Spor pravice a levice

Alkibiades tady upozornil na zajímavý článek Václava Hořejšího o nechutných tahanicích na českých diskusních forech mezi pravicí a levicí. Avšak zcela symptomaticky jako jeden nejmenovaný český wikipedista má klapky na očích a všechnu špínu hází jen na pravici.

Jako muž středu to vidím jinak a naopak jsou mi v poslední době čím dál odpornější diskussní (nejen) praktiky levice. Kdo označuje stoupence radaru za vlastizrádce? Kdo hází veškerou vinu za finanční krisi jen na pravici?

Ale to je vedlejší. Tento článek píšu proto, že tím jak Hořejší hází celou českou pravici do jednoho pytle, sám na sebe prozrazuje, že o ní nic neví. A když o ní nic neví, tak ji nemůže ani kritisovat.

Jak naznačili již diskutéři k Alkibiadově článku, je tady mnoho pravicových skupin:

1. neonacisté – Národní odpor a Dělnická strana. Jsou xenofobní, ostře antiromští a germanofilní.
2. nacionalističtí autoritáři. Jsou obvykle mírnými katholíky. Ale hlavní je pro ně ethnicky definovaný český národ.
   
3. autoritářští ultrakatholíci. Obdivují Franca a Salazara.
4. demokratičtí ultrakatholíci. Semín. Jsou paleokonservativci.
   
5. klassičtí konservativci. Benda. Nezpochybňují II. vatikánský koncil.
   
6. věřící neokonservativci. Občanský institut (Joch a Freiová). Jsou silně proisraelští.
7. sekulární neokonservativci. Mainstream Mladé fronty. Propagátoři bránící se demokracie.
   
8. eurorealisté. Klaus. Strana svobodných občanů. Germanofobní, rusofilští.
   
9. antikommunisté. Boj s kommunismem je pro ně alfou a omegou všeho. Hedvíček a Hučín.
10. obecní lidovci. Pro II. vatikánský koncil, ale ne nějak vášnivě, spíše proto, že tak církevní establishment rozhodl.
    

… a určitě jsem na mnohé zapomněl.

Křižáci dobra v českých diskusních fórech

Václav Hořejší se v článku 'Humanista, pacifista, idealista, intelektuál jako nadávky?' vyjadřuje k primitivnímu vulgarismu na české diskusní scéně. Následující slova by se však dala velmi dobře stáhnout i na média a příspěvky mnohých politických komentátorů:

Lidé, kteří používají tato označení s původně pozitivními konotacemi nyní v negativním významu, se dnes výrazně hlásí k „pravicovým“ názorům. Jsou to nejen někteří zdejší intenzivní diskutéři, ale i někteří zdejší bloggeři a profesionální komentátoři ve vlivných sdělovacích prostředcích.

Zajímavé je, že tito lidé se slovně hlásí k nejdůležitějším hodnotám společnosti „západního typu“ – t.j. hlavně všestranné svobodě jednotlivce. Domnívají se ale, že při obraně těchto hodnot je třeba postupovat tvrdě a nesmiřitelně proti jejich potenciálním nepřátelům, a to i za cenu dočasného omezení některých svobod, ba dokonce použití metod jako mučení či nerespektování práv zajatců. Charakteristické pro ně je i to, že by nejraději lidem s jiným názorem („pseudohumanistům“, „pacifistům“, „idealistům“, „levicovým intelektuálům“) rádi zakázali veřejné projevování jejich „škodlivých“ názorů (...) Kladnými hrdiny jsou pro tyto lidi historické postavy jako F. Franco, A. Pinochet, J. McCarthy nebo G. W. Bush Jr.

Jinak řečeno, pro české "křižáky dobra" platí opět ono staré pravidlo: svoboda patří jen pro věrné.

Update: Diskuse pod článkem je v tomto směru více než vypovídající.

Amerika je instantní země

Názor z diskusse. Trochu jsem ho upravil, aby byl přehlednější: Místo unabridged originálu, který je zbytečně dlouhý, paperback. Místo kuželek, kterých je málo a koule je maličká, bowling, kde je koule větší a o kuželku víc. Místo tennisu, kde míčky utíkají do autu, squash, kde je kurt obezděný, nebo dokonce ricochet, kde se může hrát i do stropu. V kulečníku místo karambolu pool (snooker naopak americký není ani trochu). Všechno jednoduše a hned.

Příčiny finanční krise

Finance jsou krví ekonomiky. Kdo způsobil leukémii? Clinton s Bushem dohromady.

Starší článek o Ondřeji Caklovi

Doporučuji k přečtení, čte se to samo: "Pravidelně například navštěvoval demonstrace Sládkových republikánů. "Mně se zprvu Sládkovy řeči líbily, ale později jsem cítil, že lže. Každou chvíli říkal něco jiného a manipuloval s námi. Také jsem si kupoval sládkovský týdeník Republiku. Bylo to také proto, že jsem měl v mládí konflikty s Romy, byl jsem tehdy hodně protiromský," přiznává Cakl. S Romy se prý dostal do křížku několikrát a byl na ně vysazený. Jak se tedy dostal na druhou stranu? Naštěstí zasáhla shůry matka inteligence." Tím bych si nebyl tak jist.

"Tohle hnutí není nebezpečné v tom, že by se chopilo moci. Je nebezpečné v násilí, které produkuje. Spíš je zajímavé, že při jejich koncertech v hospodách majitelé dost často řeknou, že to jsou hodní kluci. To je způsobeno tím, že dostávají velké peníze za pronájem. V tom je rozdíl mezi koncertem pankáčů a nácků. Když je koncert pankáčů, tak je bordel, vždycky tam něco rozbijou, počmáraj, kdežto u nácků je disciplína. To, že se tam hajluje, hospodští kolikrát ani nevidí, protože to ani vidět raději nechtějí." Krutá upřímnost.

""Já mám sociální cítění, ale jsem proti revoluci. Nevěřím v socialistické utopie a vize. Kapitalismus vnímám jako systém, který je logický, ale musí se kontrolovat. Já jsem pro parlamentní demokracii, i když je mi v mnoha věcech odporná. A hlavně lidé, kteří tam jsou, tak mě často hodně vytáčí. Takže co největší decentralizace a politicky - nevím. Asi spíš něco napravo. Ale nevím tedy koho."" To mluví samo za sebe.

Vynikající Čermákův článek

via Malý čtenář. Miloš Čermák rovněž přesvědčivě rozebral, jaké má mediální řídká kaše dopady na veřejnost: "Celkem živě si představuju obrázek typické primácké rodiny. Manželka z kuchyně: "Táto, co říkali?" Manžel sedí zabořený na gauči a chroupe čipsy. "Ále nic, jen že protestovali proti Klausovi." "A kdo?", chce vědět manželka. "Nějaký dementi. Z toho internetu." "No to jsem si myslela," ozve se uklidněným hlasem z kuchyně."

Další Kellerův blábol

via Malý čtenář: "Většinou ho nemusím, ale tohle je ge-ni-ál-ní… " Nechápu, co na tom blábolu Malý čtenář vidí. Jakási modelová rodina v jedné situaci zaplatí na daních míň, v jiné víc. Nothing to write home about. Kellerovi to však vystačilo na další propagandistický článek. Nechápu, co na tom kryptokommunistovi kdo obdivuje.

Čeští Rudí Khmerové v akci

Trefná poznámka Petra Placáka o všeobecné infantilisaci.

Disfunkčnost české policie

Daniel Kaiser to vystihl přesně: "Policie tu není od toho, aby vychovávala, ale aby trestala … Jenže se zdá, že policii ke spokojenosti stačí akční záběry psů, koní a vodních děl ve zprávách a že se považuje spíš za jednu ze dvou stran v bojové hře. Způsoby zaváděné kdysi ministrem vnitra Grossem (manévry při zasedání Světové banky a MMF v Praze před devíti lety) se drží i pod ministrem Langrem."

A k tomu výtečný názor z diskusse: "U republikové nechápu, proč honí rychlostí 160km/hod městem partu mladíků v Škodě 120, kteří možná unikají policii, že si někde dali pivo a většinou to skončí tak, že po divoké jízdě městem skončí chlapci omotaní kolem sloupu a v nemocnici. Dávají to pravidelně v pořadu 112 a v zápětí ukazují stejné záběry z Ameriky, kde policie z povzdálí sleduje vůz a čeká na nejméně bolestný zásah. Jenže policie miluje a čeká na přiležitost, kdy si bude moct zajezdit rychle a zastřílet nebo zamávat pendrekem. Protože tam začíná ta pravá zábava a tam se ukáže, kdo je policajt."

Ivana Řápková

Zatímco v předchozím příspěvku jsem se ekonomů zastával, nyní tomu bude naopak. Co mají Ivana Řápková, Jana Bobošíková a Barbora Tachecí společného? Všechny vystudovaly VŠE za kommunismu. Zatímco Tachecí jen mažersky selhala, Řápkovou a Bobošíkovou spojuje populism. A zatímco Bobošíkové eurorealistická germanofobie je převážně neškodná, Řápková je nebezpečně blízko fašismu.

Poslouchal jsem paní primátorku (Chomutov je vedle Přerova, Děčína a Frýdku-Místku statutárním městem od 1. července 2006. Za chvíli bude mít primátora každé větší město.) v nedělní Partii na Primě pozorně. Zdůraznila, že její akce nejsou proti Romům, ale proti "nepřizpůsobivým". Za ně označila ty, kteří porušují zákony.

Ivana Řápková je tedy sama "nepřizpůsobivá". Přikázání jiných (tj. než z účtu u peněžního ústavu) peněžitých pohledávek upravuje § 312 sq. OSŘ. Ten v § 317 odst. 2 OSŘ jasně říká, že "Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a dávky státní sociální podpory vyplácené podle zvláštního zákona jednorázově." Opačný výklad tvrdí, že okamžikem vyplacení přestává být dávka pomoci v hmotné nouzi dávkou pomoci v hmotné nouzi a stává se hotovostí. Větší literalism si lze jen těžko představit.

Vadí-li pí primátorce § 317 odst. 2 OSŘ, měla již dávno navrhnout jeho změnu a ne brnkat na temné struny populismu. A českým novinářům by prospělo, kdyby si uvědomili, že lord Runciman měl v roce 1938 pravdu. A hodlá-li veřejná moc porušovat právo, pak je každý fígl v obraně proti tomu přípustný.

Jan Keller a AndyO

Jak pravidelní čtenáři tohoto blogu vědí, s AndyO se shoduji skutečně jen málokdy. Její vyjádření na adresu blábolu Jana Kellera bych ale podepsal. Co je lepší než být neoliberálním ekonomem? Být kryptokommunistickým sociologem, jemuž za PŠM, se kterým by ho vyhnali z každé hospody, dokonce platí.

Je o mně známo, že jsem tolerantním prakticky k jakýmkoliv positivním názorům. I když s nimi třebas nesouhlasím, positivní návrhy alespoň přimějí člověka přemýšlet. Ale co s negativismem? A je jedno zda s antikommunismem či naopak kommunistickým révanchismem. Keller ve svém článku neuvedl jediný fakt, jen žvanění. Nestoudně zapřel, že hlavním důvodem nynější krise je socialism: Clintonovo rozhodnutí dát vlastní nemovitosti těm, kteří na ně neměli. Banky pak tyto špatné úvěry řešily tak, že je zamaskovaly a prodaly dál. Stát se pokusil poručit trhu a takto to dopadlo.

Řešení je jasné. Nejsou jím billiony korun, které vlády vyspělých států pumpují do ekonomiky. Je jím obnovení důvěry, přesně jak o tom mluvil zástupce ČNB v nedělních Otázkách Václava Moravce. A důvěra se neobnoví jinak než naprostou transparentností. Banky musí přesně sdělit, jaké špatné úvěry mají a v jaké výši. Teprve pak jim investoři opět začnou důvěřovat.

A u Kapitána mi připadá, že se dosud nesmířil s tím, že hlavním člověkem podniku není jako před rokem 1989 výrobní náměstek, nýbrž obchodní a marketingový ředitel. Nyní není umění vyrobit, ale prodat. Před rokem 1989 bylo obtížné vyrobit: Sehnat a motivovat lidi, zajistit subdodávky. To duši technika lahodilo, protože to víceméně byla exaktní činnost. Nyní o úspěchu na trhu víceméně rozhoduje invence a štěstí. A technici berou jako obrovskou křivdu, že hlavní slovo mají ti, kteří ani neumějí postavit most. Je to proto, že zorganisovat stavbu mostu dokáže každý stavař. Hlávka byl ale jen jeden.

Strana Moravané: česká Lega Nord?

Strana Moravané zvolila podnikatele Jiřího Novotného do čela své kandidátky do Evropského parlamentu. Program strany silně připomíná svým důrazem na federalismus, subsidiaritu, lokální autonomii a historickou autenticitu regionů italské hnutí Lega Nord. Je to závan věcí budoucích, kdy se budou čím dál více objevovat lokální hnutí, která se budou více obracet na Evropu, nežli na národní stát?

Podvod fanatika Cynika

Jak známo, Cynik se ve svých článcích neštítí jakéhokoliv podvodu. Ve své kritice vědeckého pohledu na lidské embryo tvrdí: "Není snadné se k tomuto triku dopracovat, protože z hlediska přírodních věd je již zygota nepochybně lidským jedincem, tímtéž jedincem, který se později bude jmenovat Eva nebo Jindřich."

Náš malý Cynik nám zapomněl na jednovaječná dvojčata. (Siamská dvojčata jsou až 15 dní jen jedno embryo.) Z pohledu Ignáce jsou jednovaječná dvojčata tímtéž jedincem. Rovněž úmyslně zamlčuje rozdíl mezi zárodkem a plodem. Proč asi? Jaký je rozdíl mezi embryem a fétem, žáku Pospíšile?

Legalism a literalism

Chcete-li vědět, proč je české postkommunistické právo tak mizerné, jsou odpovědí 2 dětské nemoci: legalism a literalism.

Legalism je představa, že právo jsou toliko právní předpisy, že kromě nich není nic závazného. Právní obyčeje, literatura ani judikatura nemá příliš význam.

Literalism geniálně popsal Tomáš Pecina, a proto nebudu nosit sovy do Athén: "Celá tato diskuse, minimálně na jedné své straně (s čestnou výjimkou P.H.), je zatížena do krajnosti dovedeným textualismem a vírou, že Ústava, ZÚS, popř. i podzákonné předpisy týkající se procedurálních záležitostí ohledně mezinárodních smluv, jsou produktem Vyšší Inteligence, přičemž úkolem právníků je tento transcendentní záměr na základě jejich nedokonalého výronu do textu právních předpisů zjistit a vyložit.

Nesmysl: Ústavu psala horkou jehlou parta víceméně průměrných až podprůměrných právníků a jejím výkladovým látáním by se uživilo několik lidí na plný úvazek.

* * *

Rozdíl mezi našimi přístupy je, že Vy se pokoušíte najít Pravdu, věře, že to učinit lze, a opravdu upřímně věříte v text právního předpisu jako výron transendentna, jako v něco, co – dovolíte-li mi vyjádření cum grano salis, nebo spíš tongue-in-cheek, "právníka přesahuje".

Vy budete nad textem zákona/Ústavy a nad tím, proč se hovoří o souhlasu, nikoli např. o pověření k ratifikaci, dlouhé hodiny hloubat a theoretisovat (a možná o tom napíšete i podnětnou diplomku), já odpovím, že se ti truhlíci zřejmě nezamysleli, zneváživ tak hned několik současných i již nežijících profesorů právnických fakult zároveň."

Petice za záchranu stromů

Arnika.

Benjamin Barber: kuponový bailout

Americký politolog Benjamin Barber (autor knih Jihad vs. McWorld a Strong Democracy) navrhuje způsob jak zajistit, aby se plánovaný $1,5 bilionový "bailout" Obamovy administrativy dostal do rukou podnikatelů. Dle Barberova návrhu by banky a finanční společnosti dostaly namísto přímé finanční injekce časově omezené kupony, které by mohly použít pouze na úvěry klientům, ne na odměny bankovním manažerům. Otázka je, jestli by nebylo lepší upustit od podobných stimulačních balíčků úplně.

La Musique française des années soixante

La musique française des années soixante est très populaire par le style yé-yé. Il a reçu son nom dans l’article d’Edgar Morin paru dans Le Monde le 6 julliet 1963. Mais le même mouvement a commencé dans le programme de la radio Europe 1 Salut les copains. Cette programme présentait des chouchous de la semaine. La majorité d’entre d’eux ont commencé leur carrière comme mineurs. Dans ce temps les chanteurs chantaient dans des langues différentes. Les hits étrangers étaient traduits en français.

La première chanteuse, dont je veux parler, est Sheila (* 1945). Son hit Vous les copains (1964) est populaire jusqu’aujourd’hui. C’était une reprise d’une chanson de Manfred Mann Do Wah Diddy Diddy.

La deuxième chanteuse, plus populaire, est France Gall (* 1947). Son homme fatal a été Serge Gainsbourg (1928–1991). Gall a gagné le concours Eurovision de la chanson pour le Luxembourg en 1965 avec la chanson Poupée de cire, poupée de son. Sa carrière a été finie par une chanson scandaleuse, Les Sucettes (1966).

La dernière chanteuse est Vicky Léandros (* 1949) qui est étrangère comme Sylvie Vartan (épouse de Johnny Halliday) ; la première est Grecque, la deuxième est Bulgare. Elle a concouru pour Eurovision de la chanson pour le Luxembourg, aussi en 1967, avec la chanson L’Amour est bleu, mais elle a fini la seconde. La concours a été gagné par Sandie Shaw avec Puppet on a string.

Role Francie

Bohumil Doležal: "Nyní se ministr Schwarzenberg dohodl s francouzským ministrem Kouchnerem na tom, že nejméně dvakrát týdně budou spolu koordinovat politické postoje obou zemí. Proč? Proč ne s Polskem, Slovenskem, Maďarskem? Proč ne s Velkou Británií? V čem je pro nás Francie výjimečná kromě toho, že ze sobeckých důvodů podporovala po roce 1918 to nejhorší v české politice, a pak tytéž české politiky, které hecovala k nejhoršímu, v roce 1938 ze zbabělosti a prohnilosti cynicky podrazila a ČSR prodala Hitlerovi? V Evropě není země, která by byla, zvlášť když projevuje směšné a nenáležité velmocenské ambice, méně vhodná k tomu, aby jí dnešní čeští politici věnovali důvěru."

Plně podepisuji. Český prvorepublikový establishment byl na stejně nízké úrovni jako je nynější. Francouzská politika měla v sobě vždycky něco zcela nepřijatelného. Paradoxně se mi zdá, že nejlepší byla za IV. republiky. Gaullism je něco klausism, ale mnohem silnější.

AI volá po zbrojním embargu vůči Israeli

Amnesty International: "The Obama Administration should immediately suspend US military aid to Israel." Kritisuje českou politiku: "„Současné předsednictví razí nezodpovědný postoj, že takové porušování je v průběhu konfliktu v podstatě 'normální',“ prohlásil Nicolas Beger, ředitel Kanceláře AI pro Evropskou unii."

Jsme východní Evropa

Jan Čulík se dotkl zajímavého problému. "Schwarzenberg a česká média vymyslela problém, který neexistuje. Čeští novináři, stejně jako Schwarzenberg, vědí, že se nikde mezinárodně nehovoří o "střední Evropě" a všude o "východní Evropě". V angličtině patří ČR do východní Evropy. Neustále překládám výraz užívaný v americkém a britském tisku "Eastern Europe" do češtiny jako "střední Evropa". V angličtině se výraz "Central Europe" používá jen ve střední Evropě samotné... "

Obavy ohledně toho, že Lavrov zmínil Českou republiku jako součást východní Evropy, jsou liché. Bez ohledu na názor Ruska, českých neokonů, nebo komunistů, jedná se o mezinárodní úzus.

Rok bez léta

Jedním z nejhorších omylů lidského poznání je technokratický redukcionism příčin komplexních jevů na jednu jedinou. Podle těchto falešných vysvětlení je jedinou příčinou revolucí bída, jedinou příčinou globálního oteplování lidmi generované CO₂ a jedinou příčinou malé doby ledové pokles sluneční aktivity.

Malá doba ledová ve skutečnosti trvala v letech 1250–1850 a pokles sluneční aktivity byl pouze z jednou z příčin. Další příčinou byla sopečná aktivita. Nejtvrdší dopady měly výbuchy sopek v letech 1812–5, které způsobily, že rok 1816 byl rokem bez léta. V červnu 1816 byly v Severní Americe 2 rozsáhlé sněhové bouře. Ještě v srpnu 1816 byly zamrzlé řeky a jezera.

V té době sice vrcholilo Daltonovo minimum, avšak bezprostřední a hlavní příčinou ochlazení 1816 byly sopky, nikoliv Slunce.

Cynikův velký den

Kommentář Martina Weisse.

Hon na čarodějnice

Na idnesu. Jakoby stranická minulost v Národní straně byla něco více, méně, horšího, nebo lepšího, než třeba členství v ODS, KDU-ČSL, nebo KSČM. Zajímalo by mě, kdy pro česká média přestává být přitažlivá minulost osoby v "extrémistické" straně. Po roce od ukončení členství, po deseti letech, po patnácti, nebo má taková osoba doživotní cejch?

Rozšířená verse textu.

Updated.

Strana svobodných občanů

Dekonstrukce z pera Radima Lhotáka.

Cynik ve válce s husity

Známý katholický fanatik Ignác Pospíšil vyhlásil válku husitům: "Zdá se, že se rozhodli neodpovídat. Jejich chyba, jestli si to nerozmyslí, tak já jim tu hru na mrtvýho brouka pěkně osladím...."

Jak Cynik kryje porušování pilířů původní wikipedie.

Smlouva z Björkö

Málo známou událostí z dějin světové politiky je spojenecká defensivní smlouva z Björkö mezi Německem a Ruskem z 24. července 1905. Ačkoliv ji uzavřeli přímo Vilém II. a Mikuláš II., Rusko ji věrolomně odmítlo považovat za závaznou, pokud se k ní nepřipojí Francie.

Polemika s Ondřejem Šlechtou

Ondřej Šlechta reagoval na Délském potápěči na dva výtahy LW. K tomu několik poznámek.

Někteří paleokonservativci vyčítají neokonservativcům trockistickou minulost. To ale není podstatné, stejně jako není podstatné, že někteří neokonservativci jsou dokonce bývalí stalinisté. Podstatná je struktura myšlení, kterou dal trockism neokonservativismu do vínku. Jak správně připomíná Ondřej Šlechta, je to dogma objektivity poznání. Neokonservativci se domnívají, že mají monopol na pravdu a všechny lidi dělí do dvou skupin: stoupence a nepřátele demokracie. Ty druhé se snaží všemožně potlačit. Je zvláštní, že v postkommunistických státech, kde s manichejským myšlením máme takovou zkušenost ("Kdo nejde s námi, jde proti nám."), má bránící se demokracie tolik stoupenců.

Naproti tomu tuto výlučnost bych neokonservativcům nevyčítal. Každá ideologie se domnívá, že má patent na rozum; jedinou výjimkou je postmoderna. Pojem "pravice" a "levice" není hodnotící; je deskriptivní. Jsou to právě neokonservativci, kteří nacism označují za levici, jako kdyby vše levicové bylo a priorně špatné a vše pravicové inherentně dobré.

Za důvod vzniku neokonservativismu nepovažuji židovství jeho zakladatelů. Podle mého názoru jsou kořeny v tom, že jeho autoři plně souhlasili s velkým manipulátorem FDR, ale LBJ už to podle nich přehnal. Na rozdíl od paleos považují neocons znásilňovatele ústavy Lincolna za velkého presidenta. Stejně positivně hodnotí Jeffersona, Roosevelta, Wilsona a JFK. Hrdinou paleos je naproti tomu Coolidge, Truman a Nixon.

Pojem "křesťansko-židovské dědictví" je prázdné ideologické cliché. Evropa nemá s judaismem bezprostředně nic společného; jediný judaismus, který má pro ni význam, je ten, který byl přefiltrován křesťanstvím. Všichni Židé, kteří mají evropskou roli (Freud, Einstein apod.), judaism opustili.

Funkční gramotnost

Cílem vzdělávání není summa vědomostí (= "chodící encyklopedie"), nýbrž funkční gramotnost, tedy i interpretace statistických dat. Lze říci, že kommunistické školství v tomto úkolu u Kapitána i Kostase Dimelise zcela selhalo.

Oč jde? Každé 4 roky probíhá mezinárodní výzkum znalostí mathematiky a jiných přírodních věd žáků základních a středních škol Trends in International Mathematics and Science Study (TIMSS). V roce 2007 to byli pouze žáci 4. a 8. ročníku, nikoliv, jak lživě tvrdí Dimelis středních škol, a už vůbec, jak fantasíruje Kapitán, vysokých škol. Jeho poslední dostupné výsledky za rok 2007 shrnuje publikace ÚIV (PDF). Pro ty, co nechtějí přelouskávat 36 stránek, je tady tisková zpráva.

Co z výzkumu vyplývá? Podle ÚIV byly mathematické znalosti českých čtvrťáků v roce 2007 podprůměrné, oproti roku 1995 se prudce zhoršily a nejhorší jsou čtvrťáci v aplikaci znalostí. Na jakém místě ale jsou, to zpráva raději neuvádí. Čeští osmáci jsou v mathematice průměrní, i když i tam se oproti roku 1995 prudce zhoršili. Osmákům nejvíce nejde algebra.

Naproti tomu v ostatních přírodních vědách jsou čeští čtvrťáci nadprůměrní, i když i tam došlo za 12 let k silnému poklesu. České školství je egalitářské, protože rozdíl mezi vynikajícími žáky a slabými žáky není vysoký. Rovněž čeští osmáci jsou v ostatních přírodních vědách nadprůměrní, i když i tam došlo k poklesu, ale menšímu než v Norsku a Švédsku, a oproti roku 1999 se pokles (na rozdíl od mathematiky) zastavil.

Co k tomu dodat? České výsledky nejsou špatné, i když trend (zejména v mathematice) je varovný. Měli bychom s tím něco udělat, avšak se znalostí věci, nikoliv na základě přecenění osobní zkušenosti (Kapitán) či ideologie (Dimelis).

Neokonservativní obhajoba Trockého

Stephen Schwartz: "It is certainly true that Trotsky's role at Kronstadt was abominable. It is also true that very few people today know or care about Kronstadt, which may or may not be bad. But a great deal more people know about the Moscow purge trials of the 1930s. In that instance, Trotsky fearlessly denounced and exposed the totalitarian lies being purveyed by the Soviets and echoed by the leftist intellectuals around the world. Which, in the end, is more important today?"

Odpovídám: Zavraždění Kronstadtu. Je to proto, že ukazuje přetvářku establishmentu. Bolševici se tvářili jako levice, ale ve skutečnosti zavraždili autentickou levici. Neokonservativci se tváří jako demokraté, ale ve skutečnosti potlačují pluralitu.

Analysa zahraniční politiky neokonservativců

Foreign Affairs: "Many of the founders of neoconservatism, including The Public Interest founder Irving Kristol and coeditor Nathan Glazer, Sidney Hook, and Albert Wohlstetter, were either members of or close to the Trotskyist left in the late 1930s and early 1940s. Younger neoconservatives, including Penn Kemble, Joshua Muravchik, and Carl Gershman, came through the Socialist Party at a time when former Trotskyist Max Schachtman was still a commanding figure.

* * *

The neoconservatives who went through the Trotskyist and socialist movements came to see foreign policy as a crusade, the goal of which was first global socialism, then social democracy, and finally democratic capitalism. They never saw foreign policy in terms of national interest or balance of power. Neoconservatism was a kind of inverted Trotskyism, which sought to "export democracy," in Muravchik's words, in the same way that Trotsky originally envisaged exporting socialism. It saw its adversaries on the left as members or representatives of a public sector--based new class.

* * *

Neoconservatives scored their first important triumph challenging Nixon and Kissinger's realism.

* * *

After Gorbachev's accession and the initiation of serious negotiations between the United States and the Soviet Union, the neoconservatives entered, Ehrman notes, "a period of increased confusion.""

Pavel Šafr Reflex pohřbí

Poté, co Pavel Šafr úspěšně zbulvarisoval Mladou frontu, se po jistém mezidobí tento symbol úpadku české novinařiny stal šéfredaktorem Reflexu. Do funkce se uvedl karikaturou Davida Ratha a lhaním. Kromě toho se vyznačuje kádrováním: "Poslanec Marek Benda, jenž stojí u zrodu útoku na svobodu slova, rozhodně nepatří k těm politikům, kteří by se měli stydět za svoji minulost. Jeho otec Václav Benda přispěl jako významný disident nemalou měrou k návratu svobodných poměrů do naší země, a navíc na něm bylo velmi sympatické, že se lišil od mnoha chartistů tím, že nebyl reformní komunista." Nikdo neodpovídá za své rodiče, ať již v kladném (Benda) nebo záporném smyslu (Grebeníček). Individuální odpovědnost je znakem západní civilisace. Šafr nás vede do Ruska.

Jako levicový liberál říkám Pavlu Šafrovi ne.

Dekonstrukce Václava Klause

Oblíbenec Malého čtenáře, Jaromír Slomek, rozebral tři dopisy Václava Klause (1, 2 a 3). Jasně se ukázalo, jak je nevhodné, když se použije nástroj (literární kritika) na text, který plní úplně jiný účel (reskript).

Je zjevné, že si president mohl dát s texty větší práci, když věděl, že media je budou do nekonečna rozebírat. Nicméně i přesto se domnívám, že úředník není spisovatel a že nelze po něm spravedlivě chtít literární talent.

Jaromír Slomek se vyžívá ve slovech a stylistice, ale věcně píše bláboly: "Ve skutečnosti zákaz takovéto policejně-novinářské indiskrece znamená, že už se tu veřejně nesmí upozorňovat na hanebnosti." Ve skutečnosti se to jen znamená, že se Jaroslav Kmenta bude muset živit poctivě, jak ve skvělém článku napsal Štěpán Kotrba. Naproti tomu ŠOKův dodatek k vlastnímu článku je blábol, že mu není rovno, který má pouze ospravedlnit to, že Jan Čulík porušil svůj slib obnovit diskusse o článcích na Blistech.

AllFacebook.com Demographic Stats

Teď to máme

Když jsem napsal článek Česká zahraniční politika spí, tak to nikdo nevzal vážně. Teď to máme: Lavrov zesměšnil našeho ministra zahraničí: "Lavrov mluvil o projektu protiraketového štítu ve východní Evropě, Schwarzenberg se ohradil s tím, že Polsko a ČR leží ve střední Evropě. Nato, jak Právo vítězně konstatuje, Lavrov „s jistou ironií“ vmetl českému ministru do tváře, že v OSN, kde jsou státy pro potřeby kandidatury do orgánů světové organizace rozděleny do zeměpisných skupin, figurují ČR i Polsko ve východoevropské skupině." A za toto ponížení si můžeme sami, nelze se do nekonečna vymlouvat na SSSR.

Zmena dat Wikipedie

Nahodou, zrovna kdyz jsem hledal data o jiste osobe, uvedomil jsem si, ze tam chybi. Zaroven (uzasna nahoda) jsem dostal e-mail na stejne tema a odkaz na diskusi.

Prichazi doba, ze elita controluje svobodu tisku a skryva nepohodlne tema?

Israelské volby

Podle posledních odhadů to zatím vypadá, že vyhraje Vpřed před Jednotou, což by byla tragédie. Na třetím místě je Náš domov před Prací, což je naopak dobře. Vrazi z Gazy musí být volebně potrestáni, aby se už nikdo nikdy nepoušel ovlinit volby podobnými massakry. Možná sekulární pravicová koalice má asi 44 mandátů, což je na potřebných 61 málo. Podle agentury náboženských osadníků však Netanjahu dokáže získat podporu 63 poslanců (tj. + 9 se Sefardskými strážci Tóry). Uvidíme.

Příprava na válku: "Izrael však nebral v úvahu, že je to Írán, kdo buďto přímo, nebo prostřednictvím Hizballáhu platí operativce Hamásu za každou odpálenou raketu." Ve skutečnosti jsou Peršané stejně jako Strana Boží šíité. Naproti tomu Elán jsou sunnitští ultras. Vztah mezi nimi je komplikovaný, ale válečným štváčům se každá špatnost proti Persii hodí do krámu.

"Prarodiče těchto "uprchlíků" byli před 60 lety přemístěni o vzdálenost rovnající se dvaceti minutám jízdy autem"
Stejně jako čeští Němci.

Updated.

Diktátoři a referenda

Karel Steigerwald je zjevně z psaní kommentářů pro Mladou frontu unaven a místo toho, aby šel dělat něco jiného, tak vyplodil poměrně neuvěřitelný text, jehož hlavním cílem je provokovat.

Nachytat se dal Bohumil Kartous na Blistech, který přispěchal s neuvěřitelně mělkou školáckou reakcí. Jeho ústřední thesí je: "Diktátoři nemohou milovat referenda, protože systém jejich vlády ze své podstaty neumožňuje žádné svobodné vyjádření lidu, neumožňuje nic jiného než dopředu prokalkulované, zorganizované a absolutizující sebepotvrzení své legitimity." Nuže, Kartous by si měl zopakovat historii. V Sársku snad v roce 1935 nebylo referendum? Pinochet snad v roce 1980 a 1988 neuspořádal referendum? Takže znovu a lépe, p. Kartousi.

iDNES a kultura

z pera Kláry Bresslerové. Myslet si, že Mladá fronta a umění mají něco společného, je naivism. Za přečtení stojí i vyjádření obou potrefených hus v diskussi.

Nový trestní zákoník II

Od včerejška je platný nový trestní zákoník (NTZ), zákon č. 40/2009 Sb. Šámal si sice splnil svůj životní sen, ale legislativně technická kvalita NTZ mohla být mnohem vyšší. Jakkoli lze positivně kvitovat formální pojetí trestného činu (§ 111 NTZ), obnovení přečinů a zločinů (§ 14 NTZ); kasuistika (např. celkem 5 druhů podvodů – §§ 209 až 213 NTZ) je vysoce negativní. Skvostem je stalinský trest za zajetí (§ 394 NTZ): "až dvacet let" nebo § 405 NTZ: "Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo jiné zločiny nacistů a komunistů proti lidskosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta."

Hodiny s Obamou

Odkaz. "The GOP is what is right. The Dems are what is left."

Michal Semín o kampani masmédií

Michal Semín opět napsal zajímavý text. Když si jej člověk srovná s různými Štampachy a Putny, je vidět, že má daleko lepší schopnost popisu situace i mnohem zdravější názory.

Ruská propaganda na Délském potápěči

od Oskara Krejčího. Ve skutečnosti Ukrajinci chtějí tržní ceny za transit (zatím tak činí za hubičku). Jednostranná ukrajinská deklarace nebyla nikdy součástí dohody (na rozdíl od tvrzení ruských vlivových agentů). Její nucené odvolání bylo pouze demonstrací ruské síly.

Cílem Západu musí být udržet na Ukrajině západní vliv a neutralisovat ruský, i za cenu massivních dotací.

Řeckokatolická církev za komunistické diktatury

z pera Rudolfa Vévody. Zatímco pravoslavní bezostyšně tvrdí: "O tomto sjednocení bylo rozhodnuto na sněmu v Prešově v r. 1950," řečtí katholíci správně připomínají: "Po administrativním inscenovaném “Prešovském soboru” z 28. dubna 1950 komunistický režim řeckokatolickou církev v Československu zakázal a postavil mimo zákon. Všichni její věřící byli úředně prohlášeni za pravoslavné. Řeckokatoličtí kněží byli uvězněni a odsouzeni, někteří z nich s rodinami deportováni. Biskup Petr Gojdič byl také uvězněn, mučen a odsouzen k doživotnímu žaláři, kde také zemřel."

Nemalou roli hrál SSSR, který s Ruskem neměl "nic" společného: "Bez vlivu ovšem nebyly ani důvody spočívající ve stalinském řešení národnostní otázky. Sovětizace Ukrajiny byla od 30. let provázena drastickou rusifikací, jejíž součástí byla likvidace všech projevů národní svébytnosti. Identifikace velké části rusínských elit s ukrajinskou kulturou pak nutně musela být sovětské moci trnem v oku. Argumentem pro zesílenou rusifikaci byla i aktivní účast mnoha ukrajinských řeckokatolíků v politických i vojenských nacionalistických organizacích, jakými byly Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) nebo Ukrajinská podzemní armáda (UPA), které se zapojily do boje proti sovětské moci."

Kdo za to může? "Pravoslavná církev byla po své likvidaci během nacistické okupace početně velmi slabá: v únoru 1950 se k ní hlásilo 57 500 věřících. Její představitelé se už od roku 1946 začali intenzívně snažit o rozšíření svého vlivu. Arcibiskup Jerevferij navštívil východní Slovensko a zahájil agitaci pro návrat sjednocených do lůna pravoslavné církve … Jakkoli původní záměry počítaly s dlouhodobým procesem, na přelomu let 1949–1950, a zejména v lednu 1950, došlo k dramatické změně kursu, jejíž příčiny lze spatřovat mimo jiné i v naléhavých intervencích představitelů pravoslavné církve v Československu i v Sovětském svazu. Ti, ať už bezprostředně, či prostřednictvím sovětských diplomatických úřadů, naléhali na československé vedení, aby byl plán likvidace unie proveden co nejrychleji."

Holocaust je součástí katholické věrouky

Vatikán: "Biskup Williamson se bude muset v souvislosti s přijetím biskupské funkce v církvi absolutně jednoznačně a veřejně vzdát svých postojů k Shoa, které Svatému otci v okamžiku zrušení exkomunikace nebyly známy."

Cynik v. kardinál

Cynik napsal: "Nikdo přece nemůže po papeži chtít, aby věděl, co se skrývá v archivech NEODVYSÍLANÝCH filmů švédské televize." Kardinál napsal: "Stejně tak zřejmě nikdo nevzal při tomto aktu v potaz názory biskupa Williamsona, které byly známé už daleko dříve."

Cynik: "Je neskutečně smutné, když kardinál Vlk zneužívá slov jednoho pitomce k tomu, aby ze všech lefébvristů udělal popírače holokaustu." (zdůrazněno mnou) Kardinál: "Řada členů i laiků tohoto bratrstva kromě svého církevního extremismu zaujímala také postoje extremismu politického, spojovala se například i s neonacisty, antisemity a popírateli holocaustu, jak se i u nás v tisku často objevovalo." (zdůrazněno mnou) (via PavelV)

Kdo nám tady lže? Soudím, že notorický lhář Nácek Pospíšil: "Spolupráci jsem ukončil 8. listopadu 2008 a obnovil 1. února 2009." "Ukončení" mu nevydrželo ani 3 měsíce, i když je to možná cynický rekord.

Cynik: "Od primase bych takovou podlost a zpronevěření se svému úřadu opravdu neočekával." A co lze čekat od Nácka Pospíšila?

Updated.

Blbec Ignác Pospíšil

Možná vám bylo záhadou, proč tak přední wikipedista jako je Cynik, který se na wiki může dopouštět libovolného svinstva a nikdy se mu nic nestane, nedokáže vystudovat libovolnou vysokou školu v ČR. Je to proto, že Nácek Pospíšil neumí česky.

Netuší, co je to logika a plete si ji se sémantikou. Netuší, že škrtnutí jedné věty není přepsání (= nahrazení jedněch slov jinými), a to ani částečné. Inu, kdo měl dříve pochybnosti, nyní už je nemá. Pravdivá Náckova charakteristika (zoufalec, maturant) není ani urážka, natož pomluva. Ignác Pospíšil je blbec, protože mu stejně jako jiným blbcům není jasný význam triviálních slov.

Update: Cynik uznal svou chybu: "přiznávám, že přesnější než přepsal je "opravil". Takže aktualizovaná verze: poté, co si to tady G. P. přečetl a uvědomil si, jakou pitomost napsal, tak svůj článek OPRAVIL. "

Ano, článek jsem opravil. Cynikovo vyjádření je šíleně neuctivé, ale uznávám sebekriticky, že jsem si měl ověřit fakta, na nichž jsem pak stavěl svůj právní rozbor.

On-line magazín Revue politika

Dovoluji si upozornit na nový on line politický magazín Revue politika, který od ledna 2009 vychází výhradně na internetu poté, co bylo zastaveno vydávání jeho tištěné verze. Tu má nahradit Revue Kontexty, kterou vydavatel Centrum pro studium demokracie a kultury plánuje jako nadčasový intelekutálně-kulturní dvouměsíčník.

Podivné kardinálovo vyjádření

Miloslav Vlk o papežově rozhodnutí napsal: "neudržitelný způsob uskutečnění tohoto gesta milosrdenství", "Dělá to dojem, že Vatikán bral příliš na lehkou váhu tento krok" a se sympathiemi informuje o postoji německých biskupů.

Dělá to dojem, že Miloslav Vlk bere na příliš na lehkou váhu svou povinnost poslušnosti vůči Svatému otci a vyjadřuje se neudržitelným způsobem. Jen více takových otců, jen více takových svatých.

Mýthus černého čtvrtku

Jak to bylo s velkou krisí? Článek jasně ukazuje, že finanční krise přicházejí a zase odcházejí. Podstatné jsou až hospodářské krise. V USA začala až v roce 1930.

Pavel Kohout v roce 2004: "Banky například ve velkém půjčovaly farmářům za zástavu jejich pozemků a budov. Nijak se přitom nestrachovaly o to, že by ceny nemovitostí mohly spadnout na zlomek původní hodnoty." Lidstvo je nepoučitelné, a to nejen ve svých chybách, ale i ve svém optimismu: "Bankovní sektor zůstal díky kvalitnímu risk managementu stabilním pilířem americké ekonomiky. Za zmínku stojí i reakce Federálního rezervního systému, který dnes nemá nic společného s onou nezkušenou a školácky chybující institucí, jakou byl koncem 20. let." "V současné době budí obavy obrovský nárůst cen nemovitostí zejména v USA a Velké Británii. Bude velmi zajímavé pozorovat budoucí vývoj těchto trhů." A na to jsme dojeli.

Největší inflace v dějinách lidstva

motto: "No, ještě je možnost, že natištěné peníze jen zvýší inflaci a vytáhnou tak hodnoty z kont bohatých. Fungovalo by to, kdyby se zároveň valorizovaly platy, pak by došlo ke změně rozdělení bohatství." Cnemo

Jedním z dávných cílů marxistů bylo kromě zrušení dědictví (což bylo však příliš pomalé opatření), inflace. V praxi to vyzkoušeli v Maďarsku, mezi 4. dubnem 1945 až 1. srpnem 1946. Výsledkem byla stotrillionová bankovka (100 000 000 000 000 000 000 pengő) a plánovaná trilliardová (1 000 000 000 000 000 000 000 pengő). V červenci 1946 se ceny zdvojnásobovaly každých 15 hodin.

© Magyar Nemzeti Múzeum Történeti Fényképtára

V Bibli je všechno

O tom, jak se ve Starém zákoně i Novém zákoně dá najít prakticky všechno, stačí jen umět jonglovat se slovy. Dostal jsem z toho dojem strašlivé rozplizlosti.

Kdo za to může?

Analysa Milana Zeleného. Jak z toho ven? Názor Pavla Kohouta a reakce Jiřího Paroubka.

Starý článek

Na žádost jednoho čtenáře připomínám svůj starý článek, o kterém by rád diskutoval.

Zrůdná strana feminismu

Kritikům feminismu se hodí jakýkoliv, i zcela nesmyslný argument. Bohumil Doležal napsal: "Nedovedu pochopit jedno: proč se v takovýchhle případech automaticky předpokládá, že když se natočí prasárna, nese za to zodpovědnost v první řadě ženská. Je to odvrácená, zrůdná strana feminismu, který zachvátil tuhle bohaprázdnou a mravně rozloženou společnost. Vůbec nechci učitelku vyviňovat. Jen si myslím, že v prefeministických společnostech, které nestaví na úplné rovnosti muže a ženy, nýbrž na tom, že ženu je třeba chránit, platí v tomhle případě pro ženu jakási presumpce neviny."

Ve skutečnosti ti, kteří dotyčnou učitelku odsuzují, tak nečiní pro to, že je žena, ale protože je starší. Myslí si, že "měla mít rozum". S feminismem to nijak nesouvisí, naopak ve feministické společnosti by dotyčná měla sexuální svobodu a nikdo by jí za toto video neodsuzoval. Na druhou stranu je pravda, že jsem nikdy neslyšel o ženě, která by se mstila zveřejněním choulostivých snímků.

Facebook

Ačkoliv jsem dostal několik pozvánek do LinkedIn, dosud jsem odolal. Naproti tomu fenomén FB mne již dlouho lákal. Co na tom kdo vidí? O weekendu jsem to vyzkoušel a zde jsou výsledky mých pokusů.

Na FB je momentálně 99 784 (počet členů sítě "Czech Republic") až 228 320 Čechů (podle odhadu FB pro dosah reklamy). Smysluplnost v tom moc nevidím, ale stejně jako ostatní služby Web 2.0 je to silně návykové. Vtip je v používání pravého jména a fotky. Mulťáci se prý penalisují.

FB přesně vystihuje anglosaskou mentalitu soutěživosti. Stejně jako o Valentýnu máte dostat co nejvíce přání, na Sylvestra co nejvíce novoročenek, tak v FB je podstatné mít co nejvíce "přátel" (výraz FB pro kontakty). Šíleným úsilím jsem jich první den získal 15; nyní jich mám již bez větší snahy 26. Z toho je 17 mužů a 9 žen. Celkem 17 lidí znám z reálného života, 7 jen virtuálně a 2 vůbec. Celkem 5 lidí nemá portraitní fotku.

Podstatou FB je nekonečné sdělování toho, co právě děláte. To mne nebaví, vždy jsem byl spíš na názory než na činnosti. Je to však v přímém přenosu, takže je to docela poutavé.

Co na FB příliš nefunguje, jsou "applikace", tj. plugins zřejmě v Javě. Jsou hrozně pomalé a člověk jim musí upsat duši, když je chce nainstallovat.

Updated.

Assimilace a integrace

Rozhovor s Alainem de Benoistem. Stanislas-Marie-Adélaïde, comte de Clermont-Tonnerre, zavražděný jakobíny, prohlásil: « Il faut tout refuser aux Juifs comme nation et tout accorder aux Juifs comme individus. »

"There are only two models for the construction of Europe: the empire and the nation-state. The latter, which became a political concept with the Revolution, is directly linked to individualism as a value (Louis Dumont). Too big to solve little problems, too small to solve big ones, it is especially incapable of controlling the trans-state expansion of an economic sphere which has become globalized. The empire, understood in the most traditional sense, seems to be the only model which can reconcile the one and the many: it is the polity which organizes the organic unity of its different components while respecting their autonomy. As a European citizen of French nationality, I am one of those "federalists" Le Pen denounces who believes it is possible to create a federal political unity in Europe on the basis of peoples and regions. What bothers me is that I do not see the Maastricht Treaty leading to an autonomous, politically sovereign Europe determined to acquire the equivalent of what the Monroe Doctrine was for the US, but rather a phantom of Europe, a Europe of the unemployed, the absent and the impotent, a free trade zone governed on the theoretical level by ultra-liberal monetary principles and, on the practical level, by administrators and bankers who neither have a political project nor democratic legitimacy … There is talk for example, of "transfers of sovereignty." I am not opposed to this. But what new sovereign entity do they benefit? They benefit no one, so that the so-called transfers really only represent the abandonment of sovereignty."

Fariseové

Debata o skandální 12. části Amidy sklouzla v metadebatu o tom, jak píšu. Bylo mi vyčteno, že nepíšu příliš holisticky, že pouze kommentuji jednotliviny. Ano, to je pravda a vůbec se za to nestydím. Abychom mohli vytvářet konstrukce musíme mít na čem stavět, mít solidní pramennou základnu, jinak jen reprodukujeme mýthy.

Další požadavek, který se často objevuje (zejména u p. Zemana) je ten, že bych měl psát vyváženě, tj. nejen o záporech, ale i kladech. Jenže já nepíšu vědeckou studii. Pouze svým kaménkem přispívám do obecné rozpravy. Ta je často poničena propagandou a vyvážený text nevznikne tak, že mechanicky spojím dvě propagandy do jednoho textu.

Nicméně jsem nyní dostal chuť napsat vyváženější text, a to o fariseích (Φαρισαιος, פרושים). Až do povstání makabejských (167–160 př. n. l.) byl judaism poměrně tuctové náboženství. Výjimečný byl sice monotheism a babylónské zajetí (606–536 př. n. l.), nicméně hinduistický kathenotheism se od něj zase tolik neliší. Saducejský judaism byl skrznaskrz tradiční: Zvláštní kasta kněží přinášela Bohu zvířecí oběti.

Situace se mění za povstání makabejských, což byl pokus vyrovnat židovství s výzvou hellénismu. Konflikt začal politicky: Judea byla ve sféře zájmu jak egyptské ptolemaiovské říše, tak syrské seleukovské říše. V 60. letech byla Judea autonomní součástí seleukovské říše, která podporovala hellénisaci. V občanské válce mezi tradicionalistou Oniášem III. (חוניו) a jeho hellenistickým bratrem Jásonem (יסון) hellénisté prohráli, přestože Judea zůstala pod svrchovaností seleukovské říše.

Občanská válka měla plno zvratů. Během ní byl veleknězem (כהן גדול) ustanoven proseleukovský héllenista Jáchym (אלקימוס), ačkoliv neměl rodové předpoklady. Oniášovci ztratili trpělivost a odešli do podzemí a do egyptského exilu, kde Oniáš IV. ustanovil alternativní chrám (zbořen v roce 73 n. l., současně s jerusalémským).

Hellénisté se však setkali s celonárodním odporem. Vítězná národní strana Hašmoneovců Jidáše a Jonáthána Makabejského se během let 159–153 př. n. l. zkonsolidovala a obsadila úřad velekněze, ačkoliv k tomu stejně jako Jáchym neměla rodové předpoklady. Legitimisté („zbožní“) se s tím nesmířili a zůstali v podzemí i exilu. Jejich vůdcem byl neznámý Učitel spravedlnosti, velekněz v letech 159–153 př. n. l.

V roce 136 př. n. l. se zbožní rozpadli na dvě skupiny. První část zůstala v podzemí – essejci. Druhá část vedená „Mužem lži“ (essejské označení) se vrátila do společnosti – „oddělení“ (farisejové) a kritisovala vládnoucí hašmoneovské saduceje. Bývají označováni za „lidovou“ sektu (v protikladu k saducejské sektě establishmentu), ale to je nepřesné. Pod vlivem kommunismu si pod pojmem „lid“ představíme obvykle plebs, nicméně fariseové byli především národním (populus) hnutím, tj. celostním, neuznávájícím odlišnost establishmentu a ostatních.

Fariseové modernisovali židovskou theologii. Zrušili zvláštní kastu kněží (stejně jako v novověku protestanti) a vyhlásili všeobecné kněžství všech židů, což znamenalo, že všichni židé musí dodržovat kašrut (כַּשְרוּת). Fariseové kritisovali imperiální politiku a nucenou konversi na judaism. Místo chrámu byla hlavní modlitebna (synogoga) s učitelem (rabínem); v protestantství analogicky s kazatelem. Fariesové byli odpůrci theokracie a trvali na oddělení světské a sakrální moci.

Ačkoliv zboření druhého chrámu (70 n. l.) je jistě mezník židovských dějin, jeho význam se přeceňuje. Pro židy bylo mnohem důležitější se vyrovnat s křesťanskou výzvou a teprve v letech 100–500 n. l. vzniká judaism v dnešní (orthodoxní) podobě. Židovství je tedy mladší než křesťanství.

Především zbořením druhého chrámu saduceové nezanikli. Byť bez opory v establishmentu trvali jako menšina dále a po roce 767 se změnili se Karaity. Židé nebyli z Judey vyhnáni Vespasiánem, ale až po Bar Kochbově povstání (132–135); ne přirozeně všichni. Centrem židovství se místo Jerusaléma stal Babylón v Mesopotámii a Tiberias v Galileji.

Saducejský pohled na fariseje

Ačkoliv se soudí, že saduceové zmizeli, ve skutečnosti se jen přejmenovali na Karaity. Co soudí o dnešním většinovém, tj. farisejském (z Φαρισαιος), židovství? "Qumránské texty je nazývají "stavitelé zdí", jsou spojováni s touhou po moci, deformací zákonů Tory a obětí, lhaním, pomluváním… Věřili, že Bůh řídí lidské konání a vyměřuje odměny a tresty v budoucím životě. Věřili v mrtvýchvstání a v anděly – zde je patrný vliv babylónského zoroastrismu … Farizejové byli výrazně ovlivněni řeckou kulturou. Podle řeckého vzoru se začínají objevovat učitelé [tj. rabíni] a jejich žáci … Farizejové se stali atraktivní, protože učitelem se na rozdíl od kněze mohl stát každý (chudý, bohatý či konvertita)."

Essejci byli potomci legitimních saduceů, kteří byli zbaveni moci během povstání makkabejských.

Updated.

Emil Maurice

Ačkoliv měl židovského pradědečka a byl tak z 12,5 % Žid, byl to přítel Adolfa Hiltera a jeho sok v lásce. Norimberské zákony sice regulovaly židovství až od 25 %, nicméně na práci v SS byly zvýšené nároky. Emil Maurice byl sice zakladatelem SS (měl legitimaci č. 2), ale Heinrich Himmler (legitimace č. 168) mu šel po krku. Hilter však starého kamaráda ubránil a "[v] roce 1939 musel pak Himmler na Hitlerovo naléhání povýšit Maurice na Oberführera SS."

Na druhou stranu herec Theo Lingen měl být pronásledován "pro židovský zjev", jímž "kazil rasový instinkt německého národa". "Hitler to rozmrzele odmítl".

Zákon o Hitlerově mládeži

z roku 1936 (německy). Diskusse k tomu.

Lhář Ignác Pospíšil

Je obecně známo, že Nácek Pospíšil je nestydatý lhář (naposledy jsem jeho obsedantní lhaní popsal v článku K e-mailové přestřelce Vrby a Cynika).

Teď se ten zoufalec snaží veřejnosti nabulíkovat, že jsem "právní diletant" a že jsem "svůj článek přepsal. Pozdě, ale přece. :-)". Ve skutečnosti jsem pouze pouze odstranil chybný popis skutkového stavu: "protože dospěl k názoru, že jeho vysvěcení na biskupa nebylo v rozporu s církevním právem" a článek aktualisoval o to, že se Cynik konečně vymáčknul: "Hysterie některých židovských představitelů a některých médií v této souvislosti svědčí pouze o jejich omezenosti a neznalosti. Tenhle nesmyslný vřískot nedělá dobrý dojem."

Od notorického lháře Ignáce Pospíšila, neschopného vystudovat libovolnou vysokou školu, se nic lepšího nedá čekat. Nicméně, protože ArbCom skandálně neudělil Cynikovi žádný trest, takže tento maturant opět dělá na wiki bordel, a protože Nácek Cynik podle nepřipustil na své žumpě můj kommentář, který věc uváděl na pravou míru (neschopnost Ignáce Pospíšila rozlišit mezi popisem skutku a právní kvalifikací; co od pouhého středoškoláka, s jeho právním bezvědomím, čekat), ArbComu v nejbližší době přistane žádost o arbitrage, která by wiki jednou pro vždy měla cynika zbavit.

Jak Leo Pavlát tlačí na pilu

Leo Pavlát dnes na Psu prohlásil:

"Obviňováni židovského státu z "holocaustu" je tak na stejné úrovni jako jeho popírání."
Jinými slovy: kritika israelského počínání = trestný čin!
A jsme zase o krok dál. Hlavně mě, prosím vás pěkně, ujišťujte, že největším nebezpečím pro mou svobodu jsou hololebí fotbaloví primitivové nebo nějací zamindrákovaní fanatici v afghánských jeskyních! :-((((

Násilník Luboš Palata

Další, kdo se zařadil do nekonečného seznamu obdivovatelů násilí, je novinář Lidových novin Luboš Palata: "A to způsobem, který se v případě kolegyně Kalenské řeší ve vesnických poměrech jediným možným způsobem - dotyčnému se dá přes hubu. V poměrech města pražského, kde se naše redakce nachází, se to k Paroubkovu štěstí řeší obecným opovržením. A dokud se neomluví, neměl by si slušný novinář o pana Paroubka opřít ani kolo."

Pomiňme Palatovo trapné se povyšování nad vesnicí. Palatův problém je hlubší. Ten, kdo násilí považuje za "jediný možný způsob", je neuvěřitelný primitiv.

Židovská modlitba

Každý bohabojný žid má 3x denně odříkat stojící modlitbu (עמידה, Amida). Její součástí je 12. požehnání (ברכת המינים, Birkat HaMinim), které zní: "And for slanderers [sectarians] let there be no hope, and may all the evil in an instant be destroyed and all Thy enemies be cut down swiftly; and the evil ones uproot and break and destroy and humble soon in out days. Blessed art You, LORD, who breaks down ememies and humbles sinners."

Odůvodnění jeho zavedení: "Ale když se židovští křesťané stali nebezpečím (byli podezřelí z kolaborace s Římany), začal nedůvěřovat Žid Židu, se kterým stál bok po boku v synagoze: mohl to být židovský křesťan, a proto "zrádce". Bylo třeba najít způsob, jak jim zabránit v přístupu do synagogy; to však nebylo tak snadné, protože židovští křesťané vypadali stejné a vedli tentýž způsob života jako ostatní Židé. Proto se zavedla formule zatracení, kterou židovští křesťané nemohli stvrdit svým "amen", protože by zatratili sami sebe. Podle této linie výkladů měl birkat ha-minim složit na synodu v Jamnii (90-100 o.l.) Šemuel Malý z příkazu patriarchy Gamaliela II. a jeho modlitba byla namířena proti židovským křesťanům jako výraz jejich oddělení."

Je tedy největším pokrytectvím tradionalistickým katholíkům vyčítat litanii za židy, když tato modlitba není ani zdaleka tak krvelačná jako židovská.

Zvrácená logika

Papež prominul (it. rimettere, angl. remit) exkommunikaci tradicionalistickému biskupu Richardu Williamsonovi. Církev se žádnými jinými jeho skutky nezabývala.

Jenže ouha, Richard Williamson je popírač holocaustu, tedy vyvrhel všech vyvrhelů. Z toho důvodu jeho exkommunikace zrušena být nesmí, i když s popíráním holocaustu nijak nesouvisí. Papež se sice pokusil přijít ke křížku, ale nebylo mu to nic platné. Osvědčený Elie Wiesel řekl, že "the pope's decision gave credence to "the most vulgar aspect of anti-Semitism."

A Cynika toto ostouzení papeže jako představitele katholictví samozřejmě nezajímalo, dokud jsem ho zde k vyjádření výslovně nevyzval. Nácek Pospíšil si navíc plete skutkovou podstatu (o níž jsem byl mylně informován) a právní kvalifikaci. Ale co od maturanta Ignáce čekat lepšího?

Vyjádření českého blábolisty: "Papež Benedikt XVI., byť je oficiálně neomylný, se dopustil velkého omylu." Papež je neomylný toliko ve věcech věrouky, nikoliv v rozhodnutích v individuální věci.

Židovský postoj.

Updated.

Český postkommunism v praxi

via Tomáš Pecina. Český postkommunism se vyznačuje dvěma rysy: totální neúctou k právu a selektivní buzerací. Teď by u toho druhého alespoň trochu mohla narazit kosa na kámen: "Z pohledu ústavněprávního se tedy jedná o zákonem aprobované omezení osobní sféry jednotlivce. Takové omezení, kromě toho, že musí být stanoveno zákonem, musí současně sledovat určitý cíl a být ve vztahu k tomuto cíli přiměřené. V podmínkách materiálního právního státu je proto nezbytné trvat na požadavku, aby takové omezení či narušení autonomní sféry jednotlivce mělo jasný a předem seznatelný důvod, legitimující použití takového omezení, a takový důvod musí spočívat v konkrétních skutečnostech. Jinak řečeno, v případě daňové kontroly nemůže být takovým důvodem obecně formulovaný zájem státu na výběru daní, který je účelem zákona o správě daní a poplatků, nýbrž musí zde existovat konkrétními skutečnostmi podložené podezření, že konkrétní daňový subjekt, u něhož je daňová kontrola zahajována zřejmě svou daňovou povinnost nesplnil, nebo splnil, avšak v míře menší než by měl. V této souvislosti považuje Ústavní soud za vhodné uvést analogii s řízením trestním, v němž k omezení jednotlivce a realizaci vyšetřovacích pravomocí orgánů činných v trestním řízení nestačí prostá skutečnost, že cílem jejich činnosti je odhalovat a stíhat trestnou činnost, ale teprve skutečnost, že zde existuje konkrétními skutečnostmi podložené podezření, že konkrétní jednotlivec se dopustil protiprávního jednání. Ústavní soud si je vědom řady podstatných odlišností daňové správy od trestního řízení, nicméně z pohledu ústavněprávně vyžadovaného respektu veřejné moci k svobodné sféře jednotlivce, jsou požadavky na realizaci vyšetřovacích pravomocí orgánů státu v podstatě totožné. To proto, že svobodami je jednotlivec nadán a každé jejich omezení musí být měřitelným tak, aby nedošlo k neproporcionálnímu zásahu."

Podle MF stát kontrolami zpětně vybere až 6 milliard Kč ročně, přičemž každá třetí kontrola je namátková. Je-li výnos rovnoměrný, tak se protiústavními kontrolami vyberou 2 milliardy Kč ročně, což jsou asi dvě promile státního rozpočtu. Přesto podle Kalouska ÚS zešílel. Inu, postkommunista jako Brno.

Šéf české daňové správy Jan Knížek rovnou přiznává, že rozhodnutí soudu nebude respektovat. Když jsem se s něčím podobným setkal poprvé, nechtěl jsem tomu věřit. Ale co čekat v zemi, kde soudní rozsudek nerespektuje ani president republiky? Taková země je navždy odsouzena k zaostalosti.

Nový trestní zákoník I

Po soudním řádu správním, novém správním řádu a novém zákoníku práce je nový trestní zákoník teprve 3. 4. novým kodexem. Je zajímavé si porovnat původní versi prvního pokusu o NTZ a schválenou versi druhého pokusu a mezivarianty. Ačkoliv obě psal Šámal, dosti se liší. Přes pokus zachovat materiální pojetí trestného činu, nakonec naštěstí přeci jen zvítězilo formální. Je výtečné, že jsou obnoveny zločiny: úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nad 5 let (§ 14 odst. 2 NTZ). Je správné, že hranice trestní odpovědnosti je snížena na 14 let (§ 25 NTZ). Nad druhou stranu zůstala bohužel zachována pomluva (§ 184 NTZ) a jiné verbální delikty. Nicméně mou zásluhou bylo podněcování předefinováno z "Kdo veřejně podněcuje k trestnému činu nebo k hromadnému neplnění důležité povinnosti uložené podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta." (§ 164 TZ 1961) na "Kdo veřejně podněcuje k trestnému činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta." (§ 364 NTZ).

Václav Klaus má v mnohém pravdu: "Je mi např. líto, že této změny nebylo využito k razantnějšímu odlišení sazeb pro násilné trestné činy oproti činům nenásilným. Byla to příležitost, jak signalizovat, že si společnost váží života a zdraví člověka více než jiných hodnot." neboť tresty za kvalifikované skutkové podstaty majetkových trestných činů jsou drakonické. Za obyčejnou krádež velkého rozsahu je podle § 205 odst. 5 NTZ trest až 10 let, za usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 NTZ pouze 3 roky.

V jiném nemá: "Za diskutabilní považuji snížení hranice trestní odpovědnosti a snížení hranice „dovolené“ sexuální aktivity. Mimořádně absurdní je navíc spojování těchto dvou věcí. K těmto změnám došlo bez předchozí veřejné i odborné debaty, jen jako důsledek momentální nálady části Poslanecké sněmovny." Sexuální zralost (dospělost) a trestní odpovědnost spolu úzce souvisí, neboť trestní odpovědnost má začínat právě dospělostí. Člověk může počít nového člověka a má být trestně neodpovědný? Kde se bere pýcha paternalistů zakazovat dospělým lidem sexualitu? Debaty o tom bylo až moc.

"Nový trestní zákoník také příliš nezvyšuje možnost využití takzvaných alternativních trestů. Mnoho občanů bude i nadále za méně závažné trestné činy trestáno odnětím svobody." To je složitější. Trestní sazby slouží jako referenční rámec. Myslím, že je to špatně, ale Šámal mne s US modelem vyhodil, když jsem napsal: "U některých přečinů by měl být trest odnětí svobody (lépe „žalář“) vyloučen. Souhlasím s tvrzením důvodové zprávy: „V zásadě není důvod pro to, aby byl trest odnětí svobody zvažován u každého trestného činu.“ Stanovení jeho výše jako „poměrného kriteria pro typovou závažnost jednotlivých trestných činů“ však není nutné. Spíše se tím naznačuje soudu, že tento trest je myslitelný všude."

"Ve spojení s připravovanou rekodifikací trestního řádu pak tento nárůst kauz může vést až k otevřenému obchodování s　přiznáním výměnou za nižší trest mezi státními zástupci a obviněnými." Plea barganing je rovněž velice positivní věc, která zvyšuje autonomii obviněného a šetří veřejné prostředky.

"Trestní zákoník přidává zhruba 60 nových trestných činů" Ano, Šámal je posedlý kasuistikou a jeho 4 druhy podvodu jsou urážkou jakékoliv vytříbené legislativní techniky.

Na závěr si myslím, že by se Klausovi právníci konečně měli naučit rozlišovat mezi platností a účinností. Není to tak těžké. NTZ nabyde platnosti v nejbližších dnech, účinnosti 1. ledna 2010. Věřím, že NTZ nejméně tucet let nebude novelisován.

Updated.

Je Hitler Satanem?

Nejprve, aby mne nějaký snaživý inkvisitor neudal myšlenkové policii, vyznání víry: Podle mého názoru byl Hitler po Leninovi druhý největší darebák 20. století, společně s Trockým. Jeho názory byly stejně zvrácené jako Mao Ce-tunga.

Teď osobní vzpomínka. Vyrůstal jsem v tom taky. Bylo nemyslitelné opustit středověké myšlení a dívat se na Hitlera jako člověka z masa kostí. Proto byl pro mne zjevením jeden nejmenovaný spolužák z FF UK, který se zabýval Hitlerovou zahraniční politikou (mimochodem, tato je partie je Kissingerově Diplomacy (1994) velice špatná, protože ideologická) a posuzoval ji bez předsudků.

Rath teď pochvalně promluvil o Hitlerově ekonomické politice a vypadá to, že ho ukřižují. Osobně si myslím, že Hitlerova ekonomická politika byla špatná, ale kdybych si myslel opak, byl bych zaklet Satanem? Ano, v Německu každý, kdo se jakkoliv kladně vyjádří o Hitlerovi, ve veřejném prostoru skončí. Ale to má být normální, z toho si máme brát příklad? Ne, že by na Hitlerovi bylo něco dobrého, ale kdo si to myslí, je snad spřízenec Satana?

Hlasatelé politické korrektnosti by si měli všimnout, jak nebezpečně blízko se dostávají ke kommunistům: "Rathovy „nadšené výkřiky“ podle Maštálky překročily „jakékoliv meze, za které by se slušný politik nikdy neměl vydávat“." Už to by je mělo varovat.

"[N]eomalené odkazy na válečné superzločince" nesmí u nás být trestné ani morálně. Dnes se nesmí za žádných okolností chválit Hitler, zítra Lenin, pozítří Allende nebo Pinochet. Kde to skončí? Naštěstí jsou ještě rozumní lidé.

Rodilá mluvčí mluvící s přízvukem

Tak už to konečně vím!

Heretik mi otevřel oči!

"Dalším důvodem křesťanského antisemitismu je nepochybně i to, že my pohané na jedinečné vyvolení židovského národa žárlíme. Chtěli bychom být Stvořitelem také tak vyvoleni, být něčím zvláštním. Myslím, že my ne-Židé jsme se nikdy skutečně nesmířili s tím, jak nás Bůh stvořil – tak jako židovský národ po tisíciletí usiluje být stejně normálním národem jako všechny ostatní."

Více na Vrbě.

To nejlepší z atheismu

Cynik Pospíšil napsal delší kritiku (nyní smazanou) úspěšné atheistické campagne, o které se LW zmínila již dávno.

Jak je pro našeho cynika typické, jeho článek obsahuje mnoho nesmyslů jeho nevzdělané mysli. Není pravda, že se dává do reklamy to nejlepší, co o dané věci lze říci. Reklama má mnoho podob. Jednou z nich je, kdy se zdůrazní rys, který podukt odlišuje od konkurenčních. Tak i "přestaňte si dělat starosti a užívejte života" není to nejlepší z atheismu. Já osobně za nejlepší na atheismu považuji to, že nemusím věřit nesmyslným pohádkám typu sv. Trojice či neposkvrněného početí. Jiný může na atheismu oceňovat jiné věci. Každopádně je na náboženské výchově něco nezdravého, jak dokazuje rozhovor s dcerou Jiřího Čunka.

Nácek Cynik, jak je pro něj typické, nepochopil podstatu sdělení. Tím není to, že je všechno dovoleno, jak tmáři straší lidi již desítky let, ale to, že nemusíme dodržovat nesmyslná dogmata frigidního sv. Pavla. Člověk nemusí být věrný, pokud žije v otevřeném svazku. Někomu (asi menšině) to vyhovuje, jiným ne. To jen fanatici cynického typu chtějí všem vnutit jednotný životní styl a ostatním useknout hlavy nebo je upálit. Je mi milejší klidný člověk, který chodí do bordelu saturovat své sexuální potřeby, než Cynik, který si svou frustraci kompensuje terrorisováním ostatních na wiki.

Bohužel je Nácek Cynik případem člověka, kterému ani berlička katholictví nepomohla, aby se choval slušně. Důkazem je jeho chování k p. Sklenářovi. Některým lidem nepomůže nikdy nic.

Updated.

Diskusse

Názor slušného člověka. Proč takových lidí, jako je Jan Šesták, není v ČR víc?

Unionistický fanatik

Jedním z největších gaunerů za občanské války byl Edwin M. Stanton (1814–1869). Měl na svědomí i mučení kompliců Lincolnovy vraždy: "Stanton ordered an unusual form of isolation for the eight suspects. He ordered eight heavy canvas hoods made, padded one-inch thick with cotton, with one small hole for eating, no opening for eyes or ears. Stanton ordered that the bags be worn by the seven men day and night as a preventive to conversation. Hood number eight was never used on Mrs. Surratt, the owner of the boarding house where the conspirators had laid their plans, Stanton knew the furor of indignation that would cause. A ball of extra cotton padding covered the eyes so that there was painful pressure on the closed lids. No baths or washing of any kind were allowed, and during the hot breathless weeks of the trial the prisoners' faces became more swollen and bloated by the day, and even the prison doctor began to fear for the conspirators' sanity inside those heavy hoods laced so tight around their necks. But Stanton would not allow them to be removed, nor the rigid wrist irons, nor the anklets, each of which was connected to an iron ball weighing seventy-five pounds."

Jak psát o Blízkém východě

Krutě pravdivá satira přeložená do slovenštiny.

Zhoubné důsledky geopolitiky

Rád bych se vyjádřil k zajímavé polemice Tomáš Pecina v. Alex Juchelka.

Ve střetu rooseveltovského realismu a wilsonovského idealismu jsem srdcem na straně idealismu. Západ je definován hodnotami, nikoliv tím, že se někdo prohlásí za jeho člena. Na druhou stranu, pokud budeme jen idealisty a nebudeme chtít radar, tak nás Rusko dříve nebo později spolkne. Pecinovu myšlenku, že Gruzie a spol. jsou nový cordon sanitaire kolem Ruska, proto považuji za nosnou. Nicméně bychom to měli takto otevřeně hlásat a nikoliv tvrdit, že Gruzie i Israel prosazují západní hodnoty. Nikoliv, Gruzie i Israel dělají Západu ostudu. Byl bych zřejmě ochoten to překousnout, kdyby to byl establishment ochoten přiznat.

KnorTime

Půlhodinový pořad TV Barandov KnorTime z 13. ledna 2009 zřejmě nepoznal zásah dramaturga, takže má v sobě mnoho hlušiny, ale 3 scénky stojí za vidění: zprávy z neštěstí v Ostravě, turistická pozvánka do Gazy a rozbor začátku novoročního projevu Václava Klause. Je vidět, že Miloši Knorovi černý humor jde.

Stalinův názor na Ivana Hrozného

Pražský web pro studenou válku: "Špatně jste zobrazili opričninu. Opričnina – to bylo královské vojsko. Na rozdíl od feudální armády, která mohla kdykoliv svinout své prapory a odejít z války, to byla regulérní, progresivní armáda. Vy jste opričniky zobrazili jako Ku-klux-klan.

* * *

Car se podle vás podobá spíš Hamletovi, je nerozhodný. Všichni mu napovídají, co má dělat, ale on sám nerozhoduje… Car Ivan byl velký a moudrý vládce a kdybych ho měl srovnat s Ludvíkem XI. (četli jste o Ludvíkovi XI., který připravil půdu pro absolutismus Ludvíka XIV.?), pak Ivan stojí o deset tříd výš. Jeho moudrost spočívala v tom, že trval na národním hledisku a nepouštěl cizince do země. Chránil zemi před pronikáním cizích vlivů. V tomto směru jsou ve zpodobnění Ivana Hrozného odchylky a nepřesnosti. Petr Veliký byl také veliký vládce, ale měl příliš liberální vztah k cizincům, příliš otevřel bránu do země a připustil vliv cizinců na chod země, dopustil poněmčování Ruska. To platí ještě více o Kateřině. A i o dalších. Cožpak byl dvůr Alexandra I. ruským dvorem? Cožpak byl dvůr Mikuláše I. ruským dvorem? Ne. Byly to německé dvory. Ke znamenitým opatřením, které Ivan Hrozný nařídil, bylo zavedení vládního monopolu na zahraniční obchod. Ivan Hrozný byl první, kdo tento monopol zavedl. Lenin byl druhý."

A Vodník nám bude pořád tvrdit, že SSSR nemá s Ruskem nic společného.

Nový pohled na affairu Milana Kundery

Z pera Milana Třísky: "V jednom ovšem musíme čtenáře zklamat. V rovině pragmatického čtení je natolik rozpojena realita s textem, že nemá žádný smysl a není ani možné z tohoto textu vyčíst, kdo udal chodce Dvořáčka. Mohl být dávno sledován - jako jiní agenti chodci, mohl ho udat Dlask, kdokoliv... Kdo ale dobře rozumí pravoslavné antinomické logice, která tvoří jádro komunistické ideologie, chápe dobře poněkud překvapivý fakt, že jako udavač je vyloučen vlastně pouze Milan Kundera, neboť i jeho roli musíme chápat v rovině pragmatiky."

Marshallův plán

Výstižný popis událostí z 7. až 10. července 1947 na serveru Totalita. Jasně ukazuje neschopnost a zbabělost demokratických politiků, kteří se zmohli maximálně na vzlykání: "Do Moskvy jsem jel jako československý ministr, ale vrátil jsem se jako Stalinův pohůnek."

Arnošt Heidrich to zpětně kommentoval: "Všichni demokratičtí členové delegace jsme si jasně uvědomili, že pro Kreml je v Československu možný jen čistý komunismus a nic jiného…"

Pokud odmítneme radar, tak po druhé odmítneme Marshallův plán.

Když dva dělají totéž, není to totéž

Když Ahmadínedžád citoval Chomejního, že Israel musí být vymazán z mapy, tak byl označen za nového Hitlera a podněcovatele genocidy.

Když nositel Nobelovy ceny míru (sic!), Peres, prohlásil, že Irán může být také vymazán z mapy, tak si toho temného vyhrožování nikdo ani nevšiml. Quod licet Iovi, non licet bovi.

Pro p. Zemana: بايد از صفحه روزگار محو شود bych přeložil jako vymazat z mapy.

Updated.

Jak to chodí v Israeli

Podobnost čistě náhodná?

Co mne zaujalo: "Rozumný národ se zdravým pudem sebezáchovy by se nevydával na cestu, která může vést jen a pouze k nekonečné válce s mnohem silnějším nepřítelem, ve které není naděje na vítězství." Čechoslováci v roce 1938? Poláci v roce 1939?

Antistressová myš

Na Haluzi.

Petr Mach o SSO a Lisabonské smlouvě

Myšlenka dne

Bohumil Doležal: "[P]opírat globální oteplování je něco jiného než popírat holocaust."

V propagandě je možné všechno

Bohumil Doležal: "Ministr Schwarzenberg se zjevně jen těžko smiřuje s rolí nestranného rozhodčího v utkání mezi izraelskými beránky (naštěstí jsou dobře vyzbrojeni) a vlky z Hamásu."

Zatím jsem ještě neslyšel příběh, kde by výsledkem střetu beránků a vlků bylo 1 200 mrtvých vlků a 13 mrtvých beránků, přičemž by ještě značná část beránků zahynula omylem beránků. Ale v pohádkách a propagandě je možné všechno.

Exklusivní fotografie Entropy

V přímém rozporu s tím, co tvrdí "seriosní" tisk: "Před vchodem se tísnili lidé bez unijní legitimace, aby se mohli podívat alespoň přes sklo," Vám přináším fotografie Entropy, ačkoliv unijní legitimaci pochopitelně nemám.





Omlouvám se za sníženou obrazovou kvalitu; byla způsobena zhoršenými světelnými podmínkami.

Palestina je pořád problém (2002)

via Jonáš. Film, který s klassicky britskou objektivitou otevře oči všem, kterým ještě nevymizely poslední zbytky lidskosti. Co na to Michaela, Magnus Maximus či Filip Sklenář? Zachovají se jako Michael Green?

"Medvěděvova" doktrína

Dokument ze srpna, kterému byla v Česku věnována minimální pozornost. Pokud se bavíme o Rusku a jeho zahraniční politice, pozornost bychom mu určitě věnovat měli.

Nový Délský potápěč a e-shop

Mnozí jistě zaregistrovali novou verzi politicko-kulturniho e-zinu Délský potápěč.

V uplynulých dnech na jeho stránkách přibyl e-shop, který na základě vzájemné prodejní smlouvy s Amazonem, kterou si může udělat každý, syndikuje a nabízí k prodeji zajímavé knižní a hudební tituly z historie, religionistiky, mediálních studií, ale i beletrie a dalších.

Tomáš Klvaňa

via Elvis. Texty Tomáše Klvani jsem četl už v době, kdy studoval v USA a psal do Reflexu. Nebyly nic moc. Toho člověka zajímaly jiné věci než mne a navíc o nich nepsal příliš objevně.

Pak si ho najal Václav Klaus jako svého mluvčího. Proč do toho šel Václav Klaus, bylo jasné. Tomáš Klvaňa měl pověst přemýšlivého intelektuála a jeho úkolem bylo Klause polidštit v očích veřejnosti. Proč do toho šel Tomáš Klvaňa, jasné není. Že by skrytý kariérism?

Není divu, že tento nerovný vztah příliš neklapal a že Klvaňa šel od toho. Pak se po delší době vynořil na mission impossible: Přesvědčit českou veřejnost, že radar potřebuje. Nepochybuji, že si to i sám myslí, ale to je pro tento úkol trochu málo. Není divu, že tento věčný smolař selhal i zde.

Teď se Tomáš Klvaňa vyjádřil ke konfliktu v Gaze. A opět se všemi svými typickými nectnostmi: přemýšlení sice docela poctivé, ale bez znalosti faktů. Takové nedomrlé. Palestinské odbojáře označuje za terroristy. Pro nacisty byli čeští odbojáři rovněž terroristy.

Klvaňa odsuzuje propalestinské demonstranty. Kde byl, když židovští terroristé vraždili Brity a Palestince, kde byl, když Israel vyhnal 700 000 Palestinců z vlasti? Já vím, nebyl ještě na světě. Nicméně právo na vlast se nepromlčuje, a to nejen u Sudetských Němců.

Klvaňa se také ostudně mýlí, když hovoří o israelských válečných cílech. To, že Olmert, Livni a Barak 4. listopadu 2008 porušili příměří s Elánem, aby mohli začít svou půl roku plánovanou aggressi, s cílem porazit Jednotu ve volbách, přiznává i Magnus Maximus. Jenže krátkodobý zisk je dlouhodobá ztráta. Nejhorší premiér v dějinách země, Olmert, rozpoutal válku v Libanonu. Výsledkem bylo vítězství Strany Boží a konec odstrašovací schopnosti israelských "obranných" sil v konvenčních zbraních. Vpředu to nestačilo, takže rozpoutal válku v Gaze. Výsledkem je, že si konečně i mainstreamová media všimla, kdo 60 let ohrožuje všechny své sousedy.

Tato vlna nakonec doputuje i do ČR, která jí dosud vzdoruje vinou imanentního českého rasismu, který považuje Araby za méněcenné divochy, u nichž na smrti nemluvněte moc nesejde. První známkou je to, že Mladá fronta publikovala deník Pavlíny Reš, který by dříve získal místo maximálně na Zvědavci. Dalším příkladem je e-mail Pavly Jazairiové, která také není oslepená proisraelskou propagandou.

Výsledek zvratu mediálního discoursu je jasný. Těch nových 1000 mrtvol se nedá oddiskutovat. Israel se dostal do posice husitských Čech (abych nepoužil příhodnější přirovnání) a nakonec dopadne také tak.

Ostravsko

Richard Polame a Kapitán: podobnost čistě náhodná. "Paní, co mi chodí domů (na Ostravsku) po práci uklízet, je upřímně fuk s kým plodí Topolánek své nemanželské děti, ale že zase nezvedli minimální mzdu – to ji tedy sere docela dost."

Nicméně jistá odlišnost existuje: "emotikony používám v hojném počtu, protože: 1) beru je jako oddělovač, jsem zvyklý psát rychle, věty neuvozovat velkými písmeny, a oddělovat je enterem (což tady nelze)"

"uklízečka uklízí v rámci "dohody o provedení práce" (budeme tomu říkat třeba takhle) ;-) můj byt, který není mým "výrobním prostředkem" ;-) je to trochu něco jiného, než kdyby uklízela v hlavním pracovním poměru moji firmu - ten rozdíl jistě sám cítíte ;o)"
Ostravsko je zřejmě oblastí, kde marxism–leninism zapustil nejhlubší kořeny.

Nadprodukce

Pokud Adam Chromý počítal dobře, vzniklo v ČR v roce 2008 celkem 24 filmů. U takové nadprodukce nelze čekat nic jiného než bídnou kvalitu.

Velký process na wiki

Dosud jsem byl na wiki jen obětí trpaslíků, kteří si na mně kompensovali své komplexy méněcennosti. Přišel čas to obrátit. Na en: jsem inicioval velký process, jehož cílem je zastavit vandaly cynického typu, kteří massivně odstraňují hypertext z dní, měsíců a roků.

10 nejvíce navštěvovaných serverů

Podle Alexa: Yahoo!, Google, YouTube, Windows Live, Facebook, Microsoft Network (MSN), Myspace, Wikipedia, Blogger.com a japonské Yahoo!

Je zajímavé, že Yahoo se v ČR téměř nepoužívá, stejně jako produkty Microsoftu: Windows Live a Microsoft Network (MSN). Popularita Facebooku stále roste i v ČR.

Kdo je pán a kdo kmán?

Beze slov...

Opět David Černý

motto: "Konečně je tady dílo, které po dlouhé době někomu hnulo žlučí...."

Veledílo Davida Černého je už hotovo. Jestli je to v něčem umění, tak v tom, že na tento opus magnum dokázal Černý zchrastit 12 melounů a že kopnul Vondru do prdele: "Kdybych ale věděl, že je to jinak, než co jsme si mysleli rok a půl, nedovolil bych to."

Nebýt výkladového textu, tak by tuto "sochu" nikdo nepochopil. Co vyjadřuje Španělsko, Slovensko či Slovinsko, nevím dosud.

Bohumil Doležal: "Ostatně si myslím, že pan Vondra by udělal nejlíp, kdyby místo toho, aby příští týden v Bruselu slavnostně odhalil tu ostudu, honem odstoupil. A Události musí dohnat jeden rest: zatím nikdy jsme ještě neudělili bobříka vyčůranosti českému výtvarníkovi. Pan Černý si jej za tu kopníkiádu bohatě zaslouží."

Updated.

Podstata Zelených

Velmi případně je ve svém sloupku charakterisuje Bohumil Doležal: "Ti už byli připraveni vyměnit ministryni Stehlíkovou za politizujícího rockera a Havlova přítele Kocába a zároveň se chystali vnutit Topolánkovi do Národní hospodářské rady svého někdejšího prezidentského kandidáta Švejnara, který má rovněž k exprezidentovi blízko. Když uvážíme, že za zelené je ve vládě i ministr Schwarzenberg a že nikdo z této trojice není členem té strany, začíná to se stranou zelených vypadat jako v církevní oblasti: existuje obecná, ideální církev, sdružující všechny, které Bůh obdařil darem víry, a pak jednotlivé nedokonalé pozemské realizace. Strana zelených přesahuje ze své pozemské nedokonalosti do ideální roviny Pravdy a Lásky, v níž zelená bledne na úkor nebeského jasu."

Wikipedia on Race

Konzervativní kritika Wikipedie na webu American Renaissance.