14. června 2006

Sociální postavení herců

Petr se pustil do historie, a dopadlo to, jak je u něj obvyklé, tragicky. Český postobrozenský mýthus o kočovných hercích (Thám, Tyl) vydává za normu. Jako kdyby nevěděl, že za Shakespearea bylo divadlo podnikání jako každé jiné. Jako kdyby nevěděl, že Molière byl natolik uznávaný, že se málem stal jedním ze 40 nesmrtelných (akademikem). Pro pako z Chebu jsou to všichni jen "puvodne marginalne kriminalni osoby zcela bez respektu spolecnosti". Tak, že by si přečetl něco o hercích z kamenných divadel v 19. století? A protože by odborná kniha byla pro něj příliš náročná, doporučuji Kožíka: Největší z Pierotů.

8 komentářů:

  1. Máte možnost. Boutros jistě školení z Vaší strany neodmítne. I když, kdo ví. On je hádavý natolik, že by ho byla schopna urazit i Vaše dobrá vůle mu doplnit vzdělání.

    OdpovědětVymazat
  2. Není osobní útok jako osobní útok. Ty nejhorší podnikají zejména Vaši kollegové ze Žumpy. Mám na mysli Petra a Anonyma. Tak že byste usměrnil především je?

    OdpovědětVymazat
  3. Shakespeare a Molière nebyli herci. Myslím, že "opravdoví" činoherní herci měli až do časů Sarah Bernhardtové opravdu nevážené postavení, jak je popisuje Jirásek v F.L.Věkovi. Vzpomeňte na císařovnu sv.Theodoru: v Byzanci (a nejen tam!) platilo víceméně "herečka = kurva"

    OdpovědětVymazat
  4. K panu Zemanovi. Nevím, co Vás vede k tomu myslet si, že mám právo jen passivně registrovat fouly paka z Chebu. Pokud si tento slovutný inženýr naběhl na vidle, jeho chyba. Nemá trollovat.

    OdpovědětVymazat
  5. K Vodníkovi. Oba byli herci. Shakespeare spíše příležitostný, ale Molière regulérní. Odtud onen mýthus, že zemřel během představení.

    Je pravda, že Církev dělala vše proto, aby divadlo zakázala. Proto se v raném středověku nehrálo. Nicméně od gothiky se divadlo postupně pomalu obnovuje.

    Jirásek jen konservoval postobrozenský mýthus. Je třeba lišit mezi kamennými divadly a šmírou, která kočovala.

    OdpovědětVymazat
  6. Aha, to jsem nevěděl, že S. a M. byli (taky) herci.

    S tou Církví si nejsem jistý. Poměrně záhy, nepochybuji, potlačila antické divadlo a hry antických autorů. Nicméně právě počátky divadla je, myslím, nutno vidět ve všelijakých těch lidových představeních, která se točila dějově kolem Pašíjí, a to (římská) církev IMHO nejen trpěla, ale podporovala.

    O tom mythu: myslím, že Jirásek nic nekonservoval. Madam Butteau své dcery v herecké kariéře podporovala, šlo o kariéru v kamenném divadle, nikoli v Thámově šmíře. Takže pro určité lidi to bylo cool. Nicméně mám pocit, že většinová společnost - venkov zcela jistě - házela herce přeci jen tak nějak do jednoho pytle, jen jedny na dno a druhé navrch.

    OdpovědětVymazat
  7. Ano, intuitivně to máte správně. Současné divadlo je skutečně pokračovatelem církevních her a mezi antikou a jím je césura.

    Venkov kamenná divadla neznal. Ve městech byli herci místního kamenného divadla vážení.

    OdpovědětVymazat
  8. Ano, puritáni měli k divadlu odpor. Puritán však není typický Angličan, nýbrž dissenter.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>