15. června 2006

Vyprázdněné přirovnání

JzP přirovnal vědu k sekulární církvi. Stěží si představit vyprázdnější přirovnání. Proč zrovna věda, proč ne širší rodina, politické hnutí či stát? To vše jde stejně dobře přirovnat k církvi a nic nové a nic zajímavého nám to neřekne. Podobnou prázdnotu překonal snad jen nositelel Nobelovy ceny za ekonomii v roce 1992, Gary S. Becker, který ji obdržel za "objev", že když lidé něco dělají, tak tím chtějí získat nějakou hodnotu.

Všechny sociální organisace mají něco společného. Ale proč by na tyto znaky měla mít monopol právě církev?

Navíc mezi církví a vědou je základní, definiční rozdíl: Zatímco věřící má povinnost věřit na Bílou paní, Neposkvrněné početí, Svatou trojici, Reinkarnaci a podobné nesmysly, vědec má jedinou povinnost: neustále znovu a znovu ověřovat soulad theorie s fakty. A pokud fakta theorii negují, theorii opravit nebo zahodit. Naproti tomu věřící má povinnost věřit tomu, že nadpřirozená bytost nemusí dodržovat přírodní zákony, nemusí dodržovat zákony, které si sama dala; nemusí dodržovat vůbec nic. Přesto od svých oveček vyděračsky chce jejich čas (modlitba), jejich peníze (desátky), ba i krvavé oběti. A to vše na oltář irracionálního mému.

Jestli dobrovolné zajetí mysli primitivní pověrou je totožné jejímu osvobození vědou, pak schopnost lidí jonglovat se slovy dosáhla vrcholu.

Updated.

23 komentářů:

  1. Bohužel nemohu sdílet Vaší apoteózu vědy a rozumu jako cesty ke světlejším zítřkům. Popření Boha a jeho nastolení nějakými vědeckoracionálními náhražkami v různých podobách vede k všelijakým, někdy i krutým a zločinným absurditám, jak již známo z dob osvícenství a Francouzské revoluce.

    Znáte Goyův lept "Sen rozumu vytváří příšery" (El Sueño de la Razon Produce Monstruos?). Goya je právem považován za prvního moderního umělce. Je to umělecky zdařilá ilustrace iracionality zdánlivě racionálního světa.

    Naopak sdílím Jardův názor, že i moderní věda se v leččems podobá církvím. Je to též jen lidské, příliš lidské počínání. Myslím, že svým názorem Jarda na moderní vědu nijak neútočil, spíše poukázal na její organizační strukturu, která se zase tak moc od organizací církví neliší.

    OdpovědětVymazat
  2. Boha není třeba ničím nahrazovat. Bůh je mrtev. A to je dobře, tento mém k ničemu nepotřebujeme. To věděl už Laplace.

    Náboženský fanatismus vede ještě k horším genocidám. To, že v absolutních číslech je 20. století nejvíce krvavé, nic neznamená. Relativně určite nejkrvavější není.

    Já jsem nenapadal validitu Jardova přirování, jen jeho prázdnotu. Stejně dobře můžeme říci, že se Církvi podobá Sprcha. A dozvíme se něco z toho? Nic.

    OdpovědětVymazat
  3. Myslím, že JzP nesrovnával Církev jakožto organisaci neboť se na rozdíl od Aleše nedomnívám, že je věda nějaká organisace. Šlo o repliku na mou poznámku o autoritě, které se těší vědci, např. Einstein. Že autorita vědy nahradila autoritu Církve.

    Se zbytkem Alešova komentáře souhlasím. Nemyslím si, že by poznatky současné vědy byly zcela bezcenné, pokud se ovšem drží svého kopyta. Pokud začne "vykládat svět", pouští se na pole Církve. Je to stejně trapné, jako když se inversně téhož dopouštějí římští katolíci, regulující otázky světské a vědecké (kondomy, kulatost Země apod.)

    OdpovědětVymazat
  4. K výkladu světa slouží věda jménem filosofie. Nahrazovat ji pohádkami pod souhrnným názvem "náboženství" je zbytečné.

    OdpovědětVymazat
  5. Možná jsem se nevyjádřil správně. Filosofie slouží k racionálnímu výkladu racionálních stránek světa. Náboženství komunikuje v rovině nadracionální a jeho výpovědi se týkají oblastí rozumem nezbadatelných. To, že Vy existenci těchto oblastí popíráte, neznamená, že nejsou.

    OdpovědětVymazat
  6. Ad Vít: Sorry, musím Vás poopravit. Výrok "Bůh je mrtev" pochází od Nietzscheho, který ho pro jistotu vyřkl ne sám, ale prostřednictvím postavy blázna ve spisu "Radostná věda". Determinista Laplace akorát "nepotřeboval takovou hypotesu". No a jak praví bonmot "Nietzsche je též mrtev" a to již delší dobu.

    Vašemu výroku o absolutním a relativním stupni krvavosti válek a genocid v tom či onom století nerozumím. Co víc, jeví se mi takovýto výrok naprosto nevědecký!

    Každé přirovnání kulhá, tak i to Jardovo. Já ty podoby, ale i mnohé rozdíly, nacházím.

    Ad Vodník: Věda je organizována prostřednictvím univerzit, akademických titulů, vědeckých společností, členství ve vědeckých společnostech, financováním vědecké činnosti atd. atp. V principu na této organizovanosti není nic špatného. V životní praxi je však doprovázena negativními jevy, z nichž některé tu zmínil Jarda. Ale hned k tomu připíši, že většinou preferuji řešení společenských problémů, s kterými příjdou vědci či odborníci před řešeními, které prosazují politické strany právě u mocenského vesla.

    OdpovědětVymazat
  7. ad Vodník. Aha. Tak v tom se neshodeme. O tom, co neexistuje, věda pochopitelně vypovídat nemůže.

    OdpovědětVymazat
  8. ad p. Zeman. Jistě, tak to je. Oba výroky jsou tak notoricky známé, že jsem si dovolil je shrnout do jedné zkratky.

    Zdá se, že si nerozumíme často. Tak tedy názorně. Pokud zabiju 50 lidí ze 100 a 200 lidí z 1000, tak jich v prvním případě vyhubím absolutně méně, ale relativně více než v druhém případě.

    Nejde o kulhání, ale o totální bezobsažnost. Je to výrok na úrovni: "Vše má svou příčinu", "Nebude-li pršet, nezmoknem" apod.

    OdpovědětVymazat
  9. Víte, jen abychom neskončili polemikami o existenci či neexistenci Boha jako postavy z románů F. Dostojevského. Rétorický výrok: "Tento mém k ničemu nepotřebujeme" jste převzal od R. Dawkinse nebo je to Vaše vlastní formulace?

    Vaší kritice pozitivismu v předchozích písemnostech nerozumím. Vždyť je to promyšlený ateistický a vědecký světonázor, který se mi zdá být podoben světonázoru Vašemu. Snad mi vysvětlíte v čem Váš Weltanschauung pozitivistický není.

    K Vaším počtů. 50 milionů obětí WW2 v 20. století je jistě velmi vysoké číslo, ať již ho uvažujete absolutně či jako procento celkového obyvatelstva. Snad je to relativně srovnatelné s obětmi středověké morové epidemie, ale nevidím zrovna smysl, proč bych takové srovnání dělal.

    OdpovědětVymazat
  10. To byla pouhá aktualisace Laplaceova výroku.

    To by bylo na hodně dlouho, sorry. Možná někdy, ale neslibuji.

    50 000 000 je hodně absolutně, ale relativně to není nic. Zkuste třeba odhadnout kolik obětí si vyžádaly války kolem stěhování národů - relativně.

    OdpovědětVymazat
  11. Jsem velice potěšen, že mě srovnáváte s Garym Beckerem, to je ekonom, který (na rozdíl od některých jiných) staví svoje teorie na těch nejsolidnějších možných základech - jednu jeho knížku doma mám; je to samý matematický vzorec. Co jste od něj četl Vy, nemohl byste sem šoupnout nějakou zasvěcenou recenzi? Pokud vím, tak je Becker oceňován právě pro tu svoji metodologii. Spočítat obsah obdélníka, to dokáže kdejaké děcko. Odvodit ale ten vzorec pomocí integrálního počtu nebo dokonce integrální počet zformulovat, to už je malinko něco jiného.

    Dále mě docela baví, že vyvoláváte ducha Friedricha Nietzscheho, ale myslím, že by si s Vámi asi moc nepopovídal. Pokud si dobře vzpomínám, tak to byl právě Nietzsche, kdo nevěřil ve filosofii jakožto objektivní vědu, ale naopak tvrdil, že filosofie má být výrazem autentické osobnosti filosofa.

    Co se týče "osvobození" mysli vědou, tak tady jste vedle, jak ta jedle. Pro život člověka jsou daleko důležitější tzv. iracionální záležitosti a o těch jsem se právě zmiňoval. A zcela iracionální je Vaše zbožňování vědy jakožto všeléku, který vyřeší všechny společenské problémy. Comte by z Vás měl radost (možná).

    OdpovědětVymazat
  12. Nietzscheho jsem sem zatáhl já, vcelku nechtěně, kvůli tomu výroku "Bůh je mrtev", který pochází od něho a ne od Laplacea.
    Též si myslím, že Comte by byl názoru K výkladu světa slouží věda jménem filosofie bližší nežli Nietzsche, kterého snad můžeme z dalších debat vynechat.

    OdpovědětVymazat
  13. Pravda, Aleši, začal jsi s ním Ty, omlouvám se Tobě i VZ.

    OdpovědětVymazat
  14. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  15. Obávám se, že jste mne nepochopil. Nevím, čím to je, ale mám se členy Klanu ustavičné kommunikační problémy.

    Nečetl jsem od něj nic, nicméně s jeho theorií jsem v podstatných rysech obeznámem. Ke kultu pramenů jsem se vyjadřovat x-krát. Je znakem dnešní doby, že nemůžete všechno studovat z pramenů, to byste se tomu musel věnovat 24/7.

    Mathematický aparát mne neoslní. To už tuším vysvětlovat Magnus Michaele na Sprše. Mám pocit, že pro dnešní ekonomii stále více platí bonmot původně adresovaný statistice: "Přesný součet nepřesných čísel."

    Je to právě škola racionálních očekávání a další postmoderní směry v ekonomii, které methodologicky odmítly positivistický kult čísel v neoklassické ekonomii.

    Jinak má kritika Beckera nespočívá v tom, že se plete. Spočívá v tom, že říká banality, stejně jako Vy.

    Nietzscheho jste nepochopil a jsem k němu blíže, než si myslíte. Jeho výroky byly především kritikou positivismu - hle, zde máte, p. Zemane, alespoň částečně to, po čem toužíte. Podle jeho názoru nemůže být skutečná filosofie chladný konstrukt racionální mysli po vzoru Spencera, nýbrž výron génia. Tím anticipoval Thomase S. Kuhna.

    Nikdo nezpochybňuje význam irracionality. Ale pokud ji neanalysujete racionálně, tak smýká ona s Vámi, nikoliv Vy s ní. Jste tak přinucen věřit např. na anděly a jiné absurdity, ačkoliv je dnes už známo, co jimi chtěli autoři Nového zákona sdělit. Byli to prostí poslové.

    OdpovědětVymazat
  16. Ještě přidám názorný příklad pro p. Zemana.

    Za II. světové války zahynuly 2 % Čechoslováků, a to počítám i Židy, kteří byli obětí genocidy.

    Za 30leté války, která byla válkou náboženskou, zahynulo podle střízlivých odhadů 30 % Čechů.

    To je 15x více než ve 20. století. Ne jednou, ne dvakrát, ale patnáctkrát. A zkuste si zjistit, kolik zahynulo lidí během husitských, tedy dalších náboženských, válek.

    OdpovědětVymazat
  17. Ehm, ehm, v co já věřím a v co ne, o tom, řekl bych, nemáte ani potuchy. Jinak je fajn, že jste mě zařadil do Klanu; jste první. Jinak doufám, že aspoň toho Nietzscheho jste četl osobně a nenechal jste se s jeho myšlenkami "zhruba obeznámit" někým třetím. Z lehkosti, s jakou je interpretujete, mám obavu, že tomu tak je.

    OdpovědětVymazat
  18. Jo a řekl bych, že sebou necháváte iracionalitu cloumat docela silně. I to se dá řešit, ale musí se chtít.

    OdpovědětVymazat
  19. Tím anticipoval Thomase S. Kuhna.

    F. Nietzsche coby předchůdce T. S. Kuhna? To mě ještě nenapadlo, ale tento spoj mi příjde dost divný. V čem vidíte tu podobu?

    Kuhn se zaobírá dějinami přírodních věd (téměř výlučně fyziky), vznikem a přijímáním vědeckých objevů, nastolováním nových přírodovědeckých paradigmat v rámci akademického myšlení.

    Problematika Nietzschovy filozofie je dle mého zcela jinde: postulace nových kulturních hodnot a ateistická etika.

    Větší podobu s Nietzschem byste našel u myslitelů stejné doby, např. v myšlení Dostojevského a Masaryka, nežli v knihách T. S. Kuhna. O Kuhnovi Vám též jen někdo něco řekl nebo jste jeho knihy četl (či si je alespoň zběžně prohlédl)?

    OdpovědětVymazat
  20. re: názorný příklad pro p. Zemana

    Měl byste sepsat "How to lie with statistics" v novém provedení. Vaše manipulace čísel naznačuje, že nepostrádáte k tomu talent. Čeho chcete dosáhnout? Zlehčování obětí ideologického, ať již náboženského či ateistického, fanatismu? Nechtěl byste s tím již skončit?

    OdpovědětVymazat
  21. Ke Kuhnovi: Není divný, ale zákonitý, protože oba jsou odpůrci positivismu. Oba dobře věděli, že pokrok ve vědě se nekoná lineárně, drobným úsilím mravenečků, nýbrž zásadním tahem titánů, čemuž Kuhn říká "vědecká revoluce" a jako příklad uvádí Koperníka či Einsteina.

    Umělé dělítko mezi přírodními a humanitními vědami sice můžete postulovat, ale k ničemu dobrému to není.

    Masaryk a Nietzsche žili zhruba ve stejné době. Tím jejich podobnost končí a tím je demonstrována omezenost Vašeho positivismu.

    Nic proti Dostojevskému, byl to velký myslitel. Ale nemohu si vzpomenout na nic, čím by přispěl vědě.

    OdpovědětVymazat
  22. Jaká manipulace? Nemohu za to, že Vás ve škole nenaučili rozdíl mezi pojmem absolutní a relativní. Důsledkem je, že Vás ohromí kdejaké absolutní číslo, pokud je dostatečně vysoké. Nicméně pro jakékoliv rozhodování má obvykle větší význam relativita, protože ta odráží dynamiku jevů.

    Svými čísly jsem jasně ukázal, že náboženské konflikty měly na svědomí více obětí než obě totality 20. století. Relativně. Je to to zákonité. II. světová válka, ač znamenala velký otřes, vývoj spíše urychlila. Třicetiletá válka či husitská revoluce znamenala úpadek celých oblastí, z nichž se vzpamatovávaly klidně i sto let.

    O podobných jevech píší historici školy Annales, které si můžete prostudovat z autopsie, pokud na ní tak trváte. :-)

    OdpovědětVymazat
  23. S trochou pro Vás tak potřebné "autopsie", čímž mám na mysli studium původních knih, ne nějaké zkreslující interperetace jiných, byste musel dospět k tomu, že Váš kurzšlus Nietzsche-Kuhn je lidově řečeno blbost. Snad Vám to časem dojde.

    Ve svém díle Kuhn bojoval proti pozitivismu? Kde jste to v jeho díle našel? A co můžete řící o vztahu Nietzscheho k přírodním vědám? Nastudoval jste třeba Die ewige Wiederkunft des Gleichen, aby Vám bylo jasné, jakou přírodovědnou absurditu N. hlásal?

    In summa: Propastný rozdíl mezi N. a K. je ten, že N. si klade metafyzikální otázky a přichází s odpověďmi na ně, zatímco K. si takovéto otázky v publikovaných spisech vůbec neklade. N. je myslitel převážně etický, zatímco K. myslitel noetický a to ještě jen v oblasti přírodních věd. Tím vůbec neříkám, že myšlenky K. jsou nezajímavé či nepravdivé. Mnoho v jeho knihách považuji za správné včetně toho rozlišení mezi tradiční normální vědou a nastolením nového paradigmatu, což bylo znovu demonstrováno např. objevem DNA.

    Ne, Dostojevskij ničím nepřispěl vědě. Opět máte neujasněné, jaké otázky si kladl a jak na ně odpovídal. Domnívám se, že po výsost etické a jistě nejsem prvý, kdo si povšimne podoby s Nietzchem, který ostatně D. velmi chválil. Otázky jsou, tak jako u Masaryka podobné, odpovědi se podstatně liší.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>