Zadržitelný vzestup Filipa Sklenáře

Nikdo nikdy nepochyboval, že Filip Sklenář umí psát (s výjimkou Štefana Švece). Jeho talent oceňují tak rozdílní lidé jako Eva Pallotto a Věra Tydlitátová.

Jenže častým problémem takto talentovaných lidí je neukázněnost. Filip je často na štíru s fakty. Švec uvádí: "A mimochodem: Poe opravdu nepsal Havrana podle Filozofie básnické skladby, a v jejím textu opravdu nepojmenoval principy, které považoval za obecně platné pro psaní básní. To, že to v ní tvrdí, neznamená vůbec nic, jiný velký ironik navrhoval s podobně vážnou tváří vařit a pojídat irské děti." Nicméně nejlepší rozbor Filipova volného vztahu k realitě přinesl Daniel Deyl:

Takže tak. Zaprvé: nechápu přesně, proč se FS domnívá, že "si rád do LGBT hnutí vrtne nejspíš ze stejných důvodů" jako Matthew Parris a Andrew Sullivan, ačkoli nezná nejen jejich názory na tuto věc, nýbrž dokonce ani žádné jiné. Připadá mi to jako argumentační nedůslednost, budu-li velmi zdvořilý.

Zadruhé, zajdové se v Londýně nelovili na záchodcích poblíž Trafalgar Square, nýbrž na Clapham Common (jak by mohl dosvědčit Ron Davies, ministr ve vládě Johna Majora, jehož to stálo místo).

Zatřetí, ozbrojený anglický bobby by homosexuála chytal jen stěží. Od roku 1820 chodili britští policisté po ulicích neozbrojeni - až do roku 1999, kdy jim prima progresivní labouristická vláda (s de facto přiznaným homosexuálem Peterem Mandelsonem postupně ve třech důležitých funkcích) přikázal nosit pistole. Pro naši debatu jsou to detaily nepodstatné, ale pomáhají ilustrovat můj závěr, že totiž text FS nestaví na základech přespříliš pevných.

Celá ta flame war začala úvahou Deyla o gay aktivistech. To vyprokovalo Filipa k jejich zuřivé obhajobě, kde, jak je vysvětleno výše, byl na štíru s fakty. Polemika utichla finálním Filipovým textem.

A oslím můstkem se dostávám k Alkibiadovi, který nedávno opustil řady Lucerny wikipedie. Je mi to líto. Vedle Tomáše Peciny a Vodníka patřil k nejlepším akvisicím LW. Byl to Filipův pravý opak. Jeho články jsou informačně bohaté. Je na něm vidět západní vzdělání. Píše o textech, o jejichž autorech jste nikdy ani neslyšeli, natož abyste je četli. Nejlepším způsobem naplňoval poslání LW: informovat. Proto jsem ho chránil před sprostými útoky Magna Maxima, který nevydýchal Alkibiadův jiný světový názor.

Bohužel, v poslední době se vzhlédl ve zdejší módě: diskutovat. Dosti nešťastně. Rusofilství mi jde na nervy, o americké zahraniční politice se mi diskutovat nechce. A co horšího: Zaměňování kommunistické doktríny nevměšování se stovkami let starším konceptem souverainity, neschopnost pochopit podstatu přečinu pomluvy.

To už nebyl starý dobrý Alikibiades. Nedá se nic dělat, budu muset více sledovat Délského potápěče, kterého jsem v poslední době zanedbával. To je ideální blog: Informačně bohatý a nediskutuje se tam prakticky vůbec. LW nebude zatížena nepravdivými údaji a nebudu si pořád muset hrát na wikiversitu, což je to poslední, co by mne bavilo a zajímalo. Proto uvažuji o tom, že budu mazat příspěvky, kde bude libovolná faktická chyba.

Praha ve dvou jazycích

Zajímavý effekt nastane, když se slovo Praha napíše ve versálkách – řecky: ΠΡΑΓΑ a rusky: ПРАГА.

Vladimír Stwora zproštěn obžaloby

Kuriosní je, že s tím přišel Eretz.cz, a to nikoli stworobijce Šimon Klein, ale intelligentní a rozvážný Scooolie.

Debilní humor na eurabia.cz

Komentáře pod obrázkem prozrazují neinformovanost a xenofobii tamních přispěvatelů. Z autopsie mohu potvrdit, že nevím o jediném muslimovi, kterému by vadily Vánoce, naopak, tradiční muslimky v šátku nám přejí k Vámocům a dávají vánoční karty. A podle mých informací, za přejmenováním "Christmas tree" na "Holiday tree" v USA byli aktivisté typu ADL, v žádném případě ne muslimové. Shrnuto: eurabia.cz zase pěkně šlápla do hovna.

Kanonisace nového světce - mučedníka Filumena

Zároveň pěkná barvitá demonstrace toho, že extremisté židovští a palestinští jsou jedna pakáž. Doufám, že jerusalemská církev nebude za tento antisemitský krok postavena mimo zákon.

Papežský primát koncem 2. století (výpisky z četby)

Eusebios z Kaisareie o reakci východních církví, které odmítly přizpůsobit datum slavení Paschy římskému způsobu, tj. vždy v neděli:

Na to se pokusil římský biskup Viktor ihned obce celé Asie spolu se sousedními obcemi jako bludaře vyloučit z církevního společenství. Svým dopisem prohlásil všechny tamní bratry jako zcela stojíjí mimo církevní jednotu. Všem biskupům se toto jednání nelíbilo. Vyzvali jej, aby myslil na jednotu, pokoj a lásku k bližnímu. Ještě nyní jsou jejich dopisy po ruce, kde dost ostře kárají Viktora. Mezi jinými jménem bratří poslal dopis i Ireneus, který předsedal obcím v Galii. V něm se sice vyslovuje pro to, aby tajemství zmrtvýchvstání Pána se slavilo v neděli, připomíná však Viktorovi, aby se mírnil, že by neměl všechny Boží církve vyloučit ze společenství jen proto, že zachovávají od otců zděděný zvyk.

Zajímavý je tehdejší liberální přístup k rozdílům v kalendáři. Eusebios cituje opět sv. Ireneje:

"Rozdílnost v postu dokazuje jednotu víry".

(Ecclesiastica historia, V,25)

Panna nebo dívka (výpisky z četby)

Eusebios z Kaisareie cituje sv. Ireneje Lyonského:

Slyš také, co [sv. Ireneus] doslovně píše o překladu svatých Písem sedmdesáti překladatelů. "Bůh se tehdy stal člověkem a Pán sám nás vykoupil, když nám dal znamení panny. Ne však tak, jak někteří z těch, kteří se odhodlali přeložit Písmo, říkají: »Hle, dívka počne a porodí syna«. Tak to překládali židovští proselyté Theodotion z Efesu a Aquilas z Pontu. Je následují ebionité, když říkají, že Ježíše zplodil Josef".

(Ecclesiastica historia, V,10)

Slohová cvičení ODS

Jesti tyto duté fráse mají být politikou ODS, tak potěšpámbů.

Rozumné rozhodnutí

Je to první krok, ale důležitý. Zajímalo by mne, zda je to z touhy "být světoví" a vyrovnat se těm báječným západoevropanům (konkrétně Holanďanům) a nebo zda Češi skutečně prokázali pragmatismus a pochopili, že persekuovat držení minimálního množství relativně neškodných drog je kontraproduktivní nesmysl.

Co na to asi Komorous?

Satira v 60. letech

Je zajímavé, jak si tam dělají legraci z tehdejšího kommunistického slovníku.

Čím hůře, tím lépe?

Je mi cizí ideologické pojetí politiky. Politika je o vyvažování reálných zájmů, o maximu možného. To je hlavní vklad tří velkých českých realistů (Kaizla, Kramáře a Masaryka). Proto nechápu tento Vodníkův názor: "Jinak omezení svobody to sice je, ale aspoň odstraňují ten ostudně očividný dvojí metr, který používá zbytek světa v potírání symbolů nacismu na jedné a kommunismu na druhé straně." Podle mého názoru by bylo nejlepší, kdyby politická práva měli všichni extrémisté. Pokud to však z mnoha důvodů není možné, je dobře, že je mají alespoň kommunisté.

Bohumil Doležal píše: "Skoro se těším, až Paroubek konečně vyhraje volby. Všechno bude jasnější, budou nás zase honit a zavírat, noviny budou přecpány tím, co si dnes Paroubek musí chudák platit jako inzerci, polovina novinářů se podělá, druhou polovinu vyházejí (v této věci jsem možná moc velký optimista), ale bude to lepší, než tato hnusná simulace jakési demokracie, provozovaná lidmi, kteří si přejí pravý opak. Všechno bude jasné." Mít jasného nepřítele je sice pohodlné, ale polosvoboda je vždy lepší než totální ztráta svobody. Lidé jsou nuceni předstírat mnoho věcí a je to vždy lepší, než kdyby se chovali jako zvířata.

Updated.

Čeští národovci

Přes všechny výhrady k ODS je to spíše neokonservativní než nacionalistická strana. V ČR nemáme vlastní FIDESZ. Nicméně po rozpadu Národní strany je možné, že se český FIDESZ vytvoří: "Možná nám vznikne jakési mohutné vlastenecké skupení, sdružující k jádru Národní strany navíc ještě nacionálně kapitalistické křídlo ODS (pp. Fajmona, Zahradila ad. s hradním pánem někde v pozadí), národně podnikatelskou stranu pana Macha (zapomněl jsem, jak se jmenuje), Suverenitu paní Bobošíkové atd." Místo na trhu rozhodně je.

Přínosnost diskussí

Na LW píše hodně těch, kteří si myslí, že diskusse zde nejsou pouhým tlacháním. Tento jejich názor teď dostal další ránu.

Francouzský román je intellektuální (pro srovnání: U nás takto psal již před exilem Kundera). Kromě příběhu je tam spousta intellektuálních odboček, aby člověk nepřemýšlel jen nad postavami, ale také nad abstraktnějšími záležitostmi.

Když jsem si přečetl Houellebecqův román Platforma, tak mne zaujalo mnoho věcí. Protože jsme nedávno diskutovali o sv. Trojici, tak jsem ocitoval kus řeči jedné vedlejší postavy. Výsledek? Byl jsem označen za gaye a Houellebecq za neinformovaného a nevědomého tupce. Opravdu diskusse, jen co je pravda.

Výpisky z četby IX

"Všimněte si, že katolictví, vytříbené náboženství, kterého si vážím, se od monoteismu, který mu ukládala původní doktrína, rychle vzdálilo, protože vědělo, co vyhovuje lidské přirozenosti. Dogmatem o svaté Trojici, kultem panny Marie a svatých, uznáním moci pekelných sil a obdivuhodným vynálezem andělů se postupně vytvořil autentický polyteismus; jedině tak mohl zemi pokrýt nekonečným množství[m] uměleckých skvostů."

—Michel Houellebecq: Platforma, p. 202

Krvežíznivost

Yamato-san zveřejnil kommentář k pozoruhodnému textu Věry Tydlitátové v rubrice Toulání na svobodě (sic!). Doporučuji si přečíst i výživnou diskussi.

Právně není k rozboru Yamato-sana nic co dodat, ale zajímavější je celá věc sociologicky. Někteří lidé mají neuvěřitelnou potřebu nenávisti (rasisté, kommunisté, neonacisté apod.) Naplnit potřebu saturovat ji na objektech, které establishment chrání, je nejen nebezpečné, ale též morálně neuspokojující. Mnohem lepší je svou nenávist přesměrovat na obětní beránky vybrané establishmentem, zde neonacisty. Tam už svým představám můžete dát volný průchod: "Viníci by unikli své odpovědnosti rychlou a humánní smrtí" (zde je přání zatím jen naznačeno), "V tomto případě by bylo jen spravedlivé, aby exekutoři vzali také majetky všech příbuzných a sexuálních partnerek žhářů, všech kteří sdílejí jejich nacistickou ideologii" (zde autorka nevědomky prozrazuje i svou frustraci), "Je logické, že by za … schvalování zločinu měli nést také odpovědnost", "V tomto případě je nesmysl žádat zachovávání zákoníku práce, naopak by bylo třeba nechat odsouzené pracovat třebas šestnáct hodin denně sedm dní v týdnu na nejtěžších, zdraví ohrožujících pracích" (= galeje), "aby byl jejich dluh splácen rychle a znatelně" (chabý pokus o zástěrku skutečného přání).

Závěr je symptomatický: "Vím, že mnohé z toho, co zde píši, neprojde, právo není totéž co spravedlnost a trest pro žháře bude mírný." Ve skutečnosti tresty (pro budoucí případy) schvaluje Parlament. Chce Tydlitátová, aby Parlament po vzoru NSDAP a KSČ zavedl drakonické tresty jako byl trest smrti za poslouchání zahraničního rozhlasu, nebo žalář za nelegální překročení státní hranice? Nebo jí plně postačí fantasijní kompensace její frustrace?

Pokrytec hrdinou?

Vždy mne překvapí, kam až někteří lidé jsou ve své nenávisti k Západu schopni zajít. Tak anonym na Blistech (nejspíše Čulík) a Alkibiades na Lucerně wikipedie s nadšením citují Petera Goldsmithe. Z generálního prokurátora je "nejvýznamnější právní odborník Blairovy vlády" (byl Rychetský nejvýznamnější právní odborník" Čalfovy vlády?), jeho pokrytectví: "Posléze zveřejnil opatrně zformulované, nenadšené prohlášení, které invazi podpořilo," se přechází mlčením.

"Během této krize Goldsmith zhubl o osmnáct kilogramů." Chudáček. Úplně je mi toho pokrytce a cizoložníka líto. Lze tedy uzavřít, že válka v Iráku byla porušením mezinárodního práva nebyla, i když si to jeden bývalý ministr najednou myslí, ačkoliv před tím tvrdil opak.

Válka v Iráku byla porušením mezinárodního práva

Jak možná již mnozí čtenáři Lucerny wikipedie vědí, nedávno "vyšlo najevo, že britský generální prokurátor Lord Goldsmith, nejvýznamnější právní odborník Blairovy vlády, varoval Blaira, že svržení Saddáma Husajna by bylo porušením mezinárodního práva". To uvádí Britské listy ve svém článku převzatém z britského deníku The Independent.

To je dobré si připomenout i z toho důvodu, že zde administrátor LW, Guy Peters, nesčetněkrát urputně tvrdil o opaku: 1, 2, 3 i 4. Celé vyšetřování pochopitelně ještě neskončilo, takže se brzy jistě dočkáme dalších podrobností o porušování mezinárodního práva renegáty Georgem W. Bushem a jeho věrným přítelem, Tony Blairem.

Unitáři o sv. Trojici

Doporučuji si prostudovat zajímavou knihnu Andrewse Nortona.

Polský Prométheus 1831

Autorem je Horace Vernet (1789–1863), francouzský akademik.

Vladimir, prvomučedník kommunistického jařma v Rusku

Byl umučen 7. února 1918 v Kijevě.

Nekvašený chléb

Ve svém předchozím příspěvku jsem ukázal, jak fótiovská sekta vznikla. Nyní nám zbývá ukázat, jak po 180 letech uspěla.

Je třeba odlišovat věrouku (dogmata) od pouhé liturgie. Zatímco věrouka nám říká, co je pravda, liturgie je symbolická a nemá pravdivostní hodnotu. Proto je spor o filioque zásadní. Jak je to s nekvašeným chlebem?

Vodník naprosto překvapivě píše: "Jinak to, že tak rajtujete na nekvašených chlebech (které nejsou to nejdůležitější, byť mnohem závažnější než se to jeví Vám)…" To by bylo pochopitelné pro nějakého kalvinistu s jeho symbolickou remanencí, zatímco u pravoslavného/katholíka/lutherána s jejich transsubstanciací to logiku nemá (V úzkém slova smyslu nejde v pravoslaví nebo lutheránství o transubstanciaci, protože se nemění podstata; Bůh pouze přistupuje k původní podstatě – konsubstanciace).

Jaké jsou možné věroučné posice?

1. Kristovo Tělo je pouze v nekvašeném chlebu.
2. Kristovo Tělo je pouze v kvašeném chlebu.
3. Kristovo Tělo je v nekvašeném chlebu i v kvašeném chlebu.

Pravdivá je pouze jedna z těchto tří možností (4., že Kristovo Tělo není nikde, neuvažuji). Pokud je pravdivá 2., tak smířlivost s 3. je smířlivost s heresí.

Východní pravoslavné společenství a římští katholíci (na rozdíl od řeckých katholíků) uživají stejně jako židé nekvašeného chleba na základě 1K 5, 8: "Proto slavme Velikonoce bez starého kvasu, bez kvasu špatnosti a ničemnosti, ale s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy," nicméně uznávají i přípustnost kvašeného chleba. Katholíci dokonce opustili svou gothickou praxi malých, v ústech rozpustných, hostií ve prospěch lámaného chleba.

Co pravoslavní? Zatímco věroučný spor o filioque nikoho nezajímal, kvašený chleba byla pro pravoslavné kruciální otázka. Kvašený chleba byl jeden ze znaků, kterým se odlišovali od židů. Chléb bez kvašení není živý. Neživý chléb je Kristus bez duše, katholíci jsou tedy apollinarští heretici. Konstantin, kalvinisticky fanatický stoupenec Michaela Caerularia, dokonce v roce 1053 hodil z jeho pohledu neplatně vysvěcenou hostii na zem.

Nicméně officiální pravoslavná posice je 3., tj. oba druhy chleba jsou možné.

Updated.

Křesťanství pro Alexe Juchelku

Kopretina: "...pravý křesťan musí podporovat Israel a židovský národ. Všechno co milujeme je židovské: Písmo, patriarchové, proroci, Ježíš, panna Marie, apoštolové."

Že by se ta namyšlená a elitistická orthodoxie vůči názorům evangelické křesťanky Kopretiny měla vymezovat? Neměla by je obejmout v uslintané ekumenické "jednotě lásky"? A pravda? "Co je pravda?" (Jn 18:38)

Poučení pro Kapitána

Kapitán soustavně označuje professionální vojáky jako žoldáky, jako kdyby v době, kdy byl žoldákem ČSLA, nedostával žádný žold. Tak se podívejme na mezinárodní právo, kterým se rusofilové tak ohánějí. Mezinárodní úmluva proti náboru, používání, financování a cvičení žoldnéřů z roku 1989 je definuje takto:

1. A mercenary is any person who:

(a) Is specially recruited locally or abroad in order to fight in an armed conflict;

(b) Is motivated to take part in the hostilities essentially by the desire for private gain and, in fact, is promised, by or on behalf of a party to the conflict, material compensation substantially in excess of that promised or paid to combatants of similar rank and functions in the armed forces of that party;

(c) Is neither a national of a party to the conflict nor a resident of territory controlled by a party to the conflict;

(d) Is not a member of the armed forces of a party to the conflict; and

(e) Has not been sent by a State which is not a party to the conflict on official duty as a member of its armed forces.

2. A mercenary is also any person who, in any other situation:

(a) Is specially recruited locally or abroad for the purpose of participating in a concerted act of violence aimed at:

(i) Overthrowing a Government or otherwise undermining the constitutional order of a State; or

(ii) Undermining the territorial integrity of a State;

(b) Is motivated to take part therein essentially by the desire for significant private gain and is prompted by the promise or payment of material compensation;

(c) Is neither a national nor a resident of the State against which such an act is directed;

(d) Has not been sent by a State on official duty; and

(e) Is not a member of the armed forces of the State on whose territory the act is undertaken.

Vtipný kommentář

Jak to chodí v ODS a TOP 09.

Kosovský ministr zahraničí vyhrožuje "krvavou válkou"

Zdroj: Serbianna

Tady se najmě ukazuje, jaký má současná vláda kosovského území smysl a úctu k mezinárodnímu právu. Zatímco nezávislost Kosova byla vyhlášena mírně řečeno právně dost problematickou cestou (z pohledu kosovských představitelů však byla právní, protože pro-kosovská), ve chvíli, kdy mezinárodní instituce vede pouhé slyšení ve věci kos. nezávislosti, vyhrožuje se násilím (ze subjektivního pohledu představitelů Kosova by případný výrok, že nezávislost je nelegální, byl považován za protiprávní).

Sociologie Velkého schismatu

Vodníkovy pokusy (1, 2 a 3) vyložit své theologické stanovisko mne přiměly, abych se na věci podíval tak, jak mne to vždy nejvíce zajímalo, tj. nikoliv ideologicky, ale historicky, na reálné jevy.

Kolem roku 850 bylo vše ideální. V roce 843 Byzanc konečně překonala svou dlouhodobou heresi obrazoborectví (naposledy pod vedením cařihradského patriarchy Jana VII.) a patriarchou byl všemi uznávaný sv. Ιγνάτιος. Mezi Východem a Západem panovala harmonie. Nicméně s věcmi zamíchala politika, neboť v caesaropapistické Byzanci mohl císař poměrně silně zasahovat do církevních záležitostí. Sv. Ignác byl morálně zcela ridigní. Neměl slova kompromisu pro bývalé obrazoborce, ani pro veselé okolí 17letého císaře Michaela III. Opilce. Během mocenské čistky byl Ignác zbaven stolce a nahrazen všehoschopným dosud laikem Fótiem. Ignác se odvolal k papeži, protože tehdy ještě cařihradští patriarchové papežský primát normálně uznávali.

Konflikt byl zahájen. Papežem odsouzený Fotios si našel zástupný problém – filioque – a finální fase rozchodu Východu a Západu začala. Měla však několik peripetií. Tou hlavní byl VIII. ekumenický koncil (IV. cařihradský), který Vodník, vedle ostatních ekumenických koncilů, považuje za jediný zdroj dogmat. Podle katholíků se konal od 5. 10. 869 do 28. 2. 870. Podle pravoslavných jím byl až ten v letech 879–880. Tak který je pravý?

V prosinci 886 byl Fotios definitivně vyhnán. Nicméně jeho antilatinská strana nezanikla a nakonec v roce 1054 zvítězila.

Updated.

Lesk a bída diskussí

Mé rozhodnutí vyhodit diskusse z titulní strany vyvolalo hodně hluku a lomozu zde i jinde. Zdá se, že nebyl pochopen jeho důvod a to, co mi na těch nekonečných disputacích vlastně vadí. Tak si to ukažme na dvou nyní právě probíhajících diskussích: o ethnicitě a o náboženství.

1. V diskussi se neposlouchá, co ten druhý chce vlastně říci.
Tvrdím, že ethnicita není objektivní, ale subjektivní. Gogo se s tím nesmíří a neustále mi vnucuje objektivní pojetí národnosti.

2. V diskussi se tomu druhému podsouvá, co vůbec neřekl.
Tvrdím, že ethnicita je subjektivní, ale netvrdím, že je svévolná. Gogo se mi přesto pořád snaží vnutit tu, že se mám prohlásit za Maďara, jinde za Křováka. Přitom nemusel chodit tak daleko. Nikdy jsem nebyl v cizině déle než měsíc, takže je vyloučeno, abych se cítil něčím jiným než Čechem. Gogo totiž jako správný technokrat zapomíná na jeden klíčový morální pojem: svědomí. Náboženství redukuje na pámbíčkaření a uniká mu náboženská morálka – hlavní přínos náboženství. Přitom by stačilo, aby si otevřel obyčejný katholický katechism, konkrétně bod 1776 sq.

3. V diskussích se tvrdí neuvěřitelné absurdity.
Alkibiades: "v prvé řadě jste příslušníkem toho národa, do kterého se narodíte". Zatímco u charakteru či IQ hraje biologická složka úlohu (neví se jakou), postupné získávání ethnicity je čistá akulturace, kde biologie hraje doslova nullovou roli. Pokud se Čechovi a Češce narodí dítě, které je jim odebráno a od malička vychováváno v Německu, nevyroste z něj Čech, nýbrž čistý Němec. Pokud se Vietnamci a Vietnamce narodí potomek, který neumí jinak než česky, má jen české kamarády a cítí se být Čechem, tak je to Čech, i kdyby se všichni rasisté postavili třeba na hlavu. Neexistuje totiž žádný objektivní příznak ethnicity, není s čím srovnávat. Cf. § 6 Benešova dekretu č. 5/1945 Sb. z. a n. II: "Za osoby národnosti německé nebo maďarské jest považovati osoby, které při kterémkoliv sčítání lidu od roku 1929 se přihlásili k německé nebo maďarské národnosti nebo se staly členy národních skupin nebo útvarů nebo politických stran, sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti."

4. Hlavní diskussní methodou je úpornost tvrzení.
Jan: "Opakuji, psaní s malým ž je bezpříznakové (nikoli tedy jen když jde o náboženství)" a basta. A znovu: "Nespoléhejte se příliš na své středoškolské znalosti, např. pravidlo o psaní označení příslušníků různých náboženství vám češtinář říkal pouze z didaktických důvodů."

5. Pochybné argumenty, ignorování reality
Gogo přináší vtip jako argument, přitom by měl vědět, že děd největšího ruského básníka, Puškina, byl stejný černoch jako Obama.

6. Diskusse nepřinášejí nic nového.
Názory těch 5–10 pravidelných diskutujích už znám jako své boty. Dopředu vím, jak asi budou reagovat. K čemu číst pořád to samé?

7. Osobní důvody
Vodník je charakterově jeden z nejlepších lidí, co znám, ačkoliv jeho názory jsou místy dosti absurdní. Tvrdí, že monotheism je původní a polytheism následný, ačkoliv religionistika na příkladě judaismu jasně ukázala, že je to naopak. Rovněž kathenotheism hinduismu ukazuje cestu od původního polytheismu k dnešnímu monotheismu. Stejně absurdně tvrdí, že katholíci odpadli od pravoslavných, ačkoliv to bylo přesně naopak. Ale má nějaký smysl o tom polemisovat, když 99 % čtenářů LW neví ani, kdo to byl Michael Caerularius? Dávám přednost dobrým osobním vztahům před hádkami.

Na druhou stranu, poté, co tady přestal otravovat Pepek, tak sem chodí trollovat JK a Zpravodajec dokonce vyhrožovat udáním. Podobné sračky sem nepatří. Nicméně, kdybych je smazal, to bych od "postižených" slyšel řečí. Tak je jen odklidím z očí většiny čtenářů.

Uzavřu slovy Andy: "Flame wars mne nezajímají", reklamu jim dělat nehodlám.

Jsou České dráhy jsou veřejnoprávní subjekt?

Radim Jančura prohlásil: "A jejich mluvčí pan Martínek (hejtman Pardubického kraje Radko Martínek - pozn. LN) tvrdí takové základní právnické nesmysly, že České dráhy jsou veřejnoprávní subjekt, přitom jsou soukromoprávní - jako my."

České dráhy, a. s. jsou zřízeny zákonem č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. 100% vlastníkem všech akcií je stát. Na základě těchto 2 znaků lze dovodit, že ČD jsou veřejnoprávní subjekt.

První americký špión

Byl to Nathan Hale, pověšený Brity, když mu bylo 21 let.

Omezení svobody projevu v Polsku

Čulíkův výtah z Timesů: "Taková srovnání [nacismu a kommunismu] hodně vadí historikům v sousedním Německu, protože bagatelizují intenzitu nacistického holocaustu proti židům." (V Timesech se píše "proti Židům", ale Čulíkovy znalosti češtiny nesahají tak daleko, aby byl schopen rozlišit mezi náboženstvím a národností.)

Marmarošský process

Guy Peters nezřídka poukazuje na Villágos jako na důkaz rozpínavého ruského imperialismu. Tento článek z r.1934 referuje o málo známém zásahu pokrokových okcidentálních uherských úřadů proti záludným stepním bestiím v hávu pravoslavných Karpatorusů z doby před 1. světovou válkou.

Zánik evropské politické vůle

Od dnešního dne je jisté, že Evropané ztratili poslední zbytky vůle ke svébytné politické existenci. Švédské předsednictví Evropské rady na schůzi Evropského parlamentu ve středu 25. 11. prosadilo takzvaný "Stockholmský program", který definuje priority Evropské unie na dalších pět let. Jeho obsah se z politického hlediska nedá nazvat jinak než katastrofálním: stěžejním bodem je poskytnutí stejných práv imigrantům, jako občanům EU. Švédský ministr za přistěhovaleckou politiku Tobias Billström nenechal nikoho na pochybách, když jednoznačně uvedl, že hlavním faktorem pro toto rozhodnutí je opět větší ekonomická efektivita, kterou dle něj plně politicky integrovaní imigranti přinesou:

"Managed well, migration can benefit everyone – not just the EU countries, but also the individuals who migrate and their countries of origin. If we are to reach the goal of becoming a dynamic and growing economy, we will have to be open to migration."

Tím pochopitelně zanikne základní politická dělba na občany a cizince. V případě, že má každý migrant a azulant stejná práva jako občan, jakákoliv dělba na občany a ne-občany zaniká. Jediným, kdo bude nyní z nového "kosmopolitního ráje" jménem Evropská unie vyloučen, bude zahraniční turista - jelikož nepobude v EU dostatečně dlouho na to, aby mu EU nová občanská práva udělila. Současné občany se pochopitelně na souhlas s touto nejradikálnější změnou politického systému od dob zavedení všeobecného hlasovacího práva nikdo nezeptal.

Server iHNED informuje o celé záležitosti z českého pohledu zde.

Update:
Zde je přímý výňatek z návrhu Stockholmského programu datovaného k pondělí 30. 11. (dostupný zde):

The European Union must ensure fair treatment of third country nationals who reside legally on the territory of its Member States. A more vigorous integration policy should aim at granting them rights and obligations comparable to those of EU citizens.This should remain an objective of a common immigration policy and should be implemented as soon as possible, and no later than 2014. (s. 65)

Update 1.12.:
Záznam debaty v Evropském parlamentu o Stockholmském programu je dostupný zde. V případě, že se Vám video nenačítá, klikněte v pravém dolním rohu videopřehrávače na ikonku "šroubováku", kde si můžete změnit videopřehrávač na jiný.

Švýcaři nechtějí minarety

Nejvíce xenofobní národ z celé Evropy se vyslovil v referendu a wildersovci všech zemí se spojili v halasném jásotu. Nemám, co bych k tomu mohl ještě dodat, tento článek vystihuje můj postoj téměř dokonale.

Všichni jsme náckové!

Gogovo upozornění na Puschmanův výkřik mi stojí za samostatný post - zamyšlení, jak hluboko klesla naše polistopadová demokracie, zatížená českou bonzáckou mentalitou již od dob minimálně Sabinových.

Wilders a český senát

Těm, kteří tak zbožňují diskusse, nabízím článek Romana Jocha.

Advent

Předvánoční filipojakubský půst začal v pátek i nám, starokalendářním pravoslavným křesťanům. Narazil jsem na Semínův článek a musím říct, že je to poloha, kde se Semínem bezvýhradně sympathisuji. Obludné orgie konsumu v podobě dárků a žranic jsou hrůzným rouháním vůči oslavě toho, že "ten, jenž jest vládcem přečistých mocností, leží v jeslích a do plenek jest zavinut ten, jenž rozvazuje spletitá pouta hříchů".

A tato civilisace brečí, že nám muslimové ukradnou identitu...

Polemika s Petersem: LW jako informační blog

Jak všichni pravidelní čtenáři LW zaznamenali, Guy Peters v posledních několika dnech začal razantněji prosazovat svou ideu o LW jako o "informačním blogu" (např. zde, zde a zde). Ačkoliv na to má, samozřejmě, plné právo, osobně s tím nesouhlasím. I přes Petersovo tvrzení, že "Lucerna wikipedie informační [je] a vždycky byla," jsem ji tak nikdy nevnímal. Články jsem vždy považoval jako úvod k dalšímu zamyšlení a (velmi užitečnému) názorovému střetu s ostatními přispěvateli a komentátory. Stojím si za svým, že nežli omezit diskuse, je potřeba je moderovat, což pochopitelně neznamená to samé jako cenzurovat.

Je bezpochyby nutné zajistit, že se diskuse odvíjejí od článkem započatého tématu, a že příspěvky pod nimi nejsou jen subjektivními osobními pocity, ale vyargumentovanými postoji přispěvatelů. Samozřejmě, z hlediska přehlednosti celého blogu by bylo mnohem lepší diskutovat formou na sebe navazujících příspěvků, jak je tomu například u akademického blogu WAIS, ale sám za sebe vím, že pro to není vždy dostatek času. Příspěvek formou článku musí naplňovat větší obsahový a stylistický standard než příspěvek v diskusi; musí totiž uvádět problematiku v patřičné stylistické formě. Proto jsem vždy vděčný tomu, kdo se tohoto úkolu chopí a nový příspěvek zde publikuje. Nejčastěji je to pochopitelně Guy Peters.

Rozhodně tedy nechci podceňovat nespornou kvalitu mnohých příspěvků co zde publikujete, Petersi, jsou informačně užitečné, nepochybně, ale musím podotknout, že hlavním zdrojem informací jsou pro mě tématicky zaměřené stránky, ať již se věnují EU, nebo třeba Heideggerově filosofii, a ne LW.

Proto navrhuji ke zvážení několik bodů do přispěvatelského a čtenářského kodexu:

1. Přispěvatelé by měli uvádět nová témata formou článku, ne formou komentářů v diskusích k článkům s odlišnou tématikou. Obsáhlejší polemika s předchozími příspěvky by taktéž měla být vedena článkovou podobou.
   
2. Komentáře by měly sloužit k poznámkách a polemice s článkem v krátkém a středním rozsahu. Mohou se odvinout od hlavního tématu, ale jejich vzájemná polemická návaznost musí být čtenáři viditelná. Pokud se tedy článek věnuje zemědělské politice EU, je pochopitelné, že se přispěvatelé mohou dostat např. k otázce, do jaké míry je tato politika demokratická. (Naokraj je vhodné podotknout, že za odvíjení se od tématu v komentářích pod články je částečně zodpovědný i sám Peters - svým častým užíváním nálepek "komunista" a "rusofil" emotivním poznámkám nahrává.)
3. Komentáře, které nevyjadřují nic než emotivní postoj přispěvatele k tématu či autorovi, budou mazány. Za moderaci je zodpovědný autor článku.

Naivní náboženská propaganda

Dnešek je plný naivní propagandy. Po P. R. TOP 09 je to náboženství. Kam na to ti lidé chodí? To si opravdu myslí, že jsme takoví bezmozci?

Zrušení posledních kommentářů

V rámci zdůraznění, že LW je informační blog, jsem zrušil gadget Poslední kommentáře. Chroničtí diskutéři nechť si laskavě pořídí RSS čtečky.

Neuvěřitelný paján

Takové texty snad nevycházely ani za kommunismu + jen o málo lepší text nadšeného straníka.

Celé toto obrozenecké nadšení správně shrnul Tomáš Pecina.

Přínosnost judaismu

Arec: "Rabbi Yitzhak Shapiro, who heads the Od Yosef Chai Yeshiva in the Yitzhar settlement, wrote in his book "The King's Torah" that even babies and children can be killed if they pose a threat to the nation."

Belle de Jour skutečná a hraná

Pro srovnání: Belle de Jour – skutečná a hraná. Je zajímavé, jak představitelka hlavní role hraje prostitutku mnohem vulgárněji, než by odpovídalo skutečnosti.

Jak to vypadá v Rusku?

Oleg Orlov: "* LN Někteří lidé, včetně prezidenta Václava Klause ale tvrdí, že Rusové jsou ale dnes nejsvobodnější v historii. Co byste jim na to řekl?

Že to není pravda. Před nástupem Putina bylo mnoho problémů, nevyplácely se penze, byla korupce... ale existovaly reálné individuální svobody a lidé je využívali. S nástupem Putina se začaly tyto svobody rychle omezovat. Samozřejmě, zůstaly nám některé svobody, které jsme neměli za komunistů - je možnost vycestovat ze země nebo emigrovat. Ale neexistuje svoboda shromažďování, není svoboda názoru, svoboda slova, není možné najít zastání u soudů. Kde mohou být individuální svobody, když neexistují svobodné volby? A korupce, ano, byla ohromná i za Jelcina. Ale za Putina násobně vzrostla. Máme korupci i oligarchy, jen jdou dnes svázáni se státními zakázkami. Stále se vybírá výpalné, jen ho místo banditů vybírá rovnou policie, tajná služba nebo celníci. Podle mě se prostě pan Klaus v hodnocení toho, co se děje v Rusku, mýlí."

Zrádce národa – v Trutnově

Do pozoruhodných souvislostí dal Bohumil Doležal nejnovější úlovek dnešních inkvisitorů, když jej přirovnal k situaci popsané v Haškově povídce.

"Ještě dnes, kdykoliv vzpomínkou zaletí do těch dob, rozklepe se mu brada, jako u Raisových stařečků. Tolik let prchlo již od té doby, ale on stále cítí, že doposud nenapravil zradu, kterou spáchal na celém českém národě tenkrát před lety, kdy banderia sjížděla se z Chotěbořska, aby táhla dolů na Čáslav, kde pořádán byl tábor lidu."

"Ježíši kriste! Má babička byla za druhé světové války vězněná v koncentračním táboru a vy na mě teď vyrukujete s tvrzením, že protěž, kterou máme ve znaku, je identická s erbem horských myslivců SS?! To snad není pravda! To se tam mohlo ocitnout jen strašným omylem. A já si teď v rozrušení nevzpomenu, jak jen se to mohlo stát."

Nehorázná výhružka

Předsevzal jsem si, že se ke gaychatu pokud možno nebudu vyjadřovat, abych nerozmnožoval všudypřítomný informační balast. Nicméně tak nehorázný příspěvek, který se na LW objevil, mne doslova nutí, abych k němu zaujal jasné stanovisko:

1. S názorem AHL hluboce nesouhlasím. Ethnickou a rasovou pluralitu ČR považuji za její obohacení, aktivně jsem se podílel na přípravě antidiskriminačního zákona. Nicméně udělám voltairovsky všechno proto, aby AHL mohl svůj názor veřejně zastávat i nadále. Naproti tomu před udavačem si každý slušný člověk odplivne.
   
2. Státní zaměstnanci jsou stejně smluvní jako ostatní zaměstnanci. Státní služba v ČR neexistuje. Jediné povinnosti navíc jsou §§ 303–4 nového zákoníku práce. Nicméně jakékoliv spekulace o mé osobě budou napříště bez varování smazány.
   
3. Tím, že někdo píše na LW, nestává se z něho automaticky můj přítel. LW je otevřený blog, psát na něj může každý, kdo má zájem a kdo je schopen dodržovat redakční politiku. K povinnostem autora nepatří sdělovat mi svou identitu. Ale je třeba dodat, že identita "Zpravodajce" je zjevná každému, kdo umí do 5 počítat.
4. LW je na americkém serveru a řídí se americkým právem. Případná omezení svobody slova trestním právem méně civilisovaných států jdou na vrub autora, který je takového státu občanem a který se dopustil verbálního trestného činu trestného podle právního řádu takového státu.
5. Pouze ničím neomezená svobodná debata má cenu. Pecinovský régime omezené svobody slova považuji za zhoubný a udělám všechno proto, aby ČR měla svobodu projevu na americké úrovni.
6. Kdokoliv, kdo by chtěl omezovat svobodu slova autorů nebo kommentátorů LW, zde není vítán a jeho příspěvky jsou považovány za vysoce nežádoucí.
7. Cíl je lidská práva zvyšovat, nikoliv se vracet na úroveň normalisace.
   

Geert Wilders - Neffův piškotek české lumpenpravici

Fašistická česká spodina na NP dnes popustila uzdu svým vášním a orgiasticky ejakuluje svou hysterickou xenofobii a hrůzu z neznámého (v tomto případě muslimů) pod Teplého článkem o Holandsku. To skutečně stojí za přečtení! Celá řada trestných činů, kterých se zablokovaný Vodník nikdy ani náznakem nedopustil!

Článek sám některá fakta popisuje správně. Tato fakta jsou ovšem záměrně vyselektována, podobně jako selektuje známá diskutérka Kopretina fakta o Israeli. Nabízet zhysterisované a vyděšené české luze jako východisko z tohoto marasmu (za který sami muslimové z větší části nemůžou) populistu Wilderse je u pana Teplého indikátorem sympathií k fašisující pravici, od Neffa pak šikovný tah, jak udržet svou vzrušenou, hrůzou a nenávistí skučící sektu ukojenou a mlaskající slastí.

Důsledky plzeňské affairy

Affaira plzeňské právnické fakulty už měsíce plní stránky novin a ne a ne skončit. Přitom je zjevné, že je to jen vrchol ledovce. Proč vlastně lidé uplácejí, aby dostali něco tak abstraktního jako je titul? Kvůli dobrému pocitu být quasišlechtic? Ne, protože je to kvalifikační předpoklad.

Na světě je už jen málo států, kde se můžete stát advokátem, aniž byste měli vystudována práva. V USA to jsou Kalifornie, Maine, Vermont, Virginie, Wyoming a Washington. Myslím, že bychom se v ČR měli vrátit ke kořenům a koncept venkovského advokáta povýšit na standard. Nemusí to být nutně navždy, ale po nějaký čas by měly právnické fakulty žít s tím, že nejsou nezbytné. Třeba by je to konečně přimělo reformovat studium a odhodit zbytečný balast, např. v podobě práva životního prostředí.

Kommunistický špión Karl F. Koecher

Zřejmě nejúspěšnějším čs. špiónem všech dob byl Karel Koecher (na snímku s manželkou Hanou Köcherovou). Je to jediný známý krtek v CIA (agent, který pronikl do cizí tajné služby; většina defektorů je totiž naverbována jako agenti své původní služby). Poté, co vystoupil v pořadu Jana Krause (asi od 27:30), vyvolalo to celkem poprask.

Jako u každého špiona, o jeho životě koluje mnoho informací, které nejde ověřit. Asi nejvíce zajímavá je these Ronalda Kesslera v knize Spy vs. Spy. Stalking Soviet Spies in America (Pocket, 1989; rozsáhlé výňatky u Hedvíčka, včetně bizzarrností typu "jedním z triků, které Koecher používal, bylo předstírat židovství"), že Köcher získával své informace na sexuálních večírcích. V porovnánání s tendenčním životopisem na Blistech je lepší biografie na wiki.

Koecher ze svého odhalení podezírá Kalugina. Avšak dvojí agentství tohoto nemilosrdného Putinova kritika nikdy nebylo potvrzeno.

20 let života ve svobodné zemi udělalo své. Po návratu do kommunismu se z Köchera stal kritik poměrů.

Chamberlain Obama

Obama myslí svou politiku appeasmentu vůči zbylým globálním velmocem zcela vážně: Po Rusku nyní usmiřuje Čínu. Pozoruhodných na tom je několik věcí:

1. Představitel Tibetu s tím souhlasí. Jeho chyba: Volenti non fit iniuria. To platí i pro nás ve vztahu k Rusku.
2. Každou chybu v národní politice lze zneužít. Dnešní adoraci diktátora Lincolna zneužili Číňané, protože mají pravdu, že dělají totéž: "Lincoln hrál nesrovnatelnou roli při ochraně národní jednoty a územní celistvosti Spojených států. Kvůli tomu doufáme, že prezident Obama může více než jakýkoli jiný zahraniční vůdce pochopit čínský postoj při ochraně své národní suverenity a územní celistvosti."
3. Je důležité nenechat se vyprovokovat. Kdyby Jih pod velením Chesnuta v půl páté ráno 12. dubna 1861 nezaútočil na federální pevnost Fort Sumter, k té strašlivé válce třeba vůbec nemuselo dojít. (Během této bitvy zemřeli 2 vojáci: konfederační – vykrvácel po nepovedeném výstřelu z děla; unijní – během čestné salvy před odchodem z pevnosti.)
   

Reforma právnického studia

Jako poctu prof. Vojtěchu Ceplovi, který nedávno po těžké nemoci zemřel, vybírám některé myšlenky ze dvou jeho textů:

Krize české justice a legislativy má své nejhlubší kořeny v odcizení práva od morálky. Tím, že v posledních padesáti letech totalitní režim zneužil právo k utiskování obyvatelstva, došlo k devastaci právního vědomí občanů. Komunisté prohlásili právo za nástroj k ovládání společnosti a také je tak praktikovali. Kromě toho součástí „vědeckého světového názoru“ byla víra v budoucí postupný zánik státu a práva. Vinou toho se české právnictví a právní teorie dostaly v druhé polovině minulého století do naprosté izolace od hlavního proudu právnického myšlení ve svobodné části světa.

Dobrá znalost a přijímání práva jsou v České republice většinou občanů podceňovány, ačkoli vyspělé právní a mravní vědomí je důležitější než psané právo a jeho vymáhání. Mimochodem: všimněte si, jak postupně probíhá vývoj převládajícího názoru na řešení problémů v této oblasti. Nejprve všichni zdůrazňovali, že chybí legislativa, po určité době se to změnilo ve volání po vymahatelnosti práva. Teprve nyní začínáme doceňovat význam psychologického rozměru práva, neboť nejpodstatnější složkou práva není ani legislativa, ani fungování justice, nýbrž to, aby lidé dobře znali pravidla chování a dobrovolně je dodržovali. Vysoká úroveň mravní a právní kultury, v níž jsou obě složky v souladu, je totiž nejdůležitějším zdrojem bohatství a prosperity spravedlivé společnosti.

Vysokoškolský zákon příliš posílil akademickou samosprávu, a tak dochází k „zabetonování“ stávajícího systému. Protože děkani jsou voleni akademickým senátem, zvoleni jsou zpravidla ti kandidáti, kteří zaručují jistotu a stabilitu nenarušovanou soutěžením a inovacemi. Akademické senáty prosazují hlavně vlastní zájmy a jistoty učitelů. Každá změna a reforma, například ve studijním plánu, totiž ohrožuje pracovní místa, například zrušením některých zastaralých a nadbytečných oborů. To logicky posiluje obranné reakce proti změnám. Síla setrvačnosti zavedených pořádků je nyní „zevnitř“, bez vnější podpory, nepřekonatelná.

Fakticky se tichou cestou ujalo vlády dálkové studium, které je eufemisticky označováno za distanční. Namísto metody interaktivního studia, jehož podmínkou je stálá přítomnost studentů, na pražské právnické fakultě se převážně zkouší. Pravidelné výuky se zúčastňují jen studenti, kteří mají zájem. Je pravda, že tito studenti mohou mnoho získat, ale minimální standard profesionální úrovně pro všechny těmito (ne)pořádky rozhodně není zaručen.

Základem zůstávají klasické přednášky ve velkých posluchárnách. Tento tradiční způsob výuky, který vznikl v době, kdy nebyly knihy a lektor četl svou učebnici, zatímco studenti si dělali poznámky, v současnosti zaniká. V posledních desetiletích se nejlepší zahraniční právnické fakulty reformovaly po vzoru lékařských fakult v tom smyslu, že výuka probíhá hlavně cestou simulací, nebo dokonce i skutečným prováděním profesionálních činností, které absolventi budou vykonávat po ukončení studia. Jinými slovy: sofistikované profese se nejefektivněji vyučují nácvikem základních profesních činností.

Jedním ze základních úkolů moderních vysokoškolských učitelů je chránit studenty před nadbytečnými informacemi a poskytovat jim podstatné a základní znalosti. U nás je požadována při zkouškách, které jsou většinou ústní, příliš detailní a rozsáhlá znalost obsahu a vývoje právních předpisů, namísto důkladného osvojování si základních metod práce a samostatného vyhledávání informací. Studenti většinu rychle nabiflovaných poznatků pochopitelně po zkouškách zapomínají, a tak se učí vlastní profesi teprve v praxi. Kromě toho ústní zkoušky nemohou být objektivní, a protože není nikterak honorována průběžná studijní práce, je studium neurotizující. Radost z poznání a studia v pohodě na našich právnických fakultách nyní neexistuje.

* * *

Hlavní zájem je, aby nedošlo ke změnám. Protože každá změna studijního plánu ohrožuje některé učitele. Chcete-li například některý obor redukovat, zavést nový obor, uvnitř toho učitelského sboru musí být pohyb. Musí tam lidé přicházet a odcházet, má-li to být elitní sbor. Dokonce tam musí být soustava lidí, kteří neustále odcházejí, protože v té soutěži se neuplatní. Toto je u nás naprosto zablokováno. Jednak pracovním zákonodárstvím, které takto záporně působí ve všech oblastech společnosti.

O obsahu té regulace, termín v odborné literatuře, který ve srovnávací pravovědě převládl, je "defenzivní formalizmus postkomunistických právníků". Nechtějí se dopouštět kritiky obsahu norem. Nejlepší právník je takový právník, který dobře zná právo. Já chci mít na všechno předpisy a pokud možno nerad se dopouštím vlastních volnějších interpretací. Protože za ně nesu odpovědnost. Já chci mít na všechno legislativu,co nejpodrobnější a zevrubné procedury. Tím se ovšem ten systém stává komplikovaným, nepřehledným dokonce neinteligibilním tj. nesrozumitelným i odborníkům.

A je to stejný nedostatek, jako když co do metody v našem vzdělávání … … převládá v něm výuka historických disciplín. To vzniklo už v 19. století kdy se čeští právníci vymezovali proti německým, v obrození. Vlastně bojovalo se za obrození. Nacionalizmus vlastně ve skladbě disciplín převládnul. První dva roky na právnických fakultách je spousta historických disciplín, které jinde nemají obdobu. Historie práva se jinde učí zpravidla jako výběrový předmět na konci studia. U nás právní historie převládá, protože také byl ten program postaven na převládající teorii, věřte mi to nebo ne, devatenáctého století, kde dominovala víra v to, že historické vzdělání je pro právníka nejdůležitější.

To jsou všechno zaostalosti metody. Další nevýhoda je, že je příliš rozptýlen ten studijní program na mnoho disciplín, okrajových. A ztrácí se ten hlavní podstatný proud, těch hlavních disciplín. Rozdělení na katedry vede k určité rovnosti těch disciplín, které jsou si ale nerovny, poněvadž některé jsou mnohem důležitější, podstatnější a frekventovanější v praxi. Některé jsou velmi okrajové. Učitelé jsou úzce specializováni takže potom nemají rozhled po celé té profesi.

Učitelé stráví desítky a stovky hodin jenom ústními zkouškami. To je fakulta na které se hodně zkouší a málo učí. Ten systém zkoušek je také zastaralý. Mělo by tam být mnohem více písemných zkoušek, příkladů, které se řeší. Nikoli abstraktních povídání, které vedou k biflování těch studentů, kteří se rychle naučí velké objemy informací, které v zápětí musejí zapomenout.

Znovu plyn

Po všech těch propagandistických článcích rusofilů je příjemným osvěžením si přečíst článek zeleného aktivisty, který věci vidí mnohem střízlivěji.

Stejně jako když Hitler si měl vybrat mezi Háchou a Beranem na jedné straně a Vlajkou na druhé straně si vybral Háchu a Berana, tak si Putin mezi Tymošenkovou a Janukovyčem vybral Tymošenkovou. Její osobní zájmy jsou zcela zřetelné: "Později však bylo bez větší pozornosti médií oznámeno, že Ukrajina podmínky úvěru, mj. zvýšení domácí ceny plynu o 20% a kroky vedoucí k oddělení plynu pro tranzit a pro domácí spotřebu, není schopna splnit (bodejť by byla, volby jsou na dohled a premiérka Tymošenková je chce vyhrát) a úvěr nebude poskytnut."

Co s tím? Napadlo mne stejné řešení jako Kalouse: "Rusko bude dál střídat nejasné hrozby, obviňování Evropy z neférovosti a volání po evropských penězích, přičemž určitě nepřijde s jediným rozumným návrhem, který by eliminoval druhý skrytý trh - totiž s návrhem prodávat Evropě plyn franco rusko-ukrajinské hranice, a ani Evropa to nenavrhne, protože by musela zafinancovat a/nebo převzít zanedbanou a podinvestovanou ukrajinskou infrastrukturu i s jejími zkorumpovanými šéfy a šéfíky na všech úrovních".

Je také třeba reformovat cenotvorbu. Indexace na ropu je nadále neúnosná; cena musí být tržní.

Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí

Slavomil Hubálek: "Havlova role byla výjimečná a jednoznačně pozitivní i celosvětově. Je dobře, že řekl, že láska a pravda zvítězí nad lží a nenávistí.
Proč? Už to zní jako velká fráze.
Dva roky po revoluci si to nikdo nedovolil ironizovat. V roce 1992 jsem jako psycholog posuzoval prvního nájemného vraha u nás. Ten mi řekl: "Prosím vás, vždyť je to směšný, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Všechno je to jenom byznys a kšeft. Zákon nabídky a poptávky." Odcházel jsem z věznice jako zpražený, bylo mi z toho zle. Říkal jsem si - je to kriminální psychopat, holt to patří do výbavy tohoto typu osobnosti. Za pár let jsem to začal slýchat od řady jiných lidí včetně politiků. Považuji za nebezpečné vysmívat se pravdě a lásce."

Nemravnost velké koalice

Snaha zrušit dichotomii vláda–opposice byla vždy populární. Teď se k tomu přiznává hejtman Hašek. Co na tom, že se mu to jednou zhroutí na hlavu? Vládnout bez opposice je sice pohodlné, ale lid "volby" bez alternativ nakonec přestanou bavit. Buď bude volit extrémisty (neonacisty) nebo kverulanty (lidovce).

Diplomatická roztržka mezi Francií a Irskem

Irish Soccer Insider.

Informační blog

Už jsem to psal mnohokrát, ale zjevně to není stále patrné: Lucerna wikipedie nemá cíl být diskussním blogem, nýbrž informačním. K diskussi slouží Okoun či Lopuch, nebo specialisovaněji Sprcha nebo Vrba.

Ideální článek LW je takový, o němž se nevede vůbec žádná diskusse, protože informace v něm podané žádné otázky nevyvolávají. Proto jsem pozměnil záhlaví blogu a zavedl nový štítek Kvalitní články, který si zaslouží všechny texty, u nichž se nediskutuje.

Tak jak to vlastne bylo?

JUDr. Hitler v Plzni

Ondřej Šlechta o polistopadovém vývoji a političnu

Ondřej Šlechta dnes publikoval na Revue Politice velmi střízlivý článek o polistopadovém vývoji v naší zemí. Mimo jiné kriticky hodnotí "apolitické myšlení", které se v České republice těší vydatné podpoře politiků i intelektuálů, a jehož podstatou je snaha redukovat politično na pouhou oblast morálky, či třeba ekonomiky.

Měl by být postaven americký radar? Měla být přijata Lisabonská smlouva? To jsou věci ryze politického charakteru. Tedy najde-li určitá síla dostatek hlasů pro to, aby prosadila realizaci té či oné varianty, jinými slovy, přesvědčí-li v rámci pravidel standardní politické „hry" většinu o tom, že státnímu zájmu odpovídá nejlépe její vize, pak ji prosadí. Ale ani jeden, ani druhý nejsou zaprodanci, zrádci nebo agenti. Mají jen odlišnou politickou vizi. Státní zájmy je nutno diskutovat, rozhodně se nelze spokojit s tím, že samozvané centrum prohlásí věc B za univerzálně platnou a nehodlá se bavit se zastánci věci A, jejichž názory apriorně odmítne. Takový postoj vytváří vnitřní konflikt napříč společností, kterou nesmyslně dělí na dvě nesmiřitelné poloviny.

Zázraky se dějí

Vodník souhlasí s Doležalem.

Ještě se ptám, proč pískání prošlo Pajerové a neprošlo před pár lety Havlové-Veškrnové. Je to důsledek zburanštění a zhulvátštění české politické scény?

Kdy Sametová revoluce skončila?

Dnes jsou z pochopitelného důvodu media plná textů o počátku Sametové revoluce. Za zajímavější otázku považuji stanovení toho, kdy Sametová revoluce skončila.

Všeobecně se uznává, že to bylo 29. prosince 1989, kdy byl Václav Havel jednomyslně zvolen presidentem Československé socialistické republiky. Nejasno do celé věci vnesl nedávno ústavní soud, který v rozhodnutí Melčák v. Parlament nepřímo tvrdil, že 6. března 1990 ještě revoluce trvala, neboť jednorázové rozhodnutí ČNR o předčasných volbách bylo revolučním opatřením, na které se nevztahují obvyklé požadavky na právní předpis: zákaz jednorázovosti a zákaz retroaktivity.

Osobně takový účelový výklad odmítám. Podle mého názoru Sametová revoluce skončila 5. února 1990, kdy podal demisi poslední kommunistický mohykán ve funkci, premiér České socialistické republiky, František Pitra. O 4 dny před tím byla zrušena Státní bezpečnost, o 2 dny později byla zrušena Národní fronta.

Vzpomínka na Reagana

Hynek Fajmon. Myslím, že nejlépe jeho památku uctíme tím, že ho přestaneme vyslovovat kommunisticky [regan] a začneme anglicky [reign].

Identita Belle de Jour

Brooke Magnanti je přírodovědkyně (symptomatické!), která si vydělávala jako prostitutka. O svých zážitcích psala blog, který později vydala jako knihu. Toto dílo je kritikou oceňováno, ale osobně nechápu proč.

Eetu Isto: Útok (1899)

Milan Šmíd: "[R]uský orel se snaží vyrvat z rukou něžné dívčiny na břehu moře (Finska) knihu obsahující zákony."

Morálka reálné politiky

Všichni, kteří se ještě dnes modlí k Reaganovi a Thatcherové jako k našim osvoboditelům, dostali v pátečním vydání Blistů hořkou pilulku ke spolknutí. V prvním článku se píše o tom, že Mitterand a Thatcherová chtěli po Gorbačevovi, aby německé demonstranty zastavil silou.

Ještě v lednu 1989, shodou okolností v tentýž den, kdy byl naposled v Praze zatčen Václav Havel, odcestoval do Kremlu z Ameriky Henry Kissinger a přivezl tam tajné memorandum, v němž se pravilo, že pokud Sovětský svaz nebude dělat mocenské výboje mimo vlastní sféru vlivu, Západ bude plně respektovat sovětské zájmy ve středovýchodní Evropě. Bylo zjevné, že Spojené státy neměly naprosto žádný zájem o podporu hnutí za svobodu ve střední a východní Evropě....Britský ministr zahraničních věcí Douglas Hurd se vyjádřil, že „studená válka je systém, v němž žijeme šťastně a spokojeně už čtyřicet let“.

V druhém článku (s chybou: v r.1989 byl americkým presidentem G.Bush sr., ale to je málo podstatné) se píše:

Thatcherová také řekla Gorbačovovi v Moskvě r. 1989, že destabilizace středovýchodní Evropy a rozbití Varšavské smlouvy také nejsou v zájmu Západu. Zaznamenala, že ve středovýchodní Evropě dochází k podstatným změnám, ale zdůraznila, že Západ nebude požadovat likvidaci komunismu v sovětském bloku. Ani Západ podle ní neudělá nic, co by riskovalo bezpečnost Sovětského svazu.... "Mohu říci, že prezident Spojených států zastává stejný názor. Poslal mi telegram z Tokia, v němž mě přímo požádal, abych vám sdělila, že Spojené státy neučiní nic, co by ohrozilo bezpečnost Sovětského svazu či co by bylo vnímáno Sovětským svazem jako nebezpečí. Plním tuto jeho žádost."

Podobná odhalení budou sice vodou na mlýn naivkům, kteří bláhově věří tomu, že jsme si svobodu vyzvonili klíčema na Václaváku; těm ale není pomoci. Výrok Douglase Hurda naznačuje, co jsou ti tzv. "demokratičtí politici" za svoloč a Západ, který "se cítí povinnen šířit své hodnoty po celém světě" má už jen jediné morální právo: být roznesen na kopytech nějakou mravnější civilisací.

Pět činitelů „kultury smrti"

Kulturní pessimism, antikoncepce, sterilisace, interrupce, hedonism.

Frankfurtská škola podporou podkopávání rodiny a vyvolávání kulturního pesimismu si může nárokovat rozhodující díl zásluhy na stále pravděpodobnější civilizační sebevraždě Západu.

Celý článek zde. S některými názory souhlasím, např, podle Gramsciho "...bolševismus nefunguje. Rusové nebyli obráceni ke komunismu, hnusil se jim. Pro Rusy znamenala půda, víra, rodiny, ikony a matka Rus daleko více, než jakákoli mezinárodní dělnická solidarita. Dokonce i car vyvolával více loajality a lásky, než nenávidění bolševici." S jinými nikoli, např. podle Fromma "rozdíly mezi pohlavími nejsou vrozené, ale že jsou funkcí západní kultury".

Kocáb s křížkem po funuse

Ministr Kocáb v r.2009 připustil: "Asi byl omyl, že jsme je po listopadu natvrdo nezakázali". Tento omyl chce ministr nyní napravovat - dočasným pozastavením činnosti KSČM.

Tuto snahu, stejně jako jiné snahy tohoto typu ("S kommunisty se nemluví", "Zakažme KSČM"), považuji za neblahý, pokrytecký a zpozdilý aktivism, odporující demokracii. KSČM je dnes regulérní parlamentní stranou a ohyzdné dědictví Gottwalda a dalších vrahů si holt ponese s sebou dál. Jak poznamenal trefně Bělohradský, v Evangeliu je taky plno věcí, které odporují Ústavě.

Putin fandí hip-hopu

Vladimír Putin se snaží prezentovat jako pokrokový premiér své země, objevil se v hudebním pořadu s ruským rapperem "Žiganem". O rapu hovoří jako o hudebním stylu, který se "zabývá společenskými problémy", neobává se nazvat graffiti uměním a pochvaluje si, že breakdance propaguje "zdravý životní styl". To může být pro konservativce v zemi vskutku překvapivý a těžko stravitelný krok. Nízká zaměstnanost, kriminalita a drogy mezi ruskou mládeží jsou však pro Rusko akutními problémy a ti konservativci a jiné politické síly v zemi, kteří si uvědomí, že v prvé řadě nezáleží ani tak na obsahu kolektivních zájmových aktivit mladých lidí, jako spíše na jejich přítomnosti, tento krok uvítají. Ačkoliv Putinovi kritici v jeho osobní aktivitě opět neuvidí nic jiného, než snahu utužit si postavení mezi ruskou mládeží, je v prvé řadě potřeba podtrhnout, že Putin je jediným politikem v zemi, jehož morální apel k společensky prospěšnějšímu životnímu stylu jsou mladí lidé ochotni poslouchat.

O wikipedii

…jestli zdejší komunita slyší na argumenty typu „jediného opravdového a naprosto ideálního řešení“ a jestliže ji obtěžuje se vážně zabývat argumenty oponentů nebo je dokonce číst anebo její logické uvažování je na takové úrovni, jakou vidíme zde v diskusi, tak ať má co si zaslouží, tak jako si svůj osud volí národy: pak není síly, která by to mohla zvrátit.
—ŠJů 2. 11. 2009, 03:14 (UTC)

Jak řešit flamery a trolly

Protože se tady opakovaně objevují výzvy, že mám kohosi zablokovat, tak znovu opakuji, že to nejde. Jsme na Bloggeru, což je systém, který spravuje Google a jeho možnosti si může každý nastudovat sám. Správce blogu má jen ty prostředky, které mu Blogger dá. Mezi ně blokování či zobrazování IP adres nepatří. Mohl bych sice použít na diskusse plugin třetí strany, ale to mi přijde jako příliš komplikované řešení.

Boží člověk, Topolánek

Bohumil Doležal: "Mirek Topolánek v rozhovoru pro Právo vysvětluje to, že označil výrok svého stranického partnera Sobotky za hloupý blábol, jako nešťastné nedopatření. Prý si myslel, že to neřekl Sobotka Přemysl, ale Sobotka Bohuslav. Na tomto vysvětlení je nejděsivější, že bude nejspíš pravdivé. Pan Topolánek přinesl přesvědčivý důkaz toho, jak se v praktické politice slušnost vyplácí (respektive neslušnost nevyplácí, což je totéž)."

Gaychat V

Malý čtenář et al: Gaychat

Gaychat je výraz používaný v některých českých internetových, zvláště webových diskusních fórech pro prázdné tlachání mimo téma.

Vznikl v diskusním fóru příznivců serveru Kompost.cz přibližně v polovině roku 2003, době výraznějších změn v principech fungování klubu a částečné obměny, resp. doplnění původního osazenstva novými příchozími. Název slučuje anglické chat (původně debata, kecání, nyní v českém prostředí též převzaté označení internetových služeb pro konverzaci v reálném čase) a gay (homosexuál); v tomto smyslu je také používán ve světě.

V klubu Kompost tehdy došlo k (poměrně často se vyskytujícímu) konfliktu mezi zkušenými účastníky, zvyklými na specifika komunikace v „pomalých“ webových diskusních fórech, a nováčky, zavlékajícími do nich postupy z prostředí komunikačních služeb pro konverzaci v reálném čase se stručnými bezprostředními odpověďmi (to je všeobecně označováno termínem „chatování“, který je nasnadě). Malá, ale značně militantní část diskutérů je přijímala velmi negativně a často napadala mj. i hanlivým výrazem „gay chat“. Jakožto užitečné označení pro „mluvit zbytečně moc“ byl za krátkou dobu vstřebán i většinovým osazenstvem a transformoval se do dnešní univerzální podoby, bez návaznosti na původní antipatie a osobní spory, ktere vedly k jeho původnímu zavedení.

V klubu Kompost dnes gaychat primárně označuje dlouhou, cílenou a intenzivní, přesto však pro většinu návštěvníků výrazně zbytečnou a neplodnou debatu určitého omezeného počtu identit.

V listopadu 2004 se v záhlaví klubu objevil ukazatel, měřící „(Realtime) Gaychat index“ jako přirozené číslo, obvykle jedno- nebo dvojciferné, které ukazuje počet příspěvků za poslední hodinu.

• klub Kompost na Okounovi
• klub GAY-CHAT na Okounovi (založen 14. března 2004)

Malý čtenář, pod licencí CC BY–SA 3.0

The Ecologist, nové internetové vydání

Magazín The Ecologist, který byl v roce 1970 založen myslitelem Edwardem Goldsmithem, zesnulým v červenci tohoto roku, se nedávno dočkal zpřehlednění svého internetového vydání. To nyní nabízí několik tématických sekcí ("Green living", "Energy", "Politics and economics", ...), kde se denně objevují články prodchnuté Goldsmithovým netradičním pohledem na environmentalismus.

Edward Goldsmith, konservativec, anti-modernista i obránce práv domorodých národů, zastával názor, že devastace, způsobená životním stylem současných západních společností, může být zastavena pouze skrze podporování komunit na malé, lidské úrovni a s vysokou mírou společenské jednoty, tvorbu technologií s nízkým dopadem na přírodu a kontrolování porodnosti. Společnost Goldsmithova ražení by se tak orientovala spíše na duševní a fyzické zdraví svých členů, stejně jako na jejich spirituální naplnění, nežli na hedonistické naplňování materiálních potřeb. Takové pozice The Ecologist a Goldsmithe pochopitelně často stavěly proti levicovým environmentalistům, jako například těm soustředěným okolo British Green Party.

Magazín The Ecologist je nepochybně důstojným odkazem Edwarda Goldsmitha dalším generacím.

Všeobecná diskusse

Prostor pro tlachání a odkazy mimo themata článků.

Gaychat IV

Ruské nebezpečí

Bohumil Doležal napsal: "Českou republiku v současné době neohrožuje v první řadě islámský fanatismus. Větším nebezpečím jsou probouzející se imperialistické choutky Ruské federace. Není to nebezpečí bezprostřední, ale hmatatelné. Rusové se už zase mohou u nás opřít o mohutnou pátou kolonu, složenou, jak to bývá, dílem z darebáků, dílem z blbů. Bohužel se toto nebezpečí netýká Evropy ani NATO jako celku, ale jen bývalých ruských kolonií. Zbytek Evropy i USA jsou proto v té souvislosti vystaveny obrovskému mnichovanskému pokušení, které po výměně vládní garnitury v USA stouplo. V této situaci platí: člověče, pomož si, a spojenci ti pomohou. Pokud nebudeme schopni si v případě napadení aspoň pár dní pomoci sami, spojenci nám nepomohou třeba prostě proto, že už nebudou mít čas. Tuto skutečnost je třeba při budování naší armády zohlednit."

Ano, to je pravda. Ale k tomu, abychom na těch kýžených 5 dní zastavili ruský nápor, nepotřebujeme vševojskovou armádu, nýbrž armádu specialisovanou na tento úkol.

Opět k hrdosti

Bohumil Doležal: "Podle agentury STEM je 78 % lidí u nás hrdých na to, že jsou občany ČR. Znamená to hrdost na to, že člověk má občanku nebo pas. Odepřít Vám je (až na zcela výjimečné případy) nemohou. Člověk může být hrdý jen na to, o co se zasloužil. Občanství je něco, na co je absurdní být hrdý stejně, jako je absurdní se za to stydět."

Kam patří off topic diskusse, aby z toho nebyl gaychat

Češi mají odjakživa odpor k pravidlům. Do značné míry je jejich odpor oprávněný. Velká část pravidel, která si sami dáváme, je zbytečná a jenom nás buzeruje. Nicméně idea, která stojí za pravidly, je jiná: Cílem je uspořádat společnost tak, aby byla přehlednější a tím lepší.

To je i cílem pravidla, které jsem dal LW: Článek O nás je "Místo pro off-topic diskusse." Bylo to psáno na 2. a 3. řádku pravého sloupce, takže to vůbec nikdo nemohl přehlédnout.

Přesto byl tento můj pokyn ignorován. Místo o možnostech Bloggeru se diskutovalo o svobodě slova na LW, a to dokonce 2x. Místo o spisovateli Jandourkovi se diskutovalo o chození do Kolbenky (s čestnou výjimkou Malého čtenáře).

Víte o mně, že jsem tolerantní. Pro bezuzdné žvanění a jiné astrovštiny máte nyní dokonce 5 míst:

1. O nás
2. Gaychat I
3. Gaychat II
4. Gaychat III
5. Gaychat IV – tamní úroveň hádky přesáhla všechny meze, a proto jsem ho, jako první článek na LW, pro další diskusse zamknul. Nyní je přidávání kommentářů opět povoleno.
6. Gaychat V
7. Všeobecná diskusse, kterou založil Vodník po vzoru Neviditelného psa, aby se ani taková diskusse zbytečně netříštila.

Kdo se ale od nynějška bezostyšně pokusí diskutovat o něčem jiném na jiném místě, bude vymazán. Gaychatu už bylo dost. Ostatní si u článku chtějí číst názory na článek, nikoliv na stav všehomíra nebo situaci v Ruandě–Urundě.

Pojem gaychat byl skvěle vysvětlen na wiki. Bohužel tam byl z malicherné msty smazán. Požádal jsem o obnovení, nicméně od tamních správců si příliš neslibuji. Vzhledem k tomu, že onen text Malého čtenáře byl publikován pod GFDL, přetiskl jsem ho na LW.

Updated.

Výpisky z četby VIII

„Zvláštní pravopis,“ podotkl mladší kolega. „Ten člověk píše místo z všude s.“

„Někteří intelektuálové mají pocit, že je to tak lepší,“ poučil ho Pankrác Malina. „Znám několik filozofů, kteří za hlavní úkol filozofie pokládají vyřešení otázky, jestli se píše se s nebo se z.“ Na akademické půdě je dokonce zdarma distribuován časopis, který píše s téměř výhradně všude tam, kde normální lidé píší z, a kromě toho píše th tam, kde my píšeme t.“

„Proč to dělají?“

„Těžko říct. Nejspíš je to taková nemoc, která ještě nemá příslušnou klasifikaci. Ani bych se moc nedivil, kdyby potenciální pachatel zločinu, pokud jde o zločin, pocházel z nějakých takových kruhů. Víte, kolego, některé typy jsou schopné vás třeba i zabít, jenom aby byly zachovány hodnoty.“

—Jan Jandourek: Bomba pod postelí, pp. 133–4

Oprávnění autora článku

Jak zjistil Vodník, kromě mě jako správce LW, který může smazat kterýkokoliv kommentář, udělil Blogger každému autorovi článku oprávnění mazat kommentáře k jeho článku. Tak si toho buďte vědomi, když něco kommentujete.

Gaychat III

Původně zde byl jiný text. Protože zde vznikl gaychat, článek jsem přesunul jinam a postu dal odpovídající nadpis.

Updated.

Kdyby byly v prdeli ryby...

Často se setkáváme s úvahami tohoto typu ohledně dějinných událostí. Co by bylo, kdyby se v r.1918 nerozpadlo Rakousko-Uhersko? ("Určitě by se federalisovalo!" "Proměnilo by se v multinacionální kapitalistickou velmoc!" "Došlo by v něm k občanské válce!" "Nedošlo by ke světové válce!") Říká se tomu kontrafaktuální historie. Nedávno si dovolil podobné úvahy méněcenný nedouk, viscerální antisemita a opovrženíhodný vyvrhel lidstva Petr Zídek. Všichni jsme se otřásli oprávněným hnusem a rozhořčením a podepsali u nás v podniku petici, požadující nejpřísnější potrestání těch bezohledných ničemů, kteří by si přáli nový Holokaust (to už kecám, ale zas tak daleko od pravdy nejsem, že?).

Stejně nesmyslná úvaha je na thema, co by bylo, kdyby v KSČ převládla nějaká gorbačevská skupina a rozjela domácí perestrojku, reformy a restauraci kapitalismu pod hlavičkou KSČ. Fantasii se meze nekladou. Že by jako první zmizel index zakázaných knížek a autorů a zákaz cestování (který byl na sklonku 80.let už chatrný), o tom vůbec nepochybuju. Takže tyto skutečnosti nevnímám jako unikátní výdobytky polistopadového režimu. Že bychom pod vedením takové KSČ nakonec rovněž vstoupili do NATO a EU, je nasnadě (záviselo by to samozřejmě na tom, jak by se loutkáři s loutkami dohodli). Čeho polistopadový režim mohl dosáhnout, kdyby se jeho koryfejové (a podstatná část národa) drželi hesla svého božstva TGM "nebát se a nekrást", o tom se mi raději nechce fantasírovat - donutilo by mne to k pláči stejně spolehlivě jako poručík Dub.

A tak mám-li si svévolně vybrat bilancování k 17. listopadu, pravím k současným vládcům všech barev: NADĚLALI JSTE Z ČURÁKŮ HRDINY!! Hudebně nedostatečné a textově genocidální agresivní tlupy buranů se staly druhými Plastiky. Vcelku neznámý šéfik Ku Klux Klanu se stal přes noc nezákonně pronásledovaným dissidentem. Partička zakomplexovaných hajzlíků, která byla s to tak leda přizabít nějakého studenta, stojí náhle ve středu zájmu národa coby "nebezpečná terroristická skupina", což u zkušenějších skeptiků vyvolá pouze útrpný úsměv. Měříte dvojím metrem různým státům podle toho, na čí straně jsou. Posíláte české vojáky do válek, které nejsou v zájmu této země ani náhodou.

Já, Vodník, vám vzkazuji: JSTE JAKO ONI! Máte jiný kabát a smrdíte jinak, ale stejně obludně. Fuj!!

Arrogance moci

Lord Acton: "Každá moc korrumpuje."

Zpytáků poražení přežalostné!

Zpytáci spáchali harakiri: sami si svou vědeckou methodou spočítali pravděpodobnost Boží existence. Atheisté, nezoufejte! Máte ještě 38%! (jestli to není ruská kachna ;-))

(Pro případné šťouraly: samozřejmě mne osobně výzkumy tohoto druhu nechávají zcela chladným, stejně jako "Kristova DNA", je to spíš kuriosní příklad zcela nežádoucí applikace zpytáckých method výzkumu a statistiky, která paradoxně dává za pravdu "tmářům").

Rok 1464 hidžry

Pěkná povídka od Lukáše Krivošíka.

Gaychat II

Gaychat I

Původně zde byl jiný text. Protože zde vznikl gaychat, článek jsem přesunul jinam a postu dal odpovídající nadpis.

Updated.

Byzantská strategie

Edward Luttwak doporučuje Americe strategii byzantskou místo strategie římské.

Psům psí smrt...

Poslední post paní Tydlitátové se jazykem a dikcí povážlivě přibližuje těm nejútočnějším kommunistickým agitkám z totalitních dob. Ještě mi to připomnělo jesuitské letáčky proti "helvétům". Aggressivitou se jim přinejmenším vyrovná!

Že obsah vyzývá k závažnému omezení nejrůznějších svobod (slova, názoru, bádání) a tím ohrožuje demokracii, to je asi to poslední, co by naše současné demokratické koryfeje znepokojovalo.

Kapitánův problém

Základní Kapitánův problém je, že se pokouší o theoretickou fysiku bez znalosti filosofie. To je jako pokus naučit se cizí jazyk pouze z cizojazyčného textu bez jakékoliv pomůcky.

K tomu, aby Kapitán mohl theoretisovat, potřebuje 2 základní filosofické disciplíny: ontologii (nauku o bytí) a epistemologii (nauku o vědeckém poznání). Pak by naivně nepředefinovával 2 500 let jasně vymezená slova. Kupř. jev (φαινομενον) je to, co se ukazuje, co smyslově vnímáme, a nic jiného.

Proto by si měl Kapitán otevřít nějaké základy fenomenologie, aby tolik nepřísahal na Popperova dogmata, nýbrž je uměl i problematisovat.

Updated.

Umanutost věřících

Čím jsem starší, tím méně věcí mne rozčiluje. Jedna z věcí, která mne spolehlivě naštve dodneška, je falšování slov. Slova totiž máme proto, abychom si rozuměli. Když se jim někdo pokouší dávat jiný význam než konvenční, tak porozumění vylučuje.

Z menší části jsou slova falšována lemplovitostí. Např. čeští novináři zásadně mluví o státních zástupcích (prokurátorech) jako o "žalobcích", protože ti journalističtí idioti vůbec netuší, že mezi obžalobou a žalobou je zásadní rozdíl.

Běžnější je politický důvod, proč se někteří pokouší jasná slova předefinovat. Příkladem je označování atheistů za věřící. Důvod je jasný: Zatímco celou historii byli atheisté považování za morální vyvrhele, takže se jim nikdo rovnat nechtěl, od dob osvícenství je jasné, že náboženství je pouhá pověra. Atheisté od té doby stojí výše než theisté, protože nemají svůj rozum kontaminovaný irracionalitami, kterým by museli povinně věřit, jako že tři osoby tvoří jednoho Boha apod.

Theisté vědí, že na úroveň atheistů se z povahy věci nemohou dostat, a proto se snaží snížit atheisty na svou úroveň, tj. tvrdí, že atheisté také věří. Slouží k tomu laciný trik: předefinování slova víra. Podstatou víry (faith) je přesvědčení o pravdivosti tvrzení, které nemohu dokázat. Nic takového atheisté nemají. Mají jen světový názor (přesvědčení, belief), který se ale o žádné nedokazatelné jevy neopírá.

Druhý příklad je označování evoluční theorie za "pouhou hypothesu". Epistemologie však jasně rozlišuje: Axiomy, postuláty, hypothesy jsou-li dokázány (vyjma axiomů, ty se stejně jako dogmata nedokazují), jsou (přírodními) zákony. Vysvětlením těchto zákonů je theorie, přičemž, jak Kapitán správně připomíná, theorii nelze dokázat (verifikovat), lze ji pouze falsifikovat.

Evoluční theorie se skládá z těchto zákonů:

1. vznikají nové organismy přizpůsobené prostředí (= evoluce) a
2. evoluce probíhá na základě přirozeného výběru.

Na rozdíl od přesvědčení náboženských fanatiků, evoluci nikdy nikdo nezpochybňoval a není v rozporu dokonce ani s Biblí. Velké pochybnosti panovaly toliko o přirozeném výběru. Objev genetiky, tj. tvrdé dědičnosti (vlohy pro znaky se nemění), mu dokonce zasadil tak těžký úder, že se darwinism dlouho považoval za vyvrácený. Teprve objev mutací allel (1920s) darwinism resuscitoval novou synthesou přirozeného výběru a tvrdé dědičnosti v neodarwinism (1930s). Poslední modifikací evoluční theorie je Dawkinsonova theorie sobeckého genu (1976).

Proč tedy tmáři označují tak komplexní explikaci jako je evoluční theorie za pouhou hypothesu? Je to pokus o falšování slov. Zatímco "theorie" implicitně naznačuje pravdivost; "hypothésa" implicitně ukazuje provisornost. Jenže těmito falešnými hrátkami se nesmíme nechat zmást. Je třeba je jednou pro vždy odmítnout.

Rusko a Evropa III

Pokračování polemiky s Alkibiadem. Co se týká salvadorské občanské války, USA podporovaly menší zlo. Alternativou bylo, že by FMLN nastolila kommunism. To má být americký zločin? Naopak US chování bylo velice záslužné.

Co se týká invase na Grenadu v roce 1983, Austinova vražda ("poprava") Bishopa nemohla zůstat jen tak. To má být americký zločin? Naopak US chování bylo velice záslužné.

Omlouvám se za slovo "ukončení". Ve skutečnosti Putin CFE brutálně porušil. Co se týká CFE-II, ta není účinná, takže nikoho nezavazuje. Naproti tomu USA měly k zásahu v Iráku mandát OSN na základě resoluce RB č. 1441.

Co se týká ruských plánů, jsou zjevné. Je to neustálá eskalace konfliktu se Západem, brzy nás čeká další plynová krise. Kromě špionáže, která v případě ruských "diplomatů" v ČR má hrozivé rozměry, jde hlavně o pokus diktovat českou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Agnostik, co fušuje do atheismu

Vždycky mne fascinuje, kolik neatheistů se pokouší vymezovat, v co údajně věřím. To, že nevěřím na Bílou paní ani Ježíše, podle nich znamená, že jsem věřící. No, theisté jsou schopni všeho, včetně označování tří osob za jednoho Boha.

Tak i Jezovec vydává (níže se však od toho distancuje) hlas agnostika Michaela Ruse za nějaký pravý atheism. Ne, není. "If you mean someone who agrees that logically there could be a god, but who doesn't think that the logical possibility is terribly likely, or at least not something that should keep us awake at night, then I guess a lot of us are atheists." Pokud někdo neví, zda Bůh je či není, tak to určitě není atheista, nýbrž pouhý agnostik. A těch podle mého názoru není mnoho. Normální člověk ví, že Bílá paní ani Bůh neexistují, protože se v reálném světě nijak neprojevují. Boha si vymyslel člověk jako příčinu jevů, které si nedokázal jinak vysvětlit. Nyní mu slouží jako psychologická berlička.

Dnes, v době rozvinuté vědy, by už nic takového nebylo možné. Symptomatická je nenávist věřících k evoluční theorii, kterou pohrdavě označují za hypothesu, aniž by tušili, co znamená slovo "theorie" a co "hypothesa".

Sociální role náboženství je něco jiného. I já jsem mnohokrát napsal o positivní roli katholictví pro vznik Západu. Na druhou stranu nelze nevidět primitivnost éthosu mnohých agnostiků: "Of course there has been evil in the name of religion – the pope telling Africans not to use condoms in the face of Aids" či levičáčství: "The troubles in Northern Ireland were surely about socio-economic issues also, and the young men who flew into the World Trade Centre towers were infected by the alienation and despair of the young in Muslim countries in the face of poverty and inequalities."

Updated.

Protivné ženy

Příběh ze života.

Jak je to s vysokoškolskými tituly

Tomáš Pecina napsal úvahu, s níž nemohu souhlasit. Předně není příliš poučen v církevním právu. Podle can. 290 odst. 1 CIC: "Svěcení jednou platně přijaté se nikdy nestává neplatným. Přesto klerik ztrácí duchovní stav: soudním rozhodnutím nebo administrativním opatřením, kterým se prohlašuje neplatnost svěcení". Aby tedy svěcení bylo trvalé, musí být platné. Neplatné svěcení nikdy nelze zhojit. T. P. si zřejmě plete platnost a dovolenost. Nedovolenost sanovat lze.

Udělení VŠ titulu inženýra, bakaláře, magistra či doktora je konstitutivní správní akt. I ve správním právu samozřejmě existuje obnova řízení. Její podmínky jsou dány v § 100 nového správního řádu a spáchání přečinu či zločinu mezi ně přirozeně patří.

These: "Jednou doktor, navždy doktor," by byla absurdní, a proto v platném právním řádu nemá místo.

White Justice - oč jde?

motto: "K tomu je ale potřeba udělat jednu věc - prezentovat WhiteJustice ne v té podobě, jakou skutečně měla (tragikomický pokus o rádoby drsné teroristy s nulovou akceschopností), ale jako profesionální teroristickou organizaci." —Antifa

Jistě stejně jako já se znepokojením sledujete Pecinův pokus o přeměnu ČR na policejní stát. Když pro tento účel selhala snaha persekuovat neonacistické hudebníky a pořadatele koncertů, protože to příliš přípomínalo osudy Plastic People of the Universe za kommunismu, rozhodl se ministr vnitra, že neonacisty vykreslí jako terroristy.

Tento pokus mi byl podezřelý od počátku, ale teprve debata na Facebooku lidí, kteří do toho vidí, mne nasměrovala na seriosnější a informovanější zdroj než je Mladá fronta:

"WhiteJustice byla skupina okolo stejnojmenných internetových stránek, jejichž zakladatelem a autorem byl táborský neonacista Petr Janoušek, užívající pseudonym Endlosung (konečné řešení, nacistický výraz pro vyvraždění židovské populace). Web byl zaheslovaný, ale přístup dostal prakticky každý, kdo o něj požádal. Součástí WhiteJustice byl i neúspěšný projekt RedWatch na monitoring anarchistů a antifašistů, který se ale věnoval pouze fotkám punkové mládeže popřípadě fotografiím představitelů KSČM. Samotné WhiteJustice pak nelze označit jinak než za směšný projekt hlupáků a naivních dětí hrajících si na Combat 18. Pokud byl člověk na WJ chvilku aktivní (v tomto případě aktivní znamenalo čas od času napsat něco do diskuse), byl mu přidělen statut "privilegovaného uživatele" a získal přístup do sekce webu nazvané "Otevřený boj", kde si mohl pročíst materiály typu Jak vyrobit rozbušku, Příprava nájemného vraha, Domácí výroba minometu nebo návody na výrobu výbušnin a k nim připsat něco ve stylu "Heil Hitler! Demonstrace jsou k ničemu, naše cesta je cestou teroru." apod. Skupina také pořádala své "výcvikové tábory" nedaleko města Tábor, kterých se účastnilo 5 - 10 lidí, ze kterých pořizovala velmi naivní videa. Rozhodně ale neměla potenciál uskutečnit nic z toho, co tak halasně hlásala na svém webu."

Stejně tak si každý může srovnat závažnost jednání českého neonacistického vojáka: "Profesionální voják z táborského útvaru přiznal, že v táborech vycvičil asi 30 lidí. Naučil je boji zblízka, se zbraní i beze zbraně, útoku na živé i neživé cíle. Proškolil je v technice podpalování aut a likvidaci majetku." a belgický případ: "They found military weapons, ammunition, explosives, and a homemade bomb large enough to "blow up a car"."