Ve svem predchozim clanku "Jak jsem byl ideologickym diverzantem" jsem se jen okrajove zminil o ceskem kolaborantskem herci Milosi Kopeckem a jeho moderovani proti-emigrantskeho a pro-rezimniho poradu "Krok do neznama". Par utlocitnych vlastencu se ohradilo, ze "toho Kopeckeho jsem si mohl odpustit" a ze byl chudak nemocnej a ze mel jakysi uzasny projev na nejakem sjezdu umelcu v roce 1987.
V kategorii "emigrantskych spisovatelu" patrim do kategorie "C" (dale vysvetlim) a tak ocean neocean trvalo jen nekolik hodin, nez mne mi priznivci a ctenari vybavili video-zaznamy puvodnich poradu Ceskoslovenske televize Krok do neznama, a dalsim videozaznamem dokumentarniho z ceske TV uz po smrti Kopeckeho, kde na nej vzpominaji pratele, rodina, dcera, ruzne milenky a znami a textem onoho udajne skveleho projevu.
Onen udajne skvely projev, ze ktereho pry vsichni sedali na zadek se odehral na IV. sjezdu Svazu dramatickych umelcu v Praze ve dnech 4.- 5. kvetna 1987. Rude Pravo ten projev otisklo mirne zcenzurovany, i kdyz ani nemuseli nic cenzurovat - cely projev byl neco tak podlezaveho, lezdoprdelistickeho a kolaborantskeho, ze by se za to ani Jirina Svorcova nemusela stydet. Kopecky citoval Marxe, Engelse, Gorbacova, odvolaval se na "velkou zemi Sovetu" a zakoncil slovy "pred 169 lety se narodil Karel Marx, muze ktery mne inspiroval, jak rict to, co jsem chtel rici. Necht mi odpusti, ze jsem to nerekl lepe. dekuji vam za pozornost." Cele je to na http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2005122101
"Krok do neznama" je super-prasarna, ultra-komunisticka propaganda, ke ktery by se normalni slusny clovek nepropujcil. Kopecky se propujcil. Z dokumentarniho poradu jsem se dozvedel, ze po natoceni poradu se pry Kopecky sam bal, ze uz se s nim nikdo nebude bavit (ale bavil), na jeho rekreacnim sidle na starem mlyne se objevily napisy na zdech, nikoliv Mene, Mene tekel ufarsin, ale "ty lumpe, co ti emigranti udelali?", to ze byl po valce militantni komunista se tam neobjevilo, byla diskutovana blize neurcena "nemoc" (schizofrenie) a to, ze videl svou zidovskou maminku odchazet do transportu do koncentraku jako maly chlapec. To mela byt omluva pro vsechno.
Pred lety jsem publikoval clanek "Proc komunista nemuze vytvorit umeni", ktery velice rozzlobil i posametovy casopis Mlady svet. Jejich stvavy clanek proti me osobe mam dodnes schovany. Domnivam se, ze Kopeckeho pripad je jen dalsi variantou tehoz - komunismus vytvoril v ceske kotline umelecke vakuum, ktere se i dnes, 16 let po udajne demokratizaci spolecnosti nepodarilo odstranit. Vinou Vaclava Havla nedoslo k dekomunizaci a k politicke, socialni a umelecke ociste spolecnosti. Dusledkem je dnesni oblibenost komunistickych hercu ("nesahejte na Kopeckeho!") ale i komunistickych serialu jako 30 pripadu majora Zemana, Nemocnice na kraji mesta, Zena za pultem a nebo Okres na severu, navzdory tomu, ze primitivnost deje techto serialu je primo sovetska! Nikdy nezapomenu, kdyz jsem kdysi v Rakousku sledoval na rakouske televizi cesky serial Nemocnice na kraji mesta, kde si doktor Blazej (Josef Abrham) nemohl vzit Andreu Cunderlikovou, ale radsi si vzal Hanu Maciuchovou, protoze jeji rodice byli "bohati" a dali mu penize na zakoupeni ojete Hondy Civic 600cc (takovy mensi plechovy Trabant). Ja i moji rakousti pratele jsme na tu mongoloidni primitivnost a hruznost hledeli jako blazni. To byla ceska kultura? Ano, byla - CESKA KOMUNISTICKA KULTURA - tedy aspon jak si kulturu a umeni predstavoval komunista Dietl. Komunista nemuze vytvorit nebo napsat umeni - prave proto, ze je komunista.
A tak jako ceska policka scena je v rukou byvalych komunistu a nove vylihnutych pseudo-demokratu, tak i ceska kultura je porad v zajeti Husakovych pohrobku (jako treba normalizacni herec Jandak v kresle ministra kultury). Ceska kultura spustila zeleznou oponu a otvirat ji nehodla. A to nezmeni ani influx ceske kultury ze zahranici - to je prilis malo. Coz mne privadi k vysvetleni tech kategorii emigrantskych spisovatelu. Drive byli emigrantsti spisovatele celkem vseobecne zadobre, ale sametovy podfuk je uspesne rozdelil do nekolika kategorii a supliku.
Kategorie A jsou spisovatele, kteri celou dobu emigrace udrzovali dobre styky s komunistickymi disidenty, za coz byli po sametovce odmeneni ministerskymi kresly, velvyslaneckymi funkcemi a rady Rudeho lva se srpem a kladivem. Jejich stara tvorba (nic noveho nenapsali) je dodnes vydavana statem-subvencovanymi nakladatelstvimi, jsou po nich pojmenovavany skoly a ulice. Za celou dobu psani v emigraci nenapsali (az na vyjimky) nic vyrazneji kritickeho vuci CSSR a uz vubec ne vuci post-komunisticke CSR a CR. Remeslne to byli vynikajici spisovatele (ovsem remeslne vynikajici byli i Nezval s Hrubinem, coz jinak byli dva komunisticti blbci), ale i tak literarne vynikajicne dokazali psat akorat tak o soulozi.
Kategorie B jsou mene vyznamni spisovatele, kteri po sametovce zacali chrlit coby literarni sopky kvanta magmatickych clanku o Americe a cemkoliv jinem a tyto clanky zacaly byt siroce publikovany pro ceske ctenare jak papirove, tak i na ceskem internetu s oficialnim pozehnanim novych vladcu. Publikacni privilegia si tato kategorie pravidelne zehlila u soucasne ceske elity kamaradenim se s opilymi, ale zato oblibenymi herci a bavici ci ruznymi senatory (co za komunismu mohli jezdit do Himalaji a jinde po svete). Literarni uroven spisovatelu teto kategorie byla rovnez nad cesky prumer, ale i tihle si davaji strasnyho bacha, aby nenapsali neco byt jen trosinku kritickeho vuci soucasne Ceske republice. Pak by jim ODS ci CSSD neodsouhlasilo kazdorocni vydani nove knizky.
Kategorie C jsou oficialne nevyznamni spisovatele, ktere je v dnesni CR dodnes oficialne zakazano publikovat. Ovsem "neviditelna ruka trhu" a chuti ctenare se neda jen tak ovlivnit. To pochopili uz i vydavatele Leninovych spisu, ktere nikdo necetl. A protoze autori kategorie C jsou o deset ci vice let mladsi nez autori kategorie A a B a na rozdil od autoru kategorie A si nemysli, ze "internet je ztrata casu", tak nastoupila distribuce neoficialni - internetova. Dila autoru kategorie C jsou preposilana mezi lidmi v Ceske republice v mnozstvi nevidanem, ctenost je mnohonasobne vyssi, nez u autoru A a B, ohlasy ctenaru jsou okamzite a feedback uzasny. Navic jsou tito autori temer okamzite zasobeni dalsim materialem (clanky, vystrizky, knihy, videa) o kterem jejich ctenari zadaji, aby napsali. O tom se starcum kategorie A a B a jejich vydavatelum nikdy ani nesnilo.
Takze tolik asi k memu vysvetleni.
To bylo jinak. Problém s Blažejovou hondou není zdaleka to nejhorší.
OdpovědětVymazatTen seriál (viděl jsem ho naposledy jako dvanáctiletý, tak omluvte možné nepřesnosti) není tak otřesný jen svou banalitou, ale zejména tím, že popisuje režimem připuštěný rozsah ethického uvažování a jednání občanů komunistického koncentráku.
Zkuste si představit seriál Columbo, ve kterém bude Lieutenant Columbo vždy před vyřešením svého případu telefonovat "downtown" a dozví se, jestli může nebo nesmí usvědčeného vraha zatknout. Pokud ne, nechá ho jít a zbytek doby stráví úvahami nad tím, jak zajímavá je stejně ta jeho práce.
Právě taková odpornost je Nemocnice na kraji města: protagonisté v něm uvažují, jestli nasadit konservativní nebo progresivní chirurgickou léčbu, jestli si vzít bohatou nebo chudou, ale sexuálně výkonnější nevěstu, řeší problém s alkoholismem primářova syna na pracovišti, ale nepřemýšlejí nad tím, jestli smějí vidět zakázaný film nebo si koupit zakázanou knihu, jet na dovolenou do "kapitalistické ciziny", říct nahlas, co si myslí o vedoucí úloze KSČ (někteří, vedle primáře např. i kladná postava, kterou hrál Kopecký, jsou v seriálu jejími členy).
Kopecký trpěl poměrně vážným duševním onemocněním, manidepresivní psychosou, ale sám si bez nejmenších pochyb uvědomoval, že co dělá, je zrada. Jeho projev, to byla trochu pozdní a už trochu neodvážná lítost, ale aspoň něco: jiní s plamennými gesty počkali do ledna 1990.
Velice zajímavé. Pořádná odpověď by však byla na celý článek. Zatím jen tolik: Kopecký byl vynikající herec. To, zda byl jinak amorální, mi přijde zcela irrelevantní. Mám pocit, že se tady znovu opakuje osud Vlasty Buriana.
OdpovědětVymazatCo se týká Nemocnice na kraji města, tak původní řada je dle mého názoru nejlepší český seriál všech dob - stačí si ji srovnat s novou řadou. To, že se tam nemluví o vedoucí úloze KSČ, je pochopitelné. Navíc otázky typu: mám si přečíst samizdat, řešila velice malá část národa.
No, de gustibus...
OdpovědětVymazatNepovšiml jste si, že se v Nemocnici pohybují lidé, kterým cosi důležitého vyoperovali? Srovnáváte-li banalitu těch příběhů s banalitou brasilských telenovel, pak asi Nemocnice na kraji města zvítězí, ale pro mě je to jeden ze symbolů nejhoršího úpadku české společnosti v jejích dějinách.
Uznavam, ze nejsem prilis castym navstevnikem ceske kotliny, naposledy v 2003 - ale i tehdy jsem mel pocit jako by se od dob Nemocnice na kraji mesta nic nezmenilo. Jako bych vstoupil primo do deje...
OdpovědětVymazatDobrý postřeh, ovšem je nutno si povšimnout, že realita byla v Nemocnici notně posunuta směrem k ideálu "socialistického člověka": lékaři byli neúplatní, zdravotnický personál se skutečně staral o prospěch svých pacientů, lidé většinou drželi slovo, nikdo nikoho nefízloval a na nikoho nedonášel...
OdpovědětVymazatNelze na TV seriál klást stejné požadavky jako na existencionalistickou novelu. Je to pouhá zábava, nikoliv záznam reality. Nebo snad General Hospital odráží realitu?
OdpovědětVymazatTvrdím, že neexistuje žádný lepší český TV seriál, což je ostuda všech televisí po roce 1989.
Nevím, co špatného je na tom, že televisní seriál je zábavný - zábavný je Červený trpaslík stejně jako prodavač bot Al Bundy, máme-li jmenovat jen sitcomy.
OdpovědětVymazatKomerční TV seriály jedno společné: jediným cílem jejich výroby je zvýšit účinnost reklamy.
Pro tu byl vyroben jako Columbo, tak Twin Peaks; že se občas seriál zvrhl v umění, je nahodilé a nerozhodné.
Komunistické agitky typu Žena za pultem byly naproti tomu motivovány ideologicky, a umění se dostavovalo jen sporadicky a ve značně zvrhlé podobě - nejumělečtějším komunistickým seriálem všech dob je Major Zeman, hned vedle - pádem režimu již poznamenaného a proto typologicky značně necharakteristického - Cirkusu Humberto.
Proti zábavnosti nic. V sitcomech všeho druhu s umělým smíchem ji neshledávám, ale to je možná jen má předpojatost.
OdpovědětVymazatPodle mne je to podstatné. To je stejné jako kdybyste obviňoval filmy, že slouží toliko jako product placement.
Proč by mělo být 30 případů uměleckých? Ani v Cirku Humberto umění nespatřuji.
Poslední dobou se mi zdá, že ničím jiným než platformou pro product placement filmy opravdu nejsou, ale platit to bude, až když se v kině přestane vybírat vstupné.
OdpovědětVymazatMajor Zeman byl velmi slušně zpracován z hlediska řemesla, některé prvky, např. Liškova hudba, patří v české kinematografii k absolutní špičce; podobně vysoko lze hodnotit herecké výkony např. - co si teď narychlo vzpomínám - Světly Amortové, Miloše Kopeckého, Josefa Bláhy, Radoslava Brzobohatého, ale i Reginy Rázlové.
Ve větě vypadlo "mají", to lze s jistou dávkou kreativní inteligence - o jejíž přítomnosti u Vás nepochybuji - odhadnout.
OdpovědětVymazatVidím to takto:
Pokud budou komerční televisní stanice vysílat mezi reklamními bloky monoskop, budou mít marginální počet diváků.
Kdyby nebyl můj výrok pravdivý, nebylo by jistě účelné vysílat brzy odpoledne dětské seriály, později telenovely, večer akční seriály a věci typu X-Files a pozdě v noci soft porno a thrillery.
To vše se dělá jen pro to, aby reklama byla co nejúčinnější, tj. aby přiměla ke sledování diváky s maximální souhrnnou kupní silou (telenovela v noci, kdy už upracované maminy spí, by vydělala inserentům méně než thriller, naopak ten by sice vydělával i odpoledne, ale méně než Esmeralda).
Tentokrát se shoduji s p. Petrem. Přijde mi absurdní lišit mezi TV seriálem BBC (který z podstaty věci nosičem reklamy není) a TV seriálem ČT, který by údajně nosičem reklamy měl být.
OdpovědětVymazatKomerční televise je televise, jejíž jediným zdrojem příjmů jsou platby od inserentů. BBC i ČT jsou smíšené, protože z reklamy jsou financovány jen částečně.
OdpovědětVymazatBBC, pokud vím, nevysílá žádnou reklamu.
OdpovědětVymazatNa BBC commercials jsou, nicméně šel jsem ad fontes a zjistil jsem, že tam jsou vkládány až distributorem, ne samotným broadcasterem.
OdpovědětVymazatTudíž jsem se mýlil a děkuji za upozornění.
Je jedinym duvodem k vytvareni zpravodajskych poradu v komercni TV snaha o zvyseni ucinnost reklamy?
OdpovědětVymazatAno.
Jak definujete zvyseni ucinnosti reklamy?
Vyšší zisk z odvysílané sekundy.
To neni definice, ale vysledek zvysene ucinnosti.
OdpovědětVymazatÚčinnost ve smyslu, o co reklamy zvýší zisk inserentům (popř. zcela abstraktně, o kolik zvýší prodejnost inserovaných produktů a služeb), nemá význam definovat, protože takto televise neuvažují. Jde jim o maximalisaci zisku z každé sekundy, kterou odvysílají.
TV působí v regulovaném prostředí, takže v úvahu musí brát i podmínky regulace (např. maximální doba reklamy, způsob přerušování pořadů reklamními bloky, druh pořadů vysílatelných v určitou denní dobu apod.).
V tom případě nezbývá než debatu uzavřít s tím, že jsem byl poražen na hlavu.
OdpovědětVymazatSvou poznámkou jsem toliko mínil naznačit nesouhlas s enthusiasmem, s nímž jste se deklaroval vítězem.
OdpovědětVymazatV názoru, že v případě televisních serialů vysílaných na komerčních TV stanicích je jediným relevantním faktorem, účinnost reklamy, ovšem setrvávám. Všechna ostatní hlediska, včetně uměleckého, jsou druhořadá a s postupujícím vývojem televisní "kultury" stále víc ustupují do naprosté nevýznamnosti.