Předně jsem čekal mnohem nižší volební účast. V skutečnosti byla téměř o třetinu vyšší. Jaké byly důvody? Uměle polarisační kampaň zabrala. Ta třetina, která se navíc dostavila k volbám, zřejmě rovnoměrně rozdělila své hlasy mezi ODS a ČSSD. Odtud nejlepší výsledek ODS a ČSSD v historii a propad KSČM. Z porovnání s mým odhadem vyplývá, že jsem ODS a ČSSD těžce podcenil a lidovce a zelené naopak přecenil.
Překvapením voleb je Paroubkovo neprofessionální chování. Kdybych já byl na jeho místě, tak bych poblahopřál ODS k vítězství a voličům bych poděkoval za to, že zabránili realisaci experimentů ODS. Bez podpory ČSSD totiž není žádná vláda možná. Nabízejí se proto tyto scénáře:
- menšinová vláda ODS, tolerovaná ČSSD. Málo pravděpodobná, Paroubek není Zeman.
- menšinová vláda ČSSD, tolerovaná ODS. Vysoce nepravděpodobná, nemá logiku, neboť ČSSD volby prohrála.
- vláda velké koalice. Její podmínkou by zřejmě byla druhá generace politiků. Za ODS Bém, za ČSSD nejspíše Sobotka. Hlavním úkolem by bylo do roka změnit volební systém na většinový; včetně změny ústavy.
- předčasné volby. Nemyslím, že by cokoliv řešily.
Podobně malý je Topolánek, který nevzal na vědomí, že vládu, kterou si vysnil, tj. s lidovci, případně se zelenými, sestavit nemůže. On by ještě pochopil, že by volby vyhrála ČSSD, byť by to nečekal. Ale to, že volby skončily patem, odmítá vzít na vědomí. Chová se tak v tradici Jana Rumla. Období velkých politiků, jako byl Josef Lux, Václav Klaus či Miloš Zeman, kteří byli schopni nečekaných kroků, dočasně skončilo. Ale ČR zatím nemá na to, aby ji vedli úzkoprsí státníci, takže podobní politici se musí časem vrátit.
Největším úspěchem jsou tyto volby pro Zelené, kteří se staly IV. stranou Pravdy a lásky (po Občanském hnutí, Občanské demokratické aliaci a Unii Svobody).
Updated.
Proč se ostatní, včetně mě, mýlili?
OdpovědětVymazatJá jsem se nemýlil: i můj odhad je v d'Hondtově systému pat.
OK. Převedl jsem do jednotného čísla.
OdpovědětVymazatVe všech směrech. Od sociálna po zahraniční politiku.
OdpovědětVymazat