikoho na pochybách, když jednoznačně uvedl, že hlavním faktorem pro toto rozhodnutí je opět větší ekonomická efektivita, kterou dle něj plně politicky integrovaní imigranti přinesou:
Server iHNED informuje o celé záležitosti z českého pohledu zde.
Update:
Zde je přímý výňatek z návrhu Stockholmského programu datovaného k pondělí 30. 11. (dostupný zde):
Záznam debaty v Evropském parlamentu o Stockholmském programu je dostupný zde. V případě, že se Vám video nenačítá, klikněte v pravém dolním rohu videopřehrávače na ikonku "šroubováku", kde si můžete změnit videopřehrávač na jiný.
"Managed well, migration can benefit everyone – not just the EU countries, but also the individuals who migrate and their countries of origin. If we are to reach the goal of becoming a dynamic and growing economy, we will have to be open to migration."Tím pochopitelně zanikne základní politická dělba na občany a cizince. V případě, že má každý migrant a azulant stejná práva jako občan, jakákoliv dělba na občany a ne-občany zaniká. Jediným, kdo bude nyní z nového "kosmopolitního ráje" jménem Evropská unie vyloučen, bude zahraniční turista - jelikož nepobude v EU dostatečně dlouho na to, aby mu EU nová občanská práva udělila. Současné občany se pochopitelně na souhlas s touto nejradikálnější změnou politického systému od dob zavedení všeobecného hlasovacího práva nikdo nezeptal.
Server iHNED informuje o celé záležitosti z českého pohledu zde.
Update:
Zde je přímý výňatek z návrhu Stockholmského programu datovaného k pondělí 30. 11. (dostupný zde):
The European Union must ensure fair treatment of third country nationals who reside legally on the territory of its Member States. A more vigorous integration policy should aim at granting them rights and obligations comparable to those of EU citizens.This should remain an objective of a common immigration policy and should be implemented as soon as possible, and no later than 2014. (s. 65)Update 1.12.:
Záznam debaty v Evropském parlamentu o Stockholmském programu je dostupný zde. V případě, že se Vám video nenačítá, klikněte v pravém dolním rohu videopřehrávače na ikonku "šroubováku", kde si můžete změnit videopřehrávač na jiný.
Švýcaři nechtějí minarety
Nejvíce xenofobní národ z celé Evropy se vyslovil v referendu a wildersovci všech zemí se spojili v halasném jásotu. Nemám, co bych k tomu mohl ještě dodat, tento článek vystihuje můj postoj téměř dokonale.
Všichni jsme náckové!
Gogovo upozornění na Puschmanův výkřik mi stojí za samostatný post - zamyšlení, jak hluboko klesla naše polistopadová demokracie, zatížená českou bonzáckou mentalitou již od dob minimálně Sabinových.
29. listopadu 2009
Advent
Předvánoční filipojakubský půst začal v pátek i nám, starokalendářním pravoslavným křesťanům. Narazil jsem na Semínův článek a musím říct, že je to poloha, kde se Semínem bezvýhradně sympathisuji. Obludné orgie konsumu v podobě dárků a žranic jsou hrůzným rouháním vůči oslavě toho, že "ten, jenž jest vládcem přečistých mocností, leží v jeslích a do plenek jest zavinut ten, jenž rozvazuje spletitá pouta hříchů".
A tato civilisace brečí, že nám muslimové ukradnou identitu...
A tato civilisace brečí, že nám muslimové ukradnou identitu...
Polemika s Petersem: LW jako informační blog
Jak všichni pravidelní čtenáři LW zaznamenali, Guy Peters v posledních několika dnech začal razantněji prosazovat svou ideu o LW jako o "informačním blogu" (např. zde, zde a zde). Ačkoliv na to má, samozřejmě, plné právo, osobně s tím nesouhlasím. I přes Petersovo tvrzení, že "Lucerna wikipedie informační [je] a vždycky byla," jsem ji tak nikdy nevnímal. Články jsem vždy považoval jako úvod k dalšímu zamyšlení a (velmi užitečnému) názorovému střetu s ostatními přispěvateli a komentátory. Stojím si za svým, že nežli omezit diskuse, je potřeba je moderovat, což pochopitelně neznamená to samé jako cenzurovat.
Je bezpochyby nutné zajistit, že se diskuse odvíjejí od článkem započatého tématu, a že příspěvky pod nimi nejsou jen subjektivními osobními pocity, ale vyargumentovanými postoji přispěvatelů. Samozřejmě, z hlediska přehlednosti celého blogu by bylo mnohem lepší diskutovat formou na sebe navazujících příspěvků, jak je tomu například u akademického blogu WAIS, ale sám za sebe vím, že pro to není vždy dostatek času. Příspěvek formou článku musí naplňovat větší obsahový a stylistický standard než příspěvek v diskusi; musí totiž uvádět problematiku v patřičné stylistické formě. Proto jsem vždy vděčný tomu, kdo se tohoto úkolu chopí a nový příspěvek zde publikuje. Nejčastěji je to pochopitelně Guy Peters.
Rozhodně tedy nechci podceňovat nespornou kvalitu mnohých příspěvků co zde publikujete, Petersi, jsou informačně užitečné, nepochybně, ale musím podotknout, že hlavním zdrojem informací jsou pro mě tématicky zaměřené stránky, ať již se věnují EU, nebo třeba Heideggerově filosofii, a ne LW.
Proto navrhuji ke zvážení několik bodů do přispěvatelského a čtenářského kodexu:
Je bezpochyby nutné zajistit, že se diskuse odvíjejí od článkem započatého tématu, a že příspěvky pod nimi nejsou jen subjektivními osobními pocity, ale vyargumentovanými postoji přispěvatelů. Samozřejmě, z hlediska přehlednosti celého blogu by bylo mnohem lepší diskutovat formou na sebe navazujících příspěvků, jak je tomu například u akademického blogu WAIS, ale sám za sebe vím, že pro to není vždy dostatek času. Příspěvek formou článku musí naplňovat větší obsahový a stylistický standard než příspěvek v diskusi; musí totiž uvádět problematiku v patřičné stylistické formě. Proto jsem vždy vděčný tomu, kdo se tohoto úkolu chopí a nový příspěvek zde publikuje. Nejčastěji je to pochopitelně Guy Peters.
Rozhodně tedy nechci podceňovat nespornou kvalitu mnohých příspěvků co zde publikujete, Petersi, jsou informačně užitečné, nepochybně, ale musím podotknout, že hlavním zdrojem informací jsou pro mě tématicky zaměřené stránky, ať již se věnují EU, nebo třeba Heideggerově filosofii, a ne LW.
Proto navrhuji ke zvážení několik bodů do přispěvatelského a čtenářského kodexu:
- Přispěvatelé by měli uvádět nová témata formou článku, ne formou komentářů v diskusích k článkům s odlišnou tématikou. Obsáhlejší polemika s předchozími příspěvky by taktéž měla být vedena článkovou podobou.
- Komentáře by měly sloužit k poznámkách a polemice s článkem v krátkém a středním rozsahu. Mohou se odvinout od hlavního tématu, ale jejich vzájemná polemická návaznost musí být čtenáři viditelná. Pokud se tedy článek věnuje zemědělské politice EU, je pochopitelné, že se přispěvatelé mohou dostat např. k otázce, do jaké míry je tato politika demokratická. (Naokraj je vhodné podotknout, že za odvíjení se od tématu v komentářích pod články je částečně zodpovědný i sám Peters - svým častým užíváním nálepek "komunista" a "rusofil" emotivním poznámkám nahrává.)
- Komentáře, které nevyjadřují nic než emotivní postoj přispěvatele k tématu či autorovi, budou mazány. Za moderaci je zodpovědný autor článku.
28. listopadu 2009
Naivní náboženská propaganda
Dnešek je plný naivní propagandy. Po P. R. TOP 09 je to náboženství. Kam na to ti lidé chodí? To si opravdu myslí, že jsme takoví bezmozci?
Zrušení posledních kommentářů
V rámci zdůraznění, že LW je informační blog, jsem zrušil gadget Poslední kommentáře. Chroničtí diskutéři nechť si laskavě pořídí RSS čtečky.
Neuvěřitelný paján
Takové texty snad nevycházely ani za kommunismu + jen o málo lepší text nadšeného straníka.
Celé toto obrozenecké nadšení správně shrnul Tomáš Pecina.
Celé toto obrozenecké nadšení správně shrnul Tomáš Pecina.
Přínosnost judaismu
Arec: "Rabbi Yitzhak Shapiro, who heads the Od Yosef Chai Yeshiva in the Yitzhar settlement, wrote in his book "The King's Torah" that even babies and children can be killed if they pose a threat to the nation."
Belle de Jour skutečná a hraná
Pro srovnání: Belle de Jour – skutečná a hraná. Je zajímavé, jak představitelka hlavní role hraje prostitutku mnohem vulgárněji, než by odpovídalo skutečnosti.
27. listopadu 2009
Jak to vypadá v Rusku?
Oleg Orlov: "* LN Někteří lidé, včetně prezidenta Václava Klause ale tvrdí, že Rusové jsou ale dnes nejsvobodnější v historii. Co byste jim na to řekl?
Že to není pravda. Před nástupem Putina bylo mnoho problémů, nevyplácely se penze, byla korupce... ale existovaly reálné individuální svobody a lidé je využívali. S nástupem Putina se začaly tyto svobody rychle omezovat. Samozřejmě, zůstaly nám některé svobody, které jsme neměli za komunistů - je možnost vycestovat ze země nebo emigrovat. Ale neexistuje svoboda shromažďování, není svoboda názoru, svoboda slova, není možné najít zastání u soudů. Kde mohou být individuální svobody, když neexistují svobodné volby? A korupce, ano, byla ohromná i za Jelcina. Ale za Putina násobně vzrostla. Máme korupci i oligarchy, jen jdou dnes svázáni se státními zakázkami. Stále se vybírá výpalné, jen ho místo banditů vybírá rovnou policie, tajná služba nebo celníci. Podle mě se prostě pan Klaus v hodnocení toho, co se děje v Rusku, mýlí."
Že to není pravda. Před nástupem Putina bylo mnoho problémů, nevyplácely se penze, byla korupce... ale existovaly reálné individuální svobody a lidé je využívali. S nástupem Putina se začaly tyto svobody rychle omezovat. Samozřejmě, zůstaly nám některé svobody, které jsme neměli za komunistů - je možnost vycestovat ze země nebo emigrovat. Ale neexistuje svoboda shromažďování, není svoboda názoru, svoboda slova, není možné najít zastání u soudů. Kde mohou být individuální svobody, když neexistují svobodné volby? A korupce, ano, byla ohromná i za Jelcina. Ale za Putina násobně vzrostla. Máme korupci i oligarchy, jen jdou dnes svázáni se státními zakázkami. Stále se vybírá výpalné, jen ho místo banditů vybírá rovnou policie, tajná služba nebo celníci. Podle mě se prostě pan Klaus v hodnocení toho, co se děje v Rusku, mýlí."
Zrádce národa – v Trutnově
Do pozoruhodných souvislostí dal Bohumil Doležal nejnovější úlovek dnešních inkvisitorů, když jej přirovnal k situaci popsané v Haškově povídce.
"Ještě dnes, kdykoliv vzpomínkou zaletí do těch dob, rozklepe se mu brada, jako u Raisových stařečků. Tolik let prchlo již od té doby, ale on stále cítí, že doposud nenapravil zradu, kterou spáchal na celém českém národě tenkrát před lety, kdy banderia sjížděla se z Chotěbořska, aby táhla dolů na Čáslav, kde pořádán byl tábor lidu."
"Ježíši kriste! Má babička byla za druhé světové války vězněná v koncentračním táboru a vy na mě teď vyrukujete s tvrzením, že protěž, kterou máme ve znaku, je identická s erbem horských myslivců SS?! To snad není pravda! To se tam mohlo ocitnout jen strašným omylem. A já si teď v rozrušení nevzpomenu, jak jen se to mohlo stát."
"Ještě dnes, kdykoliv vzpomínkou zaletí do těch dob, rozklepe se mu brada, jako u Raisových stařečků. Tolik let prchlo již od té doby, ale on stále cítí, že doposud nenapravil zradu, kterou spáchal na celém českém národě tenkrát před lety, kdy banderia sjížděla se z Chotěbořska, aby táhla dolů na Čáslav, kde pořádán byl tábor lidu."
"Ježíši kriste! Má babička byla za druhé světové války vězněná v koncentračním táboru a vy na mě teď vyrukujete s tvrzením, že protěž, kterou máme ve znaku, je identická s erbem horských myslivců SS?! To snad není pravda! To se tam mohlo ocitnout jen strašným omylem. A já si teď v rozrušení nevzpomenu, jak jen se to mohlo stát."
Nehorázná výhružka
Předsevzal jsem si, že se ke gaychatu pokud možno nebudu vyjadřovat, abych nerozmnožoval všudypřítomný informační balast. Nicméně tak nehorázný příspěvek, který se na LW objevil, mne doslova nutí, abych k němu zaujal jasné stanovisko:
- S názorem AHL hluboce nesouhlasím. Ethnickou a rasovou pluralitu ČR považuji za její obohacení, aktivně jsem se podílel na přípravě antidiskriminačního zákona. Nicméně udělám voltairovsky všechno proto, aby AHL mohl svůj názor veřejně zastávat i nadále. Naproti tomu před udavačem si každý slušný člověk odplivne.
- Státní zaměstnanci jsou stejně smluvní jako ostatní zaměstnanci. Státní služba v ČR neexistuje. Jediné povinnosti navíc jsou §§ 303–4 nového zákoníku práce. Nicméně jakékoliv spekulace o mé osobě budou napříště bez varování smazány.
- Tím, že někdo píše na LW, nestává se z něho automaticky můj přítel. LW je otevřený blog, psát na něj může každý, kdo má zájem a kdo je schopen dodržovat redakční politiku. K povinnostem autora nepatří sdělovat mi svou identitu. Ale je třeba dodat, že identita "Zpravodajce" je zjevná každému, kdo umí do 5 počítat.
- LW je na americkém serveru a řídí se americkým právem. Případná omezení svobody slova trestním právem méně civilisovaných států jdou na vrub autora, který je takového státu občanem a který se dopustil verbálního trestného činu trestného podle právního řádu takového státu.
- Pouze ničím neomezená svobodná debata má cenu. Pecinovský régime omezené svobody slova považuji za zhoubný a udělám všechno proto, aby ČR měla svobodu projevu na americké úrovni.
- Kdokoliv, kdo by chtěl omezovat svobodu slova autorů nebo kommentátorů LW, zde není vítán a jeho příspěvky jsou považovány za vysoce nežádoucí.
- Cíl je lidská práva zvyšovat, nikoliv se vracet na úroveň normalisace.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)