JzP přirovnal vědu k sekulární církvi. Stěží si představit vyprázdnější přirovnání. Proč zrovna věda, proč ne širší rodina, politické hnutí či stát? To vše jde stejně dobře přirovnat k církvi a nic nové a nic zajímavého nám to neřekne. Podobnou prázdnotu překonal snad jen nositelel Nobelovy ceny za ekonomii v roce 1992, Gary S. Becker, který ji obdržel za "objev", že když lidé něco dělají, tak tím chtějí získat nějakou hodnotu.
Všechny sociální organisace mají něco společného. Ale proč by na tyto znaky měla mít monopol právě církev?
Navíc mezi církví a vědou je základní, definiční rozdíl: Zatímco věřící má povinnost věřit na Bílou paní, Neposkvrněné početí, Svatou trojici, Reinkarnaci a podobné nesmysly, vědec má jedinou povinnost: neustále znovu a znovu ověřovat soulad theorie s fakty. A pokud fakta theorii negují, theorii opravit nebo zahodit. Naproti tomu věřící má povinnost věřit tomu, že nadpřirozená bytost nemusí dodržovat přírodní zákony, nemusí dodržovat zákony, které si sama dala; nemusí dodržovat vůbec nic. Přesto od svých oveček vyděračsky chce jejich čas (modlitba), jejich peníze (desátky), ba i krvavé oběti. A to vše na oltář irracionálního mému.
Jestli dobrovolné zajetí mysli primitivní pověrou je totožné jejímu osvobození vědou, pak schopnost lidí jonglovat se slovy dosáhla vrcholu.
Updated.
Boha není třeba ničím nahrazovat. Bůh je mrtev. A to je dobře, tento mém k ničemu nepotřebujeme. To věděl už Laplace.
OdpovědětVymazatNáboženský fanatismus vede ještě k horším genocidám. To, že v absolutních číslech je 20. století nejvíce krvavé, nic neznamená. Relativně určite nejkrvavější není.
Já jsem nenapadal validitu Jardova přirování, jen jeho prázdnotu. Stejně dobře můžeme říci, že se Církvi podobá Sprcha. A dozvíme se něco z toho? Nic.
Myslím, že JzP nesrovnával Církev jakožto organisaci neboť se na rozdíl od Aleše nedomnívám, že je věda nějaká organisace. Šlo o repliku na mou poznámku o autoritě, které se těší vědci, např. Einstein. Že autorita vědy nahradila autoritu Církve.
OdpovědětVymazatSe zbytkem Alešova komentáře souhlasím. Nemyslím si, že by poznatky současné vědy byly zcela bezcenné, pokud se ovšem drží svého kopyta. Pokud začne "vykládat svět", pouští se na pole Církve. Je to stejně trapné, jako když se inversně téhož dopouštějí římští katolíci, regulující otázky světské a vědecké (kondomy, kulatost Země apod.)
K výkladu světa slouží věda jménem filosofie. Nahrazovat ji pohádkami pod souhrnným názvem "náboženství" je zbytečné.
OdpovědětVymazatMožná jsem se nevyjádřil správně. Filosofie slouží k racionálnímu výkladu racionálních stránek světa. Náboženství komunikuje v rovině nadracionální a jeho výpovědi se týkají oblastí rozumem nezbadatelných. To, že Vy existenci těchto oblastí popíráte, neznamená, že nejsou.
OdpovědětVymazatad Vodník. Aha. Tak v tom se neshodeme. O tom, co neexistuje, věda pochopitelně vypovídat nemůže.
OdpovědětVymazatad p. Zeman. Jistě, tak to je. Oba výroky jsou tak notoricky známé, že jsem si dovolil je shrnout do jedné zkratky.
OdpovědětVymazatZdá se, že si nerozumíme často. Tak tedy názorně. Pokud zabiju 50 lidí ze 100 a 200 lidí z 1000, tak jich v prvním případě vyhubím absolutně méně, ale relativně více než v druhém případě.
Nejde o kulhání, ale o totální bezobsažnost. Je to výrok na úrovni: "Vše má svou příčinu", "Nebude-li pršet, nezmoknem" apod.
To byla pouhá aktualisace Laplaceova výroku.
OdpovědětVymazatTo by bylo na hodně dlouho, sorry. Možná někdy, ale neslibuji.
50 000 000 je hodně absolutně, ale relativně to není nic. Zkuste třeba odhadnout kolik obětí si vyžádaly války kolem stěhování národů - relativně.
Obávám se, že jste mne nepochopil. Nevím, čím to je, ale mám se členy Klanu ustavičné kommunikační problémy.
OdpovědětVymazatNečetl jsem od něj nic, nicméně s jeho theorií jsem v podstatných rysech obeznámem. Ke kultu pramenů jsem se vyjadřovat x-krát. Je znakem dnešní doby, že nemůžete všechno studovat z pramenů, to byste se tomu musel věnovat 24/7.
Mathematický aparát mne neoslní. To už tuším vysvětlovat Magnus Michaele na Sprše. Mám pocit, že pro dnešní ekonomii stále více platí bonmot původně adresovaný statistice: "Přesný součet nepřesných čísel."
Je to právě škola racionálních očekávání a další postmoderní směry v ekonomii, které methodologicky odmítly positivistický kult čísel v neoklassické ekonomii.
Jinak má kritika Beckera nespočívá v tom, že se plete. Spočívá v tom, že říká banality, stejně jako Vy.
Nietzscheho jste nepochopil a jsem k němu blíže, než si myslíte. Jeho výroky byly především kritikou positivismu - hle, zde máte, p. Zemane, alespoň částečně to, po čem toužíte. Podle jeho názoru nemůže být skutečná filosofie chladný konstrukt racionální mysli po vzoru Spencera, nýbrž výron génia. Tím anticipoval Thomase S. Kuhna.
Nikdo nezpochybňuje význam irracionality. Ale pokud ji neanalysujete racionálně, tak smýká ona s Vámi, nikoliv Vy s ní. Jste tak přinucen věřit např. na anděly a jiné absurdity, ačkoliv je dnes už známo, co jimi chtěli autoři Nového zákona sdělit. Byli to prostí poslové.
Ještě přidám názorný příklad pro p. Zemana.
OdpovědětVymazatZa II. světové války zahynuly 2 % Čechoslováků, a to počítám i Židy, kteří byli obětí genocidy.
Za 30leté války, která byla válkou náboženskou, zahynulo podle střízlivých odhadů 30 % Čechů.
To je 15x více než ve 20. století. Ne jednou, ne dvakrát, ale patnáctkrát. A zkuste si zjistit, kolik zahynulo lidí během husitských, tedy dalších náboženských, válek.
Ke Kuhnovi: Není divný, ale zákonitý, protože oba jsou odpůrci positivismu. Oba dobře věděli, že pokrok ve vědě se nekoná lineárně, drobným úsilím mravenečků, nýbrž zásadním tahem titánů, čemuž Kuhn říká "vědecká revoluce" a jako příklad uvádí Koperníka či Einsteina.
OdpovědětVymazatUmělé dělítko mezi přírodními a humanitními vědami sice můžete postulovat, ale k ničemu dobrému to není.
Masaryk a Nietzsche žili zhruba ve stejné době. Tím jejich podobnost končí a tím je demonstrována omezenost Vašeho positivismu.
Nic proti Dostojevskému, byl to velký myslitel. Ale nemohu si vzpomenout na nic, čím by přispěl vědě.
Jaká manipulace? Nemohu za to, že Vás ve škole nenaučili rozdíl mezi pojmem absolutní a relativní. Důsledkem je, že Vás ohromí kdejaké absolutní číslo, pokud je dostatečně vysoké. Nicméně pro jakékoliv rozhodování má obvykle větší význam relativita, protože ta odráží dynamiku jevů.
OdpovědětVymazatSvými čísly jsem jasně ukázal, že náboženské konflikty měly na svědomí více obětí než obě totality 20. století. Relativně. Je to to zákonité. II. světová válka, ač znamenala velký otřes, vývoj spíše urychlila. Třicetiletá válka či husitská revoluce znamenala úpadek celých oblastí, z nichž se vzpamatovávaly klidně i sto let.
O podobných jevech píší historici školy Annales, které si můžete prostudovat z autopsie, pokud na ní tak trváte. :-)