Neonanujte na wikipedii, nebo dostanete přes prsty

Wikipedie se čím dál podobá příručce špatných příkladů názorně ukazujících, jak se slušný a myslící člověk zásadně nemá chovat. Od správcovské klaky bych čekal kdejaký podraz, ale toto už bylo nad mou fantasii. Li-sung tím Petrovi K. vzkázal: Už si na toho pinďoura nesahej, nebo budeš mít chlupaté ruce. A Mirek "Egg" Dušín dodává: "Na IRC o tom proběhla menší diskuse, IMHO není nutné ji tady opakovat, udělám jen praktickou poznámku pro správce současné i budoucí. Q: „Proč nemá správce blokovat sám sebe?“ A: „Protože tím na sebe prozrazuje, že nečetl Wikipedie:Blokování.“ ;-) Tak to nedělejte. U nás i v enwiki to tak odjakživa je, self-blocking to enforce a Wikiholiday or departure is specifically prohibited. --egg ✉ 18:11, 24. 7. 2006 (UTC)" Panebože, je toto vůbec možné?

Školení pro poloboha z wikipedie

Jak známo, všichni správcové na wikipedii jsou z podstaty věci neomylní. Dostali funkci, dostali i rozum. Pokud se však přesto spletou (taková věc se stává maximálně jednou za sto let), je třeba jim to připomenout nanejvýše taktně, aby jejich útlocit neutrpěl. Ty, ty, ty, Malý čtenáři, co sis to dovolil? Musím Tě pokárat za hrubou nezdvořilost a narušování wikipedie. Quod licet Iovi, non licet bovi.

Protože Malý čtenář zjevně nemá čas na školení našich správců o základech wikipedie, rád se toho ujmu místo něj. Mám v tom bohatou praxi, školil jsem Koukala i Vrbu. Za výsledky ovšem neručím, mí žáci mi dobré vysvědčení nedávají.

Úloha Církve v dějinách

Tomáš Pecina mne vydává za marxistu, protože prý popírám positivní úlohu Církve v dějinách. To je ovšem mýlka!

Vždy jsem uznával positivní roli katholictví v boji o investituru. Nebýt Církve, máme zde světskou despocii. Církev v letech 1000–1300 hrála positivní roli, protože vytvářela druhé centrum moci, alternativní moc, pluralitu. Nebýt Církve, nikdy bychom demokracii neměli.

Polemika s Tomášem Pecinou a Magnem Maximem

Tomáš Pecina zdůraznil, že kapitalistické prvky byly už v středověkých italských městských státech. Ano, to ano. Nicméně dnešní moderní společnost vznikla v Anglii, je mi líto. Rudimetární italský kapitalismus totiž nemá přímého nástupce.

"přesto jsem produktem křesťanství" V čem? "moje schémata myšlení a hodnotová orientace jsou křesťanské atd." Nikoliv. Současná sekulární západní společnost má s křesťanstvím méně společného než KSA.

Je pravda, že italské státy nebyly sekulární. Ani angličtí puritáni nebyli sekulární. Sekulární byli Američané (protože v theokratickém státě by se pro přílišnou různost sekt navzájem pozabíjeli) a Francouzi (protože osvícenci Boha nepotřebovali). Takže zatímco pokrok raného novověku (1500–1800) byl pozvolný, od roku 1815, či spíše 1848, je raketový.

Magnus Maximus má plnou pravdu v tom, že křesťanství je židovsko-řecké. I proto je pojem "židovsko-křesťanský" pleonastický, takže když Magnus píše: "Rict cosi o zidovsko krestanske civilisaci je casove i hodnotove nepresne," plně s ním souhlasím.

Nicméně o starobylosti pojmu "židovsko-křesťanský" pochybuji. Není doložen dříve než v roce 1939. To, že i před tím se hledaly paralely mezi judaismem a křesťanstvím, je přirozené, stejně jako se hledaly paralely mezi křesťanstvím a islámem.

Zajímalo by mne, co spojuje judaisty a křesťany proti muslimům.

Rok 1800 je zhruba počátek moderní doby, pokud za modernu nepovažujeme celý novověk. Modernita začíná vznikem USA a Francouzskou revolucí.

Aby nebylo mýlky, nepochybuji o přínosu mnohých anonymních lidí. Mně však šlo o osobnosti. Takže židovské i italské finančnictví je OK, ale to není kulturní přínos v užším slova smyslu, nýbrž pouze společenský.

Právě o tom flákání nobility bych si dovolil pochybovat. Novověk začala anglická šlechta.

Nemyslím, že by Církev chtěla podnikat. Snaha řešit rozpočtový deficit není podnikání. To by Paroubek byl rovněž podnikatel.

Ano, bez zrušení ghett nebyl opravdový přínos Židů lidstvu možný.

Antisemita?

Španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero si dovolil příliš: dal si přes ramena tradiční arabský šátek jako výraz solidarity s utrpením Libanonců. Okamžitě byl obviněn z antisemitismu. Tak naopak já vyjadřuji svou solidaritu se španělským premiérem.

Israelská lítost

Jak nás opět upozornil p. Juchelka, Israel vyjádřil lítost nad militarisací dětí: "there was "no way" to spin the incident in a positive light. "Some people are simply irresponsible," said the official." Bez kommentáře.

Další "přesvědčivé" vysvětlení si můžete přečíst jinde: "Shelly emphasized several times that none of the parents or children had expressed any hatred toward the Lebanese people. No-one expressed any satisfaction at knowing that Lebanese were dying - just as Israelis are dying. Their messages were directed at Nasrallah. None of those people was detached or wise enough to think: "Hang on, tank shell equals death of human beings." They were thinking, tank shell equals stopping the missiles that land on my house. Tank shells will stop that man with the turban from threatening to kill us." Zabili jste mi strejčka, tady máte přes držku.

Nutnost americké vojenské základny

Pro některé lidi je souhlas s US vojenskou základnou roven vlastizradě. Nechápu proč. Pokud si pamatuji dobře, tak v minulém století USA 2x této zemi vojensky pomáhaly a ani jednou se vůči ní nedopustily aggresse. Jaký to rozdíl od SSSR.

Důvodem, proč se UK v roce 1938 na ČSR vykašlalo, bylo slovy Chamberlaina: "O té zemi nevíme nic." Pokud zde USA budou mít základnu, budou o ČR něco vědět. A co se týká US vojáků, nelze srovnávat gentlemany ze Západu s barbary z Východu.

Uriel da Costa - oběť judaismu

Uriel da Costa (1585–1640) byl portugalský Žid, který emigroval do Nizozemí. Zde však byl hned 2x exkommunikován. Při druhé exkommunikaci dostal 39 ran bičem – stejně jako Ježíš. Jeho bližní pak po něm v synagoze šlapali. Není divu, že v depressi spáchal sebevraždu.

Zamyšlení nad Israelem

Jak uvádí Daniel Lazare ve svém článku, je vhodné se zamyslit nad zakladatelskými idejemi Theodora Herzla a realitou: "Herzl envisioned a normal state no different from France or Germany. Yet with its peculiar ethno-religious policies elevating one group above all others, Israel is increasingly abnormal at a time when almost all other political democracies have been putting such distinctions behind them. Herzl envisioned a state that would draw Jews like a magnet, yet more than half a century after Israel's birth, most Jews continue to vote with their feet to remain in the Diaspora, and an increasing number of Israelis prefer to live abroad. Israel was supposed to serve as a safe haven, yet it is in fact one of the more dangerous places on earth in which to be Jewish."

"it is now possible to say things that would have been verboten only a few months ago." V Česku zatím ne.

"In today's 'clash of cultures' between open, pluralist democracies and belligerently intolerant, faith-driven ethno-states," the United States the historian Tony Judt adds, "Israel actually risks falling into the wrong camp."

Hormonálně nevyrovnaný Egg

P. Vrba mne upozornil na zajímavé hlasování. Výsledek je tristní, tudíž nezajímavý. Za pozornost stojí pouze Eggův veletoč: "Pro. Občas mi trvá než pochopím smysl některého „výboje“, ale na podstatných věcech se s tebou nakonec shodnu a dokážeš mě místy i zastoupit. :-) Jsem za to rád. --egg ✉ 20:52, 8. 6. 2006 (UTC)" + "Proti. Ztráta důvěry, ty víš proč. --egg ✉ 07:08, 23. 6. 2006 (UTC)"

Chudák Cynik měl tentokrát pravdu: "Nikde se nepíše, že správce má mít většinový pohled. Jde jen o to, nepoužívat svých práv k neregulérnímu prosazovaní menšinových představ. Cinik 03:35, 9. 6. 2006 (UTC)." Škoda jen, že se tím neřídí nikdo na wiki, ani on sám.

Zajímavé prameny pro zájemce

Rok 1526 a ostatní.

Zajímavý článek o wikipedii

Bureaucratic Fuck. Nevhodné pro wikipedofily.

Klíčové slovo: přiměřenost

Byl mi doporučen článek o nynější válce Israel-Libanon. Není úplně špatný, ale autor zapomněl na klíčové slovo: přiměřenost.

Nemyslím, že by Israel mělo nechat zajetí jeho 3 vojáků v klidu. (Povšimněte si, jak důsledně proisraelská média označují zajetí 3 vojáků povstalci za únos. Jako by Palestinci či libanonští šíité byla nějaká mafie). Řešení, které měl zvolit, je nasnadě: limitovaná policejní akce. Místo toho zvolil bombardování. To je pohodlnější. I proto je arabských obětí 10x více. Ale pomůže vraždění dětí někomu a něčemu? Já nevím, jen se ptám. To snad ještě můžu a nebýt pro sympathie k Arabům, hrdému národu, označován za antisemitu.

Lživý článek o wikipedii

napsal David Antoš. Je pln tolika nesmyslů, že budu muset využít práva na odpověď. Za všechny citujme Jana Vaňka Jr.: "Jakožto přímému účastníkovi nebo aspoň svědkovi dění na Wikipedii mi článek až tak přehledný nepřišel; spíš... jestli ne zavádějící, tak aspoň zabředající do nepodstatných detailů. Ale je pravda, že zkusit dnes sepsat něco analytičtějšího by znamenalo věnovat mnoho dní procházení dumpu databáze."

Katholická církev Israel odsoudila

"In particular, the Holy See deplores right now the attack on Lebanon, a free and sovereign nation, and assures its closeness to these people who already have suffered so much to defend their independence." Vatican Secretary of State Cardinal Angelo Sodano "The right of defence on the part of a state does not exempt it from its responsibility to respect international law, particularly regarding the safeguarding of civilian populations."

Operace Zuzana

Státní terrorismus v praxi. Terrorista Moshe Marzouk byl za svůj zločin v Egyptě popraven. Avraham Seidenberg vulgo Avri Elad byl pravděpodobně od počátku agentem egyptské tajné služby, takže mu Marzouk za svůj zasloužený osud může poděkovat. "Naturally, bestowing honor on terrorists who planted bombs in public buildings reveals much about Zionism and the mindset of many Israelis."

V Isreali byl obětí tohoto skandálu Pinchas Lavon, který v tom však byl nevinně. Nemělo by ho nám ale být líto, neboť nařídil massakr v Kibya.

Updated.

Konservativní strana?

Podle Martina Bursíka: "Navíc, ochota ČSSD k reformám a modernizaci společnosti není veliká. ČSSD je úzce (i personálně) provázána s odbory, které prosazují především zachování stávajícího stavu, status quo." ČSSD je tedy Vaší stranou, p. Pecino.

Paroubkův blog II

Pokud Vás zaujal "Paroubkův" blog, o němž jsem před časem psal, mám pro Vás další informace:

1. Mystifikátor poskytl rozhovor Lidovým novinám.
2. Fenomén rozebral Alexandr Mitrofanov v článku Někdo se zbláznil do Paroubka. In Právo 15. 6. 2006. Cituji: "Autor je nadaný literát se znalostí politických souvislostí."

Mirek Topolánek - muž s malou fantasií

2 měsíce po volbách začíná Mirek Topolánek konečně chápat, že jeho vysněný projekt vlády bez ČSSD nejde realisovat. Proto přepustí ČSSD předsedu Sněmovny a začal konečně uvažovat o úřednické vládě. To to trvalo.

Trvalo to tak dlouho, protože je to muž malé fantasie a rozhledu: "Ani mě tak nezajímá, co prosadil v průběhu opoziční smlouvy Miloš Zeman, ale spíše co prosadil, resp. neprosadil Václav Klaus. Pokud si vzpomínáte, ČSSD navíc opoziční smlouvu porušila a vypověděla. ODS díky opoziční smlouvě prohrála volby. Politika nemůže být pouze o schopnosti dohody kohokoli s kýmkoli, ale a myslete si, že jsem snílek, hlavně o idejích a programu." Nějak mu nedošlo, že nyní by on byl Zemanem a Paroubek Klausem.

Open Source Software

Přehled nejdůležitějšího OSS a freeware vytvořil Ripper.

Arbitráž

Tak už se mnou provádějí arbitráž, tenhle týden probíhá "shromažďování důkazů", pro jistotu mne na tu dobu miraceti (člen tohou jejich arbitrážního vejboru) zablokoval.

Smutné obrázky

Alex Juchelka na Vrbě upozornil na fotografie zavražděných dětí. Pokud se Vám slovo vražda zdá příliš na nadnesené pro oběti "humanitárního" bombardování, tak bych rád připomněl, že vraždou je i usmrcení druhého v nepřímém úmyslu, tedy z lhostejnosti. Pravidla civilisované války zakazují usmrcovat civilisty, natož děti.

Na takové výsledky činnosti IDF jsme ale zvyklí a svět (OSN) už dávno proti tomu nic nedělá. Co mne však dostalo, byly fotografie israelských holčiček píšící na bomby (sic!) pozdravy libanonským dětem. Něco podobného bych čekal maximálně v Severní Koreji.

Ale co čekat od státu, jehož ministryně zahraničí s klidem prohlásí: "And in Lebanon, she said, some of the dead may be civilians associated with Hezbollah, assisting it or storing its rockets." (tučné písmo mé) Jak se toto liší od katholického řezníka, Arnauda-Amauryho, opata z Cîteaux: "Caedite eos! Novit enim Dominus qui sunt eius. (Zabte je všechny. Bůh už mezi nimi pozná ty pravé.)"?

Dopis odborníka debilovi

Milý pane Ciniku,

citace zdrojů na v obdobných případech na Wikipedii není až tak častá, jak se možná domníváte. V tomto případě je naprosto nepodstatná, neboť se systematické názory velmi rychle mění (v řádu roků až desítek let). Z těchto důvodů jsem nepovažoval za nutné citovat odbornou literaturu. „Více machrů, co znám“, kteří se zabývají systematikou se konečně sjednotili v tom, že „limba je jen jedna“ a ostatní regionální populace jsou pouze jejími poddruhy. Jestliže bych měl veškerá tvrzení na Wikipedii dokládat relevantní literaturou, asi bychom se daleko nedostali a tyto stránky by se staly nezáživnou směsicí odkazů. Jestliže na tom ovšem i nadále budete trvat, není probléme tyto odkazy doplnit. Je ovšem otázka, co si „vymyslíte“ dál a jestli budu mít ještě trpělivost a čas na to, abych uvedl do této encyklopedie články o druzích borovic, které, jak se domnívám, patří k základním znalostem v našem evropském regionu. Možná si neuvědomujete, že svým počínáním přispíváte k tomu, že se na další druhy, které bych možná dále rád uveřejnil, nedostane, protože to pro mne bude sysifofská práce čelit dalším podobným problémům. Až se budete zabýváat 30 let velice úzkým problémem, a to rod Pinus poměrně je, jsou některé věci pro vás naprosto samozřejmé a nepovažujete za nutné je dokazovat nějakými odkazy na své kolegy, jestliže se jedná o věci všeobecně již delší dobu známé široké odborné veřejnosti. Věřte mi, že kdybych byl v situaci, že bych si nebyl jist, nikdy bych nevolil podobné formulace. S pozdravem J. Kaňák, www.sofronka.cz

Zdroj.

Imanentní rusofobie

Nekvalitní česká media jsou proslavená imanentní rusofobií. Typický je "překlad" G8: "summit sedmi nejvyspělejších zemí světa a Ruska". Ve skutečnosti je G8 setkání 8 velmocí, s údajnou nevyspělostí Ruska to nemá co dělat.

Cynik se probudil

Tak byl Hitler české části původní wikipedie opět potrestán. Kdo si na něj troufl? Kdo jiný než nonkonformista Vrba. Ne že bych se chtěl Cynika zastávat, ale ve slušné společnosti je zvykem, že když někdo vydá chybné odůvodnění, tak rozhodnutí zruší a vydá ho znovu se správným odůvodněním.

Cynik nyní tvrdí, že na české části původní wikipedie "přichází bezpráví". To jste spal celou dobu jako Šípková Růženka? To už tam vládne dávno, i Vaší nemalou zásluhou, kdy jste pronásledoval Rosse Hedvíčka za jeho antikommunismus.

Pojem "žido-křesťanský" - poslední pozůstatek druhé světové války

Pojem "žido-křesťanský" nemá v sobě moc logiky. Proto je zajímavé se podívat, jak vznikl. Důvodem byla obrana Židů proti Hitlerovi. První známé použití pochází z 27. července 1939: "The Judaeo-Christian scheme of morals".

Nejhorších 10 Američanů

Prvních 5 a druhých 5 + reportage o CP USA.

Paroubkův blog

Jak psal Malý čtenář, existuje velice zdařilý "Paroubkův" blog. Je velice zajímavé pozorovat, jak je psán. Zručný imitátor používá jednotlivé Paroubkovy výrazy či celé věty, které spojuje do uceleného textu. Celek pak vypadá velice věrohodně.

Pohled z druhé strany

Jak to chodí v českých vězeních a na psychiatrii.

Zastavte Ehuda Olmerta

Myslel jsem, že Ariel Šaron bude pro Israel tragédií. Koneckonců, byl to člověk, který neudělal nic proti massakrům v táboře Sabra a Šatíla. Mýlil jsem se. Ukazuje se, že temná minulost nedeterminuje temnou budoucnost. I z toho důvodu je antikommunismus chybný.

Nyní je premiérem bývalá šedá myš Ehud Olmert. Plnou parou směřuje k válce, a to jen proto, že se nechá vyprovokovat ozbrojenými nepřátelskými silami. Je zjevné, že lokální velmoc se má řídit křesťanským heslem: "Kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem." Pokud se někdo nechá vyprovokovat, svým státnickým úkolům nedorostl.

Pro srovnání si přečtěte nedávný paján v Time: "Ehud Olmert is the 12th Israeli to serve as Prime Minister and probably the best politician of them all."

Nezbývá než parafrasovat staré heslo: Šarone, probuď se, Olmert se zbláznil.

Peheho mythologie

Jiří Pehe napsal článek o dějinách českého liberalismu. Je poměrně zajímavý, zejména tím, jak ODS upírá status liberalismu. Bez velkých okolků ji označuje za "národnicko-konservativní subjekt".

To by ještě šlo snést, i když by to stoupenci ODS mohli označit za propagandu. Co je však nepochopitelné je, že Jiří Pehe označil za liberální stranu Národní stranu sociální, tedy národní socialisty. Když jsem se s tím poprvé setkal na wikipedii, tak jsem to opravil. Kde se toto matení pojmů bere? Jako kdyby liberálové a socialisté byli totéž.

Jak Beneš zatočil s DSAP

Předsedou Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik (DSAP; Aleš Zeman nesprávně uvádí Deutsche Sozialdemokratische Partei a DSP) byl Wenzel Jaksch. Jak praví jeho stručný medailon, "Vedl několik let jednání s E. Benešem, ale s postupem války byla jeho pozice stále slabší a do exilové Státní rady byl nakonec jmenován českoněmecký komunista K. Kreibich. V roce 1942 Jaksch Benešovi napsal: Zúčtování s nacisty nezdůvodní odsun obyvatelstva z celého pohraničního obvodu... Transfer obyvatelstva by byl pomstou bez rozdílu, a to znamená... zničit každou základnu demokratické spolupráce na jednu generaci." Pomstychtivý Beneš intervencemi u Spojenců bránil po válce Jakschově příchodu do Německa, do Spolkové republiky Německo mohl proto přesídlit až v roce 1949.

Posedlost pojmoslovím

Nadefinujeme si pojem, např. psychotický blud. Pak pod něj přiřadíme nějaký jev, např. lásku. Co tím získáme? Nekonečné dohady, zda láska psychotický blud je čili nic. Posedlost, že arbitrárně stanovenými termíny vypovídáme o realitě, je nekonečná. Zlatý nominalismus.

Vyhnání je genocida

"Moderní historiografie označuje každý druh vyhnání za genocidu." Bernd Posselt

Role Beneše a UK při vyhnání: "Neúnavně přesvědčoval západní státníky, že odsun Němců z Československa je nutný. Musel v tomto směru vykonat hodně práce a s výsledky byl spokojen jen zčásti. Tak kupříkladu se koncem června 1942 britská vláda po dlouhých jednáních závazně vyjádřila v tom smyslu, že po válce „proti transferu minoritního obyvatelstva z Československa ve snaze učinit z Československa stát národnostně co nejsourodější, nemá v úmyslu se stavět.“ (E. Beneš, Paměti s. 306). Britské stanovisko bylo Benešovo vítězství, ale ne docela. Chybělo v něm, že jde výslovně o Němce a dále že Velká Británie odsun podpoří, (nikoli, že se proti němu nepostaví)."

Co není na řetězu...

Jako zážitek z cesty do Brna posílám tuto fotografii.

Nedostatek dobré vůle

Bohumil Doležal napsal: "Česká politika se začíná podobat stroji na vršení nezodpovědných klukovin. Pravice si nic kloudného vymyslet nedovede a levice si zjevně nic kloudného vymyslet nechce, protože je přesvědčena, že to nemá zapotřebí. Tak výrazný nedostatek dobré vůle (a zároveň pevné přesvědčení, že dobré vůle není v tuto chvíli v politice zapotřebí) tu do listopadu 1989 ještě nebyly. A bylo by nespravedlivé zamlčet, že vlajkonošem této politiky je Jiří Paroubek."

Nemohu si pomoci, ale pláče na nesprávném hrobě. Skutečným viníkem je Mirek Topolánek, který dodnes nepochopil, že sice vyhrál volby, ale že je mu to na nic. To však bylo jasné každému analytikovi, když viděl, jak se Topolánek jal sestavovat "stovkovou" vládu, jako by se nechumelilo. Zdá se, že dodnes nepochopil, že 100 ≠ 101.

Update: Tak už to pochopil.

Trochu historie

ad fontes: "Ministr Nosek (přivítán potleskem): Slavná sněmovno, paní předsedkyně, paní a pánové! Za několik dní oslaví český a slovenský národ dvacáté osmé výročí památného dne, kdy z bouře utrpení prvé světové války se zrodila na troskách Rakousko-Uherska československá svoboda. Je osudovým symbolem, že právě do letošního vzpomínání na tento historický den časově spadá dokončení obrovitého úkolu, vytyčeného košickým programem vlády Národní fronty Čechů a Slováků, úkolu, jehož dosah a převratný význam nemá v dějinách obdoby. V nejbližších hodinách končíme totiž v podstatě transfer Němců z Československa. (Potlesk.)"

Podobnost čistě náhodná

Benny Morris: "Jestliže konec tohoto příběhu se ukáže pro Židy jako neutěšený, bude to proto, že Ben-Gurion v roce 1948 nedokončil odsun." Naproti tomu Beneš "odsun" dokončil. Měl na to cojones, jak říká Topolánek.

Jak to v Israeli funguje prakticky

Přečtěte si tento zákon, který byl přijat na základě rozhodnutí bývalého premiéra Ariela Šarona: The Citizenship and Entry into Israel Law (temporary provision) 2003.

Západní Břeh je tam označován jako "Judea and Samaria". Obyvatel okupovaných oblastí, který není občanem Israele, podle tohoto zákona nemá právo se usídlit v Israeli. Může dostat pouze dočasnou výjimku, nebo i trvalou, ale to jen v případě, že "he identifies with the State of Israel and its goals", tedy je sionista. V opačném právo nedostane Palestinec právo usadit se v Israeli, ani když to je manžel / manželka Israelce.

"The amendment to the Nationality Law provoked outrage from international and Israeli human rights groups, which had no hesitation in calling the measure racist."Jonathan Cook (PDF)

Souverainita

Je česky svrchovanost. S ní není problém. Problém je se suzerainetou. Ta se obvykle nepřekládá nebo jako polosvrchovanost či vassallství. Český král byl v letech 1635–1815 suzerainem Dolní Lužice.

Vassalský stát je autonomní v domácí politice, ale závislý v zahraniční. Další poučení naleznete v seznamu kolonií.

Lži, všude samé lži

To nejhorší na velkých konfliktech, jako je arabsko-židovský, je, že obě strany lžou a každá špinavost je jim dobrá.

Podívejme se nyní na pokus očernit Theodora Herzla. Ten údajně ve svém deníku z roku 1895 napsal toto: "We shall try to spirit the penniless [Palestinian] population across the border by procuring employment for it in the transit countries whilst denying it any employment in our own country ... Both the process of expropriation and the removal of the poor must be carried out discreetly and circumspectly." (takto ho cituje Jonathan Cook (PDF))

Už když jsem to četl, tak mi to přišlo podezřelé. Tak jsem na Internetu našel skutečný citát:

When we occupy the land, we shall bring immediate benefits to the state that receives us. We must expropriate gently the private property on the estates assigned to us. We shall try to spirit the penniless population across the border by procuring employment for it in the transit countries, while denying it any employment in our country. The property owners will come over to our side. Both the process of expropriation and the removal of the poor must be carried out discretely and circumspectly. Let the owners of immovable property believe that they are cheating us, selling us things for more than they are worth. But we are not going to sell them anything back.

It goes without saying that we shall respectfully tolerate persons of other faiths and protect their property, their honor, and their freedom with the harshest means of coercion. This is another area in which we shall set the entire old world a wonderful example. ...

Estate owners who are attached to their soil ... will be offered a complete transplantation–to any place they wish, like our own people. ...If this offer is not accepted either, no harm will be done. ... we shall simply leave them there ....

(Mazin Qumsiyeh Lacks Credibility)

Jsou takové podvody vůbec nutné?

Professionální rozhovor

 Renaty Kalenské s Valtrem Komárkem uveřejnily Lidové noviny.

Byl Theodor Herzl antisemita?

Antisemita je ten, kdo nenávidí Židy. Self-hating Jew je Žid, který nenávidí židovství v sobě. Rozdíl mezi antisemitou a self-hating Jew je tak pouze v národnosti subjektu. Albert S. Lindemann napsal: "Herzl himself came close to the position of blaming the victim; at least insofar as he considered the defects of Jews in Europe to be the most fundamental reason that they were hated by non-Jews. Herzl is not an easy man to pin down, but a number of scholars have arrived at the paradoxical conclusion that this founder of modern Zionism might be considered a "self-hating Jew." His admiration of the Gentile world -- his fondest dream was to be reborn as a Prussian Junker -- was remarkable, whereas his comments in his diary about many of the Jews he met and worked with were often caustic, even cruel and ugly. No less remarkable was Herzl's apparent lack of hatred for Gentiles, even the anti-Semites among them. The Jewish state he hoped to create was to be liberal-democratic, having few if any connections with Jewish tradition (about which, at any rate, he was not particularly well informed). Again, in a book so massively detailed and one in which Herzl might be described as the hero, Vital devotes curiously little attention to these glaring paradoxes and mostly ignores the recent secondary works that have brought them up."

Královská věnná města

V Čechách bylo 9 královských věnných měst:

1. Dvůr Králové nad Labem
2. Hradec Králové
3. Chrudim
4. Jaroměř
5. Mělník
6. Nový Bydžov
7. Polička
8. Trutnov a
9. Vysoké Mýto

Kádrování Shakespearea

Tak už i ten Shakespeare byl разоблачён jako odporný antisemita: "nedivím se, že se [Kupec benátský] moc často nehraje, je to podle mého názoru nechutná antisemitská slátanina (nemám to za zlé jejímu velkému autorovi, byl v téhle věci zřejmě jen dítětem své doby). A nemyslím si, že by byla něco víc než jakýsi dokument o něčem, na co Evropa zrovna nemůže být moc pyšná." Bohumil Doležal

Z hloubi archivu

Byť jsou ty texty záležitostí už velice museální, přece jen jsem se rozhodl zamirrorovat je na svém serveru a dát je tím k disposici kritické místní veřejnosti. Aspoň se pan Kreutzfeld zabaví, než mi opraví všechny chybějící nebo nesprávné členy (a pokud používá druhou navrženou methodu opravy chyb, zvýší významně tržby haifských prodejců kancelářských potřeb, posléze stěrek, rozpoštědel a nakonec počítačových monitorů):

• The Land Where Heroes Wear Dunce Caps
  
• When Czech Fights Czech
  
• Arranged Marriage with Aborted Honeymoon?
  
• I Undertake to Be Your Loyal Enemy
  
• On Doormats, Men and the Quality of Thieves
  
• On Guilty Poems, Librettos and Photographs
  
• A Singer in a Minefield
  
• On Czechs, the Great Myth-Makers
  
• Czechs versus Word-charm
  
• The Czech-Roma Problem: The war of the hypocrites
  
• A Right to Fight
  
• The Czech Dilemma, or the Merits of Honesty

Ještě jsem pak napsal další články, např. o Třech oříšcích pro Popelku a o protiněmeckém sentimentu, ty už bohužel v CE Review nevyšly.

Kontrolovat se

Loskulák kdysi napsal: "v poslední době dost nesnáším výraz "kontrolovat" v anglickém smyslu "řídit, ovládat". Anglický řidič, když jede, tak "controls a car"... ale český řidič, když "kontroluje auto", tak se dívá, jestli blinkry blikají, stěrače stírají... a pak ho přestane kontrolovat, nasedne a začne ho řídit. Proč by tedy měli jednotky OSN "kontrolovat nějaké území" a ne ho jednoduše ovládnout? Když jsem to slyšel v televizi poprvé, tak jsem si představoval, že tam ti vojáci chodí a kontrolují lidem občanky. A nechápal jsem, proč by to nemohli současně dělat i ti druzí... i když by to ty lidi nepochybně děsně otravovalo. Teprve ze souvislostí jsem pochopil, že to znamená, že po těch druhých stříleli."

Zdá se, že poněkud zapomněl na to, že když řidič zkontroluje auto a blikače neblikají, stěrače nestírají, tak se může přestat kontrolovat. Nedá se nic dělat, v češtině (pod vlivem angličtiny) nastává opačný vývoj než v angličtině. Kontrolovat stále více znamená řídit nebo ovládat. Není proč toho litovat, neboť na ostatní případy máme dozor a dozírat.

Zájmeno svůj

P. Juchelka se ptá, jak je to v češtině se zájmenem svůj. Je to poměrně obtížný grammatický jev. Na rozdíl od jiných jazyků, které vystačí s jedním přivlastňovacím zájmenem pro každou osobu, má čeština navíc přivlastňovací zájmeno svůj, které se váže na původce děje.

Věta: "Já nemohu za to, ze ten pán neumí anglicky a stydí se za to natolik, že maže opravu jeho pravopisných chyb," je Czechenglish je více ohledech:

1. původně tam nebyla diakritika. Češi, jak známo, používají háčky a čárky už od dob Jana Husa a všechny velké operační systémy dneška to respektují,
2. čeština (stejně jako latina) nemusí vždy vyjadřovat podmět a
3. osobně bych zde také (na základě svého jazykového citu) použil místo jeho zájmeno svých.

Nicméně bych chtěl zdůraznit jedno: Zatímco orthografie (pravopis) má být kamenná, není žádného rozumného důvodu bránit přirozenému vývoji jazyka v grammatice (mluvnici). Tak jako se časem v češtině vyvinou členy, tak zanikne i zájmeno svůj.

Pokud se chcete poučit více, máte možnost (nebo u Staníčka).

Demokratický mír

Immanuel Kant přišel s thesí, že demokracie mezi sebou nebojují. Tato these získala největší ohlas za presidenta Clintona: “The best strategy to ensure our security and to build a durable peace is to support the advance of democracy elsewhere. Democracies don’t attack each other.” Je zpřesněna těmito podmínkami:

1. Musí se jednat o liberální demokracii se všeobecným, nebo téměř všeobecným volebním právem (oligarchie se nepočítají),
   
2. demokracie musí být nejméně 3 roky stará a
3. obětí musí být více než 200 (státní převraty podporované demokraciemi se tak nepočítají).
   

Existují případy, kdy tento princip byl zřejmě porušen:

1. Druhá válka za nezávislost. UK však splňuje kritérium demokracie až od roku 1884. Před tím to byla oligarchie.
   
2. Španělsko-americká válka. Španělsko té doby však bylo demokracií jen podle jména.
   
3. Búrská válka. Búrské republiky však nejsou považovány za demokracie, protože utlačovaly černochy.
4. První světová válka. Německo nemělo odpovědnou vládu a Rakousko-Uhersko bylo v té době rovnou diktatura.
   
5. Pokračovací válka. UK vyhlásilo Finsku válku. Ve skutečnosti s ním však prakticky neválčilo.
6. USA-Jugoslávie. Miloševičův despotický régime nelze za demokracii považovat.
   

Bratrská pomoc

Má rok 1956, kdy SSSR rozdrtil maďarskou revoluci, nějakého předchůdce? Samozřejmě. Rok 1849, kdy Rusko rozdrtilo jinou maďarskou revoluci.

Mikuláš I., starý despota, nesnesl pomyšlení, že by nějaký národ v jeho sousedství měl být svobodný. Když ho František Josef požádal o pomoc, neváhal. Poslal slavného potlačovatele revolucí, polního maršála, Ivana Paskeviče (rusky Иван Фёдорович Паскевич), aby s Maďary zatočil. Ruský parní válec byl pochopitelně úspěšný.

BTW, je ironií historie, že Világos se dnes jmenuje Şiria.

Blbec Cynik

Podle Cynika Viktor Knapp není nejslavnější český právník druhé poloviny 20. století. Zajímalo by mne, koho ten blbec považuje za slavnějšího a zda má o právu alespoň takové ponětí, aby z občanské výchovy mohl dělat maturitu.

Robert Fulghum

Je populárnější v ČR než v USA. Proto jeho román Třetí přání (Third Wish) vyšel nejprve česky. Zvláštní, že v atheistickém národě tak resonuje právě protestantský pastor.

Zajímavý blog,

který zaujal Malého čtenáře: „Padal studený déšť, který byl tak podobný chladu v jejím srdci.“

Pokračování nekonečné polemiky s Cynikem

Cynik, jako každý pouhý maturant, má z vysokoškoláků komplexy. Proto neuvěřitelně triumfuje, kdykoliv opponenta přistihne v omylu. Tak Cynik dodnes okázale slaví můj omyl, kdy jsem zapomněl na vojenský střet SSSR a Japonska v roce 1939. Co na tom, že všem ostatním se pletl on? V jedné věci vyhrál, takže vyhrál úplně.

Tak i v nynějším sporu o irský hladomor Cynik triumfuje, protože jsem popletl lidi a domácnosti. Jako kdyby tato záměna mohla spor rozhodnout. Ne, v tomto jsem skutečně spletl, takže Cynik má pocit, že vyhrál, ačkoliv byl jinak mimo mísu. Všechny ostatní argumenty musel mlčky uznat. A protože Cynik nepochopí nic, co mu člověk nepoví polopatě, tak speciálně pro něj: Můj hlavní argument to nebyl. Můj hlavní argument byl finský hladomor o 20 let později a nyní mohu dodat též zvládnutý irský hladomor o 30 let později.

Ve své nevzdělanosti se dokonce stále točí na faktu, že charita není státní. Inu, Cyniku, nestátnost charity je její definiční znak. Výraz "nestátní charita" je na úrovni lidové demokracie či občanského spolku. Ale to byste, pane Cyniku, musel mít o právu většího tušáka, než se svou "právoplatností" máte.

Mezi terroristy z IRA a Cynikem je jedna závažná podobnost: Jsou to všichni fanatiční katholíci. Terroristé z IRA vraždí, Cynik alespoň utlačuje na wikipedii, kde nepřipouští jiné názory. NPOV mu vůbec nic neříká, protože pravda je jen jedna. Ta správná, katholická.

Tak zase Sprcha

Sprcha je bohužel nejpopulárnějším thematem na tomto blogu, ačkoliv si to ten bezvýznamný server nezaslouží. Na druhou stranu nevidím důvod se autocensurovat a nepsat o Sprše, co si myslím. Je dobře, že jsem zde svým vlastním pánem.

Aleš Zeman napsal obsáhlou reakci na můj článek Bludný kruh. Předně, Kapitán musí tento blog sledovat, jinak by nevěděl, co se zde píše. Proč se chová jako Gogo a odmítá sem psát, netuším. Zřejmě je to nějaká standardní moravská úchylka.

Ano, právě jsem zjistil, že od nějaké blíže nespecifikované doby na Sprchu psát mohu. Problém je v tom, že nechci. Ale můžete se těšit na nějakou hezkou jedničku. :-)

Podle mého názoru je Vojtěch Dundr velice známý. Byl obětí processu s Miladou Horákovou, a to je v současnosti nejznámější process 50. let. A znovu opakuji: Pokud má Kapitán osobní výpady proti mně, nevím, proč bych naoplátku měl já šetřit jeho.

K Petrovi. Pokud tento blog nepovažujete za kvalitní medium, pak bude lepší, když sem nebudete psát vůbec. Zatím jste to právě Vy, kdo jeho kvalitu zhoršuje. Máte pravdu, že Váš názor sdílí např. Max. Nicméně, můžete mi říci jediný důvod, proč názor dvou trollů měl mít nějakou relevanci? Kdyby sem přispívali pouze trollové jako Vy, tak tento blog zavřu. Ale píše sem Tomáš Pecina, Jvano či Neználek, takže tento blog má cenu.

Možná má otázka byla formulována poněkud naivně, ale skutečně nemíním trávit precisací pouhé otázky zbytečně mnoho času.

Vlastizrada? Hurá!!

Nejmenovaný uživatel uvedl na Psu tyto 4 důvody PRO umístění americké protiraketové základny na území ČR.

1.) protiraketová základna bude americká. Bude mít americké velitele a ti budou podřízeni americké vládě. Organizace NATO ani ČR nebude mít na řízení této základny vůbec žádný vliv.

2.) Americká základna tak bude na našem území primárně hájit americké zájmy - a to i na úkor zájmů našich. (pozn. Vodníka: tyto dva argumenty uvedl předřečník jako argumenty proti; našemu diskutérovi slouží tyto aspekty problému jako argumenty pro). Naše zájmy hájí Špidla, Ransdorf, Železný a Bobošíková. Možná by ty rakety měly být namířeny na Brusel.

3.) Americká vláda lže, jako když tiskne, ovšem proti české vládě je Mirek Dušín.

4.) Americké vládě nemusím věřit báchorky, ale že tu bude nakýblovaný někdo, kdo dá jasně najevo ruským papalášům, kteří se dosud nezbavili zvyků nabraných ve dvacátém století, aby dali ruce pryč od ČR, to je jedině dobře.

Osobně považuji tento postoj (na Psu velice salonfähig) za vlastizradu.

Obyčejný katholický terrorista

Většině z Vás jméno Sean Kelly nic neřekne. Je to jeden z mnoha katholických vrahů. Osobně zavraždil 9 lidí, z toho jedna byla těhotná žena a jedna byla holčička. Britská spravedlnost mu udělila 9x doživotí: "This wanton slaughter of so many innocent people must rank as one of the most outrageous atrocities endured by the people of this province in the last quarter of a century."

Nicméně i tento sprostý vrah byl po 7 a 3/4 roce propuštěn na svobodu. Katholíci, jak známo drží při sobě. Domnívám, že tento těžký zločinec je Cynikovi milejší než kterýkoliv kommunista. Katholík se totiž vyzpovídá a vše je v pořádku, vše je odpuštěno. Proto se můžete podívat na seznam jemu podobných katholíků.

Bludný kruh

P. Zeman sepsal obsáhlý příspěvek, v němž se ptá, proč jsou mé texty tak polemické.

Je to problém křesťanské morální zásady: "Kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem." Máme se jí řídit? Pokud se jí budeme řídit, bude to mít positivní důsledky? To je asi nejdůležitější otázka ethiky dneška.

Já se touto zásadou neřídím. Dne 23. 9. 2005 jsem na Sprchu napsal věcný text, prostý jakýchkoliv osobních útoků (dostal 4 dokonce i od trolla všech trollů, Petra Mauleho). Jaké reakce se mi dostalo? Klan se semknul do jednoho šiku a své fustrace si kompensoval tak, že mne hnal holí: "Takže sem zase začnete nalejzat všichni zpátky?" (Max), "LOL, to jsem rád, že někoho taky napadlo to co mne:))" (Prokop), "bude nás víc:)- nt" (Andyo) etc. Může se mi někdo divit, že jsem té žumpě dával na Vrbě sežrat, až to p. Juchelkovi začalo vadit?

Když jsem na Sprchu napsal v únoru 2006 znovu, už jsem nic positivního nečekal. To, že si Jezovec své komplexy méněcennosti bude léčit tím, že mne zablokuje podlým způsobem, mne však opět překvapilo. Ale co čekat od Žumpy?

Od té doby se do mne žumpaři občas strefují, zejména jistý p. Maule. Kdybych měl reagovat na každý jeho trolling, nedělal bych nic jiného. Ale občas si mne vezme na paškál také Kapitán, který ze zásady odmítá sem psát, ačkoliv mu nic nebrání. Tak proč bych měl nedostatky jeho vzdělání šanovat?

Zápas s fašismem na wikipedii

V poslední době jsem příliš nesledoval zápas s fašismem na wikipedii. Ukazuje se, že jsem kommunitu těžce podcenil, neboť fašisté (Koukal & SlimVirgin) jsou v menšině a slušní lidé ve většině.

Bohužel wikipedie postrádá jakýkoliv rozumný nástroj k prosazení demokratického rozhodnutí. Officiální pravidlo tak nadále vyjadřuje zvůli menšiny, která se neštítí podvodů: "I've restored the off-wiki attack section, as I'm not aware that it's seriously disputed. SlimVirgin ^(talk) 13:01, 23 May 2006 (UTC)"

Pozdní poučení pro Kapitána

Není se co divit, že Kapitán jako prototyp všech konformistů nezná oběti kommunistického régimu. Jednou z nejznámějších je Vojtěch Dundr (25. 12. 1879 – 7. 9. 1957), přední odborář (kovák) a sociální demokrat, který umřel v kommunistickém kriminále přes protesty světové veřejnosti. V roce 2001 dostal od Havla řád T. G. Masaryka II. třídy.

Názor KSČ na něj, Kapitánovi asi bližší: "Pravicový sociálnědemokratický senátor, od r. 1926 generální tajemník sociálnědemokratické strany. Znám jako odpůrce jednoty dělnické třídy, přisluhovač kapitalistů, pomáhající rozbíjet stávkové hnutí dělnictva. Za okupace spolupracoval s gestapem, po únoru 1948 se zúčastnil ve službách cizích imperialistů záškodnického spiknutí proti republice a byl odsouzen jako velezrádce."

K Rathově výroku

Pravicová média zhusta citují pouze Rathův názor, že se Němcová chová jako zlodějka rohlíků v samoobsluze. Už ale z účelových důvodů necitují fakt, že se Němcová chovala jako papaláš, když umožnila zneužívat své služební vozidlo svými příbuznými.

Cynikova obsáhlá polemika

Cynik na svém blogu uveřejnil obsáhlou polemiku s mým článkem Velký irský hladomor. Výcuc ze svých tendenčních názorů zveřejnil i na wiki; jednostrannost a zaujatost je pro tuto rádobyencyklopedii typická (N. B., že nic z toho neobsahoval Cynikův zdroj, ze kterého opisoval). Pomineme-li příšernou grafickou úpravu, co Cynik píše?

Irové, jsou jak známo, katholíci. Proto je Cynik bude hájit za každou cenu. Zřejmě bych měl napsal článek o irských katholických terroristech. Uviděli bychom, zda by Cynik hájil i je.

Nejprve Cynik polemisuje s Neználkem. K tomu bych dodal: Neschopností se nemůžete provinit. Neschopnost je vždy bez volní složky zavinění, nelze tam tedy dovodit ani nedbalost. Pokud by britská vláda byla pouze neschopná, nenesla by na irském hladomoru žádnou vinu.

Britská vláda prý nebyla ochotna pomoci Irům na státní úrovni. Pomiňme teď fakt, že k tomu, abyste mohl někomu pomoci, musíte toho být schopen. V letech v letech 1841–1846 byl premiérem Sir Robert Peel. Ten Irsku pomoci chtěl. Osobně tlačil na zrušení obilních zákonů, ale nebyl všemocný. Proto jejich zrušení trvalo tak dlouho a stálo ho politickou kariéru.

Cynik objevuje banalitu, že špatně živení lidé snáze podlehnout epidemii. Ano, to však neznamená, že je v lidských silách tomu zabránit. Proto jsem uváděl španělskou chřipku, byť jsem si byl samozřejmě vědom, že se jedná o celosvětová čísla.

Napsal jsem, že charita vařila polévky 3 000 000 domácností (ve skutečnosti mělo být lidí; v Irsku té doby tolik domácností nebylo). Cynik vítězoslavně dodává: "navíc většinu z nich skutečně živila charita". Fakt se stane více pravdivým, pokud skane z Cynikových posvátných úst? K Cynikově svérázné terminologii jen dodám, že nejsou církevní a "občanské" (sic!) spolky, nýbrž jen spolky. Pouze pro Cynika jsou církevní spolky něco víc než prašivé "občanské", protože jsou zřejmě neobčanské.

Jistě, že na zaostalosti Irska měli Britové svůj podíl, jak Cynik opět objevuje Ameriku, stejně jako měl SSSR podíl na zaostalosti ČSSR. Nicméně Britové Irům nijak nebránili, aby byli vyspělejší, stejně jako Rusové nebránili Čechům.

Ve svém stručném článečku nemohu popsat všechno. O nespravedlivosti britských zákonů o Irsku jsem nepsal, protože by celý článek musel být 10x delší, stejně jako o ní nepsal Cynik ve své propagandě pro wiki. Vidí si ten chlapec vůbec do úst? Jak však píše Britannica: "A commission was set up to inquire into the relations between landlord and tenant." Výsledkem její práce byly The Encumbered Estates Acts, 1848 and 1849.

Zrušení obilních zákonů rozhodně nebylo kvůli tlaku "průmyslníků, kteří si od toho slibovali větší přísun levnější pracovní síly," jak se Cynik plete.

První velký irský hladomor (Great Irish Famine, 1740-1741) jsem uvedl jako pars pro toto, protože byl typický. Chtěl bych vidět, jak se doba pouze 25 let po skončení napoleonských válek podstatně lišila od doby 60 let před jejich zahájením.

Tvrzení, že "část politické reprezentace Británie vyjádřila uspokojení nad hladomorem a považovala za výhodné, pokud se s jeho pomocí zredukuje irské obyvatelstvo," jsem neuvedl proto, že mi není známo a chtěl bych, aby Cynik tuto pomluvu doložil a rovněž tak jeho další mlhavá obvinění. UK vláda měla být podle fanatického anglofoba všemocná. Přitom nic nezmohla ani ruská vláda o 20 let později.

Jak agressivní pravičáci manipulují s čísly

Zaujal mne tento příspěvek: "sjednocením sazeb DPH na 15% potraviny nezdraží, naopak.. Bude levnější veškeré zboží (teď se kupuje za 19%) a tím i levnější vstupy což mírné zvýšení (o 7%) cen potravin rozhodně kompenzuje. Na cenu potravin mají rozhodující vliv jiné faktory, jako o 50% vyšší cena ropy.. Jestli bude rohlík stát 2.00 Kč či 2.05 Kč je naprosto jedno. Když stoupne zase cena ropy, bude se prodávat za 2.50 Kč."

I pokud by se zákonem uložené zdražení potravin o 10 % do konečné ceny promítlo pouze o 7 %, tak by rohlík zdražil ze 2 Kč na 2,14 Kč. Naproti tomu, pokud cena ropy vzroste o 50 %, na základě jakého výpočtu by se měla do ceny rozhlíku promítnou pouze z poloviny?

Dále autor tvrdí: "Sblížení sazeb DPH na jedinou stejně bude kvůli EU muset ČR udělat." Nebude.

Umělá polarisace II

Dne 5. 6. 2006 jsem psal o umělé předvolební polarisaci. Nyní již o ní píší též officiální média:

"Motory byly ve volební kampani vytáčeny na doraz. Diváci rallye fandili jako o život. ODS a soc. dem. postavily své kampaně na maximální polarizaci společnosti a každá strana doufala, že strhne víc příznivců než soupeř, aby mohla vládnout.
To se nepovedlo. Marketingové burcování obav a strachu v lidech dotlačilo houfy zprava i zleva téměř na pokraj nesnášenlivosti. Jak by to mohlo vypadat, ukázaly manýry účastníků protiparoubkovských demonstrací na Václavském náměstí.
Tato společnost ale sama o sobě není nakloněna politickým trhlinám jdoucím napříč rodinami nebo mileneckými dvojicemi. Jakmile auta začala brzdit, zjistilo se, že tou stosedmdesátkou se stále řítit nedá. A že patrně nastane odklon kyvadla do protilehlé podoby - volání po stabilitě, za kterou jsou politici placeni."

Alexandr Mitrofanov: Pantátové se musí scházet. In Právo 23. 6. 2006, p. 9.

Bohumil Doležal s tím však nesouhlasí: "Aniž bych chtěl jakkoli omlouvat ODS, nemohu si odpustit poznámku, že k polarizaci společnosti přispěl v první řadě Paroubkův nemravný plán na menšinovou vládu ČSS s komunistickou podporou, a že v tomto případě byla polarizace na místě. Ten plán, který, jak to vypadá, neprošel jen o fous a jen prozatím, polarizoval společnost právem."

Jen pro úplnost

Vážený pane,
můj spor s Wikipedií, resp. se správci její české části, jsou popsány na Iuridictu. Přečtěte si to, není to dlouhý text a celý bych ho podepsal i dnes.

Od doby, kdy jsem tento text psal (tj. vloni v září), se česká Wikipedie začala ještě daleko víc podobat tomu, co se ve vojenské mluvě označuje jako „buzerplac“. Neoblíbení uživatelé jsou dlouhodobě blokováni (pan Hedvíček na 9 měsíců, pan Z. trvale, pan Vaňo opakovaně i na několik týdnů), nováčci mají stále těžší život a odcházejí jinam – největších výstřelků se dopouštějí jistý Vojtěch Hála (přezdívka: egg), student matfyzu, a Ignác Pospíšil (Cinik), biolog – kvůli nim odešly možná už stovky perspektivních a pracovitých editorů. Bohužel, sami správci se navzájem poplácávají po ramenou, udělují si různá ocenění a problémy nechtějí vidět.

Konkrétně k Vašim otázkám:

>Předpokládám, že jedním z důvodů jistě bude Vaše přátelství s V. Z. a jeho zablokování.

Vůbec ne, pracoval jsem i po jeho zablokování na svých heslech dál, snažil jsem se sporům vyhýbat; jsem, myslím, celkem tolerantní člověk, nevyhledávám konflikty. Když ale ve vztahu k mým článkům nebylo respektováno pravidlo tolerance pravopisných variant, a byl jsem za psaní „fráse“ zablokován, v práci na Wikipedii jsem nepokračoval. Od té doby tam edituji zcela minimálně, přesto jsem byl za trest mnohokrát blokován znovu, vesměs za kritiku správců, v poslední době dokonce jen za její náznaky.

Kromě toho, kdykoli vyslovím názor, že určitý uživatel by neměl být v arbitráži (což je svérázně pojímané „trestní řízení“ na wikipedii) souzen a postavím se formálně na jeho stranu, dostanu automaticky týdenní nebo dvoutýdenní blok – důvody už se ani neřeší, je to prostě trest za vyjádření názoru.

Jistě chápete, že snažit se za těchto okolností o psaní hesel by bylo jaksi pošetilé.

>Měl jste i Vy osobně s někým problém?

Ovšem – nejvíc neoprávněných bloků byly od egga a od uživatele Ludek.

>Předpokládám, že tedy máte na pravopis stejný názor jako V. Z.

Kolega Z. prosazuje pravopisné formy z doby Ottova slovníku naučného (např. tedy i „kommunismus“), já jsem stoupencem toho, že by pravopis měl odrážet povahu textu, proto např. v tomto e-mailu píšu „úzus“ nebo „hypotéza“, kdežto v žalobě bych zřejmě napsal „usus“ nebo „hypothesa“. Nikomu ovšem nebráním, aby používal takový úzus, jaký pokládá za nejlepší, a v tom jsem s V. Z. zajedno. Tuto zásadu se nepodařilo na Wikipedii prosadit, tam je nyní povinný progesivistický styl („teze“, „verze“, „kurz“…), přestože Pravidla českého pravopisu v řadě případů připouštějí dublety.

S úctou,
T.P.
-----------------------------------------
Tomáš Pecina
Slezská 56
120 00 Praha 2
Tel.: 724029083
Tel.: 222211784
Fax: 222211785
E-mail: tomas@pecina.cz
Internet: http://www.pecina.cz

Parnell a Paroubek

Někdy život přináší nečekané paralely. Zaujal mne vztah médií a politika, který se zdá být totožný u Parnella a Paroubka.

Kdo to byl Charles Stewart Parnell (1846–1891)? Od roku 1875 byl poslancem Dolní sněmovny. V ospalé frakci pro samosprávu se okamžitě proslavil zavedením obstrukcí – tento úspěch o 100 let později zopakoval Arthur Scargill se svými létajícími hlídkami proti stávkokazům.

Tato technika byla velice úspěšná, takže 31letý Parnell nahradil mdlého Isaaca Butta (1813–1879) jako představitel irského politického národa. V roce 1879 se dokonce postavil do čela radikálního mimoparlamentního hnutí Irish Land League. V této své funkci dokázal zabránit odchodu Irů ze Sněmovny, kterážto nesmyslná Palackého taktika tak devastavala českou politiku té doby.

Parnell byl politik nového typu: měl na shromážděních silná slova, ale jeho skutky byly umírněné. Když establismentu nepomohlo jeho uvěznění, zkusil ho diskreditovat mediálně. A zde přichází podobnost s Paroubkem, Kubiceho affairou. Dne 18. dubna 1887 The Times publikovaly facsimile dopisu, jenž údajně napsal Parnell a který schvaloval 2 politické vraždy (ubodání) o 5 let dříve. Za dva roky se autor padělku přiznal v křížovém výslechu a spáchal sebevraždu. V očích vládnoucích liberálů se Parnell stal z pochybného spojence hrdinou a mučedníkem.

Parnella nakonec zničilo to, co by dnes už nemělo žádný význam: cizoložství. Parnell dlouho žil s ženou svého kollegy. Když kapitán O'Shea zjistil, že po smrti tety své manželky už nebude dostávat žádnou apanáž, požádal o rozvod. Vina jeho manželky byla nepochybná, takže se ani nepokusila o obranu a manželství bylo rozvedeno.

Irové skandál s rozvodem vnímali jako další pokus o diskreditaci Parnella. Když se však ukázala realita, museli zaujnout jasné stanovisko. Pro britské svatouškovské liberály (Gladstone, Chamberlain) byl cizoložník morálně naprosto nepřijatelný. Frakce pro samosprávu se musela rozhodnout, co dál: Pokud podpoří Parnella, samospráva nebude. Pokud ho "popraví", budou loutky Angličanů. Většina se rozhodla ukončit Parnellovi kariéru se stejně pozoruhodnou statečností jako byla ukončena kariéra Thatcherové o 100 let později. Parnellovi nepomohlo ani to, že si O'Sheaovou vzal. Většina národa ho odmítla a Parnell ze žalu umřel několik měsíců na to.

Slovníček

Pokud rozumím anglickým pojmům dobře, tak

1. Nationality je občanství, přesněji státní příslušnost,
2. Domicile je trvalý pobyt a
3. Habitual residence je bydliště.

Velký irský hladomor

Protože se tady neustále objevují obvinění britského státu, že zavinil smrt 500 000 až 1 000 000 (od 15 do 30 %) a emigraci dalšího 1 000 000 Irů, je třeba se podívat, jak to bylo ve skutečnosti.

Irové nejedli prakticky nic jiného než brambory, neboť mají vysokou nutriční hodnotu. Průměrné pole irského famáře mělo 2 až 6 hektarů. Na tak malé ploše nešlo pěstovat nic jiného, co by farmářovu rodinu uživilo.

Také nesmíme zapomínat na to, že v té době řádila epidemie cholery. Pro srovnání, španělská chřipka si vyžádala 30 000 000 obětí, ačkoliv v té době žádný hladomor nebyl.

Dále je třeba připomenout, že v době liberalismu stát nereguloval chování vlastníků. Soukromoprávní vztah mezi statkářem (protestantem) a farmářem (katholíkem) byl čistě jejich záležitostí.

Pokud uděláme komparaci s předchozími hladomory, nezjistíme nějakou odlišnost. Na hladomor obvykle umřelo více než 10 % lidí. Stát ještě v té době nebyl tak vyspělý, aby takovou katastrofu mohl zvládnout. Navíc obilní zákony ukládaly vysoká cla na dovoz obilí do Spojeného království. Dále zde byl logistický problém. I kdyby se loděmi podařilo dovést velké množství obilí, nešlo by ho urychleně distribuovat do vnitrozemí. Na druhé straně, charita vařila polévky 3 000 000 domácností. To není zase tak málo.

Zkrátka a dobře: Hladomor přišel v době, kdy vyvolal velkou pozornost, ale stát ještě neměl prostředky, jak ho potlačit.

Dobrá zpráva pro Českou republiku

České mužstvo prohrálo s Itálií 2:0, takže na mistrovství světa končí. Je to dobrá zpráva pro Českou republiku, protože zůstaneme ušetřeni chauvinistických orgií, které by jinak následovaly.

Ruský terror

Bolševici mají na svědomí nejvíce lidských životů v dějinách (v absolutních číslech). Podívejme se, zda měli nějaké předchůdce, nějaký vzor.

Národ, který na sousedství s Ruskem nejvíce doplatil, byli Poláci. Ačkoliv se uvádí, že Polsko přestalo existovat po třetím dělení (1795), není to úplná pravda. Brzy bylo obnoveno; nejprve jako Varšavské vévodství, později jako Polské království.

Polské království bylo v personální unii s Ruskem a velmoci mu garantovaly staré svobody. Nicméně starý despota, ruský car, je prakticky okamžitě (od roku 1819) porušoval. Když Polákům došla trpělivost, zahájili Listopadové povstání 1830. Ačkoliv na straně povstalců byly sympathie celé pokrokové Evropy (např. Karla Hynka Máchy), ruská přesila povstání rozdrtila. Do povstání byla zapojena téměř celá polská armáda a téměř všichni polští politici. Jako výsledek porážky bylo z Polska vyhnáno 6 000 předáků povstání a jejich statky konfiskovány. Byla rozpuštěna varšavská a vilenská universita. Řeckokatholická církev byla zakázána a věřící byli prohlášeni za pravoslavné (inspirace pro kommunistické Československo v roce 1950). Polská ústava byla nahrazena carovým organickým statutem.

Když hrabě Wielopolski, "polský Emanuel Moravec", ruský kollaborant od roku 1846, hodlal poslat buřičskou mládež do ruské armády, vypuklo zoufalé Lednové povstání 1863. Do dubna 1864 bylo zcela rozdrceno. Rusové účast v něm potrestalali řadou poprav (obětí byli vůdcové povstání Romuald Traugutt, Rafał Krajewski, Józef Toczyski, Roman Żuliński a Jan Jeziorański) a konfiskací, v nichž se proslavili zejména Teodor Berg a generální guvernér Muravjov (Михаи́л Никола́евич Муравьёв), "vilenský kat". Polské království bylo zrušeno a Polsko bylo prohlášeno za pouhou "Vistulskou zemi". Češi se opět vyznamenali. Tak jako František Kožík putoval za druhé světové války do Katyně, tak v roce 1867 Palacký a spol. putovali do Moskvy na národopisnou výstavu. V ovzduší genocidy polského národa to bylo chápáno jako gesto na podporu ruských snah: Mezi lety 1869–1874 byly zrušeny všechny polské střední školy, po roce 1885 všechny obecní základní školy. Cílem Rusů byla maximalisace negramotnosti. V roce 1905 tak v bývalém Polsku bylo méně škol a studentů než v roce 1815. Bylo extrémně těžké získat licenci na soukromou školu; všechny společenské a politické aktivity byly zakázány. Pro spravedlnost je nutno dodat, že podobná politika byla v Prusku.

Polsko bylo obnoveno rozhodnutím rakousko-uherského a německého císaře 5. listopadu 1916, přes protest Ruska, Francie i Británie. Teprve carova abdikace umožnila uznání polské nezávislosti i ze strany Ruska.

Tupý cenzor mne zablokoval

vrbat24@seznam.cz

Tak jsem zase zablokovaný. Dostal jsem se do sporu s cynikem o určitém právním problému a prohrál jsem. Nebudu schopen dokázat, že adopce brání neumožňuje dědit ze zákona po pokrevních příbuzných - jsem zablokován, to se nedá nic dělat. Ostatně o tom právoplatně rozhodly soudy, to je potom všechno marné.

Mrkvičky strouhání a leccos jiného

Luděk Frýbort (Hannover) píše:

»Uvědomuji si, že bych měl napsat něco rozšafného k okolnostem právě proběhnuvších voleb, ale jednak je obtížné v nich hledat nějakou rozšafnost, jednak už o těch legracích bylo napsáno dost«.

Celý článek je na Bohemia News

Báječný nový (tajný) svět

Joseph D. Douglass Jr., Ph. D.

V roce 1974 začaly z americké CIA unikat informace o choulostivém projektu MKULTRA, který se zabýval ovládáním lidského myšlení. Charakter tohoto projektu byl více poodhalen při kongresním šetření.

Článek přeložila Hana Catalanová a lze si jej přečíst na CS-club .

Jednotka 731

Dostal jsem řadu emailu se zoufalým nářkem, že pořád píši jen o Česku a že už z toho chudáci mají deprese. Takže dnešní článek bude o Japonsku, to by vás mělo duševně povznést.

Jednotka 731 byla japonská vojenská jednotka existující již před druhou světovou, která vešla ve známost svými zvrácenými a zvířeckými pokusy na lidech pod rouškou vědeckého výzkumu v Mandžurii. Běžní Japonci o dodnes o něčem takovém nevědí a ti kteří vědí, o tom vědět nechtějí - není vám to povědomé? Navíc císař Hirohito o tom zakázal mluvit a to je pro Japonce svaté. To je něco jako když to Čech dostal příkazem Strany.

Celá akce byla dílem jednoho muže. Shiro Ishii se narodil 25. června 1892 kousek od Tokia a byl velký vlastenec - což je společný jmenovatel a předpoklad pro pěkného hajzla ve většině tradičních národnostně homogenních zemích (na USA se to tedy jasně nevztahuje). Vystudoval medicínu v Kjótu a vstoupil do japonské armády jako chirurg. Později se vrátil na univerzitu doplnit vzdělání v bakteriologii, sérologii, preventivní medicíně a patologii. Už v té době se začal zabývat výzkumem v oblasti biologických zbraní - prostě typický vědec a akademik, jen pro svou vědu žijící.

V roce 1934 japonská armáda pověřila Shiro Ishii, aby vybudoval výzkumný a velmi opevněný komplex v Mandžurii, v místě jménem Pingfan. Přestože oficiálně v Mandžurii existoval od 1. března 1932 stát jménem Manchukuo, skutečným vládcem byla japonská kuantungská armáda, která si tam dělala, co chtěla. Stížnosti byly vyřizovány promptně i se stěžovatelem (není vám to povědomé?).

Původní výzkumný komplex byl vybudován v Charbinu (Harbin), na východním břehu řeky Sungari. Potřeba dodávek výzkumného materiálu (rozuměj lidí, na kterých by bylo možno dělat pokusy) byla okamžitá. Japonská tajná policie Kenpeitai ráda dodala stovky Rusů a Číňanů na pokusy. Tito pokusní králíci byli původně drženi ve sklepech japonského konzulátu v Charbinu. Soudruh konzul o něčem takovém jistěže neměl ani tušení, haha! K jakým svinstvům asi byly a jsou dodnes zneužívány české konzuláty po celém světě, nevíte? Celý objekt byl velice eufemisticky pojmenován v anglickém překladu jako „Kwantung Army Epidemic Prevention and Water Supply Unit" nebo také „Jednotka 731". Asi jako když Československo mělo v Koreji „Vojenskou nemocnici Československé vojenské mise".

Výzkumníci a vědci zkoumali v Charbinu tak zuřivě, že během dvou let jednotka měla přes 3 000 vědců a několikanásobek pokusných lidských králíků. Vědecká práce byla natolik zajímavá, že vědci využívali japonského systému „gakubatsu" (= já na bráchu, brácha na mne) a do Charbinu neustále přijížděli noví zájemci o vědeckou práci, ať už příbuzní, známí že studií, kolegové z univerzit a tak dále.

V roce 1936 se tedy začal stavět nový obrovský komplex budov a vězeňských bloků, který, světě div se, stojí dodnes ve vesnici Pingfan, 24 kilometrů na jih od Charbinu, speciální vojenská zóna, která zaměstnávala tisíce japonských vědců, techniků a vojáků. Pokusní králíci se nepočítali. Nebyli ostatně považováni za lidi, ale jen za „log number" - což později vedlo k tvrzením, že to celé byla jen továrna zpracovávající dřevěné klády.
Celý komplex byl rozdělen do osmi oddělení. První oddělení bylo jedním z několika oddělení, které se zabývaly bakteriologickým výzkumem na živých lidech, zkoumáním přenosu nemoci bodnutím hmyzem nebo pokousáním hlodavci (za tím účelem bylo chováno velkém množství krys, infikovaných různými nemocemi) a možnosti nahrazení krevního séra. Rovněž byly zkoumány omrzliny. Za tím účelem byly postaveny dodnes stojící mrazírny, kde se připoutávali vězni tak, aby jejich ruce byly vystaveny mrazu. Ty jim polévali vodou a vědci zkoumali, kdy ruka zcela zmrzne. Zmrznutí se měřilo tlučením palicí na ozmrzlé končetiny (pokusný člověk byl přitom naživu) a až když končetina vydala požadovaný „na kost zmrzlý zvuk" či dokonce upadla, pak byl pokus úspěšný.

Čtvrté oddělení, vedené majorem Tomio Karasawou, vyrábělo bakteriologické bomby, přičemž infikované blechy a krysy byly používány coby nemoc rozšiřující prvek - krysy byly infikovány, blechy se infikovaly sáním krve krys a nemoc šířily dále. Blechy krysám vychytávali vězňové. „Bomby" byly vyrobeny z vypálené hlíny místního původu a naplněny infikovanými blechami. Poté z letadel shazovány a testovány 146 kilometrů od Pingfanu v místě jménem Anta. Po shození z letadla se bomba roztříštila, nezanechala žádných stop a blechy dále nemoc roznesly.

V Ro-bloku doktor Kozo Okamoto zkoušel vivisekci - pitvání vězňů zaživa, včetně vyjímání mozku a dalších orgánů z těla a umísťování těchto orgánů ve formalinu pro konzervaci. Drasticky působící scény vivisekcí jsou dodnes součástí výstavy o jednotce 731 v Pingfanu. Okolo 3 000 lidí většinou čínského a ruského původu takto přišlo o život.

V blízkém POW táboře Mukden bylo 1 485 zajatců z USA, UK, Austrálie a Nového Zélandu. Na těchto bylo zkoušeno jak běloši reagují na patogeny vyrobené v Pingfanu. Zemřelo několik stovek zajatců.
Ovšem jedním z nejstrašidelnějších vynálezů z Pingfanu byly balónové bomby. Stovky těchto balónu nesoucích výbušniny byly vypuštěny z Japonska do rychlých vzdušných proudů (jet stream) směřujících k Americe, které dosáhly během pouhých 50 či 60 hodin. Dosáhly nejen Aljašky a Havaje, ale i pacifického pobřeží, Butte, Montany a Grand Rapids, Michiganu a řady míst v Kanadě. Dopady těchto balónů byly během války tajeny. Asi těžko by se je podařilo utajit, pokud by nenesly výbušniny, ale nakažlivé bakterie nebo mor.

Po válce se trestu dočkali jen ti japonští "vědci", kteří padli do rukou Rusům - trest smrti či doživotní Gulag. Těm, kteří se dostali zpět do Japonska - tedy americké zóny - se vůbec nic nestalo. A navíc byli vázání naprostou mlčenlivostí. Přece jim to nařídil jejich císař Hirohito, ne? Jen pár z nich promluvilo, ale až po jeho smrti.

Celé téma se stalo předmětem několika knih a článků, které vzbudily zájem hlavně mimo Japonsko. Běžní Japonci takovýmto věcem odmítají uvěřit - asi podobně jako dnešní mladí Češi, kteří odmítají uvěřit tomu, co dělali jejich komunističtí předkové, exkomunističtí dědečkové, babičky, tatínkové a maminky - vždyť to dělali pro rodinu a pro Velkou stranu, pro ještě lepší budoucnost svých děti. tedy vás!

Smrtící stín jednotky 731 se pak vynořil ještě jednou - během války v Koreji. V roce 1951 2 600 amerických vojáků v Koreji v blízkosti fronty onemocnělo epidemickou krvácivou horečkou (epidemic hemorrhagic fever) a 165 z nich zemřelo. Ta byla nejznámějším úspěchem vědců z Pingfanu, pod vedením hlavního výzkumníka Kitana Masajiho. A nebylo tajemstvím, že sovětští lékaři a vědci (= sovětští Mengeleové) nadšeně pokračovali ve výzkumu toho, co jim předali zajatí japonští vědci (= japonští Mengeleové). A už vůbec není tajemstvím, že ve stejné oblasti byla umístěna i vojenská nemocnice Československé vojenské mise v Koreji (= čeští Mengeleové). Ano, ona nemocnice, o jejíž existenci stále český ÚDV („Úřad pro zatajování komunistických zločinů“) nemůže najít žádné podklady a pořád mlží a mlží.

O běžných lidech z dnešního Japonska nebo z Česka je pomalu škoda se zmiňovat. Že se něco takového dělo, tomu průměrný človíček většinou odmítá uvěřit. V Mnichově stejní troubové uvěřili, že existovaly koncentrační tábory až poté, když generál Patton vydal rozkaz je násilím prohnat koncentrákem Dachau. Velice se pak divili a někteří i plakali a plakali... Tupost a zabedněnost se těžko dá léčit bez drastických opatření.

A tak jako dodnes většina Japonců neuvěří tomu, co jejich vlastní vojáci dělali v Pingfanu, tak i většina Čechů neví a nechce uvěřit tomu, co se dělo ve vojenské nemocnici při Československé vojenské misi v Koreji. Obzvlášť když česká vláda a vládní úřady (o Úřadu pro zatajování komunistických zločinů ani nemluvě) dělají všechno pro to, aby nic z téhle temné historie nikdy nevyšlo najevo.

Takže nemůžete říci, že jsem neměl dobrou vůli. Opravdu jsem začal u Japonců – a skončil jsem zase u Čechů...

Zdroje a doporučená literatura:
„Development of Japanese Biological Warfare" - four articles based on investigation conducted by Lt. Col. Thompson, USAFPAC Daily Intelligence Summary #1561, July 30, 1946, # 1562, July 31, 1946, #1563, August 31, 1946, #1563, August 2, 1946. RG 4: USAFPAC, General Douglas MacArthur memorial Archives and Library, Norfolk, Virginia.
McNinch, Joseph H. „Far East Command Conference of Epidemic Hemorrhagic Fever", Annals of Internal Medicine 38 (1953): 53-60
Hal Gold, „Unit 731 Testimony, Tuttle Publishing, Singapore, ISBN 0-8048-3565-9
“Japanese scientists conducted biological research experiments on human subjects in the isolated region of Machuria" - article by Andrew J. Swanger, World War II magazine, July 1998, pages 62-66
Website ÚDV: http://www.mvcr.cz/policie/udv/index.html
Československá vojenská mise v Koreji (1950-1953)
http://www.humintel.com/clanek56.htm
http://www.humintel.com/clanek59.htm
http://www.humintel.com/clanek60.htm

Aj slnko kráča na Západ

Cestu za svobodou, pobyt v Rakousku a odchod do USA popisuje Estera Bilková-Brestowská ve svojí knížce "Aj slnko kráča na Západ".

V elektronické podobě si ji lze přečíst na exil.sk - Slovák v exile.

Zemřela zpěvačka Vlasta Průchová

Včera (16.6.) večer zemřela ve věku nedožitých 80-ti let legenda českého jazzu — zpěvačka Vlasta Průchová.

Michal Doležal lidovky.cz

Fetiš autopsie

Přiznám se, že mne vždy zarazí, jak vzdělaní Češi trpí fetišem autopsie. Je to zarážející i z toho důvodu, v současné informační spoolečnosti jsou lidé informacemi zavaleni. Proto jsou nutná kvalitní média, která pro své adresáty vyberou pouze relevantní informace. Na intelektuálovi tak zůstává jediná odpovědnost: vybrat si kvalitní filtrační zdroje (média). Může sice tuto odpovědnost nechat na meta agregátorech, ale je otázkou, zda strojový přístup přináší dobré výsledky. O tom píše Jaron Lanier v článku Digital Maoism: The Hazards of the New Online Collectivism. In The Edge, 30 May 2006.

Čecháček však toto poznání nebere na vědomí. Podle jeho orientálního přístupu si má intelektuál vybrat autoritu (guru) a tu studovat přímo, bez jakéhokoliv zprostředkování. Co na tom, že čecháčkovi často chybí kontext. Podstatné je, že si svého Marxe přečte přímo z Kapitálu a svým vlastním rozoumkem o něm učiní závěry.

Do absurdity tento přístup dotáhl Tomáš ze Sprchy. Ten dokonce odmítá i autority. Podle něho si každý intelektuál má vše znovu promyslet sám a na autority se vykašlat, jinak není dostatečně autentický. No, kopírovat Diogéna v sudu v době Internetu, oceánu informací, asi není to pravé ořechové.

Rozhovor s antisemitou

Cituji: "To má důležitý náboženský význam: křesťanství je popírání židovské nadřazenosti. Kdokoli v židovskou nadřazenost věří, nebo ji akceptuje, odmítá Krista, protože On nás učinil rovnými. Francouzský židovský filmař Claude Lanzman, režisér „Shoah“, řekl: Pokud věříte v holocaust, nemůžete věřit v Krista . . . Tak se otázka popírání velkého H stává otázkou odpadlictví: bude naše společnost stát na kameni, který usadil Kristus, nebo bude uctívat židovský stát. Zde se objevuje věčná religiozita lidského ducha: pokus vytvořit sekulární společnost nevyšel. Po krátké iluzorní přestávce se bohové vrátili zpět."

Fangličkářství

Manifest české moderny, ač více než 100 let starý, je stále obdivuhodně moderní. Vyjímám: "Chceme v kritice to, zač jsme bojovali a co jsme si vybojovali: míti své přesvědčení, volnost slova, bezohlednost. Kritická činnost jest prací tvůrčí, uměleckou, vědeckou, samostatným literárním žánrem, rovnocenným všem ostatním. Chceme individualitu, chceme ji v kritice, v umění. Umělce chceme, ne echa cizích tónů, ne eklektiky, ne diletanty. Nevážíme si pestrobarevného látání přejatých myšlenek a forem, zrýmovaných politických programů, imitací národních písní, veršovaných folkloristických tretek, šedivého fangličkářství, realistické ploché objektivnosti."

Liberalismus ČSSD v praxi

Je neuvěřitelné, co vše může produkovat pomstychtivost. Ministra Rath liberalisoval prodej léků OTC. Napříště už lékárny nebudou mít monopol na jejich prodej. Je to krok správným směrem, ale obávám se, že u odpůrců ČSSD skutky nic neváží. Jen slova.

Vyprázdněné přirovnání

JzP přirovnal vědu k sekulární církvi. Stěží si představit vyprázdnější přirovnání. Proč zrovna věda, proč ne širší rodina, politické hnutí či stát? To vše jde stejně dobře přirovnat k církvi a nic nové a nic zajímavého nám to neřekne. Podobnou prázdnotu překonal snad jen nositelel Nobelovy ceny za ekonomii v roce 1992, Gary S. Becker, který ji obdržel za "objev", že když lidé něco dělají, tak tím chtějí získat nějakou hodnotu.

Všechny sociální organisace mají něco společného. Ale proč by na tyto znaky měla mít monopol právě církev?

Navíc mezi církví a vědou je základní, definiční rozdíl: Zatímco věřící má povinnost věřit na Bílou paní, Neposkvrněné početí, Svatou trojici, Reinkarnaci a podobné nesmysly, vědec má jedinou povinnost: neustále znovu a znovu ověřovat soulad theorie s fakty. A pokud fakta theorii negují, theorii opravit nebo zahodit. Naproti tomu věřící má povinnost věřit tomu, že nadpřirozená bytost nemusí dodržovat přírodní zákony, nemusí dodržovat zákony, které si sama dala; nemusí dodržovat vůbec nic. Přesto od svých oveček vyděračsky chce jejich čas (modlitba), jejich peníze (desátky), ba i krvavé oběti. A to vše na oltář irracionálního mému.

Jestli dobrovolné zajetí mysli primitivní pověrou je totožné jejímu osvobození vědou, pak schopnost lidí jonglovat se slovy dosáhla vrcholu.

Updated.

Opět statistika

Přes všechna halasná prohlášení pánů mathematiků nikdo z nich nebyl schopen stanovit, jakou absolutní přesnost má Cynikovo tvrzení, že česká část původní wikipedie je lepší než slovenská, kterou testoval na 100členném náhodném vzorku ze souboru o 30 000 prvcích, a jakou má můj závěr, že česká část původní wikipedie je stejně špatná než slovenská, kterou jsem testoval na 10členném náhodném vzorku ze souboru o 30 000 prvcích. Zatím jediné exaktní číslo poskytl Tomáš Pecina, který určil, že Cynikův průzkum je zhruba 3x přesnější než můj. Ale to je to poslední, co by mne zajímalo, protože o tom, že Cynikův průzkum je relativně přesnější než můj, jsem nepochyboval nikdy.

A nyní se objevil JzP, který na základě faktu: "JUDr. Stanislav Křeček z ČSSD byl na 4. místě, s 11 342 preferenčními hlasy (7,41 %) skončil nakonec jako 2, tvrdí: "Křeček ze 4. místa 2.? To jasně ukazuje, kdo ČSSD z velké části v Praze volí." Co tím demonstroval? Kromě své nenávisti k ČSSD neschopnost vyvodit správné závěry. Pokud p. Křečka zakroužkovalo ani ne 8 % voličů ČSSD, tak ho má ve zvláštní oblibě ani ne každý 13. pražský volič ČSSD. Jestli je to toto "velká část", tak jsem čínský bůh srandy. Ve skutečnosti 92,59 % procentu pražských voličů ČSSD byla existence p. Křečka lhostejná.

Poznámka pro Goga: Pokud mám o něčem 100% znalost, mohu o tom vypovídat se 100% přesností. Na obsahu nezáleží.

Narod po intelektualnim holocaustu

Neviditelny pes uverejnil muj clanek Narod po intelektualnim holokaustu a kdyz jsem se dnes rano podival do diskuse o clanku - tak jsem z tech primitivnich diskuteru ziskal dojem, ze moje teorie je definitivne potvrzena: Intelektualni holokaust se v Cesskoslovensku skutecne odehral. Jinak to neni vysvetlitelne, kde se vzalo tolik idiotu.

Sociální postavení herců

Petr se pustil do historie, a dopadlo to, jak je u něj obvyklé, tragicky. Český postobrozenský mýthus o kočovných hercích (Thám, Tyl) vydává za normu. Jako kdyby nevěděl, že za Shakespearea bylo divadlo podnikání jako každé jiné. Jako kdyby nevěděl, že Molière byl natolik uznávaný, že se málem stal jedním ze 40 nesmrtelných (akademikem). Pro pako z Chebu jsou to všichni jen "puvodne marginalne kriminalni osoby zcela bez respektu spolecnosti". Tak, že by si přečetl něco o hercích z kamenných divadel v 19. století? A protože by odborná kniha byla pro něj příliš náročná, doporučuji Kožíka: Největší z Pierotů.

Občanská společnost za kommunismu

Petr, který nemá vlastní názor, a proto si vždy vybere takový, který mu umožní trollovat, si tentokrát vybral ultraantikommunistický názor, že Svazarm (Svaz pro spolupráci s armádou) byla kollaborantská organisace.

Jsem zřejmě podjatý. Za kommunismu jsem byl členem Atari klubu, což zřejmě byla organisační jednotka Svazarmu. Jistě to nevím, protože to nikoho nezajímalo a s armádou jsme opravdu nespolupracovali. :-) Další výmluvou by mohlo být, že ČSLA nikdy nikoho neohrožovala, tudíž spolupracovat s ní nebyla žádná hamba. Ale to bych už přistoupil na prostoduché Petrovo binární vidění.

Jak to bylo ve skutečnosti? Ačkoliv Havel a spol. lkali, že za kommunismu neexistovala občanská společnost (má na mysli spolky), ve skutečnosti jich bylo plno. Problém byl v několika věcech:

1. "Dobrovolné organisace" musely být jednotné. Nebylo přípustné, aby existovali např. alternativní zahrádkáři.
2. Spolky musely být členy Národní fronty a tím poskytovaly stafáž kommunistickému régimu.
3. Vedení nejdůležitějších spolků bylo nomenklaturní funkcí.

Pokud ale odhlédneme od těchto podmínek, občanská společnost normálně fungovala. Někdy se dokonce pohybovala na hranici dissentu – Jazzová sekce.

A co se týká Svazarmu, KSČ z něho nedělala jakési alternativní Lidové milice. Účelem Svazarmu bylo připravit obyvatelstvo v činnostech, které se mohly hodit v případě ozbrojeného konfliktu, tj. spojařina, počítače apod. Jinak byl, v rámci možností, apolitický. A kdo to nechce vidět, ten se chová jako Biľak, jen s opačným znaménkem. Ani dlouhý pobyt v USA mu k odstupu nepomohl. Svá traumata si tak bude nosit nadosmrti.

Je pochopitelné, že si Svazarm své stanovy po roce 1989 změnil. Nepochybně tam měl něco o vedoucí úloze KSČ. Ale tyhle dobové ornamenty neměly žádný praktický význam, kromě výše uvedeného, takže nikoho netrápilo, když v nových poměrech vypadly.

Gabalova analysa

Pozoruhodnou analysu volební kampaně autora Ivana Gabala přinesl Neviditelný pes. Zjevně nepřesná je v hodnocení účasti Zelených, naopak plně lze souhlasit s Gabalovým hodnocením role medií při předvolebním "dotahování" ČSSD.

K čemu jsou dobré TV seriály?

Podle Tomáše Peciny není TV seriál nic jiného než nosič reklamy. S tím si dovolím hluboce nesouhlasit. Stejně jako film není pouze nosičem reklamy, ačkoliv každý film není Andrej Rublev nebo Andaluský pes, ale hlavně zábavou, tak i seriál je hlavně zábavou. Jinak by na to lidé nekoukali.

Nemocnice na kraji města nebyl produkt régimu o nic více než zmiňovaní Cimrmani. Jaký je rozdíl mezi Dietlem a Svěrákem? Oba dva jsou tvůrci.

M.A.S.H. je sice legenda, ale dosti neoprávněná. Stejně tak Red Dwarf. Jestli něco označit na nosiče reklamy, tak je to právě Červený trpaslík, byť BBC reklamu nevysílá. Ale možná jsem předpojatý proti sitcomům. Osobně bych za seriály s vyššími ambicemi považoval Twin Peaks či Monty Python's Flying Circus.

Jinak se Tomáš Pecina ve své analyse nemýlí: "Komunisté chtěli pomocí seriálů dosáhnout konkrétních cílů: vysvětlovat a zlidšťovat svou politiku (Okres na severu), vyložit po svém soudobé dějimy (Major Zeman) . . . omlouvat barbarské zásahy do historických center měst (Muž na radnici)". Merkura neznám, tudíž neposoudím.

Régime však nesponsoroval pouze Nemocnici, ale i ony zmíněné Cimrmany. Narážíte-li na censuru, jsem si jist, že jí podléhala i Nemocnice, ba i Sequensův Major Zeman.

Proč sledovat naše nepřátele?

Přečtěte si článek Bohumila Doležala a pochopíte.

Význam kommunismu pro společnost

Nejsem antikommunistou (v klassickém slova smyslu) proto, protože nemohu sdílet jejich dělení na "my" a "oni". Podle mého názoru je zásadní rozdíl mezi třeba Alexandrem Dubčekem (dle bonmotu Milana Uhdeho "hodného dozorce v koncentračním táboře") a Vasilem Biľakem, který dělal vše proto, aby utlačovatelský régime byl ještě horší. Nicméně nikdy nikoho nezabil, a to ani nepřímo, a proto si trest smrti, na rozdíl např. od Klementa Gottwalda, nezaslouží.

Kommunismus nebyl tak hluboký, jak tvrdí antikommunisté. Ačkoliv byl totalitární, tj. reguloval všechny oblasti života, zhusta to byl pouhý nátěr. Společnost se ve skutečnosti řídí hlubšími zákony než je kommunismus. Příkladem je umění a zábava. Mějme typické kommunistické seriály jako 30 případů majora Zemana, Nemocnice na kraji města, Žena za pultem a Okres na severu. Jak se od sebe liší? Dosti podstatně.

30 případů majora Zemana je propaganda v čistém slova smyslu, čistý kommunismus v umění. Proto má dnes zvláštní nádech, zvláštní půvab, stejně jako Triumf vůle, Svátek národů, Žid Süs či Kolberg z druhého břehu. Dívat se na 30 případů majora Zemana má nádech bizzarrnosti. Chápu, že vysílání tohoto seriálu oběti kommunistického régimu uráží. Nicméně to, že nebyly potrestány kommunistické zločiny, nemůžeme suplovat tím, že dáme nějaký seriál do tresoru jako to dělali kommunisté.

Nemocnice na kraji města je pravý protipól 30 případů majora Zemana. Tento seriál je tak apolitický, jak jen to na přelomu 70. a 80. let šlo, tedy samozřejmě ne úplně. Natočení tohoto seriálu byla koncesse régimu, který poznal, že pouhou propagandou hlad lidí po zábavě neukojí. Je poměrně smutné, že za skoro 17 let demokracie se nepodařilo natočit seriál, který by se kvalitou Nemocnici na kraji města původní řada vyrovnal.

Žena za pultem byl pokus kommunistického régimu odít propagandu do zábavné formy. Tento pokus selhal. Seriál se setkal s výsměchem už za kommunistického régimu, natož dnes. Jeho vysílání je pouhou vycpávkou denního programu.

Okres na severu byl poměrně zajímavý seriál, který dnes, pokud vím, nikdo nevysílal. Byl to pokus zlidštit kommunistický establisment, takže svou podstatou byl lživý. Lidé na to neskočili, takže svým základním cílem selhal. Nicméně, pokud bych chtěl něco vidět znovu, tak je to právě tento seriál. Zajímalo by mne, jak by působil v jiném kontextu.

Lze uzavřít, že kommunismus nebyl jednolitým hnutím. Jeho některé aktivity měly blízko k šedé zóně (Nemocnice na kraji města), jiné byly projevem hard-liners (30 případů majora Zemana).

Projev Miloše Kopeckého v roce 1987

Nejprve bychom měli poděkovat JzP, že nám zajistil jeho plný text.

Miloš Kopecký je antikommunisty odsuzován za to, že provázel dokumentem Krok do neznáma. Jistě že něco takového bylo morální selhání, nicméně zásadně odmítám kommunistickou thesi: "Jednou zločinec, navždy zločinec," kterou se dodnes řídí česká část původní wikipedie i Sprcha. Každý delikt má být stíhán adekvátním trestem. Vystupování v jednom propagandistickém pořadu není právě ten nejzávažnější skutek.

Na druhou stranu, kdo morálně selže, nemůže být nadále morální autoritou. Nechápu, kde se bere ten kult herců jako proroků. Nemám nic proti Janu Werichovi či Rudolfu Hrušínském, ale dělat z nich filosofy či proroky, je trochu moc. Byli to jen herci, dobří herci, ale jen herci. Pokud někdo vstupuje na nové pole, tak jeho předchozí zásluhy nemají žádný význam a musí být posuzován ve srovnání s ostatními příslušníky téhož povolání. Například bývalý vynikající politik není v journalistice nic jiného než pouhý elév. Bývalý herec nezačíná ve filosofii rovnou jako mistr. Apod.

Co se týká vlastního projevu Miloše Kopeckého, ukazuje se, jak je nutné respektovat kontext. Dnes máme ten luxus, že můžeme psát, co si myslíme. To za kommunismu nešlo. Kdyby Miloš Kopecký napsal pouhou kritiku, byl by okamžitě ocejchován jako "nepřítel socialismu" a měl by po žížalkách. Proto musel do textu projevu vložit rituální zaříkávadla. Bylo od Rudého práva sprosté, že otiskla pouze je a vlastní kritiku nikoliv. Nicméně čekal by někdo něco jiného od propagandistického plátku?

Na druhou stranu se někteří podivují, proč Kopeckému škrtli zmínku o Marxovi. Ukazují tím jen, jak neznají dobový kontext. Karl Marx nebyla tehdy posvátná kráva, kterou když někdo citoval, tak měl automaticky nárok na přístup do kommunistických médií. Byla to autorita, která byla nahlížena poměrně kriticky, jako někdo, kdo své omyly (mladý Marx) překonal buď sám (v Kapitálu), nebo svými nástupci (Lenin). Kopecký nebyl ničím jiným než poputčikem (v dikci Lenina "užitečným idiotem"). Takový člověk neměl nárok na přetisk svých projevů in extenso; poputčiků bylo mnoho, nebyl to generální tajemník.

Zkrátka a dobře, i projev Miloše Kopeckého měl ve své době zásadní význam. Ne tolik svým doslovným zněním, ale tím, že ukázal, že establishment ztrácí podporu, že je sám jako "kůl v plotě". I díky Miloši Kopeckému byla možná Sametová revoluce. A pro mne tím odčinil svůj hřích vystupování v pořadu Krok do neznáma.

Kommunistické umění

Kommunismus je politický směr. Sice poněkud ztřeštěný, ale pokud je někdo kommunista, neznamená to, že by nemohl být dobrý mathematik, strýček nebo umělec.

Je to zřejmě jen náhoda, ale 5 největších českých literátů 20. století byli kommunisté: prosaici Jaroslav Hašek, Vladislav Vančura a Milan Kundera, básníci Jiří Wolker a Jaroslav Seifert. A co ostatní kommunističtí umělci?

Úroveň tvorby Stanislava Kostky Neumanna je velice rozkolísaná, ale to, co napsal v 90. letech 19. století patří k tomu nejlepšímu, co tehdy v české poesii vzniklo. Vítězslav Nezval byl sice opportunista každým coulem, ale dokáže si někdo představit českou poesii bez básně Sbohem a šáteček? České divadlo bez Emila Františka Buriana?

Pavel Kohout byl odporný svazák 50. let. Nicméně umělec to je, a to alespoň v jednom znaku – v originalitě. Pozoruhodný vývoj prodělal Ludvík Vaculík. Samozřejmě, že ne všichni régimem fedrovaní měli patřičnou úroveň. Např. plagiátor Ivan Olbracht byl pisálek okresní úrovně. Konsumní literaturu Marie Majerové či Marie Pujmanové bych rovněž do umění neřadil. A už vůbec agitky Tomáše Svatopluka či Julia Fučíka.

Zkrátka a dobře: umění kádrování nesvědčí. O kvalitě díla rozhodují úplně jiné faktory, než to, zda byl umělec sukničkář nebo drzý na otce.

Hitler ceske Wikipedie edituje...

Zacina mi to byt jasne - Hitler ceske Wikipedie v modrych trenyrkach Ignac Pospisil vulgo Cinik (uz dlouho tu nebyla jeho fotka, ne?) edituje Wikipedii z marxistickych pozic - vzdy tak, aby to vypadalo co nejlip pro byvalou komunistickou CSSR a jeji prominenty. Proc tomu pablbovi na byvale komunisticke CSSR tolik zalezi? Nevite nekdo?

Wikipedie je digitalni maoismus!

The hive mind is for the most part stupid and boring. Why pay attention to it?

The problem is in the way the Wikipedia has come to be regarded and used; how it's been elevated to such importance so quickly. And that is part of the larger pattern of the appeal of a new online collectivism that is nothing less than a resurgence of the idea that the collective is all-wise, that it is desirable to have influence concentrated in a bottleneck that can channel the collective with the most verity and force. This is different from representative democracy, or meritocracy. This idea has had dreadful consequences when thrust upon us from the extreme Right or the extreme Left in various historical periods. The fact that it's now being re-introduced today by prominent technologists and futurists, people who in many cases I know and like, doesn't make it any less dangerous.

Jaron Lanier: Digital Maoism: The Hazards of the New Online Collectivism. In The Edge, 30 May 2006

Čulíkův sloupek o antikommunismu

Tentokrát mi opět promluvil z duše. Cituji:

"Je tomu asi tak, jako kdyby v roce 1935 se najednou všichni zbláznili a 17 let po likvidaci rakousko-uherského impéria se začali obávat, že od zítřka vznikne znovu.

Jsou pochody českých myslí nepochopitelné? Jak může někdo brát vážně představu, že v České republice, pevném členu Evropské unie, by mohl vzniknout - uprostřed Evropy - komunistický totalitní skanzen?

Jde o účelovou hysterii od ODS, která je frustrována tím, že nevyhrála volby a mstí se sprostou kampaní? To by snad bylo pod úroveň, ne?

Není to pod úroveň i pro česká média se chovat jako kdyby byla v blázinci?"

Také by mě zajímala odpověď. Bojím se, že bych ji neměl očekávat ani od lidí, kteří jinak platí za racionální...

Drobné poučení pro Františka Fuku

Ač překladatel, zjevně netuší o náležité české orthoepii. Písmena c a ts se vyslovují stejně nebo různě podle toho, zda se jedná o jeden foném či dva. Pokud se jedná o dva fonémy, tak mezi t a s vstupuje tzv. ráz, neboli jakási mezera. Příklady: c a ts se vyslovují stejně ve slovech znalectví, básnictví, dětství, byzantský. Svědčí o tom častá nesprávná orthografie *děctví a *byzancký. Odlišně se vyslovuje ve slovech slepit se, odseknout apod. Nicméně v obecné češtině ráz mizí: pojď sem se tak mění na pocem.

Populární politici

Dva preferenční hlasy, jak známo, příliš význam nemají. Přesto se některým politikům podařilo zamíchat se stranickými kandidátkami a někteří se dokonce do Sněmovny dostali z jinak nevolitelného místa:

1. JUDr. Zuzka Bebarová Rujbrová z KSČM byla na 6. místě, s 8 826 preferenčními hlasy (10,54 %) skončila nakonec jako 2.
2. Ing. Jiří Dolejš z KSČM byl na 2. místě, s 6 970 preferenčními hlasy (13,42 %) skončil nakonec jako 1.
3. RNDr. Václav Exner, CSc. z KSČM byl na 3. místě, s 4 406 preferenčními hlasy (8,48 %) skončil nakonec jako 2.
4. PaedDr. Milada Halíková z KSČM byla na 6. místě, s 6 232 preferenčními hlasy (7,31 %) skončila nakonec jako 1.
5. PhDr. Kateřina Jacques ze SZ byla na 2. místě, s 6 926 preferenčními hlasy (11,46 %) skončila nakonec jako 1.
6. RNDr. Vladimír Koníček z KSČM byl na 3. místě, s 2 681 preferenčními hlasy (7,44 %) skončil nakonec jako 1.
7. JUDr. Stanislav Křeček z ČSSD byl na 4. místě, s 11 342 preferenčními hlasy (7,41 %) skončil nakonec jako 2.
8. Ing. Alena Páralová z ODS byla na 5. místě, s 9 055 preferenčními hlasy (9,93 %) skončila nakonec jako 1.
9. Pavel Ploc z ČSSD byl na 5. místě, s 4 886 preferenčními hlasy (7,73 %) skončil nakonec jako 1.
10. Bc. Juraj Raninec z ODS byl na 4. místě, s 7 153 preferenčními hlasy (8,55 %) skončil nakonec jako 1.