16. června 2006

Fetiš autopsie

Přiznám se, že mne vždy zarazí, jak vzdělaní Češi trpí fetišem autopsie. Je to zarážející i z toho důvodu, v současné informační spoolečnosti jsou lidé informacemi zavaleni. Proto jsou nutná kvalitní média, která pro své adresáty vyberou pouze relevantní informace. Na intelektuálovi tak zůstává jediná odpovědnost: vybrat si kvalitní filtrační zdroje (média). Může sice tuto odpovědnost nechat na meta agregátorech, ale je otázkou, zda strojový přístup přináší dobré výsledky. O tom píše Jaron Lanier v článku Digital Maoism: The Hazards of the New Online Collectivism. In The Edge, 30 May 2006.

Čecháček však toto poznání nebere na vědomí. Podle jeho orientálního přístupu si má intelektuál vybrat autoritu (guru) a tu studovat přímo, bez jakéhokoliv zprostředkování. Co na tom, že čecháčkovi často chybí kontext. Podstatné je, že si svého Marxe přečte přímo z Kapitálu a svým vlastním rozoumkem o něm učiní závěry.

Do absurdity tento přístup dotáhl Tomáš ze Sprchy. Ten dokonce odmítá i autority. Podle něho si každý intelektuál má vše znovu promyslet sám a na autority se vykašlat, jinak není dostatečně autentický. No, kopírovat Diogéna v sudu v době Internetu, oceánu informací, asi není to pravé ořechové.

9 komentářů:

  1. V tom případě jsem tedy Čecháček: o významu bezprostřední zkušenosti jsem hluboce přesvědčen, zejména proto, že taková zkušenost poskytuje velký objem doprovodných informací, které mohou význam informace základní doplnit a v některých případech i zcela pozměnit.

    Je to stejný rozdíl, jako objednávat zboží po telefonu nebo nakupovat v kamenném obchodě. Máte-li štěstí, výsledek je stejný (=identický výrobek), pokud ne, rozdíl může být drastický.

    Stejně je tomu s českou politikou: kdybych své názory čerpal z místního tisku typu Lidové noviny a Mladá fronta Dnes, nenáviděl bych Paroubka a volil ODS, ve snaze předejít podílu komunistů na moci.

    Nestudovat autority, včetně filosofických a obecně intelektuálních, je stejně nemoudné jako se nesnažit všechny závěry, které učinily, promyslet znovu.

    Velmi hezky o tom píše Kundera v Nesnesitelné lehkosti bytí, když porovnává člověka, který získal své znalosti na universitě, s - v dobrém slova smyslu - diletantem.

    OdpovědětVymazat
  2. Problém je v tom, že abyste mohl dobře analysovat bezprostřední zkušenost, musíte mít velké pensum sekundárních znalostí.

    Celé školství je předání utříděných sekundárních znalostí.

    Jde o to, že MFD či LN nepovažuji za dobrá média (filtr informací).

    OdpovědětVymazat
  3. Vzdělaný člověk 21. století by měl umět najít potřebné informace, nikoliv je sám znát.

    Školství by tak mělo být o referenčních zdrojích ("filtrech"), jak relevanci rozpoznat. Zkrátka o meta znalostech, nikoliv o znalostech samých.

    OdpovědětVymazat
  4. Hmm, v takovém smyslu se opravdu dá autopsie dnes v češtině použít? Chápu, že zřejmě vycházíte z doslovného řeckého překladu, ale já jsem tento výraz zatím zaznamenal pouze jako označení pro pitvu...

    OdpovědětVymazat
  5. Na toto thema jsme měli s VZ dlouhou debatu asi před půl rokem. Přesvědčil mě, že v humanitních vědách se autopsie skutečně používá.

    OdpovědětVymazat
  6. http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/autopsie

    OdpovědětVymazat
  7. Vzdělaný člověk 21. století by měl umět najít potřebné informace, nikoliv je sám znát. - Školství by tak mělo být o referenčních zdrojích ("filtrech"), jak relevanci rozpoznat. Zkrátka o meta znalostech, nikoliv o znalostech samých.

    Jsem konservativního názoru, že škola musí být "mixem" obojího. Můžete velmi dobře ovládat methodu a přesto se dopouštět zásadních omylů, pokud neovládáte pensum potřebných fakt.

    Používáním filtrů se často o skutečnosti dozvíte méně než o filtru.

    OdpovědětVymazat
  8. Jde o to, že MFD či LN nepovažuji za dobrá média (filtr informací).

    Ani já ne. Ale také byste se mohl řídit tím, jak Vám skutečnost představí Právo, a nebyl byste na tom líp, protože byste měl hrůzu z modré revoluce, schvaloval odsun Němců (a pokládal za zločinné nazývat jej vyhnáním) a věřil v nedotknutelnost regulovaných nájmů.

    OdpovědětVymazat
  9. Asi bych měl svůj článek doplnit. Právo samozřejmě není dobrým médiem ("filtrem"), ani HN ne. Neznám české médium, které by poskytovalo kvalitní informace.

    Pro ně je nutné jít do světových jazyků. Od školy proto očekávám, že žáky naučí anglicky, německy a francouzsky. Dobrá by byla rovněž španělština a arabština.

    To, že filtr skutečnost redukuje, je jeho definiční znak. Nicméně domnívat, že někdo vnímá skutečnost nezkresleně, je positivistický předsudek. Např. ani takový Klaus neví o české politice všechno, ačkoliv má nejvyšší posici.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>